Lukašenko riskuje v Bělorusku nepokoje, říká exilový politik | E15.cz

Lukašenko riskuje v Bělorusku další nepokoje, říká exilový politik Vladimir Astapenko

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V Evropě v těchto dnech zaznívají obavy, že se do války na Ukrajině může zapojit také Bělorusko. Podle jednoho z lídrů běloruské prozápadní opozice Vladimira Astapenka se však běloruský diktátor Alexandr Lukašenko hodlá takovému scénáři za každou cenu vyhnout. „Naši vojáci by klidně místo Kyjeva mohli napadnout Minsk,“ tvrdí Astapenko v rozhovoru s deníkem E15, který vznikl během letošního Prague European Summitu

Co konkrétně máte na starosti v opoziční vládě Běloruska a jaký je primární úkol této instituce? 

Předně, nenazýváme se opoziční vládou, protože na základě výsledku prezidentských voleb z roku 2020 věříme, že zastupujeme drtivou většinu běloruské společnosti. Nejsme technicky vzato ani vládou v exilu, takže preferujeme termín „přechodný kabinet“. Jeho posláním je zajistit ideálně mírové předání moci, v rámci kterého bude možné odstranit režim Alexandra Lukašenka a uspořádat v Bělorusku spravedlivé demokratické volby. Hlavou tohoto přechodného kabinetu je Svjatlana Cichanouská a místopředsedou Pavel Latuško. Já mám v současné době dvě funkce. Tou hlavní je zástupce zmocněnce pro zahraniční politiku.       

V posledních týdnech se objevují zprávy, že Rusko přesouvá do Běloruska své vojáky a Bělorusové mohou být donuceni bojovat po jejich boku proti Ukrajině. Myslíte, že k tomu opravdu dojde?

Nikdo nemůže s jistotou říct, co se stane. Víme však, že Rusové letos v lednu využili společné vojenské cvičení jako záminku k tomu přesunout na běloruské území své síly. Přestože Lukašenkův režim tehdy tvrdil, že tito vojáci ihned po skončení cvičení odejdou, zůstali a zúčastnili se pozdější agrese vůči Ukrajině. Lukašenko nedávno vyhlásil takzvanou protiteroristickou operaci a jeho propaganda předstírá, že Bělorusku hrozí napadení z Litvy, z Polska, možná i z České republiky. Je to další záminka k tomu, jak ospravedlnit přítomnost ruských vojáků v naší zemi. Podle našich informací jich ale zatím není dost na to, aby například podnikli novou ofenzívu. Lukašenko má zároveň obrovský strach z přímého zapojení Bělorusů do konfliktu. 

Kdo je běloruský diktátor Alexandr Lukašenko

Video se připravuje ...

Čeho se bojí?

Naprostá většina Bělorusů je proti této nesmyslné válce. Morálka našich vojáků je velmi nízká. Nevidí žádný důvod, proč by měli zabíjet Ukrajince. Naše národy žily vedle sebe po staletí. Lukašenko tak riskuje, že v zemi vypuknou nepokoje. Klidně se může stát, že běloruští vojáci zaútočí místo Kyjeva na Minsk nebo se dobrovolně vzdají ukrajinské armádě. Na druhé straně se obávám, že pokud Putin bude chtít ve válce nasadit běloruské síly, Lukašenko nemá absolutně žádnou možnost, jak se mu vzepřít. 

Jak byste tedy popsal současný vztah mezi Putinem a Lukašenkem? 

Lukašenko je pouze loutka, která dostává příkazy od cizí mocnosti a vůbec nerozhoduje o tom, co Rusové provádí na našem území. Proto jsem přesvědčen, že Bělorusko by mělo být oficiálně považováno za okupovaný stát a Lukašenko by měl ztratit veškerá práva reprezentovat jeho občany. Porušil ústavu a všechny právní řády, které mohl, je spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a jediné, o co mu v současné době jde, je, aby si udržel svou pozici. Není to lídr suverénní země, ale hlava organizovaného zločinu, která se drží u moci pomocí brutální síly.           

Není ale existence Lukašenkova režimu tím jediným, co brání tomu, aby Bělorusko potkal stejný osud jako Ukrajinu? Tedy, že se Rusko pokusí vaši zemi vojensky obsadit?

Naše suverenita a nezávislost je určitě ve velkém nebezpečí. Rusko chce udržet Bělorusko ve své sféře vlivu. Z toho důvodu je pro nás klíčové, aby Ukrajina v této válce zvítězila. Měli bychom daleko větší šanci na zachování nezávislosti a mírové předání moci.

Co pro to v těchto dnech dělá váš přechodný kabinet? 

Jsme zapojeni do několika různých projektů, jak doma v Bělorusku, tak v zahraničí. Hovoříme se světovými vládami a rozvíjíme vzájemné vztahy. Snažíme se omezit Lukašenkův vliv na mezinárodním poli a přesvědčit země, aby nás považovaly za skutečné reprezentanty běloruských národních zájmů. Je to náročný boj, ale pořád bojujeme. 

