Jiří Paroubek: Národní socialisté půjdou do voleb sami. Je to dobrá značka

Jiří Paroubek

Jiří Paroubek Zdroj: E15 Anna Vackova

K nové straně patří nové sídlo. To, které mají Národní socialisté – levice 21. století Jiřího Paroubka v pražských Radlicích, je nové každým coulem. V opravené budově bývalé továrny je prostorná recepce s velkou televizí a dvěma internetovými terminály. Vystavené předsedovy knihy jsou samozřejmostí. Vybudování stranických organizací po republice je nyní podle Paroubka úkol číslo jedna. Do Vánoc otevře další sekretariát na Ústecku.

E15: Z čeho usuzujete, že existuje prostor pro novou levicovou stranu?

Především chci říct, že to je levostředová strana. Národní socialisté tu byli za starého Rakouska, za Masarykovy republiky. Byť v živořících podmínkách Národní fronty existovali i po únoru 1948. V posledních dvaceti letech se jim příliš nedařilo. V současnosti je třeba v levé části politického spektra zvýšit nabídku. Jsem přesvědčený, že prostor existuje. Tento můj názor je podpořený několika sociologickými analýzami.

E15: Co z nich vyplývá?

Že tato nová strana má potenciál získat až pětinu voličů. To je samozřejmě maximální odhad, asi není reálné ho dosáhnout. Naše šance jsou ale velice slušné.

E15: Členská základna je největší bolestí nových stran. Budete muset vybudovat místní a krajské organizace. Koho oslovíte?

Chceme se orientovat na zhruba čtyři skupiny opinion lídrů a právě v regionech na nich stavět organizace. Jednak to jsou lidé z neziskového sektoru počínaje odborářskými předáky, ať už ve fabrikách nebo na úrovni kraje. Druhý okruh tvoří akademičtí funkcionáři. Je zde velká síla profesorů, docentů, vysokoškolských pedagogů, kteří mají mezinárodní rozhled a zkušenosti. Ty je třeba přivést do politiky. Zejména v univerzitních městech by to bylo velice užitečné. Máme zájem o lidi, kteří mají organizační schopnosti, umějí vystupovat na veřejnosti. Zkrátka o ty, kterým politická činnost není cizí.

E15: Na ustavujícím sjezdu jste zmínil také nezávislé starosty.

Ti patří do dalšího okruhu. Mám na mysli ty, kteří jsou dvě až tři volební období starosty a jsou uznávaní ve své obci či městě. Dosáhli ale pomyslného stropu a jako nezávislí nemají šanci dostat se do Senátu nebo do Poslanecké sněmovny. Přitom zcela nepochybně respekt mají. Takové lidi je dobré mít ve straně a na kandidátkách. Konečně do čtvrtého okruhu řadím svobodná povolání a tvůrčí inteligenci, jako jsou advokáti, lékaři, učitelé. Řadím tam i umělce. Nejen v krajích, ale i v Praze jsou to lidé, které veřejnost vnímá velmi dobře. Mají prestiž, vliv.

KDO ZKLAME, PŘIJDE O LICENCI

E15: Přípravné buňky tedy vznikají na Ústecku. Co v dalších regionech?

Máme základní představu o tom, jak organizovat licenční řízení. Na Ústecku si to vyzkoušíme, protože tam můžeme jak krajskou, tak všechny okresní organizace vybudovat prakticky okamžitě. Vedle toho tam ještě před Vánocemi budeme otevírat krajský sekretariát, kde bude i moje poslanecká kancelář. A jsou další regiony, kde můžeme organizace vybudovat velmi rychle. Třeba v Praze, na Liberecku.

E15: Jak budou licence fungovat v praxi?

Když nějaké skupině lidí dáme licenci a do půl roku neuvidíme výsledky, tak jim ji odebereme a oslovíme někoho jiného. Bude to do značné míry záviset na manažerské úvaze vedení národních socialistů. Především nechci, aby se opakovalo to, co znám z ČSSD. S některými lidmi, kteří se zabetonovali ve funkcích na úrovni kraje, nebylo možné hnout. Teď budeme v období rychlého vytváření stranické organizace, vedle toho do půl roku vyprecizujeme program.

E15: Řekl jste, že oslovíte voliče ve všech regionech. Přesto ale budete na některé klást větší důraz. Bude to vedle Ústecka například severní Morava, kde je rovněž vysoká nezaměstnanost?

Tam mám také konkrétní představu o lidech, na něž bychom se měli soustředit. V některých krajích ale můžeme zaznamenat tvrdou porážku, osobně jsem na to připraven.

ŠTIKY MUSÍ DOSTAT PŘÍLEŽITOST

E15: Řekl jste, že hlavním cílem je Poslanecká sněmovna, prvním testem ale budou krajské volby. Jaké ambice máte na Ústecku, kde budete lídrem kandidátky?

Každá strana, která není dlouhodobě zavedena, má vůči těm dvěma největším, tedy ODS a ČSSD, jež už třináct let kraj ovládají, jistou nevýhodu. Rádi bychom jejich mocenský monopol rozbili. Kolik získáme hlasů, odhadovat nechci.

