Helena Horská: Daně porostou, i kdyby budoucí ministr utáhl úřadům opasky a proškrtal dotace

Helena Horská

Helena Horská Zdroj: Raiffeisenbank

Ztráty Raiffeisenbank ze znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek za tři čtvrtletí dosahují 844 milionů korun. V meziročním srovnání se zvýšily o 1,2 miliardy korun.
2
Fotogalerie

Daňový balíček vzbuzuje kontroverze. Ve všech svých důsledcích nejen prodraží život Čechům, ale také promění pozici země na finanční mapě světa, varuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pro zahraniční investory se podle ní může stát Česko zemí, kde tempo růstu dluhů začne páchnout banánovou republikou, a za půjčku Česku si tak kapitál nechá patřičně zaplatit. „Byla pohřbena rozpočtově odpovědná země a zrodila se nová, v mnoha ohledech nezodpovědná,“ říká Horská.

Českem otřásl daňový balíček. Jde o projev laciného populismu s hrozivými důsledky? Bylo něco tak zásadního namístě? 

Musím říct: Třikrát špatně. Zaprvé je balíček neodpustitelně špatně načasován. Ke konci roku, po schválení návrhu státního rozpočtu na příští rok v prvním ze tří čtení a v době, kdy ekonomika prochází šokem, a tím už tak zvýšenou nejistotou. Zadruhé je neomluvitelně špatně strukturován. Ze všech těch změn schválených v jednom balíku považuji pouze dvě za rozumná protikrizová, stimulační opatření. Je to zvýšení slevy na poplatníka a zrušení daňových odpisů nehmotného majetku plus zrychlení daňových odpisů hmotného majetku. 

Mají šanci se zásadně propsat do kondice ekonomiky?

První podpoří spotřebu českých domácností, především těch s nízkými příjmy, které jsou zároveň nyní nejvíce ohrožené ztrátou zaměstnání, poklesem příjmů, dluhy, exekucemi a podobně. Druhé podpoří velmi potřebné investice, bez kterých firmy neudrží krok s mezinárodní konkurencí, nepřizpůsobí se novým podmínkám a výzvám, které nesouvisí jen s COVID-19, ale s dlouhodobým skomíráním „levné ekonomiky“ a nutným přesunem k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. 

A zatřetí zřejmě Česko napřesrok zasekne do fiskálního futra obrovský dluh…

Balíček neuvěřitelně nezodpovědně demoluje daňový základ a vytváří doslova kráter ve veřejných financích. Kráter, který dvakrát za sebou překoná hranici 400 miliard korun. To je po oba roky vždy zhruba 8 procent roční produkce ekonomiky. V prvním čtení schválený návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem ve výši 320 miliard a který byl předložen za velmi nestandardních podmínek porušujících základní pravidla obezřetného sestavování rozpočtu, nepřežil ani dva týdny. Ministerstvo financí může rovnou předložit nový návrh. Takový, který bude muset započítat nejen zhoršený, zato reálnější ekonomický výhled, a nyní schválenou „daňovou bombu“, která státní rozpočet podle ministryně financí připraví o 87 miliard a veřejné rozpočty celkem o 130 miliard. Jak nezodpovědné, jak krátkozraké.

Není namístě spíš než o fiskální politice hovořit o hazardu s veřejnými rozpočty? 

Určitě. Jde o výsměch zásadám odpovědného nakládání se svěřenými prostředky daňových poplatníků. Schválená „daňová bomba“ navíc jde opačným směrem, než české vládě doporučila tento týden mezinárodní organizace OECD a její expertní doporučení k důchodům. Zatímco OECD doporučuje snížit vysoké odvodové zatížení práce a na důchody věnovat i část daní, vláda místo toho rozkládá daňovou základnu. Zatímco OECD radí zmenšit rozdíl ve zdanění a odvodech mezi zaměstnanci a živnostníky, vláda schválením paušální daně tento rozdíl dál prohlubuje.

Daňový balíček otvírá Pandořinu skříňku růstu daní i inflace. Nakolik jde o relevantní a zásadní obavy? 

Daňový balíček je bombou, která rozvrátí veřejné finance na několik let. Ukažte mi politika, který po podzimních volbách předstoupí před voliče a oznámí jim, že nelze jinak než zvýšit daně, ale ne zpět na dnešní úrovně, ale výše, protože mezitím se náklady na obsluhu dluhu zvýšily z nízkých desítek miliard na vyšší desítky miliard.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!