Ekonomická situace s sebou nese navyšování cen papíru a nových knih. Četba z druhé ruky tak může být řešením pro mnohé, kteří se snaží ušetřit. Tadeáš Kula založil udržitelné knihkupectví Reknihy s myšlenkou vést mladé lidi ke čtení, které se snaží dělat dostupnějším. „Lidé budou hledat alternativy a způsoby, jak si přivydělat a my jsme jeden z těch způsobů,” říká Kula.
Loni jste vyrostli šestkrát, prodali jste už kolem šedesáti tisíc knih. Tržby jste měli kolem 14 milionů. Jak dokázaly Reknihy tak rychle vyrůst? Co zaujalo zákazníky?
My jsme ten první rok – skoro až dva, cílili na mladou skupinu, která v cirkularitě již více žije. Každodenně prodávají na Vintedu a otáčí další věci, takže je pro ně jednodušší fungovat v minimalističtějším životě. To si myslím, že je jeden z bodů, proč to dobře zafungovalo. Zákazníky zaujalo, že jsme součástí cirkulární ekonomiky, je to správné pro životní prostředí a pracujeme s komunitou. Snažíme se být hodně aktivní. Komunitě to pomáhá a tvoří to i nějaký zážitek ze značky.
Očekával jste vývoj, který Reknihy za posledních pár let měly?
Z mé strany po investici očekávání byla, ovšem úplně v začátku jsem to neočekával. Byl to pouze nápad, který se chytil, takže v tom prvním roce to bylo hezké překvapení a dále to bylo spíše plánované.
Máte přehled o tom, kolik ze zákazníků využívá vaše služby opakovaně?
Čtenáři, kteří u nás prodávají, tak minimálně třikrát přes nás pošlou knížky dále. Často se nám stává, že pokud si u nás člověk založí profil, tak přes něj nadále prodává. Díky samolepce na knihách máme přehled, kolik knih se k nám zhruba vrací. Je to kolem deseti až patnáct procent. Dlouho jsme si mysleli, že většina objednávek přichází od mladých, ale nyní se to přelilo a mladší generace tvoří 20-30 procent. Zbytek tvoří starší, kteří zároveň i více čtou.
Jakým způsobem rozšiřujete pobočky Revýdejen?
Máme partnerství s bazarem OdKarla a v Hradci Králové máme jednu podejnu, kam lidé mohou nosit knížky. Vzniklo to z toho, že si chceme zkrátka pomoct. Oni jsou také second hand, a my tak přivedeme zákazníky k té druhé značce. Nyní budeme v rozšiřování pokračovat dále, ale není to tak rychlé, jak jsme čekali.
V současné době rostou ceny energií, papíru, knih… Jak toto pociťujete? Nutí vás to zvyšovat ceny?
Na second hand trhu se ceny ještě nezvyšují. Spíše čekáme jako na smilování, až se to stane. Až se přes nás začnou více sdílet dražší knížky. Sami zdražit nemůžeme, jelikož prodáváme věci z druhé ruky. Abychom ale narůstající náklady pokryli, vyšší ceny potřebujeme.
Pociťujete díky narůstajícím cenám knih příliv zákazníků, kteří se obrací ke knihám z druhé ruky?
Ano, je velmi poznat, že lidé začali více šetřit, ale zároveň se nechtějí zbavit svých koníčků. V tomto jsme pro ně v období zdražování skvělá alternativa.
Dovedete si naopak představit situaci, která by vedla k ochlazení zájmu o knihy?
Asi úplná recese, do které se dle signálů nejspíše dostáváme. Máme velikou výhodu, že zboží nemusíme nakupovat a to znamená, že jednoduše reagujeme na poptávku, která přijde. V tomto ohledu se spíše snažíme mít co nejkapacitnější sklady, abychom měli co největší nabídku.
Prodáváte knihy, které nejsou starší dvaceti let. Vnímáte nějak, že byste měli nedostatek nabízejících knih, když na rozdíl od konkurence nenabízíte starší tituly?
Ze začátku to byl cíl – vymezit se vůči antikvariátům. Naše myšlenka je otáčet nové knihy, abyste se cítili jako v knihkupectví. Zároveň se takové knihy čtou daleko více. Chtěli jsme fungovat v cirkulární ekonomice a knihy co nejvíce otáčet. Když se vloží nějaké zdroje na vytvoření knihy, tak ať projdou aspoň třetím kolem.
