Martin Bednarz: Nadešel čas, aby se znovuzrozená Tatra naučila chodit

Martin Bednarz

Martin Bednarz Zdroj: Anna Vackova/E15

Před třemi roky se kopřivnická automobilka jen těsně vyhnula krachu, teď už má velké plány. Její nový generální ředitel Martin Bednarz chce do dvou až tří let zvýšit dosavadní roční produkci asi devíti set vozů na dvojnásobek. A do pěti let počítá s investicemi do technologií i rozsáhlého areálu za více než dvě miliardy korun. „Tatra se znovu narodila a přišel čas, aby se naučila chodit,“ říká Bednarz.

Od prosince jste novým šéfem Tatry Trucks, firmu ale znáte už z dřívějška. V éře indo-amerických vlastníků v čele s Ronaldem Adamsem jste byl jejím výrobním ředitelem. Co se od té doby změnilo?

Z pohledu infrastruktury, tedy investic do více než šedesátihektarového areálu, zateplení budov, technologií, se toho příliš nezměnilo. Je pravda, že loni se vybudovaly některé nové linky, zlepšila se údržba hal. Velký posun ale nastal v tom, jak zaměstnanci včetně vedoucích pracovníků firmu vnímají.

Když jsem v roce 2008 nastupoval, měli jsme velmi ambiciózní plány vyrábět tři a půl tisíce vozů ročně. Lidé si mysleli, že je Tatra neohrozitelná. Teď si uvědomují, že měla pět minut před smrtí. Váží si toho, že nezkrachovala a že mají práci. Hodně tomu napomohla současná vlastnická struktura, noví majitelé to s Tatrou myslí vážně. U těch předchozích jsem cítil nezájem.

Jaké úkoly jste od akcionářů dostal a jak je chcete splnit? Letos se má zvýšit objem výroby asi z devíti set aut na třináct set.

Nejprve jsem si s akcionáři musel vyjasnit, jaké plány mají s firmou do budoucna a jakým způsobem ji chtějí vlastnit. Jestli ji například chtějí postavit na nohy a pak se ziskem prodat. K tomu se ale nechystají, jde jim o hrdost na tradiční značku a využití jejího rostoucího tržního potenciálu. Přistupují k Tatře jako seriózní podnikatelé a nejednají o jejím prodeji s Číňany, jak se koncem loňského roku spekulovalo.

Ani spolupracovat s Číňany nechcete?

Fakt je, že Číňané se tatrovky snaží už delší dobu kopírovat a moc jim to nejde. Spolupráci na seriózní úrovni se nebráníme.

V čem spočívá vaše strategie, co chcete změnit?

Chci zdvojnásobit výrobu a ztrojnásobit hospodářský výsledek. Základní strategie spočívá v tom, abychom byli pro zákazníky důvěryhodným a spolehlivým partnerem, působili globálně a inovovali produkci. Musíme zlepšit dodavatelskou spolehlivost, dodržovat termíny.

A také zvýšit kvalitu, aby se u aut nevyskytovaly žádné závady do prvních deseti tisíc ujetých kilometrů. Za důležité považuji dosažení úrazovosti zaměstnanců blížící se nule. Ze svého předchozího působení vím, že to, jak lidé přistupují k ochraně svého zdraví, se odráží na kvalitě jejich práce. Tyto základní cíle akcionáři schválili. Teď je na manažerském týmu, aby moji pětiletou koncepci rozpracoval do projektů.

Filozofie je stále stejná: Tatra projede tam, kde jiná auta neprojedou. A nepotřebuje k tomu složitou a poruchovou elektroniku.

Ještě se zeptám na výrobu. Skutečně letos opustí Kopřivnici 1300 vozů?

Technologicky a prostorově je Tatra schopna to zvládnout, výroba vzroste asi o pětačtyřicet procent. Také naši obchodníci s tímto úkolem počítají. Pokud budu počítat běžné vozidlo s nápravou 6 x 6, za současné situace je strop až dva a půl tisíce aut ročně.

Samozřejmě speciály jsou náročnější. V posledních letech firma připomínala dítě, které ještě neumí chodit. Teď je potřeba ji to naučit. Například pro obráběče zavedeme druhé směny, na ně jsou nároky obrovské. Letos nás čeká největší skok.

A dokdy plánujete zdvojnásobení stávající produkce na šestnáct až osmnáct set vozů ročně?

I když je koncepce stanovena na pět let, tohoto cíle jsme schopni dosáhnout za dva až tři roky. Vedle toho je ale potřeba investovat, abychom firmu nevybydleli. V těch pěti letech mají investice do technologické části dosáhnout 850 milionů korun, do areálu pak 1,4 miliardy. Máme ujasněné, jak bude Tatra vypadat. Část hal sestěhujeme, abychom ušetřili na logistice.

Kvůli rostoucí výrobě budete nabírat další nové zaměstnance. Kolik?

Potřebujeme obráběče, frézaře, soustružníky a teď úplně krizově brusiče. A samozřejmě automechaniky, elektrotechniky, svářeče. Během prvního kvartálu potřebujeme přijmout sto třicet lidí, týdně jsme schopni jich absorbovat deset až patnáct. Dlouhodobě nám chybějí profese jako konstruktéři, technologové.

