Martin Herrmann: Pořád kupujeme plyn dráž, než ho prodáváme
E15: Energetický regulační úřad se s distributory plynu dohodl, že příští rok sníží ceny za distribuci o pět procent. Jak se to projeví na vašem hospodaření?
Pět procent je několik set milionů korun, které budou chybět. Ale uneseme to.
Chceme spolupráci, ne válku
E15: Když letos na jaře začala válka mezi ERÚ a plynárenskými firmami o změně regulačních podmínek, hrozili jste, že budete muset seškrtat investice o miliardy korun. Teď už nic podobného nehrozí?
Nebyla to válka. Měli jsme odlišné názory. Překvapil nás návrh na zkrácení třetího regulačního období o jeden rok. Zbytečně by to přineslo nejistotu. Potřebujeme vědět, jaké parametry budou platit dlouhodobě do budoucna. Protože naše investice jsou dlouhodobé. Naše pozice tehdy i dnes byla, že pokud tyto parametry budou přijatelné a stabilní, budeme tady investovat. Každý rok do sítě dáváme tři až čtyři miliardy korun.
E15: Snížení výnosů o pět procent tedy investice neohrozí?
Parametry pro příští rok vycházejí z podmínek nastavených pro platné třetí regulační období a z mého pohledu je to přijatelné. Neznamená to, že v budoucnu nebudeme schopni dál investovat. Teď je hlavní otázka, jaké parametry budou pro čtvrté regulační období, které začne v roce 2015.
E15: V návrzích podmínek na příští období je pořád obsažena snaha snížit základnu pro výpočet regulovaných cen o část odpisů. Díky nim jste podle ERÚ v minulosti vydělali na úkor spotřebitelů pět miliard korun.
Ten návrh jsme pečlivě studovali a poslali jsme ERÚ náš názor. Samozřejmě se mi nelíbí, že některé parametry, které jsme už dříve kritizovali, se tam opakují. Na diskuzi, co dává a co nedává smysl, ale je ještě dost času. Cílem regulátora nemůže být systém, který nás nemotivuje k rozšiřování sítí a dalším investicím. Jsem optimista, věřím, že najdeme přijatelný kompromis.
Decentrální domovní kotelny a kogenerační jednotky jsou z ekologického hlediska přínosné. Měly by být proto osvobozeny od spotřební daně. Pro teplárny by to byla motivace ke stavbě decentrálních plynových kotelen.
E15: ERÚ v jedné části přímo mluví o vytvoření prostředí, které vás bude k investicím motivovat. Takže to nestačí?
Ta navrhovaná opatření zatím nejsou dostatečně motivační. Hlavně jsou velmi složitá. Chci, abychom získali systém, který bude jednoduchý. Aby každý rozuměl, jak tady funguje regulace.
E15: Dá se to udělat jednoduše?
Samozřejmě, regulovaný byznys se dá organizovat jednoduše. Musíme diskutovat o čtyřech hlavních parametrech. Jedním je regulovaná báze aktiv, což jsou aktiva, která vlastníme, která financujeme a z nichž chceme dostat náležitý výnos. Druhým jsou provozní náklady. Ty chceme sami omezovat. Regulátor pečlivě sleduje, jestli v nich máme oprávněné náklady. Jednoduše se nastaví jejich úroveň a koeficient, o nějž se budou každý rok snižovat. Kdyby byl koeficient dvě procenta, za deset let to znamená pokles provozních nákladů o dvacet procent.
E15: Jaké jsou další dva parametry?
Třetí jsou ztráty plynu v síti. Bavíme se, jaké ztráty jsou přijatelné a za jakou cenu nakupujeme plyn pro jejich pokrytí. Řešení pro rok 2014 by mohlo být dobré i pro další roky. A posledním parametrem jsou odpisy. Ty jsme v rámci ze zákona povinného oddělení distribuce a obchodu přecenili. V nákladech tak máme vyšší odpisy, než jaké chce regulátor uznávat. Kdybychom v rámci povolených výnosů tyto odpisy nepokryli, budeme automaticky tvořit ztrátu.
