Sílící prodeje elektrických aut v Číně a stále se lepšící situace americké Tesly nutí evropské automobilky k miliardovým investicím. Ty ale zpravidla nemíří do výrobních závodů v zahraničí, ale automobilky je investují v zemích svého původu. Na konci loňského roku německý Volkswagen potvrdil investici ve výši 1,2 miliardy eur do továrny na elektromobily v saském Cvikově. S podobným prohlášením přišel nedávno Renault, který do modernizace výroby vloží miliardu. Pětinásobek chce podle posledních plánů do továren investovat koncern FCA, stovky milionů vloží do výroby elektromobilů BMW a PSA. Některé země tak projevují obavy, zda se elektrického mejdanu vůbec zúčastní.
Nejčernější scénář elektrické budoucnosti představuje ztrátu zaměstnání až pro 1,4 milionu obyvatel a výpadky ve veřejných financích přesahující 400 miliard korun. K němu by došlo, pokud by se tuzemský automobilový průmysl nedokázal přizpůsobit probíhajícím změnám. Ty souvisí s nástupem elektrických automobilů a autonomního řízení. Data vyplývají z analýzy společnosti Deloitte, kterou má deník E15 k dispozici.
Studie pracuje s několika scénáři, které odpovídají směrům, jakými by se nejdůležitější odvětví české ekonomiky mohlo v následujících letech vydat. V uplynulém roce automobilky Škoda, TPCA a Hyundai vyrobily v Česku rekordních téměř 1,5 milionu vozů, všechny však se spalovacím motorem.
„Automobilový průmysl čeká do tří let obrovská změna přechodu na elektromobily, ty tu ale nevyrábíme, protože automobilky v Česku soustředí výběhové série,“ říká česko-americký ekonom Milan Zelený.
Ani nejčernější scénáře zatím nepočítají, že by v Česku celé odvětví zmizelo, ale pouze s ukončením produkce motorů a motorových vozidel. Sami autoři studie přitom uznávají, že tento scénář se nejspíš nenaplní. Příští rok má z Mladé Boleslavi vyjet první elektrický automobil od Škody, ten se ale bude vyrábět na lince s Octavií. Hromadnou elektrifikaci modelů vyráběných v Česku zatím žádný z výrobců v plánu nemá.
Pokud by český automobilový průmysl přišel pouze o výrobu motorů a převodovek, zatímco montáž vozů by zůstala nadále v českých továrnách, znamenalo by to pro českou ekonomiku zisk, negativní dopady by totiž vyvážila zvýšená produkce elektřiny.
Zaměstnanost by vzrostla o 1,5 procenta, růst hodnoty výroby by překročil dvě procenta. Český HDP by vzrostl díky přechodu na novou technologii o více než 3,1 procenta, reálný dopad by ale byl kvůli dovozu baterií a elektromotorů nižší.
„Výroba elektromobilů je téma, kterému se v jednání s vedením společnosti intenzivně věnujeme,“ říká místopředseda škodováckých odborů Kovo Josef Zmrhal. Automobilka se přitom musí potýkat se skutečností, že do ní chce mateřský VW přesunout výrobu modelu Passat, jehož konec se zdál být již několikrát nevyhnutelný.
Podobná nálada vládne v polské továrně Tychy – zde koncern PSA spustil výrobu tříválcových spalovacích motorů. Dříve se přitom spekulovalo o tom, že by fabrika vyráběla elektrický Fiat 500. K tomu ale nedojde. Optimističtější jsou Maďaři, kteří mají příslib na výstavbu nových továren BMW a Daimler, zatím se o nich jako o centrech elektromobility nehovoří.
„Není důležité elektromobily vyrábět, ale hlavně vyvíjet,“ připomíná hlavní ekonom Deloitte David Marek, který studii připravil. Poukazuje na to, že ani přesun výroby elektromobilů do země není klíčový.
„Může se stát, že nám některá z klíčových inovací uteče, což bude mít dopady na celou českou ekonomiku. Také proto, že v oblasti elektromobility české firmy nevyrábějí skoro žádné klíčové komponenty,“ poukazuje Marek na skutečnost, že koncern Volkswagen zvolil za centrum své elektromobility továrnu v německém Cvikově. Ekonom zároveň dodává, že Česko může těžit z rozsáhlé dodavatelské sítě dílů, které najdou uplatnění v autech bez ohledu na jejich pohon.
