Jiří Fiala: Jaderné a uhelné elektrárny se bez státní podpory nevyplatí

Ředitel globálního vývoje Doosanu Jiří Fiala

Ředitel globálního vývoje Doosanu Jiří Fiala Zdroj: Anna Vacková, E15

Vývojové centrum Doosan Škoda Power
Vývojové centrum Doosan Škoda Power
Vývojové centrum Doosan Škoda Power
Vývojové centrum Doosan Škoda Power
Vývojové centrum Doosan Škoda Power
10
Fotogalerie

V Evropě po odklonu od jaderné a uhelné energie roste poptávka po turbinách pro paroplynové elektrárny a zařízení spalující biomasu. Plzeňský Doosan Škoda Power ale dodal už i turbinu pro solární elektrárnu a hodlá v tom pokračovat, říká ředitel globálního vývoje Doosanu Jiří Fiala. V Plzni jsou připraveni i na výrobu turbin pro další bloky českých jaderných elektráren, bez státních garancí výkupních cen elektřiny se ale podle něj Temelín jen těžko dostaví.

Proč globální centrum Doosanu pro vývoj turbin vzniklo v Česku a ne v domácí Koreji?

V roce 2010 nás koupila firma Doosan Heavy Industries. Jeden z pádných důvodů, proč si nás Doosan vybral, bylo to, že vyrábíme turbiny, máme dlouhou tradici a vlastní vývoj. Tento náš design není zatížený žádnou nakoupenou licencí. Navíc dokážeme soupeřit s velkými žraloky jako je Siemens nebo General Electric.

V roce 2013 se rozhodl, že založí globální vývojové centrum, ve kterém spojí korejské a plzeňské výzkumníky. Jako centrum vývoje byla vybrána Plzeň. Takže se ze mě stal šéf vývoje Doosanu v oblasti parních turbin. Aktivity celého Doosanu jsou ale mnohem širší. Doosan Škoda Power má asi 1300 zaměstnanců a celá firma asi 40 tisíc, abychom si srovnali měřítka.

Doosan vyrábí parní turbiny v licenci americké firmy GE. Chybí jim ale vývoj a zkušenosti. Navíc jejich licence je zatížená řadou obchodních omezení, nesmí třeba dodávat do Ameriky. Proto hledají někoho, kdo jim přinese know-how na světové úrovni a umožní jim obchodovat po celém světě. A právě tuto kompetenci získali ve škodovce. Tím jsme jim padli do oka.

Doosan stále vyrábí i turbíny od GE, nebo se již zaměřil pouze na ty „plzeňské“?

Stále mají na výběr, zda budou vyrábět podle designu Škoda, nebo podle designu GE. Pro ně se samozřejmě jednodušší vyrábět turbiny od GE, protože jsou na ně po těch letech zvyklí. I zákazníci ale mohou říci, že chtějí design GE, protože s ním mají zkušenosti. Nebo naopak chtějí změnu. Obě dvě konstrukce spolu tak trochu soutěží.

Odlišují se v něčem zásadně turbiny Škoda a GE?

Řeknu Vám jeden základní rozdíl. Výkonový limit pro takzvaně plnootáčkové turbiny, které vyrábíme my, se pohybuje kolem 1200 megawattů. Výkonnější turbiny jsou konstruované pro takzvané poloviční otáčky. Rozměry takových zařízení jsou obrovské, rotor turbiny váží okolo 190 tun, v našem případě je to třeba jen 70, 80 tun. Musíte na to mít i jiné vybavení haly, třeba větší jeřáby.

Je jedno, jak se pára vyrobí. Hlavně nám dejte páru

Dodáváte turbíny do celého světa. Liší se nároky zákazníků?

Samotná turbina se až tak moc neliší. Může se lišit otáčkami, protože v Americe mají jinou frekvenci elektrické sítě. Záleží i na specifických požadavcích zákazníka. Turbiny, které dodáváme do Skandinávie, jsou většinou vybaveny takzvaným odběrem páry pro vytápění. V těchto studených krajích je to běžné, tam se snad elektrárny bez toho ani nestaví. Když budu dodávat do Mexika, tak nic podobného nepřipadá v úvahu. Je tam ale zase nedostatek chladicí vody, takže zatímco v elektrárně Temelín jsou čtyři chladicí věže, ze kterých stoupá pára, tam se chladí pomocí vzduchových kondenzátorů.

Rozdíl je také v tom, jaká energetika se buduje. V Evropě se dneska až na výjimky žádné velké bloky nestaví, spíš se budují menší bloky třeba na spalování biomasy. To je současný trend v Evropě. Naopak jsou země jako Indonésie, kde je spousta černého uhlí a kde se staví i velké bloky.

Co pro váš vývoj znamená evropský odklon od jaderné a uhelné energie?

My vždycky říkáme: „Je jedno, jak se pára vyrobí. Hlavně nám dejte páru.“ Pravda ale je, že podpora uhelných elektráren letos končí a potom asi bude těžko ekonomický schůdné stavět tady v Evropě uhelné elektrárny. Poté, co Německo vyhlásilo, že odstupuje od jaderného programu, tak se je spousta okolních zemí rozhodla následovat, protože si myslí, že Němci vědí, co dělají. Naštěstí u nás tento názor nepanuje, myslím si naopak, že mínění lidí je výstavbě jaderných elektráren vysoce nakloněné. Největším problémem jaderných elektráren je to, že jejich výstavba trvá strašně dlouho. To je problém i nových bloků Temelína. Jestli si dneska řekneme, že budeme stavět nový blok, tak ho uvedeme do provozu okolo roku 2030. Druhým problémem je, že u všech jaderných elektráren, které se dnes v Evropě staví, byly původní rozpočty minimálně dvojnásobně překonány a to ani nemluvím o prodloužení času výstavby. Navíc než se elektrárna dostaví, tak se situace v energetice může značně změnit. Aby se nové bloky vyplatily, musí vláda garantovat cenu energie. Do toho se naší vládě nechce.

