V celé EU začíná platit evropské nařízení na ochranu osobních údajů známé jako GDPR. Česko nestihlo schválit takzvaný adaptační zákon, takže nařízení platí pro všechny instituce, které zacházejí s osobními údaji, bez výjimek. Tento stav vydrží ještě několik měsíců a zkomplikuje práci médií, vědců i umělců. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher chce podle svých slov zajistit, aby média mohla fungovat stejně jako před příchodem přísné ochrany osobních údajů.
Zákon, který má včlenit do českého práva evropské nařízení o ochraně osobních údajů, prošel prvním čtením a zabývají se jím sněmovní výbory. Vy jste se rozhodl předložit k němu pozměňovací návrh. Proč?
Týká se výjimky z GDPR pro novinářskou, vědeckou a uměleckou činnost, která je v současném návrhu příliš úzká. Návrh adaptačního zákona je teď v šesti sněmovních výborech (výbory ústavně-právní, petiční, zdravotnický, hospodářský, volební a výbor pro veřejnou správu – pozn. red). Což mimochodem ukazuje šíři dosahu GDPR. Podstatou pozměňovacího návrhu je, že by měl pro oblast novinářské činnosti vymoci výjimku z většiny povinností plynoucích z GDPR. Kdybych to měl zjednodušit, chtěl bych, aby sdělovací prostředky fungovaly stejně jako doposud. Samotné nařízení GDPR umožňuje, aby si národní státy definovaly výjimky právě pro novinářskou, akademickou a uměleckou činnost. Tak, aby to ladilo s fungováním jiných zákonů, které na tuto problematiku navazují.
Jestli vás dobře chápu, vydal jste se „bavorskou“ cestou, tedy navrhujete fakticky generální pardon pro zmíněné oblasti z pravidel GDPR.
Ano. V tom klíčovém paragrafu je uvedeno, že činnosti, o kterých mluvíme, včetně novinářské, se vyjímají z působnosti těch zásadních kapitol GDPR. Další paragrafy už řeší řekněme větší podrobnosti, jako je ochrana zdroje. Jak říkám, cílem je, aby GDPR nějak drasticky nedopadlo na činnost seriózních novinářů. A podtrhuju to slovo seriózních. Aby jejich pozice byla stejná jako doposud. My vlastně dnes nevíme, jaký bude mít GDPR dopad. Já jsem třeba členem jednoho pingpongového sportovního oddílu a vím, že i ten to musí řešit. Ano, uznávám, že ten strach může nakonec zbytečně velký. Nicméně přesto je mým cílem preventivně zamezit tomu, aby nějakým extenzivním výkladem té normy docházelo k útlumu novinářské, vědecké nebo umělecké činnosti. Začít to pak řešit ex post, to už může být taky pozdě.
Jenže pozdě už přece je. GDPR platí od pátku a my máme adaptační zákon na dlouhé týdny zaparkovaný ve výborech. Není to tristní?
To je dobrý dotaz, ale na špatnou osobu. Já jsem tady první volební období, pár měsíců. Shodou okolností mi právě prošla, abych si udělal trochu reklamu, novela zákoníku práce. V ní jde o renty po pracovním úrazu. Tím chci říct, že celých těch šest měsíců se snažím věci, kterým rozumím, sunout dopředu. Ať je to ochrana spotřebitele nebo právě třeba novinářská oblast, protože se kolem médií pohybuju 22 let. Já nemám zodpovědnost za to, že adaptační zákon se dostal do prvního čtení tak pozdě.
Tím ale vznikne určité právní vakuum.
Asi ano. Já osobně bych rád, aby bylo výjimek co nejvíc. Mám totiž pocit, že z původního ušlechtilého záměru GDPR se zase stal takový obrovský moloch, v němž se původní záměr ztratí. A jsem opravdu zvědavý, jestli mi skutečně po 25. květnu začne chodit méně spamu, bude mi volat méně telemarketérů. Bojím se, aby důsledkem nebylo to, že spam a obchod s citlivými daty zůstanou, ale zároveň se udusí tvůrčí aktivita všech, kteří mají u sebe nějaké osobní údaje.
Odkdy by tedy adaptační zákon s příslušnými výjimkami mohl platit?
Nevím. Neřeknu vám to, je to otevřené. Návrh leží v šesti výborech a každý ten výbor funguje nějak jinak. Někteří už to probrali, jiní to teprve proberou, půjde to ještě do podvýborů... Některé změny asi projdou jako nůž máslem. Myslím, že třeba ten můj návrh získá podporu napříč stranami. Ale jiné návrhy takovou podporu mít nemusí, pak začnou nabíhat časové lhůty. Skutečně nevím. Já svůj návrh předložím sedmého června na volebním výboru.
Máte pro svůj návrh širší podporu i od jiných stran?
Zatím mi to podepsali kolegové z klubu ANO. Ale chtěl bych návrh načíst, pokud bude zájem, jako návrh celého volebního výboru. Mně jde o věc a ne o to mít někde svůj podpis. Kdyby mi šlo o zviditelnění, mohl jsem to rovnou předložit před 14 dny, když jsem se k tomu přihlásil na plénu. Já jsem ale rád, že pořád probíhá debata i se zástupci Unie vydavatelů a ministerstva vnitra, které je předkladatelem zákona, ty debaty se do podoby pozměňoavícoh návrhu mohou ještě promítnout. To, že jsem to horkokrevně nevrhnul do procesu hned na počátku, považuju za uvážlivý a dobrý postup.
Ve druhé půlce minulého roku vznikl návrh výjimky pro média, která byla ovšem vystavěna na výčtu konkrétních situací, jichž by se výjimky dotkly. Co se s tím návrhem stalo?
Přesně nevím, ale zjevně se promítl do současného návrhu zákona. Ten také uplatňuje kazuistický přístup, který vyjmenovává konkrétní situace. To mají třeba na Slovensku, ale mně to nepřijde jako vhodný model. Teď se jednání obnovila a já jsem rád. Kde to vázlo, se musíte ptát někoho jiného. Já jsem tady chvíli. Jsem jedním z nejaktivnějších poslanců, ale ručím jenom za těch „svých“ šest měsíců.
Těch šest měsíců vám stačilo na to, abyste se stal kandidátem hnutí ANO na pražského primátora. Není vaše aktivita kolem GDPR jenom snahou se před komunálními volbami zviditelnit?
Na to snad ani nebudu odpovídat.
Ale uznejte, že se to sešlo příhodně.
Já jsem o problému s GDPR mluvil už dávno před tím, než jsem byl vůbec vybrán jako kandidát na primátora. Když se podíváte, jak dlouho tu věc komentuju na Facebooku, když se podíváte, že já o GDPR píšu ve své nové knize, která vyjde v pondělí... A ta kniha Šílenosti doby korektní není psaná kvůli kandidatuře, psal jsem ji rok. A před rokem jsem vůbec neměl tušení, že budu poslanec. Já jsem měl skutečně delší dobu v hlavě to, že se tady musejí implementovat nějaké výjimky, které z toho udělají akceptovatelnou normu. A ne normu, která všechny udusí. To jsem věděl před rokem a s kandidaturou v Praze to nemá vůbec nic společného.