V českém automobilovém průmyslu nyní působí téměř 1100 firem, z nichž se přímo na výrobě aut a motorů podílí asi osm desítek subjektů, dalších se transformace dotýká nepřímo. Sdružení automobilového průmyslu uvádí, že drtivá většina firem ohrožených rozvojem elektromobility se již na transformaci odvětví chystá, více než tři čtvrtě firem podle průzkumu EY vidí v elektromobilitě příležitost.
Analytik společnosti KPMG Jan Linhart ale zároveň dodává, že českému automobilovému průmyslu mohou uškodit rostoucí mzdy v oboru. „Výroba elektromobilu by měla být méně náročná na pracovní sílu než výroba vozů se spalovacími motory,“ poukazuje Linhart na snazší robotizaci výroby.
Žolíka mají zatím v ruce čínské automobilky. Nejlidnatější země světa je v současnosti nejvýznamnějším výrobcem lithium-iontových baterií, asijské státy dohromady drží čtyři pětiny celosvětového trhu. Naopak Evropa se podílí jen jedním procentem. „Ani velké automobilky jako Volkswagen nemají vyhráno. V Číně existuje mnoho pro nás neznámých výrobců, kteří jsou již nyní schopni vyrábět fungující elektromobily. S nimi musíme počítat,“ vysvětluje Marek.
Růst poptávky po elektrické energii přitom podle Marka může pokrýt případné výpadky způsobené ukončení výroby pohonných jednotek. Pokud by všechna silniční vozidla v Česku přešla na elektrický pohon, k pokrytí poptávky po energiích by bylo nutné postavit nový zdroj elektřiny o výkonu jaderné elektrárny Temelín.
„Nemusí být na škodu, pokud některý výrobní závod pokračuje v zavedeném výrobním programu a výrobu elektromobilů nebo třeba aut s vodíkovým pohonem zahájí s odstupem několika let,“ říká Jan Linhart. Můžeme předpokládat, že výroba vozů se spalovacími motory bude i nadále pokračovat, byť v menším množství než doposud,“ dodává analytik.
Odhad studie Bloomberg New Energy Finance tvrdí, že světové silnice brázdilo v roce 2017 přes 1,1 milionu elektromobilů. Do roku 2025 se jejich počet má zdesetinásobit a v roce 2030 jich má po světě jezdit už třicet milionů. Umožní to klesající náklady na výrobu baterií, které už nyní stojí desetinu toho co před osmi lety.
Česká republika v trendu zatím výrazně zaostává, loni se podle Centra dopravního výzkumu nově zaregistrovalo jen 703 elektromobilů. Jednou z příčin je i nedokončená síť nabíječek, kterých loni bylo jen zhruba 700, necelých 0,4 procenta všech v Evropě.
Výstavbu přitom podporuje v rámci dotačního operačního programu i ministerstvo dopravy. Na vybudování páteřní sítě rychlonabíjecích stanic vyčlenilo celkem 550 milionů korun a pro doplňkové sítě běžných dobíjecích stanic pak dalších 300 milionů. Díky tomu by do konce roku 2023 mělo vzniknout 500 rychlonabíjecích a 800 běžných stanic.
Zásadní pro rozvoj elektromobility ale bude další pokles cen baterií. Masové rozšíření má podle analytiků zajistit až cena baterie ve výši 100 dolarů za kilowatthodinu. V tom, kdy do takového stadia sektor dospěje, se ale názory liší. Nejblíže k této hranici má podle analýzy švýcarské banky UBS americká Tesla, což potvrzuje i její šéf Elon Musk. Dosažení limitu očekává už v roce 2020, alespoň pokud nebudou zdražovat kobalt a lithium.
Přesto trend rychlého rozvoje elektromobilů vyvolává otázky. Různé analýzy se například liší v tom, jak škodlivé jsou elektromobily, které využívají elektřinu z elektráren spalující uhlí nebo plyn. Současné nejvíce rozšířené lithium-iontové baterie navíc podle mnohých narážejí na své technologické limity a delší dojezd, vyšší rychlost nabíjení a ještě nižší cenu přinese až baterie založená na zcela nové konstrukci, například na bázi pevného skupenství. Komerční využití tohoto typu baterií je ale podle agentury Bloomberg zatím hodně vzdálené.
