Závěrečná zpráva Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše potvrzuje výsledky té předběžné z května. Podle politologa z Institutu pro evropskou politiku Europeum Víta Havelky je už samotné zapojení EK do vyšetřování střetu zájmů premiéra členské země unikátní. „Jde o zcela ojedinělou situaci a nepředpokládám, že by Evropská komise svůj názor změnila, ale naopak si za výsledkem auditu bude stát," říká Havelka v rozhovoru pro E15.
Finální verze prvního ze dvou evropských auditů, ve kterých Evropská komise prověřovala dotace pro Agrofert a střet zájmů Andreje Babiše, potvrzuje závěry zprávy zveřejněné před půl rokem. Premiér se nicméně k výsledkům šetření stále vymezuje. Dal se jeho postoj očekávat?
Vyjádření Andreje Babiše, jakožto člověka, který má podle zprávy Evropské komise vliv na Agrofert a je tak ve střetu zájmu, vnímám jako logické. Snaží se minimalizovat politickou škodu, které mu tato kauza může napáchat. A v podstatě bych od něj ani jiný postoj nečekal. Vyřešení tohoto problému je teď na politických stranách a nás jako voličích. Se situací, která nastala, nám Evropská unie nepomůže, to skutečně musíme sami. Bude záležet jenom na nás, zda ty dotace budeme chtít proplácet z našeho národního rozpočtu, nebo je nebudeme proplácet vůbec.
Česká republika se má dva do dvou měsíců ke zprávě vyjádřit. Jak v minulosti probíhaly podobné kauzy?
Nevybavuji si, že by se v minulosti řešil střet zájmu premiéra členské země do takové míry, že by Evropská komise zpracovala audit, který navíc skončí tak, že podezření potvrdí. Jde o zcela ojedinělou situaci a nepředpokládám, že by Evropská komise svůj názor změnila, ale naopak si za výsledkem auditu bude stát.
Pomohla by změna zákona, tolik zmiňovaného „Lex Babiš“?
Odvážím si říct, že právě to by mohl Andrej Babiš do budoucna zvážit. Tedy změnu struktury postavení firem, toho, jak jsou firmy vlastněny a jaký právní status mají. Nicméně, jak jsem řekl, neočekávám, že by Evropská komise svůj postoj změnila.
Během dvou měsíců (probíhá ještě audit týkající se dotací do zemědělství) by rovněž měla být jasná i přesná výše sporné částky. Bude se lišit od té zveřejněné v předběžné zprávě?
Většinou to funguje tak, že částku zveřejněnou v předběžné zprávě Evropská komise nadsadí, tedy že ta konečná bude o něco málo nižší. V první zprávě Evropská komise uvedla částku, kterou podložila argumenty. Posléze měla Česká republika čas na odpověď, jejímž smyslem bylo dovysvětlit nebo uvést na pravou míru detaily. Druhá zpráva je konečná a dochází jen k minimalizování částek.
Co stane, pokud česká vláda výsledky auditu odmítne?
Dotace v obecné rovině fungují tak, že jsou administrovány národními státy. Ty je na základě žádostí jednotlivým subjektům poskytují a posléze proplácejí z národního rozpočtu. Po poskytnutí jejich dotací pak národní státy žádají o proplacení EU. Což znamená, že peníze, které, jak se teď zdá, byly proplaceny neoprávněně, se nebudou fyzicky vracet, Evropská unie o tuto částku zkrátí dotace v budoucnu.
Premiér Andrej Babiš kritizoval i nestandardní zveřejnění auditu. Tedy to, že informaci o jeho výsledcích přinesla média ještě před tím, než se s ním měla možnost vláda detailně seznámit. Jde o tajný dokument?
Bohužel tohle přesně nevím. I toto vyjádření bych zařadil do stejné kategorie jako výroky, že nejde o konečnou zprávu a snahu premiéra Babiše minimalizovat případné negativní politické dopady.
