Hamáček: ANO je všechno možné, jen ne levicová strana

Jan Hamáček

Jan Hamáček Zdroj: Anna Vackova

Šéf Sněmovny Jan Hamáček
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (vlevo) a Jan Hamáček, kandidát strany na funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny, vystoupili 25. listopadu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.
Na snímku zvolený místopředseda Jan Hamáček.
Jan Hamáček (ČSSD)
Předseda Sněmovny Jan Hamáček
6
Fotogalerie

Hlavním restem ČSSD vůči voličům bude podle šéfa Poslanecké sněmovny nepřijetí zákona o sociálním bydlení. „Myslím, že by si zasloužil přepracovat, je k němu několik set připomínek. Pokud ho nestihneme schválit do konce volebního období, může být toto téma součástí předvolební debaty,“ říká Jan Hamáček. Jako odborný mluvčí socialistů pro obranu kritizuje rezort Martina Stropnického (ANO) za pomalé nákupy a nekoncepčnost.

Docela dlouho po krajských volbách se zdálo, že vedení ČSSD je bezradné a neví, co má dělat. Bylo to tak?

Sociální demokracie v krajských volbách neuspěla a nemůže se tvářit, že se nic nestalo. Nějakou dobu nám zabraly analýzy toho, proč byl výsledek takový, jaký byl. Nyní nastalo období, kdy na něj reagujeme a přicházíme s tím, jak uchopit dobu, která zbývá do sněmovních voleb. Je potřeba stanovit jasné priority a cílit na naše kmenové voliče, které nemůžeme zradit. Tímto směrem napřeme hlavní úsilí. A to, co neprosadíme do podzimu, bude součástí volební kampaně.

Někteří vaši kolegové míní, že sociální demokracie nesmí být posedlá ANO a jeho šéfem Andrejem Babišem. Naopak předseda ČSSD Bohuslav Sobotka očekává, že se mezi ČSSD a babišovci odehraje zásadní politický střet. Jak to vidíte vy?

Souhlasím s tím, že dvěma hlavními soupeři bude středolevá sociální demokracie a středopravé ANO, které není levicovým hnutím. Je to vidět na konkrétních činech i na krajské úrovni. Okamžitě po nástupu koalice v čele s ANO ve středních Čechách došlo ke zrušení žákovského jízdného a zrušení proplácení poplatků na pohotovostech, což zasáhlo ty nejvíce potřebné.

Takže mezi námi a tímto uskupením se odehraje klasický střet levice s pravicí. Tak souboj vnímám. Co se týče posedlosti Andrejem Babišem, vidím to tak, že sociální demokracie by s ním neměla vést zákopovou válku, je to náš koaliční partner. Musíme přijít s jasným volebním programem zacíleným na náš elektrorát a přesvědčit občany, že jim nejen rozumíme a vnímáme jejich obavy a potřeby, ale že nabízíme i jasná a osvědčená řešení. Babiš umí velmi dobře pojmenovat problémy, ale nepřichází s návrhy, jak je řešit.

Zdůrazňujete, že ANO není levicová strana. Narážíte na fakt, že k němu v krajských volbách přešla část levicových voličů?

Z našich analýz vyplývá, že část našich voličů skutečně volila ANO. Další část nepřišla k volbám. Hlavně ty musíme přesvědčit, že jim máme co nabídnout a že ANO je všechno možné jen ne levicová strana.

Když říkáte, že zásadní střet se odehraje mezi vámi a ANO, není to snaha manipulovat s voličem v duchu někdejšího hesla ODS Doleva, nebo s Klausem, které by se teď dalo parafrázovat na Doprava, nebo se Sobotkou?

Nikoliv, je to spíš pojmenování reality. ANO se tvářilo, že má co nabídnout levicovým voličům. A nyní se v krajích ukazuje, že tomu tak není.

