Izolovat ohroženou populaci a rozvolnit restriktivní opatření vlády. Tak bychom nyní měli postupovat podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví a profesora Cyrila Höschla. Ten v pořadu Prostor X říká, že by to stálo jen zlomek nákladů. Klíčová je role imunity a přirozeného „očkování“, které získají lidé, kteří nemoc covid-19 prodělají. Varuje ale před slepým přijímáním restriktivních opatření. To by mohlo vést i k nástupu totality.
Profesor Höschl zdůrazňuje, že je třeba vidět koronavirus v kontextu. Srovnává počet lidí, kteří na něj v Česku zemřeli, s počtem všech zemřelých a říká, že se nakonec covid-19 zařadí mezi velké chřipkové epidemie, které zvládneme. Upozorňuje, že je teď ohrožená péče prakticky ve všech dalších zdravotnických oborech a to může mít vážné dopady. V psychiatrii to může vést k důsledkům, které teď jen tušíme. Klade si taky otázku, jestli má ještě smysl dusit ekonomiku. Odpověď je spíš záporná.
Nesmíme sedět doma jako pecky, opíjet se a kouřit, říká profesor Höschl. Je třeba vytvoření imunity individuální i skupinové a roli hraje životní styl, ale taky stres. Má pochopení pro změny přístupu k pandemii ze strany vlády, na řešení se teď neshodnou ani odborníci. Doporučuje, aby si lidé zkusili představit sebe v pozici politiků. Nejsou totiž bozi a můžou se plést. Teď je proto třeba odfiltrovat politický kontext.
Restriktivní opatření připomínají silně komunismus a lidé jim tleskají, to je velmi varovné, upozorňuje profesor Höschl. Kombinuje se tu podle něj symbol nepřítele, strach a postava vůdce. To je třaskavá směs, která v minulosti vedla třeba k nástupu Hitlera v Německu. Höschl mluví o genialitě průměrnosti, která se může rozšířit jako lavina. Už tu prý vidíme náznaky a my musíme být maximálně kritičtí a pozorní. Vláda totiž může mít tendenci ponechat si současnou větší moc.
