Kůrovcová kalamita poslala ceny dřeva k zemi a trh kolabuje. I kvůli tomu utrpěly Lesy ČR loni miliardovou ztrátu. „Dřevo zlevnilo za poslední tři nebo čtyři roky až o sedmdesát procent. Pohybuje se na hranici rentability,“ říká generální ředitel státního podniku Josef Vojáček. Současně ale rostou ceny sazenic na zalesňování a cena pracovní síly, které je kvůli koronavirové epidemii ještě méně.
Jaká je budoucnost české krajiny? Někdo říká, že bude bez lesů, další tvrdí, že z lesů bude neprostupná houština.
Záleží, jestli se na to budeme dívat v horizontu deseti, dvaceti, padesáti nebo sta let. Kromě toho všechny tyto časy nejsou ve věku lesa žádná dlouhá doba. Je pravdou, že česká krajina, nebo alespoň část pokrytá lesy, se v současné době mění. Jsme svědky klimatické změny a různých kalamit způsobených zejména na smrkových lesích kůrovcem, ale z velké části také bořivými větry.
V krajině, kde jsme dříve viděli většinou stejnověké porosty smrkových lesů, do budoucna budou smíšené lesy. Při založení smíšených lesů se používá mnohem více stromů na hektar, takže tyto lesy budou v mladším porostu mnohem hůře prostupné.
Rozlohy pro obnovu lesa i výchovu mladých lesních porostů podle výroční zprávy za rok 2018 klesají několik let v řadě. Kdy se trend obrátí?
Už se obrátil. Obnova lesa probíhala loni na 13,5 tisících hektarech a na letošek máme naplánovaných necelých 16 tisíc hektarů (2018: téměř 10 tisíc hektarů - pozn. aut.). Podotýkám, že nejen kvůli kůrovci roste výměra holiny a my se snažíme zalesnit alespoň polovinu toho, co bylo v daném roce vytěženo, a druhou polovinu v příštím roce.
Plocha sice dříve klesala, ale je potřeba si uvědomit, že v současné době těžíme kvůli kůrovci téměř dvojnásobek toho, co jsme těžili před dvěma třemi lety. Těžba Lesů ČR se dlouhodobě pohybovala na úrovni osmi milionů kubíků ročně, za rok 2018 bylo vytěženo přes deset milionů kubíků, za rok 2019 čtrnáct milionů kubíků. Odhadujeme, že v roce 2020 se bude těžba pohybovat nad patnácti miliony kubíků.
Obojí je velký skok, kolik to bude stát?
Bude to výrazně více než v předchozích letech. Je velká poptávka po pracích v lese a malá nabídka na straně lidských zdrojů, takže výrazně roste cena práce a automaticky stoupají i ceny, které platíme smluvním partnerům. Zároveň roste poptávka po sazenicích a jejich ceny stouply o desítky procent.
Co dalšího má vliv?
Roli hraje i rozdíl mezi zalesněním jehličnatými dřevinami a listnatými dřevinami. Obecně platí, že zalesnění listnatého lesa stojí nákladově zhruba dvojnásobek jehličnatého a výchova listnatého lesa je také dražší. Je velmi chutný pro zvěř, proto se musí oplocovat a o to oplocení je potřeba se také starat.
Zmiňujete malou nabídku lidských zdrojů. Jak nedostatek pracovní síly řešíte?
To je běh na dlouhou trať. Před pěti lety jsme zavedli stipendijní program, loni jsme tento program zdvojnásobili a počítáme s dalším rozšiřováním. Myslím, že je o to zájem, ročně se jedná o 130 až 150 studentů. Spolupracujeme také se středními lesnickými školami a podporujeme obě fakulty vysokých škol (na České zemědělské univerzitě v Praze a Mendelově univerzitě v Brně - pozn. red.). Nepůjde to udělat jinak, než že lidem tu práci ukážeme a zkusíme ji zatraktivnit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