ČSSD navrhuje daňovou progresi. Podle některých ekonomů ji ale Česko nepotřebuje, odstraněno by mělo být hlavně vysoké daňové zatížení práce, tedy objem sociálních odvodů v poměru k HDP. Váš názor?

Soustředíme se na klíčové sdělení, aby lidé měli něco z toho, že se ekonomice daří. Nechceme, aby to u nás dopadlo jako za minulé Tuskovy vlády v Polsku. I když se jí ekonomicky také velmi dařilo, v peněženkách Poláků se to neprojevilo a výsledkem bylo to, že zvolili alternativu. Lidé musejí mít v době růstu adekvátní mzdy, na to budeme zcela určitě tlačit. Vláda má dva hlavní nástroje. Může zvyšovat minimální mzdu a měnit daně. A to tak, aby ti s podprůměrnými příjmy platili na daních méně a ti s nadprůměrnými příjmy více. Cílem je, aby té první skupině zůstalo více peněz.

Když má někdo mírně podprůměrný příjem a dvě děti, tak už dnes ale prakticky žádné přímé daně neplatí. Jak chcete pomoci takovým lidem?

Musí to být celý souhrn opatření, zatím jsme představili jen jejich část. Pokud zmiňujete rodiny s dětmi, kde oba rodiče pracují, lze jim pomoci vyššími přídavky na děti. Tyto dávky by ale byly vázané na vůli rodičů pracovat. 

Objevily se spekulace, že znovu oslovíte americkou agenturu PSB, která vám pomáhala s kampaněmi dříve a před minulými sněmovními volbami spolupracovala s ANO. Jednáte s touto agenturou?

Samozřejmě uvažujeme o odborné konzultaci a zřejmě ji budeme hledat. Čekají nás velice důležité volby. Ke konkrétní agentuře se ale nechci a ani nemohu vyjadřovat, protože žádné nabídky zatím nemáme.

Vláda neposlala do Vánoc do parlamentu zákon o sociálním bydlení, který je pro vaši stranu stěžejní. Znamená to, že opět spadne pod stůl?

Myslím, že tento zákon by si zasloužil přepracovat, je k němu několik set připomínek. Už ten samotný název není úplně šťastný, uvítal bych například zákon o dostupném bydlení. Měl by řešit nejen situaci těch, kteří jsou v sociální nouzi, ale pomáhat i mladým rodinám, které mají problém se hned na začátku životní cesty masivně zadlužit hypotékou. Mohli bychom se inspirovat v Rakousku, kde je velmi dobře propracován i koncept nájemního bydlení.

Mluvil jsem o tom s ministryní práce, mám pocit, že má stejný názor. Hlavní konflikt je s ministryní pro místní rozvoj, která trvá na tom, aby to byl zákon pro velmi omezenou skupinu lidí. Takže bude potřeba si ještě nějaké věci vyříkat. Pokud zákon nestihneme schválit do konce volebního období, může být toto téma součástí předvolební debaty.

Co by tedy ČSSD chtěla do voleb prosadit?

Hlavní prioritou byl státní rozpočet, do konce roku se podařilo schválit i protikuřácký zákon. Očekávám, že naši ministři s určitými návrhy zákonů ještě přijdou. Je ale potřeba velmi opatrně volit priority, protože kapacita Poslanecké sněmovny není nafukovací. Návrhy musejí přijít nejpozději v lednu nebo v únoru, jinak se do voleb nestihnou projednat a schválit. Za sociální demokracii jsem spokojen, podařilo se nám splnit drtivou většinu našeho programu. Největší rest je zákon o sociálním bydlení.

Z vládních předloh jsou v úvodním kole projednávání tři desítky návrhů. Nejstarší je ústavní novela upravující pravomoci prezidenta republiky. Jak to s ní dopadne?