E15: Když vyhrajete, stanete se hejtmanem? A necháte si v takovém případě i poslanecký mandát?

Otázka funkce hejtmana by byla věcí dalších jednání. Zcela nepochybně bude kandidovat také Jiří Šlégr. Pokud budeme ve volbách úspěšní, předpokládám, že budu krajským radním anebo výraznou osobou v opozici. A kdybychom volby vyhráli, bylo by převzetí funkce hejtmana mojí morální povinností.

E15: Nedostatek kvalitních osobností mají i zavedené strany. Skutečně dokážete takové lidi oslovit? Mohl byste někoho jmenovat?

Rozhodně nechci marketingový projekt, postavit tu spisovatele, onde televizního moderátora či jiné populární lidi. To by se v české politice nic nezměnilo. Konkrétní lidi teď jmenovat nebudu, nechci je vystavovat mediálnímu tlaku. Určitě ale jednáme s řadou zajímavých osobností. V nejbližších týdnech či měsících se dozvíte první jména. Oproti zavedeným stranám, kde je téměř nemožné, aby se schopní a nejschopnější dostali nahoru, máme jako nová strana výhodu. K národním socialistům se zatím hlásí jen několik stovek členů, můžeme tedy postupovat manažersky, zasahovat shora. A chci, aby i do budoucna platilo, že když se objeví někdo mimořádně schopný, musí být vytažen na kandidátku. Rozhodně to nemůže fungovat jako v ČSSD, kde se kandidátky dohadovaly několik let dopředu. Když přišla nějaká štika, kapři ji v tom temném rybníku nepustili nahoru.

Jiří ParoubekJiří Paroubek|E15 Anna Vackova

PROČ NESÁHNOUT PO ÚVĚRECH?

E15: Je více méně jasné, že česká ekonomika v příštím roce v lepším případě poroste nanejvýš o jedno procento. Vláda chystá další škrty a úsporná opatření. Jak se na její záměry díváte?

Jsem rád, že se alespoň teď z novin dozvídám, že poté, co jsem o ekonomice realisticky hovořil na ustavujícím sjezdu, se podobným způsobem vyjadřuje i ministr financí. Také on tuší, že v příštím roce tady nebude hospodářský růst, ale pokles. To je potřeba si přiznat, i když v situaci, kdy má státní rozpočet postavený na dvouapůlprocentním růstu, je to obtížné. V určitém okamžiku je ale nutné se rozhodnout a udělat nějaký plán boje proti recesi. My jsme takový plán předložili, uvedli jsme desítky opatření. Samozřejmě strana, která v tuto chvíli disponuje dvěma poslanci, toho mnoho dělat nemůže. Ale chtěli jsme vyvolat určitou společenskou nebo odbornou diskuzi. Zatím k ní ke škodě této země nedochází.

E15: Co má tedy vláda podle vás udělat?

Velmi realisticky a rychle přiznat, jaké nebezpečí hrozí, a začít podobná opatření – logicky musí dojít k podobným závěrům – uplatňovat. Pokud půjdou jenom cestou škrtů, tak je to špatně. Jsme v situaci, kdy zadlužení České republiky není tak vysoké a zcela nepochybně v příštím roce bude růst. Snad by přece jen bylo vhodné, aby narůstalo zvyšováním výdajů státu. V době, kdy očekávám hospodářský pokles, bych neváhal sáhnout po úvěrech Evropské investiční banky na výstavbu zejména liniových staveb.

E15: Proč si myslíte, že by zabrala právě ta opatření, která máte v ekonomickém programu?

Tak jsou to prorůstová opatření. My jsme se nedívali na to, jak řeší problémy Bolívie nebo Venezuela nebo podobné marxistické režimy. Dívali jsme se, jak je řeší v těch nejvyspělejších státech. V Německu, ve Francii, ve Skandinávii. Nejde jen o to napumpovat do ekonomiky peníze, ale také se podívat, co se stane v sociální oblasti. Jestli jsou dnes tisíce lidí ze středních vrstev ohroženy nesplácením hypoték, tak je potřeba v tom něco udělat. Ta částka není z národohospodářského hlediska nijak dramatická. Například Slovensko se takovým lidem snaží pomáhat. Jestliže člověk ze střední vrstvy ztratí zaměstnání, a než najde další, tak mu seberou dům či byt, a on se dostane na ulici, komu to pomůže? Pro každou společenskou vrstvu je potřeba něco najít. Ne rozdávat, ale podpořit lidi v situaci, kdy to potřebují.

E15: Doslova jste řekl, že se na účtech fláká deset miliard korun. Jak jste k tomuto číslu došel?