Jak se změnil rozpočet a složení zaměstnanců Reknih?
Myslím si, že nám to začalo lépe vycházet. Na začátku jsou velké náklady, ale malý obrat. Nyní se konečně dostáváme na vyšší obraty. Tím, že jsme v logistice, tak nejvíce nabíráme brigádníky na sklad. Průběžně doplňujeme management, který tu dlouho chyběl, a i zde máme konečně naplněné kapacity.
Vnímáte sociální sítě jako důležitou část marketingu, aby se firma vyvíjela? Jakým způsobem se snažíte být vidět?
Beru je jako naprosto klíčovou složku, protože pořád musíme učit, co jsou to Reknihy, a proto potřebujeme sociální sítě. Začali jsme být docela vidět na offline akcích. To bylo něco, co jsme chtěli celou dobu – být blíže čtenářům i fyzicky. Byli jsme na velkém množství konferencí a stále nekončíme. Máme v plánech asi třicet akcí tento rok. Plánujeme i vlastní – například za měsíc budeme mít velký swap knížek. Plus být ještě více blíže přes sociální sítě.
Jak očekáváte, že se následující rok bude vyvíjet? Bude růst zájem o knihy, nebo budou lidé více omezovat své nákupy?
V covidu se ukázalo, že knihkupectví umí mluvit společně a ukázat lidem, že potřebují podpořit. Lidé budou hledat alternativy a způsoby, jak si přivydělat a my jsme jeden z těch způsobů.
V čem se odlišujete od své konkurence?
Tím, že bereme právě knihy, které nemají více jak dvacet let od vydání a jinými provizemi. Myslím, že jsme pořád ti, kteří vyplácí nejvíce. Již od počátku budujeme firmu jako maximálně odpovědnou.
Očekáváte, že dojde k nárůstu konkurujících podnikatelů?
Rozhodně to teď pro ně bude složitější. Jsou rozjetí nějací hráči, ale v ekonomické krizi lidé spíše nechtějí používat nové služby. Viděl jsem to sám na sobě během covidu, kdy jsem chtěl nakupovat u jedničky. Nové alternativní služby většinou vyrazí v lepších časech, ale v těch horších je pro ně růst těžší.
Co je v současné době klíčem pro podnik, aby se udržel na trhu?
Perfektní tým, čímž myslím zaměstnance i investory. Investory, kteří Vás podrží v horších časech a zároveň zaměstnance, kteří tomu věří.
Čím byste řekl, že je podnikání v knižní sféře specifické?
Tím, že dle mého jsme v Česku velcí čtenáři. Kdybych jel do Asie, tak tam uvidím dvě knihkupectví, kdežto my tu máme až pět velkých. Trh dokáže pojmout více hráčů a čtenář si tak má z čeho vybrat. Je skvělé pracovat s knížkami, byl to můj sen. Chtěl jsem, aby mé podnikání dávalo smysl. Chci, aby mladí více četli a dělat literaturu dostupnější. Pokud se nám zdražují vstupy, jako je papír, tak chci čtení dělat levnější a udržitelnější.
Tím, že jste hodně cestoval, jste jistě nasbíral zkušenosti v zahraničí. Dokázal jste je nějak využít během podnikání?
Já jsem studoval dva roky na americké škole v Indii. Byly to nejzajímavější roky v mém životě. Byl jsem v okolí, které bylo velmi cílevědomé, a to mi pomohlo. Například u tvorby webových stránek se nespokojit s dobrým, ale jít do nejlepšího. To se pak prolnulo právě do Reknih. Dále mi to dalo dobrou angličtinu, což vždy pomůže, zejména při expanzi. Americké školství funguje na základě projektů, takže pro mě nebylo náročné spustit Reknihy, které vznikly za 48 hodin.
Jak náročné je pro mladého podnikatele začít svůj byznys? Roste počet mladých podnikatelů?