Začínáte se tedy ve větší míře orientovat na turbiny pro obnovitelné zdroje? Nebo na jiné regiony?

Mezi škodovkou a mateřskou firmou to máme rozdělené tak, že turbiny do zhruba 350 megawattů se vyrábějí tady v Plzni a mateřská firma vyrábí turbiny nad tuto hranici. Samozřejmě pokud by došlo k výstavbě Temelína a byl zde požadavek, aby bylo co nejvíce dodávek z Česka, tak by turbína asi šla ze škodovky. Na výjimkách se můžeme snadno domluvit.

Vyvíjíme zde ale i turbiny pro Korejce, teď třeba pracujeme na tisícimegawattové turbině pro uhelnou elektrárnu, která se bude vyrábět v Koreji. Naše portfolio je ale mnohem různorodější, vyrábíme i takzvané turbiny industriální, které pracují v různých teplárnách, cukrovarech, ocelárnách, chemičkách…Ty mají výkon do 50, 60 megawattů. Pak zaměřujeme vývoj na to, co dnes chce trh. To jsou takzvané kombinované cykly, tedy plynová turbina s parní turbinou pro paroplynové elektrárny.

Z vašeho vyprávění se zdá, že každé jednotlivé zařízení vyvíjíte od základu. Je každá turbina unikát?

Žádná turbina není stejná, snažíme se ale o standardizaci dílů, abychom zlevnili výrobu. Jsou části, které standardizovat nejdou, poměrně masivně ale pracujeme na tom, abychom standardizaci rozšířili. Nejsme ale ten výrobce, který má dvacet typů turbin a když přijde zákazník, tak mu řekneme „vyber si“. Naše konkurenční výhoda je v tom, že jsme flexibilnější a umíme vyjít zákazníkovi vstříc.

Který druh turbin je pro vás nyní obchodně nejvýznamnější?

Teď jsme dodávali poměrně hodně pro paroplynové elektrárny, rozjel se i nový byznys – solární elektrárny. Dodávali jsme turbinu pro solární elektrárnu Atacama v Chile, je to pro nás referenční zakázka.

Kdy se tato elektrárna uvede do provozu?

To je dobrá otázka, na kterou já neumí odpovědět. To musí říct španělský EPC kontraktor Abengoa, který se bohužel dostal do finančních problémů a stavba se protahuje. My už máme dodáno, teď už nám chybí jen spuštění, abychom měli onu referenci.

Chystáte další podobné projekty?

Máme podepsané tři smlouvy, zatím to ale vypadá, že tento jediný, o kterém mluvím, se zrealizuje. To ale neznamená, že jsme skončili se solárním byznysem.

Kolik Doosan do vývoje v Plzni investuje?

Přibližně 250 milionů ročně. Záleží na tom, jak se nám daří.

Doosan Škoda Power má 1300 zaměstnanců. Kolik z nich pracuje ve vývoji?

Tady u nás v Plzni je to asi 70 lidí, plus máme ještě 30 lidí v Koreji. Nejde ale říct, že na vývoji dělá sto lidí, podílí se na něm i spousta externích firem, univerzit. Těm zaplatíme desítky milionů. Další významnou položkou je materiál. Když se třeba zkouší nová poslední lopatka turbíny, tak dáme jen za materiál desítky milionů.

Exportní a garanční pojišťovna letos ukončí podporu vývozu technologií pro uhelné elektrárny. Jaký to na vás bude mít dopad?

V současné době máme rozjednaný jeden projekt, a pokud jej nestihneme podepsat do konce roku, tak pravděpodobně nebude. To se nás může dotknout.

Když se nebudou stavět uhelné elektrárny, tak se patrně budou stavět jiné typy elektráren. Tomu se musíme přizpůsobit. Teď to vypadá, že v nejbližších letech „pojedou“ paroplynové elektrárny. Na ty jsme připraveni.

Podílíte se na evropském projektu Flexturbine. Jaký je jeho cíl?

Projekt začal v lednu letošního roku a je na tři roky. Ten je právě odezvou na to, že velké, těžké zdroje jsou v Evropě nechtěné. Evropa je nyní plná větrných a solárních elektráren a ty přinášejí různé problémy, například v tom, jak jsou schopny dodávat výkon. Přestane foukat vítr a okamžitě máte deficit energie v síti, takže ho musíte vykrýt něčím jiným. Flexturbine se snaží vyvinout turbiny, které budou schopny rychlého najetí, rychlé dodávky výkonu, nebo naopak rychlého odstavení, když ten výkon není potřeba. Výsledkem projektu mají být konkrétní komponenty turbin, výsledky vývoje mají účastníci vzájemně sdílet. Škodovka celý projekt zastřešuje.

Reportáž z vývojového centra Doosan Škoda Power čtete ve středu v deníku E15 a na E15.cz