E15: Bojíte se, že ERÚ během diskuze o nových pravidlech zase vytáhne argument pěti miliard, které jste inkasovali, ale už jste je dál neinvestovali?
Tento argument je absolutně nepravdivý. Regulátor se díval jen na tři roky, kdy porovnával výši uznaných odpisů a investic. Správně se regulátor musí podívat na celou dobu od roku 2002, kdy začalo první regulační období, až do loňska. Tam se jasně ukáže, že jsme investovali o několik miliard více, než co uznává. V plynárenství nemusíte každý rok investovat tolik, kolik činí odpisy. Potřeba rozšířit sítě či je obnovit může být na začátku vysoká, pak může být nižší a zase přijde doba, kdy budeme muset investovat více. Regulátor by se měl dívat na delší dobu než na tři roky.
E15: ERÚ zastává názor, že regulátor je od toho, aby reguloval, a ne aby vytvářel podmínky podle potřeb firem. Vadí vám to?
Je jasné, že regulátor má regulovat, a my musíme obhájit zájmy investorů. A dohromady musíme spolupracovat. Role máme odlišné, ale neexistuje žádný důvod, abychom se pouštěli do nějaké veřejné konfrontace.
Nákup nových klientů? O to nestojím
E15: Po dlouhých letech skončila letos arbitráž RWE s Gazpromem o dlouhodobé ceny plynu. Ta vám přiřkla kompenzaci za vzniklé ztráty. Jak se to projeví ve vašem hospodaření?
V roce 2013 to bude mít pozitivní dopad. Za celý koncern jsme ho vyčíslili na jednu miliardu eur. To částečně pokryje ztráty z let 2010 až 2012.
E15: Platí to i pro české RWE, které vykázalo kumulovanou ztrátu 29 miliard korun?
Čísla, o nichž jsem mluvil, zveřejnil koncern. Až zveřejníme výsledky za RWE Suply & Trading CZ, uvidíte, že to mělo pozitivní efekt na hospodaření a na cash flow.
Martin Herrmann|
E15: Na tuto ztrátu jste vytvořili rezervy 20 miliard korun. Ty teď rozpustíte a zvednete si tím zisk?
Na to dnes nemůžu odpovědět. Zajistili jsme, že cena plynu se snížila, vzorec pro stanovení této ceny se změnil. Ale to neznamená, že už nakupujeme plyn za tu cenu, za jakou ho prodáváme. Neznamená to, že už nebudeme muset mít rezervy, které pokryjí potenciální ztráty mezi nákupní a prodejní cenou. Výši rezerv určíme do konce roku.
E15: Když se upravil vzorec pro výpočet budoucí ceny plynu, projeví se to také v koncových cenách pro zákazníky?
Ta ztráta vznikla tím, že jsme už v minulosti museli prodávat plyn za ceny nižší, než byly ty nákupní. Protože konkurenční prostředí ve všech segmentech bylo velmi tvrdé. Museli jsme nabídnout zajímavé produkty, fixace ceny na několik let a poslední krok bylo letošní snížení koncových cen o 10 procent. Teď jsme jen dosáhli toho, aby se naše nákupní ceny přiblížily cenám, za které prodáváme. I když na stejné úrovni ještě nejsme.
E15: Znamená to, že pořád budete ve ztrátě?
Proto jsem říkal, že na konci roku rozhodneme, jaké rezervy potřebujeme. Důvod je jednoduchý. V dlouhodobé smlouvě je vždy jedno datum, kde můžete iniciovat cenovou revizi. U nás bylo toto datum v roce 2010. Arbitrážní soud rozhodoval o správné ceně v tomto roce, která platí tři roky. Trh se ale dál změnil. Spotové trhy hrají větší roli. Takže se na ceny potřebujeme podívat znovu, jestli odpovídají podmínkám na trhu. Tak to funguje každé tři roky, kdy s dodavatelem jednáme. Teď se bavíme s Gazpromem o cenách na příští tři roky.