Tu asi nebudeme schopni projednat, zaznamenal jsem různé názory z různých poslaneckých klubů. Velmi bych ale uvítal jinou změnu ústavy, která upravuje vysílání našich vojáků do zahraničí tak, aby bylo pružnější. Tam je široká politická shoda. Je to věc, kterou z hlediska našich spojeneckých závazků i možnosti pomoci našim občanům v zahraničí opravdu potřebujeme.

Jako odborný mluvčí ČSSD pro obranu kritizujete rezort Martina Stropnického za pomalé nákupy. Kde dělá největší chyby?

Chtělo by to více odvahy, to je základní problém. Z velkých projektů, o nichž se už několik let hovoří, zatím nemáme vůbec nic. Jediné, co je na obzoru, jsou 3D radary. Mimochodem radary dobře ilustrují to, jak ministerstvo často mění názory. Nejprve se měly kupovat v Polsku, pak přišlo české řešení, následně česko-slovenské. Ve výběrovém řízení byli nakonec čtyři zahraniční dodavatelé a zvítězil v něm Izrael. U víceúčelových vrtulníků také není větší posun.

Je smutné, že navzdory rostoucímu rozpočtu ministerstvo peníze buď vrací, nebo je rozpouští v příspěvkových organizacích, případně předplácí splátky stíhaček Gripen. Cílem navyšování rozpočtu je moderní technika, kde je pokrok mizivý. 

Můžete z vaší pozice strategické akvizice nějak urychlit?

Jako sněmovna jsme připraveni vyjít ministerstvu vstříc, musí ale říct, co potřebuje. Po třech letech v čele rezortu už by ministr obrany měl vědět, kde je zakopaný pes. Na několika jednáních jsem mu nabízel, že pokud zformuluje svoje legislativní požadavky, ať už úpravu zákona o zadávání zakázek nebo prosazení normy, která by uzákonila fond pro modernizaci armády, jsem připraven mu pomoci. Ale zatím od něj žádná iniciativa v tomto směru nepřišla a čas běží. Tato vláda má před sebou už jen necelý rok existence.

Bude ministerstvo schopné absorbovat 60 nebo 70 miliard ročně, pokud bude skutečně dostávat vládou slíbených 1,4 procenta HDP?

Vnitřní dluh armády hlavně na technice se pohybuje kolem sta miliard. Takže si to dovedu představit. Je ale potřeba, aby ministerstvo a generální štáb jasně formulovaly požadavky a akviziční pracoviště je pak průhledným způsobem realizovalo. Mám ale pocit, že v tom nemají moc jasno, protože u vrtulníků nebo dělostřelectva neustále mění zadání. Nejprve řeknou, že chtějí nová děla ráže NATO, a pak se rozhodnou, že se budou modernizovat původní houfnice Dana.

Na co by se měl rezort soustředit?

U pozemních sil na dozbrojení 4. brigády rychlého nasazení. Velkou prioritou by mělo být přezbrojení 7. mechanizované brigády. Neví se ale, jaké pásové transportéry má mít. U letectva je v pořádku jeho stíhací část. Problémy jsou ale s dopravním letectvem, protože končí proudové JAK-40. Navíc budou komplikace s letouny CASA, protože jich je málo a jeden až dva bychom ještě potřebovali. Jinak neudržíme misi na Sinaji. U vrtulníků si musí armáda ujasnit, co chce, aby to neskončilo nějakým kočkopsem. Klíčová je i protivzdušná obrana, tedy nahrazení ruského systému KUB známého jako tři prsty smrti.

Jan Hamáček (38)
Politickou kariéru začal jako člen Mladých sociálních demokratů, později byl jejich předsedou. V roce 2006 byl zvolen poslancem za Středočeský kraj a čtyři roky řídil zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. Působil i ve stálé komisi pro kontrolu BIS a kritizoval tehdejší záměr vlády umístit americkou radarovou základnu v Brdech. V roce 2013 se stal předsedou dolní komory parlamentu. Angažuje se i v komunální politice, je členem zastupitelstva Mladé Boleslavi a šéfem středočeské ČSSD.