Zdravotnický materiál za miliardy korun má po zkušenostech z pandemie nyní zamířit do skladů Správy státních hmotných rezerv. Ještě v únoru tam bylo pouze pár desítek tisíc roušek, ochranných obleků či brýlí. „Před pandemií asi nikdo nedokázal odhadnout, zda to je moc, nebo málo. Stav rezerv byl prostě podseklý,“ říká šéf správy Pavel Švagr.
Když se ohlédneme: kdy prvně se vláda začala ptát, kolik je ve skladech Správy státních hmotných rezerv zdravotnického materiálu, kdyby byl kvůli pandemii koronaviru potřeba?
Kdybych se vrátil o hodně dál, tak v roce 2004 přišla tehdejší ministryně Milada Emmerová s návrhem, že by asi bylo dobré, aby v zásobách byly respirátory FFP3, ochranné obleky a brýle. Ty se tehdy nakoupily po deseti tisících kusech a proběhlo několik modernizačních cyklů.
Nikdy dřív jsme neměli potřebu tato čísla ventilovat, ale teď je to samozřejmě venku a celý národ to ví. Každý druhý rok se pak správa dotazovala ministerstev, zda přehodnotila své krizové plány. Správa také chtěla, aby rezorty řekly, zda je všeho dost, zda se nemá něco dokoupit, zda něco zastaralo, zda je potřeba něco nového a podobně.
Kolikrát se to stalo?
Od roku 2006 v podstatě všichni ministři zdravotnictví pouze přepisovali požadavek Emmerové. Naposledy jsme se dotazovali v létě 2019 a opět jsme v principu dostali stejný přepis požadavků.
Nebyl důvod z vaší strany nakupovat víc a něco jiného, než jste měli v zásobách?
Každé ministerstvo má svůj krizový plán a pak je tu 22 typových plánů, mezi něž patří i pandemický plán v gesci ministerstva zdravotnictví. To dává pokyn a požadavky na správu, co má dělat. Jinak řečeno – jak kvalitní jsou plány ministerstev, takový je odraz požadavků na nás. Pominu-li, zda nám na to vláda pak dá peníze, nebo ne.
Většinou nedá, že? Vždy žádáte o více, než dostanete z rozpočtu.
Ano, je to tak. Již několik let chceme na nákupy a modernizaci státních rezerv výrazně více, než nakonec dostaneme. Ale nedivme se. Například bývalá ministryně obchodu a průmyslu Marta Nováková vyzvala loni na jaře dopisem všechny ministry k přehodnocení, co je v hmotných rezervách. Cílem byly výprodeje a šetření.
Byl tu politický tlak na utlumení role státních hmotných rezerv. Pak není divu, že ani odborné aparáty na ministerstvech nemají odvahu zodpovědně říct, že dnes existují nové výzvy. Že například 10 tisíc kusů zdravotních pomůcek není nic moc. Před pandemií asi nikdo nedokázal odhadnout, zda to je moc, nebo málo. Stav rezerv byl prostě podseklý.
Abychom si to ujasnili – v únoru bylo v zásobách státu 10 tisíc kusů respirátorů, stejně brýlí a obleků.
Ano, s tím jsme začínali. Možnost na upgrade byla, ale nebyla využita. My nemáme kompetenci říct, že je něčeho málo. My můžeme říct: zkuste se podívat, přehodnoťte. Ostatní už je na vyhodnocení ze strany příslušného ministerstva.
A ptát se rezorty ani nezačaly, pokud to chápu dobře.
Ministerstva se nás neptají, kolik čeho máme. To oni musejí říct, kolik a jakých zásob máme mít a dát nám požadavek na pořízení a zvýšení zásob. Nicméně co se týká ministerstva zdravotnictví, větší komunikace začala v únoru. Právě na konci února jsme pak vypsali výběrové řízení na nákup 200 tisíc kusů respirátorů. Ale během pár dnů stát vyhlásil centrální nákupy, proto přišel pokyn tento tendr zrušit.
Byla ta zakázka realizovatelná a zboží tehdy ještě bylo možné sehnat za relativně normální ceny?
Spíše ano. Poptali jsme asi dvacet firem a zdálo se, že budeme úspěšní. Postupovali jsme jednacím řízením bez uveřejnění s cílem mít nabídky na stole během týdne. Konečnou cenu už nedokážu odhadnout, protože jsme museli zakázku zrušit.
Odkud byly původní zásoby?
Brýle, co jsme měli v zásobách, byly z Okuly Nýrsko, respirátory ze Švédska, obleky si nepamatuji přesně. Naposledy jsme nakupovali někdy v roce 2017, výrobky měly všechny certifikáty, nebylo to o Číně. A samozřejmě dřívější ceny byly úplně jinde, a to i s ohledem na nakupované množství.
Respirátory FFP3 jsme měli za 59 korun, za to teď nebyly ani (méně odolné, pozn. red.) FFP2. Obecně řečeno snad tohle bude pro všechny včetně politiků poučení, že příprava na krizi a nákupy v klidovém stavu znamená i jiné ceny, než když se nakupuje pod tlakem nebo za mimořádné situace.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