E15: Desetiprocentním snížením ceny jste dostali pod tlak některé menší obchodníky, mluví se o konsolidaci trhu. Uvažovali byste o akvizici takové firmy i s jejími klienty, kdyby se naskytla šance?
Ne. Nechci spekulovat, jestli nějaké firmy budou mít existenční potíže. Chceme mít atraktivní nabídku, profesionální služby a být cenově konkurenceschopní.
E15: Nebyla by to šance snadno získat nové klienty?
Jsem docela skeptický, pokud jde o takový nákup. Malí hráči mají klienty, kteří velmi rychle změní dodavatele, když vidí atraktivnější nabídku. Nevěřím na stabilitu takového portfolia. Proto o něčem takovém neuvažujeme.
Vždy se někomu zdá, že dostal za akcie málo
E15: Teď dokončujete restrukturalizaci, vytěsnili jste menšinové akcionáře z Východočeské plynárenské a totéž chcete udělat i na Moravě. Proč se drobných akcionářů zbavujete?
Protože chceme obchod sloučit do jediné firmy, která bude stoprocentní dceřinou společností RWE. Administrativní náklady spojené s kotací firmy na burze, jak byly v případě Východočeské plynárenské i obou moravských společností, nestojí za to, když chceme řídit byznys v Česku integrovaně. Neviděli jsme pro malé akcionáře prostor do budoucna.
E15: Mohou vaše plány nějak narušit žaloby malých akcionářů o výši výkupní ceny akcií, jak se o nich teď mluví?
Nedá se udělat vytěsnění, a to ani v Česku ani v Německu, aniž by malí akcionáři neměli pocit, že by cena nemohla být vyšší. Pravidla jsou jednoduchá. Znalec udělá posudek na výši ceny, který v případě Východočeské plynárenské a Severomoravské plynárenské schválila Česká národní banka. Když mají akcionáři pocit, že cena je nízká, je otevřená soudní cesta. To jsme zažili, když jsme fúzovali Středočeskou, Západočeskou a Severočeskou plynárenskou do RWE Energie. Ty spory trvají řadu let a výsledek je, že cena bude nebo nebude korigovaná. S tím procesem musíme počítat. Měli jsme renomované znalce, ceny byly docela vysoké, jsou podle mě adekvátní.
E15: Vaším partnerem v distribučních firmách je investiční fond Macquarie. Jaká je jeho role?
Je to profesionální hráč v investicích do infrastruktury. V Česku má navíc podíl v Českých radiokomunikacích. V naší společnosti RWE Grid Holding má podíl o něco menší než 35 procent.
E15: Je to čistě finanční investor?
Pro nás je to více než jen čistě finanční investor. Je to strategický investor. V představenstvu RWE Grid Holding máme my čtyři členy a oni dva. Každý měsíc velmi intenzivně diskutujeme o tématech, jako jsou parametry pro příští regulační období. Je pro nás užitečné, abychom získali pohled na pravidla platná v Česku od investora, který má investice po celém světě.
Každý rok postavíme tři plynové plnicí stanice
E15: Spotřeba plynu v Česku klesá. Hledáte kromě prodeje elektřiny ještě nějaké další aktivity, kterými byste plynárenský segment doplnili?
Bohužel očekávání, která jsme měli před nějakými deseti lety, byla jiná. Počítalo se s dodávkami až 12 miliard kubických metrů, teď je to přes osm miliard. Je to hlavně tím, že tady nejsou v provozu plynové elektrárny. Ani Počerady, které stavěl ČEZ, v podstatě neběží. Musíme proto uvažovat, kde je potenciál pro růst.
E15: Kde ho vidíte?
V prodeji elektřiny jsme teď na 250 tisících klientech a tento počet chceme do budoucna zvýšit. V minulých letech jsme hodně investovali do skladování zemního plynu. Dnes šly ceny za skladování výrazně dolů, takže skladovací kapacity nechceme dále rozšiřovat. Malý nárůst ale můžeme vidět v oblasti výroby elektřiny a tepla. Největším aktivem jsou v této oblasti Teplárny Náchod. Tam musíme ještě investovat do technologie. Také segment menších lokálních zdrojů do velikosti jednoho megawattu elektrické energie bychom chtěli dál rozvíjet.