Jednáte i s ukrajinskou vládou? Proč vaše lídryně Cichanouská dosud nenavštívila Kyjev? 

Protože nás ukrajinští představitelé nepozvali. Jsou opatrní. Nechtějí dát Lukašenkovi další záminku k tomu, aby se Bělorusko otevřeně zapojilo do konfliktu. Máme však v Kyjevě svoji kancelář a naši zástupci tam udržují kontakty s ukrajinskou vládou, parlamentem a prezidentskou kanceláří. Hledáme společné cíle pro budoucí spolupráci. 

Máte pocit, že je váš hlas v mezinárodní komunitě dostatečně slyšet? Měl by vám Západ více pomáhat?

Ačkoli se snažíme být aktivní, nestačí to. A máte pravdu, ani zahraniční podpora není dostačující. Samozřejmě chápeme, že hlavní politickou prioritou je teď pro Západ válka na Ukrajině a problémy Běloruska vedle ní nevypadají tolik podstatné. Například před dvěma lety jsme měli sto politických vězňů a všude se o tom psalo. Každý západní politik hned hovořil o uvalení sankcí. Teď jich máme zřejmě tisíce, další přibývají každým dnem a nikdo na to nereaguje. Potřebujeme, aby se o situaci v Bělorusku dál mluvilo co nejvíce a náš boj za demokracii tak mohl pokračovat.      

Jaká je nynější ekonomická situace v zemi? Projevily se na ní západní sankce?

Ano, projevily. Významně poklesl hrubý domácí produkt, míra inflace vystoupala na osmnáct procent. Snížila se reálná hodnota průměrné mzdy. Režim nicméně má své metody, jak sankce obcházet, což také dělá. Myslím, že sankce mohly být tvrdší a více konzistentní. Rusko a Bělorusko jsou úzce propojené trhy, čili když jednomu z nich něco zakážete, musíte to zakázat i druhému, jinak to nebude efektivní. To je ale věc evropských lídrů, aby o tom rozhodli. 

Postihy nepochybně dopadají i na životy obyčejných lidí. Nepřispívají sankce k vytváření nepřátelské atmosféry mezi Západem a běloruským obyvatelstvem?    

Na to jsou různé názory. Z jednoho našeho průzkumu vyplynulo, že většina Bělorusů sankce proti Lukašenkovu režimu schvaluje, chce ale, aby byly rychlé a účinné. 

Jste v nějakém kontaktu s politickými vězni v Bělorusku, jako je třeba Sjarhej Cichanouski (manžel Svjatlany Cichanouské - pozn. red.)? Víte, co se s nimi děje? 

V podstatě to není možné. Jediný způsob, jak se o nich můžeme něco dozvědět, je přes právníky, kteří je navštěvují. Ti ale za nimi zpravidla mohou přijít maximálně jednou za dva až tři měsíce. Víme ale, že jsou vězněni ve strašlivých podmínkách, které lze přirovnat ke koncentračním táborům. Nedostávají se k nim žádné zprávy ani dopisy. Pan Cichanouski byl několik měsíců držen ve speciální cele o rozloze dva krát tři metry a nesměl ji opustit. Některé případy lze označit za zločiny proti lidskosti. 

Dá se krutost současného režimu v Bělorusku srovnat třeba s érou Sovětského svazu za vlády Josifa Stalina?     

Jediný rozdíl je v tom, že Stalin své oponenty popravoval, což Lukašenkův režim nedělá. Dává jim však vysoké vězeňské tresty - klidně dvacet let a více. Míra represí je jinak srovnatelná. Můžete být zatčen za dva roky starý komentář na Facebooku nebo za to, že si připnete na bundu vlajku. Jedna žena byla nedávno uvězněna za to, že řekla, že je proti válce.      

Je konečným cílem prodemokratických hnutí v Bělorusku vstup do Evropské unie? 

To je dobrá otázka. Jak už jsem řekl, v tuto chvíli je naším cílem zejména zajistit poklidné předání moci a uspořádat transparentní a svobodné volby. Jakmile toho dosáhneme, můžeme začít přemýšlet o dalších geopolitických výzvách. Já věřím, že Bělorusko historicky, kulturně i myšlením svých obyvatel patří do evropské rodiny. Lišíme se od Ruska. Máme vlastní národní identitu. Vstup do Evropské unie by pro nás určitě byl obrovským přínosem. Museli by však o něm rozhodnout naši občané, nikoliv já nebo paní Cichanouská. 

Vladimir Astapenko (60)

  • Běloruský diplomat a člen tamních prodemokratických opozičních hnutí. 
  • Od září roku 2022 zastává úřad zástupce zmocněnce pro zahraniční politiku ve Sjednoceném přechodném kabinetu Běloruska. 
  • Působí také jako zástupce šéfa Národního krizového řízení Běloruska a vedoucí mise pro Demokratické Bělorusko v Bruselu.
  • Vystudoval práva na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a v dřívějších letech pracoval mimo jiné jako univerzitní pedagog.  

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery