V Česku od minulého pátku platí evropské nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Platí bez výjimek, protože česká politická scéna nedokázala včas schválit takzvaný adaptační zákon, který může některá opatření evropské normy přizpůsobit tuzemskému prostředí. Výjimky by se i podle samotného textu nařízení měly týkat především akademické, umělecké a novinářské činnosti.
Adaptační zákon prošel v dubnu prvním sněmovním čtením. Výjimku pro zmíněné branže upravuje tak, že jim práci s daty za určitých situací umožňuje, „je-li (zpracování osobních údajů) nezbytné k dosažení oprávněného cíle a převažuje-li oprávněný zájem na zpracování osobních údajů nad oprávněnými zájmy subjektu údajů“. Ve sněmovně je i pozměňovací návrh poslance Patrika Nachera (ANO), který chce pro umělce, vědce a novináře do adaptačního zákona dostat fakticky generální výjimku z GDPR.
Advokátka Katarzyna Žák Krzyžanková, která se problematickou GDPR zabývá, tvrdí, že zpoždění adaptačního zákona může způsobit problémy a nese s sebou riziko pro svobodu slova.
Která úprava výjimek pro média, vědce a umělce je podle vás vhodnější?
GDPR ukládá členským státům, aby právo na ochranu osobních údajů sladily s právem na svobodu projevu a právem na informace ve svém právním řádu, je-li to nezbytné. Z pohledu médií či osob vykonávajících novinářskou, akademickou a uměleckou činnost je nepochybně výhodnější způsob, který navrhuje pan poslanec Nacher. Vládní návrh, který je nyní ve sněmovně, jde cestou vyjmenování kazuistických výjimek z GDPR.
Ty ale nemusí uspokojivě řešit všechny případy, v nichž může docházet ke střetu práva na ochranu osobních údajů, které chrání GDPR, s právem na svobodu projevu a právem na informace, která v rámci své činnosti realizují média, akademici a umělci. Například – autoři vládního návrhu opomněli zvláštní režim pro mezinárodní transfer osobních údajů. To může v důsledku bránit tomu, aby například cestopis o Česku zachycující osoby na veřejných prostranstvích byl vysílán v zahraničí.
Pozměňovací návrh pracuje s jinou koncepcí. Obsahuje generální klauzuli umožňující omezit či vyloučit povinnosti plynoucí z vyjmenovaných kapitol GDPR pro účely novinářské, akademické či umělecké činnosti. Počítá ovšem i s určitou pojistkou pro fyzické osoby, jejichž údaje jsou zpracovávány. Výjimka z GDPR podle návrhu nesmí vést k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu osobních údajů fyzických osob. Existuje tedy prostor, aby v každém jednotlivém případě bylo posouzeno, zda určité omezení je, či není legitimní.
Objevují se obavy, že vládní úprava by obecně komplikovala vysílání záběrů ze sportovních akcí nebo z demonstrací), případně i informování o trestních případech. Jsou tyto obavy oprávněné a vyřešil by je onen „generální pardon“?
Ano, tyto obavy jsou legitimní. A ano, generální výjimka je s to tenhle problém překlenout, případně by bylo možné sáhnout po jiné formulaci konkrétní výjimky řešící tento případ.
V některých zemích široká výjimka prošla, ale třeba v Bavorsku byla argumentem tamní silná samoregulace médií. Ta v Česku příliš nefunguje. Očekáváte, že se tento argument v diskuzích objeví?
Poměrně široké výjimky nalezneme i v Irsku, Rakousku či Velké Británii. Poukazy na zahraniční regulaci a její souvislosti mohou nepochybně v tuzemské diskuzi zaznít. Ale nedokážu předjímat, jakou váhu jim budou členové parlamentu přikládat.
Adaptační zákon se přijímá pozdě, GDPR bude několik měsíců platit bez něj. Jaká rizika z takového zpoždění plynou?
Ano, je pozdě. To znamená, že pro novinářskou, uměleckou a akademickou činnost nyní nebudou platit žádná zvláštní pravidla, budou zcela v režimu GDPR. Dá se snad předpokládat, že případné excesy omezující svobodu projevu budou korigovány tuzemskými soudy. Ale nelze vyloučit, že mediální domy nebudou ochotny riskovat v každém sporném případě drakonické pokuty a časově i finančně náročné soudní spory. Raději pak přistoupí k autocenzuře, která může ohrožovat svobodu slova.