Jsou tu desítky motivátorů, kteří se snaží, aby mladí podnikali, ale zase tolik inovací se tu neděje. Já si myslím, že to naše české školství nás trošku brzdí. Po příchodu z amerického systému jsem měl pocit, že se musíme naučit věci, abychom byli fit pro korporaci, pro kterou budeme pak pracovat. To směřuje k tomu, že člověk obecně nemá chuť zkoušet nové věci a potlačuje se kreativita u mladých. Náš školský systém nás neustále škatulkuje do nějaké krabice.
Reknihy označujete jako udržitelné knihkupectví. Jakými způsoby se snažíte o udržitelnost?
To, že vůbec na začátku nevzniká žádný odpad, je za mě nejvíce důležité. Další jsou drobnosti – když nám přijde balík s knížkami, tak se krabici snažíme následně využít. Buď v ní odešleme objednávku nebo ji sešrotujeme a použijeme na výplňový materiál. Dále dáváme zákazníkům možnost podpořit zalesňování prostřednictvím organizace Plant-for-the-Planet, se kterou jsme koncem března navázali spolupráci.
Když jste začínali, jak vypadal trh, co se týče firem, které se snažily o prosazení udržitelnosti?
Mnoho jich tu nebylo. Většinou, jako ve všem, nějaký problém řeší úzká skupina a postupně, jak se o tom více mluví, se rozšiřuje. Před týdnem jsem byl na Sustainable Future konferenci, kde přednášely největší korporáty. Myslím, že zákazníci poznají, pokud to berete vážně.
Roste u nás zájem o udržitelnost?
Rostl a já doufám, že se to znovu obnoví. Měli jsme tu covid a nyní se řeší Ukrajina. Takové události nás od toho trošku odtrhly, protože když se vám přetrhne dodavatelský řetěz, tak už neřešíte, jakou nejlepší cestou dopravíte zboží, ale jakou je to možné. To vidíme i na obalech – museli jsme zdražit ekologické balné, což nás zase brzdí v tom, být ekologičtější.
Jak se tato situace vyvíjí u nás a v zahraničí?
Čím jste v ekonomice dále jako stát, tím máte jiné problémy. Pokud v Africe řešíte, že nemáte ani vodu, tak nemůžete řešit ekologii. Takže je jiný přístup například Němců oproti rozvojovým zemím.
Myslíte si, že největší slovo na tom, aby se u nás mluvilo o udržitelnosti mají firmy, nebo jednotlivci?
Já to vidím tak, že změna přijde od jednotlivců a inovativních startupů. Korporace většinou nezačne řešit něco jen tak, pokud to nepřináší zisk, nebo pokud to není veliké téma ve společnosti – což pak opět přináší zisk. Myslím si, že firmy jsou ty poslední, které to integrují, jelikož jsou pomalejší, ovšem mají největší dosah. Je pak na nich tu ekologii vysvětlovat.
Co je pro vás tedy prioritou v nastávajících časech?
Pro mě je nyní extrémně důležité firmu stabilizovat, abychom přežili, co přijde. Pro spoustu hráčů to může být až devastující. Každá firma bude muset najet na veliké optimalizace, ať už je to snížení lidí ve firmě nebo zamyšlení se nad modely, na kterých fungují. My jsme to všechno udělali a můžu s radostí říct, že stále rosteme.
Tadeáš Kula (25)
Přišel s novým způsobem, jak sdílet už přečtené knihy mimo běžné antikvariáty a online bazary. Zaměřil se přitom na použité knihy, jež jsou téměř k nerozeznání od nových. Lidé, kteří nabídnou své knihy v Tadeášově aplikaci Reknihy, získají padesátiprocentní provizi z prodeje.
Tadeáš navíc spoléhá na environmentální cítění nejmladší generace čtenářů. Garantuje, že každou objednávkou kupující zachrání část lesa, světové organizaci Rainforest Trust totiž pravidelně posílá pět korun z každé objednávky.
I sami prodávající mohou svou provizi věnovat fondu na záchranu deštných pralesů. Tadeáš už získal investici od nového fondu investorů Jiřího Hlavenky a Jana Slámy Jinej fond, spolupracuje se Zásilkovnou Simony Kijonkové a pomýšlí i na zahraniční expanzi. Kromě toho se ještě věnuje další zálibě, kterou je obchodování s kryptoměnami a objevování technologie blockchain.