Jaký je průměrný věk zaměstnanců? Předpokládám, že ho budete chtít snižovat.

V současnosti je průměrný věk osmačtyřicet let, přes pětapadesát je asi pětině zaměstnanců. Lámeme si hlavy, jak přenášet to takzvané zdravé DNA na mladší generaci. Máme kategorii pracovníků, kterým říkáme interní lektoři. I když cítí, že už nemohou podávat stoprocentní výkon, jejich zkušenosti jsou pro mladé velmi cenné.

Výhodou je, že značka Tatra přitahuje zájemce. Loni se povedlo získat sto dvacet lidí z těch nejžádanějších profesí. Důležité ale je celý proces výchovy a přípravy nových zaměstnanců nastartovat. Spolupracujeme se základními školami, snažíme se žáky vtáhnout do toho, co znamená značka Tatra, co je to být konstruktérem.

A přesvědčujeme jejich rodiče, že technické obory jsou perspektivní. Nabízíme solidní tarifní platy, teď v průměru třicet tisíc korun hrubého. Navíc většina strojů je už řízena počítači.

Jak velký podíl vašich zaměstnanců tvoří cizinci?

Minimální, máme jich asi deset. Musím ale říct, že si hrajeme s myšlenkou, jak oslovit Ukrajince, Vietnamce, Filipínce.

Na kolik vozů z těch plánovaných třinácti set už máte uzavřené kontrakty? A do jakých zemí je vyvezete?

Smlouvy máme na více než polovinu. Zákazníci jsou podobní jako loni, nejvíce jich máme v Česku, na Slovensku, v Saúdské Arábii, Indii, Brazílii a Rusku. V letošním roce přibývá zajímavý region – Egypt. Tatra se tam vrací po dvou desetiletích. Čekáme už jen na zálohové platby, abychom mohli začít vyrábět.

Půjde o stovky podvozků 4 x 4 pro obranný průmysl, z čehož letos dodáme minimálně 150. Kontrakt naplánovaný až do roku 2018 má hodnotu desítek milionů eur. Zákazníky máme také v Německu, Rakousku, Švédsku, Mexiku či Austrálii. Asi nejexotičtější je z Nové Kaledonie. Více prosadit bychom se ale chtěli hlavně v Evropě.

Co Írán, který se po zrušení sankcí vrací na globální trhy?

To je pro Česko a samozřejmě i Tatru velmi zajímavý trh. Minulý týden jsme tam jednali o dodávkách civilních vozů typu Phoenix. Jde o čtyři desítky aut pro těžaře a hasiče, kupujícím je soukromá společnost, která bude vozidla dále prodávat.

Zatím je to začátek. Věřím, že v tomto teritoriu získáme další objednávky. Jde o to přesvědčit Íránce, aby akceptovali evropské homologace. To znamená, aby naše vozy nemusely v Íránu absolvovat komplikované a hlavně dlouhé místní homologační zkoušky.

Martin BednarzMartin Bednarz|Anna Vackova/E15

V poslední době jste se vedle běžných typů začali zaměřovat i na různé speciály například pro těžbu břidlicových plynů. Budete v tom pokračovat?

Asi polovina produkce má být nadále standardní, ta druhá bude vyžadovat různé speciální konstrukční prvky, nástavby a podobně. Dodací termíny těchto vozidel na míru nejsou dvanáctitýdenní jako u běžné sklápěčky Phoenix. S nadsázkou ale mohu říct, že jsme lepší než mladoboleslavská Škoda, u níž na superby čekáte osmnáct až dvaadvacet týdnů.

Počítáte pro mimoevropská teritoria, kde neplatí tak přísné emisní normy, ještě s výrobou vzduchem chlazených motorů, které byly kdysi vyvinuté v Kopřivnici?

V Indii a na Středním východě zájem trvá. Letos vyrobíme čtyři až pět set motorů. V minulosti měly význam pro vojáky, protože v případě zásahu z chladiče nevytekla voda.

Dnes jsou zbraně natolik pokročilé, že je jedno, zda máte vzduchem nebo vodou chlazený motor. Výhodou tatrovácké koncepce byla a nadále je snadná údržba. Dnes se pro naše jednoduché motory zajímavě rýsují možnosti uplatnění v různých stacionárních stanicích, bioplynkách a podobně.

Základem vašeho byznysu je tedy podvozek, páteřový rám s centrální nosnou rourou a nezávisle zavěšenými polonápravami.

Ano, ale neustále ho modernizujeme. Zvyšujeme zatížení náprav, aby auta dokázala převážet stále těžší a těžší náklady. Také automatizujeme některé segmenty, například uzavírání diferenciálů při vjezdu do terénu. Filozofie je stále stejná: Tatra projede tam, kde jiná auta neprojedou. A nepotřebuje k tomu složitou a poruchovou elektroniku.

Martin Bednarz (40)
Absolvoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Po studiu se věnoval krizovému řízení. Po několika úspěšných restrukturalizacích se chce stát manažerem schopným vést rozvoj firem, první příležitost dostal v Tatře Trucks. V letech 2008 až 2011 už v kopřivnické automobilce pracoval jako výrobní ředitel.

Čističi na objednávku pronikají do Česka. Tatrovka je prvním úspěchem

Tatra investuje čtvrt miliardy, před dvěma lety přitom byla na mizině