„Je to pro nás šance, jak získat kvalifikovaný stavební dorost,“ uvedl v předvečer příjezdu do Prahy, kde jedná dnes a zítra s českými kolegy.
* E15: Rok 2010 přinesl německému stavebnictví stagnaci. Letos čekáte přírůstek čtyři procenta, čímž by byl vyrovnán pokles z roku 2009. V řeči čísel to znamená, že se dnes nacházíte tam, kde jste byli před krizí. Je to tak?
Pokud jde o čísla, máte pravdu. V základní stavební výrobě dosáhne letos obrat pravděpodobně 85,6 miliardy eur, a to by odpovídalo přesně hodnotě roku 2008. To ovšem platí, jen pokud jde o vyjádření v běžných cenách. Ve stálých cenách zůstane pokles dvě až tři procenta. Další rozdíl spočívá v tom, že v roce 2008 všechny segmenty, to znamená jak bytová a komerční výstavba, tak i veřejné stavby, přispěly k nárůstu stavební výroby. Naproti tomu letos se omezí pozitivní vývoj na přírůstek v bytové i komerční výstavbě. U veřejných staveb čekáme kvůli ukončení podpůrných programů z období krize pokles.
* E15: Z Německa jsme často slyšeli, že trh bytů je nasycen. Už dva roky je však bytová výstavba nosným pilířem stavební konjunktury. Proč?
Nejdříve je nutné připomenout, že oživení v bytové výstavbě vychází z velmi nízké úrovně. Počet dokončených bytů v roce 2009 obnášel pouze 159 tisíc, což byl historicky nejnižší stav. Finanční a měnová krize však způsobily, že lidé začali znovu přemýšlet o návratu k reálným hodnotám, konkrétně k nemovitostem. Pozitivní očekávání ve vývoji příjmů domácností, probouzející se zájem investorů o výstavbu nájemních domů, stejně jako trvale nízké úroky jsou v současné době hlavním tahounem poptávky v bytové výstavbě.
* E15: Silné oživení hlásí komerční výstavba. Dá se to vysvětlit tím, že Německo jako region pro podnikání opět získává na významu? Nebo jinak: budou německé firmy méně investovat v zahraničí, například v České republice?
Oživení v komerční výstavbě není nové, registrovali jsme ho už v letech 2007 a 2008. Stojí za ním, alespoň částečně, poznání, že domácí trh má přece jen řadu předností. To samozřejmě nepovede k tomu, že německé společnosti budou v zahraničí citelně méně investovat. Nejspíš se ale změní těžiště těchto investic – proti dřívější koncentraci na výrobní sféru se do popředí posunou investice zajišťující odbyt a služby.
* E15: Zásadní změna čeká německou energetiku. Pro stavebnictví by to měla být dobrá zpráva, protože půjde o investice. Co se má stavět a v jakých objemech?
Nezbytné jsou investice do konvenčních elektráren, asi 10 gigawattů do roku 2020. Dále přibližně 40 větrných parků v Severním a Baltském moři. K tomu přistupuje výstavba sítě vysokého napětí, aby bylo možno tuto energii transportovat do západního a jižního Německa. Dále půjde o speciální zařízení pro uložení a akumulování elektrické energie. Vyčíslit přesné objemy investic je složité, ale podle toho, na kterou variantu padne volba, může jít o 50 až 100 miliard eur.
* E15: Máte vůbec dostatek kapacit? Vidíte v této konstelaci šance pro české stavební podniky?
Značným přírůstkům v bytové a komerční výstavbě odpovídá na druhé straně značný pokles v oblasti veřejných staveb. Takže kapacitní problémy zatím nejsou. Je však třeba zdůraznit, že každý rok odchází do důchodu více pracovníků, než je počet nově rekrutovaných. V určitých segmentech trhu, ve kterých je silný podíl kvalifikovaných pracovních sil, tak budou chybět kapacity. Tady se naskýtá šance pro ty české podniky, které disponují vysokou kvalifikační úrovní.
* E15: Od 1. května 2011 mohou české stavební firmy působit v Německu v roli generálních dodavatelů, tedy nikoli výhradně jako subdodavatelé. Využili Češi této příležitosti?
To zatím nelze říci, od liberalizace pracovního trhu uplynula poměrně krátká doba. Budeme si muset ještě několik měsíců počkat. Ale stále více německých firem je přesvědčeno, že volný pohyb pracovních sil od 1. května letošního roku je šance, jak získat potřebný kvalifikovaný stavební dorost.
