Bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) vede tým poradců premiéra Bohuslava Sobotky, v předvolebním období má napilno. Kam by se měli sociální demokraté ubírat a kam Česko v rámci Evropské unie? Vladimíra Špidlu zpovídal portál Info.cz
Před necelými dvěma týdny se odehrál sjezd ČSSD. Předseda strany Bohuslav Sobotka získal podporu, na pozice místopředsedů usedli lidé, kteří mu jsou blízcí. Ještě hodiny před volbou ale nebyla situace zdaleka tak jistá. Jak sjezd zpětně hodnotíte?
Hodnotím ho jako úspěšný. Zvládl několik důležitých úloh. Vedení prošlo v prvních kolech, což je u nás celkem vzato dost neobvyklé. A jde o osobnosti, které jsou v rámci strany silné. Takže bych řekl, že vedení bylo zřetelně posíleno. Získalo mandát, o kterém se nedá pochybovat. Sjezd současně schválil dlouhodobý program, který prošel dosti rozsáhlou a chvílemi ne úplně urovnanou diskusí. Ta ale nakonec vedla k tomu, že text byl sjezdem schválen v podstatě 100 procenty. Řekl bych, že sjezd vyčistil stůl do volebního období, kdy ze sebe strana musí vydat to nejlepší.
Premiér Sobotka si řekl o silný mandát. Výsledek 67 procent podpory jím podle vás je?
To je silný mandát. Když se podíváte, jaké mandáty dostávají naši předsedové, tak uvidíte, že mandát 67 procent je v té nejlepší třetině. Miloš Zeman získal jednou dokonce jen 52 procent a Jiří Paroubek 60 procent.
Neočekával jste atmosféru na sjezdu vyostřenější? Už vzhledem ke špatnému výsledku v krajských volbách.
Ani ne. Naše sjezdy jsou někdy bouřlivé, někdy ne. Důležité je, že jim předchází rozsáhlá příprava, která probíhá měsíce. Předseda strany během ní mimo jiné vystoupil ve všech regionech. V posledních týdnech bylo zřejmé, že názor strany a delegátů se stabilizoval. Bylo velmi pravděpodobné, že program bude schválen, předseda strany i jeho tým zvolen. I když výsledkem si nikdy nemůžete být stoprocentně jistý. Já jsem třeba předpokládal, že někteří místopředsedové neprojdou v prvním kole.
Vy jste osobně zažil oddělení funkce předsedy strany a premiéra. O takovém řešení se mluvilo i nedávno. Navrhoval ho například jihočeský hejtman Jiří Zimola. Umíte si toto řešení představit?
Je velmi náročné být premiérem i předsedou strany, ale oddělení funkcí není dobré. Premiér, který není schopen se zřetelně opírat o svůj politický proud, nemůže dlouhodobě obstát. Představte si, že by se najednou začala štěpit základní linie premiéra a předsedy strany. Myslím si, že rozdělení není dobrá myšlenka.
Zazněly ale i hlasy, které náladu na sjezdu hodnotily jako poraženeckou. Větší diskuse podle nich neproběhla už proto, že se nikomu nemusí chtít do vedení strany, která nemá před podzimními volbami dobré vyhlídky.
Nemohu říct nic jiného, než že takovéto autoritativní výklady osm měsíců před volbami, jsou legrační. Pokud je nemohu označit rovnou za tlachy. Ze své vlastní zkušenosti mohu říct, že když jsem získal mandát předsedy strany, tak jsme startovali z pozice 14 procent. Prohráli jsme tenkrát krajské volby, byli jsme čtvrtí až za komunisty, takže to byla totální porážka. Někdy na přelomu roku měla Čtyřkoalice 34 procent a my jsme byli hluboko za nimi. Výsledek byl ale ten, že my jsme získali 30,2 procenta, ODS byla za námi o nějakých pět procent a koalice KDU-DEU o 15% za námi. Navíc se ukazuje, že velké množství voličů se rozhoduje v posledních týdnech a dnech. Takže v tuto chvíli předvídat je velmi povrchní.
Není škoda, že se poslanec Jeroným Tejc jako kritik Sobotky nedostal do vedení? Bylo by tam zastoupeno více proudů.
Ani ne. Ve straně je zastoupeno více proudů. Máme krajské organizace, předsednictvo, ústřední výbor. Tam to prostě nikdy není jednolité. Fakt je ten, že Jeroným Tejc byl po celé volební období předsedou ústavněprávního výboru, což je mimořádně silná pozice. A nezaznamenal jsem, že by vybudoval skutečnou politickou představu hodnou toho jména. Většina věcí, co předkládal na sjezdu, byla obdobou toho, co je napsáno v programových dokumentech. Řekl bych tedy, že za ním nestojí tak silná politická představa, abych měl litovat, že není mezi místopředsedy. Zápas ale ve straně probíhá pořád. Tím se právě živá strana liší od různých typů hnutí nebo už umrtvených stran, kde máte žulovou jednotu. Ta u nás nikdy nebyla.
