Výrobci masa a uzenářských výrobků čelí letos dvěma nakažlivým chorobám, které postihují jejich byznys. Kromě koronaviru je to africký mor prasat, který už pronikl do Německa a Polska. Česko přitom není ve vepřovém ani zdaleka soběstačné a většina v tuzemsku vyrobených šunek se nálepkou „česká“ pyšnit nemůže. „Vysoká poptávka a nedostatek lidí v provozu a na porážkách zvedají cenu masa,“ říká Karel Pilčík, majitel MP Krásno, jednoho z největších zpracovatelů masa a výrobců masných výrobků v zemi.
Můžete shrnout dopady koronakrize na váš byznys?
Na jaře jsme prodávali prvních čtrnáct dnů na 130 procent, potom prodeje klesly zhruba o deset procent. Mám za to, že lidé přestali tolik plýtvat jídlem, vařili víc doma a dojídali, žili ze zásob. Celkově ale po čtrnácti dnech prodeje klesly, respektive maso se udrželo, uzeniny spadly.
Předpokládám, že horší je to s objednávkami od restaurací.
Ano, restaurace a obchody jako například Makro po dvou až třech týdnech v první vlně významně snížily odběr nebo neodebíraly vůbec. Tam byla situace velice špatná. Teď to tak úplně nevidím. Možná změnily přístup a nabídku více směrují ke koncovým zákazníkům. Nedošlo k úplnému zastavení jako na jaře, prodeje jsou snížené, ale nějaké množství objednávek evidujeme.
Kolik z celkového podílu prodejů připadá na restaurace?
Zásobujeme hlavně prodejny pro koncové zákazníky, Jednoty a další nezávislé sítě. Tam prodej mírně narostl. Přestala ale odebírat část restaurací, školních jídelen a některé fabriky. Tyto prodeje se zastavily. Obchodní řetězce měly taktéž propad prodejů. Když lidé nechodili do práce, nakupovali v místě bydliště a díky tomu se zvedl obrat vesnických prodejen.
Jste navzdory výpadku školních jídelen, fabrik či restaurací spíše v plusu?
Po jarním nárůstu se propadly prodeje zhruba o deset procent, hlavně v uzeninách. V září byla čísla zpět na sto procentech a zatím to tak je i nyní.
Ze zahraničí jsou známé velké problémy v masokombinátech, u vás jede výroba celou dobu bez potíží?
První vlnu jsme zvládli bez výraznějších problémů. Nemocnost byla vyšší, ale nikdo nebyl pozitivně testován a lidé neubývali nárazově. Druhá vlna má daleko větší dopady. Nemocní a pozitivně testovaní se nám již nevyhnuli i kvůli vyššímu počtu testovaných a kvalitnějšímu trasování. K nemocným přibylo i hodně zaměstnanců v karanténě. Počet lidí v pracovní neschopnosti se vyšplhal až na jedenáct procent. Na některých pozicích tak absence lidí výrazně ovlivňují chod firmy. Výpadky jsme nahradili brigádníky, ale těm se musíme více věnovat a nemají takovou produktivitu. Tam, kde je to nezbytné, dělají naši zaměstnanci přesčasy. To vše jsou další náklady navíc.
Lze dopady pandemie na váš byznys nějak zmírnit?
Nejvíce nás trápí zaměstnanci v karanténách, do kterých se dostali z důvodu kontaktu s nakaženým. Tady jsme naráželi na dlouhé termíny testování. Proto jsem byl osobně na hygieně a chtěl znát pravidla, jak to funguje a jakých termínů se dožadovat. Potřebujeme, aby nám doktoři nedávali lidi po prodělání covidu znovu do karantény, když je někdo v rodině ještě pozitivní.
Uvažovali jste, že byste zaměstnancům platili testy, aby se celý proces zrychlil?
Ano, ale vzhledem k velkému počtu zaměstnanců se snažíme hledat jednoduchá a systémová řešení. Existují různé možnosti testování jako rychlotesty, antigenní testy. Pro nás je ale nutné, aby byly uznány hygienou a nekomplikovaly život nám, zaměstnancům ani lékařům.
Říkal jste, že máte nemocnost jedenáct procent, to je i včetně těch v karanténě?
Ano, se vším dohromady. To je významné, teď nám jen ti nemocní udělali třeba za měsíc osm set tisíc korun, protože prvních čtrnáct dnů platí firma. A ještě je tam problém, že někteří doktoři ukončí karanténu a vystaví neschopenku.
Museli jste kvůli nedostatku lidí utlumovat výrobu?
Výrobu jsme utlumit úplně nemuseli, ale posílili jsme ji z řad administrativních pracovníků. Byť jsme administrativu rozdělili tak, že pracovala týden ve firmě a týden čerpala home office, tak lidé, kteří právě byli na home office, chodili pomáhat do výroby. Naši kmenoví zaměstnanci měli přesčasy. Někteří ve firmě odpracovali spoustu hodin.
Takže celkově se vaše vícenáklady kvůli koronaviru dostávají přes těch 800 tisíc měsíčně?
Podstatně výše. Hrozí problém u našich odběratelů, obchodních řetězců. V momentě, kdy nejsme schopni dodávat na sto procent, můžeme dostat pokutu vyplývající ze smlouvy. V první vlně toho nebylo využito, všichni se chovali slušně vzhledem k situaci, chápali, že je nedostatek pracovníků.
Zpracovatele masa letos ovlivňuje také mor prasat. Projevuje se v cenách masa?
Jedna věc je cena na burze. Zhruba přede dvěma měsíci, když se objevil mor v Německu, tamní burza klesla, ale trh na to vůbec nezareagoval. V Evropě se stalo pouze to, že Čína, která nakupovala dosud v Německu, začala nakupovat více ve Španělsku, Francii a v Belgii. A jižní státy zase nakupují prasata z nepostižené části Německa. V rámci unie se uznává takzvaná rajonizace, takže zasažená oblast východního Německa je oddělená. Francouzi vozí ze zbytku Německa pro domácí evropský trh a svoje maso více prodávají na východ zeměkoule. Více nakupuji i Vietnam, Korea nebo Japonsko.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
