Pandemie koronaviru je ve světle dřívějších chmurných prognóz stále ještě jednou z nejhumánnějších katastrof, které mohly lidstvo potkat. Přesto zaskočila lidi nepřipravené a obnažila až na maso palčivé problémy zametené konjunkturou a politickým populismem pod koberec. „Předtím byla doba velké hojnosti, výjimečně dobrá doba, která vynesla do čela států politiky populistického typu, kteří jednoduše nemuseli řešit žádné větší problémy. Jen těžké doby přináší své Churchilly, kteří musí skutečně začít makat,“ říká šéf skupiny RSJ Libor Winkler.
Když jsem před prázdninami žádal o rozhovor s vámi, byl jste prý na cestách a řešil mraky věcí najednou. Vrcholilo snad tou dobou v RSJ covidové drama?
Měl jsem jet na Ukrajinu, kde máme nějaké pilotní projekty, ale tam jsem se kvůli situaci nedostal, moc to na cestování nebylo. Spíše byla doba nepřehledná. Krom ČNB nás fakticky začala regulovat ještě hygiena. Pokud máte firmu, kde mohou všichni pracovat z domova, tak je to fajn. Když ale máte elektrárnu, nebo náš trading, kde to z domova nejde, tak je otázkou, jak nastavit chod firmy v situaci, kdy nebyla jasně daná pravidla, co můžete a kdy vás mohou dát do karantény.
Jak podstatnou část byznysu RSJ nejde dělat z domova?
Trading, algoritmické obchody. Tradeři, kteří sedí u počítačů, nemohou dělat odjinud.
To by tedy karanténou padlo gros vaší práce?
Dneska už to není gros, máme dvě plnohodnotné nohy byznysu. Gros to bylo do roku 2011, teď už máme dvě oddělené odnože, core byznys v podobě algoritmického obchodování a klasickou správu investic v rámci investičních fondů.
Takže lze říci, že obě nohy generují obdobný zisk?
To je těžké říct, investiční fondy jsou dlouhodobější záležitost. To bude ostatně jedno z hlavních poselství covidu. Že je třeba se na věci dívat dlouhodobě. Hodnocení, co byl úspěch a co nebyl, lze v případě investic říci až za několik let. Žádný z našich private equity investičních fondů zatím není v periodě ukončení.
Pandemie přinesla burzovní šok. Nakolik zamotal covid vašim algoritmům hlavu?
Pro nás nebyla dobrá doba, prakticky několik týdnů jsme třeba s obchodováním úplně stáli.
Byli jste ztrátoví?
Vyhodnocujeme to za delší období, nemáme systém, který každý den generuje zisk. Ztráty jsme utrpěli třeba v srpnu kvůli Trumpovým tweetům, za kratší období ani zisk nesledujeme. Zajímá mě, zda vyděláme v horizontu dvou, tří, pěti let. Tady tu etapu nebudeme nazývat nejúspěšnější, ale je to jak se zemědělstvím. Je sucho, tak máte ztráty. A trhy neporazíme, takoví géniové zas nejsme.
Takže ve srovnání s obchodníky, či fondy, kteří tratili třeba 30, 40 procent, jste na kolika procentech?
V tuhle chvíli tam žádné ztráty už nevidím, navíc můj horizont je třeba 10, 15 let, takže pokud nemáte opce nebo obecně krátkodobé spekulace s pákou, tak se z mého pohledu nestalo nic. Kdyby se někdo nechal v únoru zmrazit a teď se rozmrazil a podíval se na svá portfolia, tak by žádnou bouři neviděl.
Centrální banky a vlády napříč světem na krizi zareagovaly vehementně, tisknou se peníze a vytváří se nové dluhy. Je nutné tomu přizpůsobit investiční strategii?
Ukázalo se, že předtím byla doba velké hojnosti, výjimečně dobrá doba, která vynesla do čela států politiky populistického typu, kteří jednoduše nemuseli řešit žádné větší problémy. Jen těžké doby přináší své Churchilly, kteří musí skutečně začít makat. Dobré klima generuje populisty, kteří říkají, že bude ještě líp. Ano bude líp je symbol toho trendu. Populismus ale možná dosáhl nyní vrcholu a ukazuje, že populisté nejsou schopni řešit záležitost, jakou byl COVID-19. Ten přitom není válkou, ani španělskou chřipkou, na kterou umírali mladí lidé. Je to něco, co lidi vystrašilo a populisté nebyli schopni nabídnout lidem jistotu. Jen zaplavili ekonomiky penězi a dluhy, ale pořádné řešení nepřinesli. Nejsou to žádní státníci, to ta doba odkryla. A mluvím o obecné realitě, jedno, zda v Americe, nebo v Česku.
Pokud jde o ekonomický výhled, nebyl jste optimistou už na sklonku loňského roku.
Chodím mnoho let do hor a vždycky tam chodím vybaven, mám dobré pohorky, stan i pláštěnku. Když tam ale vidíte spoustu lidí v teniskách a triku, jelikož je zrovna dobré počasí, tak si říkáte pozor. Zažil jsem situaci, kdy se zčistajasna zatáhlo a začala bouře, a teď jste viděl, co to s těmi lidmi udělalo. To je podobné jako nyní. Pořád jsem viděl nepřipravené lidi na to, co se může přihodit. Pandemie, nebo klimatické změny, to může být prakticky cokoli. O pandemii přitom prognostici mluví dávno, scénáře byly ještě černější, často na úrovni eboly. Teď tu vypukla lehčí forma a ukázalo se, že může jít o podstatně menší šok a lidé se kvůli nepřipravenosti a nedostatečné výbavě hroutí.
Může to být dědictví letité konjuktury.
Viděl jsem ale, jak se vytrácí, co nás v Evropě formovalo, mizí houževnatost, klesá odolnost a všichni spoléhají na něco zvenčí. Přitom by se mělo spoléhat na posilování imunity, zdravý životní styl, a ne se oblékat do plastikových obleků a chodit městem jako kosmonaut, takhle ten problém nevyřešíme. Úplně se vytrácel selský rozum a uvědomoval jsem si, jak jsme pořád více a více křehcí a jakýkoli závan může způsobit větší katastrofu, než by to normálně byla.
Houževnatost se ovšem nedá restartovat novými dluhy a levnými penězi. Neprotahujeme tím jen onen zhoubný trend z minulosti?
To určitě, samozřejmě krátkodobě musíte jít do nákladů. Nemůžete mít obrovský nárůst nezaměstnanosti. Navíc po letech hojnosti, kdy se přesto sekaly dluhy, to nemůžete najednou utnout. Ten půlbilionový schodek nebude jen za covid, to bude účet za celá ta léta rozhazovačnosti předtím. Otázka je, co bude dál, zda se nastaví nějaké střednědobé a dlouhodobé cíle, kdy se ta houževnatost bude budovat. Ale ekonomika se nedá dlouhodobě ošálit, můžeme ještě chvíli plýtvat, ale pak nám to stejně někdo spočítá.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