E15: Teplo i elektřina z plynových zdrojů je ale výrazně dražší než z uhelných.
To je jeden z důvodů, proč v Náchodě ze začátku počítáme s uhlím, a ne se zemním plynem. Máme tam i zemní plyn, ale chceme o něj teplárnu rozšířit až v budoucnu. To je ale obecný problém i u elektráren. Cena zemního plynu je příliš vysoká nebo uhlí je příliš levné a emisní povolenky, které by tento rozdíl mohly srovnat, mají velmi nízkou cenu. Celý systém dnes správně nefunguje. Jsem proto zvědav, jestli někdy uvidíme rozšíření plynu ve velkém do tepláren a kogenerací.
E15: Vám plyn v některém projektu vychází ekonomicky dobře?
Třeba u projektu v Odoleně Vodě to ekonomicky funguje dobře.
E15: Teplárny často tvrdí, že mají nerovné podmínky proti blokovým kotelnám na sídlištích, které jsou při topení plynem osvobozeny od nákupu emisních povolenek. Nebojíte se, že by plyn jednou mohl být i při topení v panelácích a domácnostech dražší kvůli nějaké uhlíkové daní?
Diskriminace mezi teplárnami a domovními kotelnami by neměla existovat. Decentrální domovní kotelny a kogenerační jednotky jsou z ekologického hlediska přínosné. Měly by být proto osvobozeny od spotřební daně. Pro teplárny by to byla motivace ke stavbě decentrálních plynových kotelen.
E15: Teplárny ale chtějí, aby i domovní kotelny platily nějakou uhlíkovou daň.
Z našeho pohledu je lepší osvobodit oba. Zdanění znamená růst cen, a to je demotivující pro spotřebu zemního plynu. Když se bavíme o vytápění, prosazujeme, aby se plyn používal v malých zdrojích. Velké teplárny jsou určené pro jiná paliva, než je plyn.
E15: Vidíte příležitost i ve využití zemního plynu v dopravě?
Zájem dopravních společností o pohon na zemní plyn roste. Třeba autobusy, které jezdí na zemní plyn. Jejich ekologie i ekonomika provozu jsou dobré. I soukromé osoby zjišťují, že zemní plyn může být dobrý pohon pro osobní auta.
E15: Takže budete rozšiřovat síť plnicích stanic?
Každý rok chceme vybudovat tři další stanice. I další hráči na trhu mají podobný záměr. To je dobré pro všechny, protože čím hustší síť plnicích stanic, tím větší zájem o tento typ pohonu. Ve srovnání s investicemi do distribuční plynárenské sítě to jsou ale pochopitelně neporovnatelná čísla.
E15: Jaký má zemní plyn v dopravě v Česku potenciál?
Může být velký, pokud by všechny velké dopravní společnosti přešly na zemní plyn. Teď do aut prodáváme tři až čtyři miliony kubíků plynu. Ve srovnání s miliardami kubíků, které dodáváme domácnostem a firmám, je to malý segment. Potřebujeme nárůst o stovky procent, aby to byla slušná čísla. Doufáme ale, že se dostaneme v budoucnu do stavu, kdy se budou ročně prodávat desítky a možná stovky milionů kubíků.
Martin Herrmann (46) Je předsedou představenstva nové společnosti RWE Česká republika, která řídí od 1. ledna 2013 veškeré aktivity energetického koncernu RWE v Česku. RWE Česká republika převzala řídící roli skupiny RWE v ČR po RWE Transgas, kde Martin Herrmann působil ve funkci předsedy představenstva od 1. dubna 2007. Od 1. ledna 2011 je také předsedou představenstva RWE East, koncernové divize odpovědné za aktivity RWE ve střední a jihovýchodní Evropě a Turecku. V koncernu RWE působí od května 2002.