* E15: Mají čeští stavbaři na německém trhu šanci? Ceny stavebních materiálů jsou v podstatě stejné, všichni musí platit minimální tarifní mzdy. Přednosti v produktivitě asi nejsou. Z tohoto pohledu to vypadá tak na zaplňování německých mezer.
Popsal jste to korektně. Ani já nevidím zřejmé konkurenční výhody. Šance českých podniků jsou stejné jako německých podniků či stavebních firem z jiných zemí. Určitě je prospěšné, jestliže má firma na německém trhu partnera, který je obeznámen s lokálními zvláštnostmi trhu. Realisticky viděno, je nutno vycházet z toho, že české firmy mají v první fázi po otevření trhu spíše šance v sousedních hraničních regionech.
* E15: Není tajemstvím, že Německu chybějí kvalifikovaní stavební dělníci. Nabízíte mladým Čechům profesní vzdělání v očekávání, že po ukončení v Německu zůstanou?
Kvalifikované pracovní síly scházejí především na jihu Německa. K tomu se přidává, a to platí pro celou federaci, nedostatek stavebních inženýrů. Jak už bylo řečeno, od 1. května 2011 mohou čeští zaměstnanci pracovat v německých podnicích a získávat v nich profesní vzdělání. První pozitivní ohlasy zaznamenáváme v hraničních oblastech Saska a Bavorska, kde mladí Češi využívají duální vzdělávací infrastrukturu pro stavební profese. Nedomnívám se ale, že mladí Češi u nás trvale zůstanou. Dobré vzdělání je pro mladé lidi investice do budoucnosti. Pokud jde o předpoklady, je to v první řadě znalost němčiny a dobré školní vysvědčení. Jestliže jsou tyto předpoklady splněny, nestojí v cestě žádná překážka.
* E15: V Německu existuje ministerstvo, do jehož kompetence spadá doprava, stavebnictví a územní problematika. Osvědčila se tato praxe? Byly doby, kdy měla vaše veřejná správa jinou strukturu…
Po dlouhá léta existovala v Německu oddělená ministerstva pro oblast dopravy a bytové výstavby. Sloučení pod jednu střechu, pod níž se spojily všechny aspekty veřejně financované a podporované stavební činnosti, se po počátečních obtížích podle našeho názoru osvědčilo. Stavebnictví má nyní jednoho ministra jako partnera. Veškeré personální know-how spolkové správy je tak k dispozici na jednom místě. To ovšem vyžaduje, aby bylo jasně dáno, kdo má jaké úkoly a kdo odpovídá za jednotlivá témata. Nutno dodat, že každého ministra tohoto rezortu chápe veřejnost spíše jako ministra dopravy.
* E15: V Polsku se pustily do stavby několika dálničních úseků čínské podniky. Rovněž v Česku se o tom před časem uvažovalo – jako o nátlakovém prostředku na ceny stavebních prací ve veřejných zakázkách. Co si o tom myslíte? Jsou čínští stavbaři aktivní i v Německu?
Osobně nepokládám za správné, aby si soukromé firmy konkurovaly se státními podniky. To není správné. Používat čínské nabídky, které naprosto zřetelně leží pod úrovní nákladů, jako páku na ceny, je nesmyslné. To se ostatně ukázalo v Polsku, kde čínský státní podnik COVEC při výstavbě dálnice špatně počítal a nebyl měsíce schopen zaplatit polským subdodavatelům. V Německu naštěstí čínské stavební podniky žádnou aktivitu nevyvíjejí.
* E15: Vedete v Praze rozhovory se Svazem podnikatelů ve stavebnictví. Jsou problémy, které si musíte vyříkat?
Setkáváme se pravidelně. Tentokrát se budeme zabývat pronikáním už zmíněných čínských státních firem na trh ve střední a východní Evropě, posílením spolupráce německých a českých firem po vypršení přechodných opatření k 1. květnu 2011 a otázkami z oblasti tarifní a sociální politiky.
Michael Knipper (60)
Pracuje pro Hlavní svaz německého stavebního průmyslu od skončení studií práv. Začínal jako referent tehdejšího prezidenta Günthera Heriona, poté vedl oddělení politických kontaktů mezi Bonnem a Berlínem. K jeho zásluhám patří šikovná prezentace zájmů stavbařů na veřejnosti a zřízení zemského svazu Berlín–Braniborsko. Funkce výkonného ředitele hlavního svazu se ujal v dubnu 1996.