Pokud vím, tak před rokem a půl bylo jen ve státním podniku Lesy České republiky asi pět a půl miliardy. Tak teď tam může být kolem šesti miliard, možná ještě více. Ano, neexistuje legislativní nástroj, jak tyto peníze dostat do státního rozpočtu. Ale to je věc rychlého jednání vlády a parlamentu. To za prvé. Za druhé je potřeba vědět, kam s těmito penězi, aby pomohly hospodářskému růstu. Neměly by sloužit k tomu, aby se vulgárně řečeno projedly. Jít by mohly například na komunální bytovou výstavbu. A opět to nemusí být cestou dotací. Hledat inspiraci bychom měli třeba v Anglii, kde existují bytové asociace. Ty dostávají od obcí pozemky a na výstavbu si berou úvěry od bank. Myslím, že takové úvěry by mohly být zlevňovány dotacemi z peněz, o nichž mluvíme. Při dnešní úrokové míře, pokud by se jen polovina úroků zaplatila takovými dotacemi, by to byl velký národohospodářský počin. Stavebnictví potřebuje zakázky, lidé v určité sociální skupině se nedostanou k hypotéce. S tím je potřeba něco dělat. A stejně tak je třeba něco dělat se sto padesáti tisíci volných bytů, které tady jsou.

DANĚ Z NEMOVITOSTÍ BRÁNÍ MOBILITĚ

E15: Navrhujete, aby se z nich platila zvláštní daň.

Pokud je takový byt v dobrém technickém stavu, a není nějakou dobu využíván, proč na něj neuvalit daň? Tak, aby stát nemusel podporovat bytovou výstavbu, a majitele nevyužívaných bytů podnítil k tomu, aby je dali do nabídky, čímž by se snížila cena nájemného.

E15: Uvažujete i o dalších typech specifických daní?

Nějaká přílišná inovace v daních možná není. Ale zrušit chceme třeba daň z nemovitostí, protože brání lidem v tom, aby se stěhovali za prací.

E15: Navrhujete zvýšení daně z příjmů jak firem, tak fyzických osob. Nemyslíte, že je to v krizových časech kontraproduktivní?

Podívejme se na severní Evropu. Tam mají suverénně nejvyšší daně jak korporátní, tak individuální. A ty země fungují velice dobře. Ekonomiky Švédska a Finska jsou pro nás určitým vzorem, jak postupovat. Mají podstatně vyšší daňovou kvótu, vyšší zdanění z přímých daní než u nás a přitom v té společnosti nikdo nestrádá. Samozřejmě najdou se podnikatelé, kteří odcházejí do daňových rájů. Ale to se děje i při naší nízké úrovni daní.

E15: Mluvíte o nulové sazbě DPH u dětských výrobků. To by ale předpokládalo jednání s EU.

Zcela nepochybně. Ale ve Velké Británii to funguje. Když tato vláda bude pro rok 2013 chtít sazbu DPH na úrovni 17,5 procenta nebo dokonce vyšší, tak je prostor k tomu, abychom udělali konkrétní opatření ve vztahu k rodinám s dětmi. Bylo by velmi adresné, protože dětské oblečení nebo obuv si nikdo z dospělých kupovat nebude. Nebo učebnice pro školy. Bylo by to lepší než přídavky na děti.

BABIŠ SI NEVIDÍ DO PUSY

E15: Na sjezdu národních socialistů jste se obul do strany Miloše Zemana nebo hnutí podnikatele Andreje Babiše. Neodrazujete případné politické spojence?

Pokud jde o Miloše Zemana, nijak se do něj neobouvám. Naopak říkám, bude-li v přímé volbě kandidovat na prezidenta, podpořím ho. Je to jediný levicový kandidát. Trošku něco jiného je strana, kde je čestným předsedou. Na sjezdu, aniž bych je jmenoval, jsem uvedl, že mohou zapomenout na úvahy o tom, jestli budeme jejich hodnými aliančními partnery pro předvolební koalice. Národní socialisté půjdou do voleb sami. Je to dobrá značka. A to musí všichni vzít na vědomí.

E15: A co vám vadí na Babišově hnutí?

Osobně proti němu nic nemám, vždycky jsme měli dobré vztahy. Ale napadat stát, že hospodaří se schodky, a sám mít třiadvacet miliard dluhů, je nepoměr. Jinak o programu pana Babiše nic nevím. A že nechce korupci? To nechce nikdo. Ale vždy, když někdo v posledních letech přišel do vlády s protikorupčním programem, tak se z něho vyklubal ještě větší korupčník než z těch předchozích.

E15: Kritizujete kdekoho. Kde chcete hledat spojence?

Tak to je přirozené. S námi se také nebude nikdo mazlit. Samozřejmě že nesmí dojít k takové situaci, k takovým osobním útokům, že by jakákoli povolební spolupráce byla vyloučená.

Jiří Paroubek (59)

Vystudoval v roce 1976 Vysokou školu ekonomickou v Praze. Do roku 1990 pak mimo jiné pracoval jako hlavní ekonom podniku Restaurace a jídelny v Praze 1. V roce 1970 vstoupil do Československé strany socialistické, opustil ji o šestnáct let později. Členem Československé sociální demokracie se stal v listopadu 1989. V roce 1993 neúspěšně kandidoval na předsedu strany, později i na šéfa pražské organizace. Ve vládě Stanislava Grosse byl ministrem pro místním rozvoj, po pádu kabinetu sestavil novou vládu a stal se premiérem. V letech 2006 až 2010 byl předsedou ČSSD, rezignoval po parlamentních volbách. Od listopadu vede národní socialisty.