* E15: Budete znovu lídrem ČSSD v krajských volbách na jižní Moravě. Na co se v kampani zaměříte?
Program v těchto dnech dotváříme. Už nyní ale lze říci, že k prioritám bude patřit rozvoj vědy, výzkumu a inovací. Dále půjde o kvalitu a dostupnost veřejných služeb, úspěšné čerpání z evropských fondů, moderní infrastrukturu, rozvoj venkova a podporu vinařství. ČSSD musí obhájit výsledky své práce pro občany jižní Moravy od roku 2008 a být pro ně nadějí pro příští čtyři roky na efektivní, transparentní a sociálně citlivou správu našeho regionu v době hospodářské krize.
* E15: Předpokládáte, že hlavním motivem kampaně bude kritika vlády a krajská témata budou spíš na druhé koleji?
Do jisté míry se obě roviny prolínají. Současná vláda totiž učinila a zamýšlí učinit řadu kroků, které mají bezprostřední negativní dopad na život v jednotlivých krajích. Naposledy vzpomenu zavedení spotřební daně na víno. To by znamenalo těžkou ránu pro vinařské regiony, kde je momentálně kvůli krizi vysoká nezaměstnanost. Obě roviny se nedají oddělit. Soustava veřejných rozpočtů představuje spojené nádoby, takže negativní dopady hospodářské krize, jež zažíváme na celostátní úrovni, se promítly do státního rozpočtu, a mohou tudíž ohrozit i fungování krajů. Samozřejmě že jejich jednotlivé oblasti žijí svými konkrétními problémy, kterým jsme se věnovali v uplynulém období, a nevyhneme se jim ani ve volební kampani.
Vláda s kraji nekomunikuje
* E15: Co kabinetu Petra Nečase nejvíce vytýkáte?
Proti předchozí takzvané úřednické vládě vyniká ta současná téměř nulovou komunikací s kraji. Většinu svých kroků, které mají dalekosáhlé důsledky na život regionů – ať už v oblasti školství, financování osobní železniční dopravy, rozpočtového určení daní, zdravotnictví, regionálních operačních programů nebo sociální oblasti –, s kraji vůbec nekonzultuje. Vycházím z teze, že zemi spravujeme společně. Centrální vláda samozřejmě v kompetencích na ústřední úrovni a regionální zastupitelstva, regionální rady na úrovni jednotlivých krajů. Proto mě mrzí, že ten kontakt není zrovna ideální.
* E15: Vláda s vámi komunikuje například v oblasti osobní železniční dopravy…
Já ale hovořím o konstruktivní debatě, na jejímž závěru je řešení akceptovatelné a výhodné pro obě strany, nikoli právní přetahovanou, kdy kraje trvají na dodržení smlouvy podepsané předchozím premiérem, kterou současná vláda odmítá naplňovat. To bohužel nelze považovat za efektivní komunikaci.
* E15: A co otázka rozpočtového určení daní? Třeba v Praze byl zásadní rozpor mezi TOP 09 a ČSSD, když byla vaše strana ještě v koalici s ODS. Přikláníte se spíš k postoji občanských demokratů?
Nikam se nepřikláním. Trvám na tom, že tento systém musí být nastaven spravedlivě a ne na úkor malých obcí a ani velkých měst. To platí i pro zvýšení daňových příjmů krajů.
* E15: Odhadnete výsledek voleb? A jaké šance dáváte bývalému předsedovi sociálních demokratů Jiřímu Paroubkovi?
Odhadovat výsledek voleb je vždy velmi ošidná záležitost, protože má na ně vliv řada faktorů. Hodláme se i nadále důsledně věnovat tématům, která tíží Jihomoravský kraj, a výsledek necháváme na rozhodnutí voličů. Od jejich vůle se budou odvíjet také šance Jiřího Paroubka.
Ať řeknou, jak to spočítali
* E15: Shodl jste se s kardinálem Dominikem Dukou, že církevní restituce pomohou rozvoji obcí, ČSSD ale zároveň vyrovnání dohodnuté mezi vládou a 17 církvemi a náboženskými společnostmi odmítá. Necítíte v tom rozpor?
Není v tom rozpor. Předmětem nedávného jednání Rady Asociace krajů České republiky byla samozřejmě také otázka církevních restitucí. Diskuze se ale soustředila na oblasti, které se dotýkají regionů a zejména obcí. V rámci vyrovnání je role krajů spíše okrajová, hlavními účastníky tohoto procesu jsou města a obce na straně jedné a církve na straně druhé. Jako hejtmani jsme nicméně připraveni spolupracovat a případně napomoci při dialogu církví právě se starosty. Povinnosti vyplývající z restitucí na sebe v plné odpovědnosti převzala vláda a stát. Pro kraje je důležité, že bude odblokován majetek na straně měst a obcí. Ostatně ČSSD je pro navrácení movitého majetku církvím, ale nesouhlasí s výší a způsobem finančního vyrovnání.
* E15: Vaše strana navrhuje, aby o restitucích rozhodli lidé v referendu, což by znamenalo, že toto téma definitivně spadne pod stůl. Spíš to tedy vypadá, že jste proti vyrovnání jako takovému.
Opakuji, že jsme pro navrácení movitého majetku. Na přímé finanční vyrovnání ale skutečně není doba. Škrtlo se porodné, škrtlo se pohřebné, krátí se sociální dávky. Jak za této situace chcete vysvětlit národu, že církve dostanou minimálně 60 miliard korun? Vyzvali jsme vládu k dalšímu jednání o restitucích, zatím s námi o otázce miliard pro církve nediskutuje. V časech krize je třeba najít citlivější řešení tohoto problému.
* E15: Koalice vám vytýká, že když byla ČSSD u moci a ekonomika rostla, neřešili jste ho. Proč?
To není pravda, naše vlády odškodnění církví samozřejmě řešily. Návrh tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála dokonce považuji za nejrealističtější řešení, které bylo dosud navrženo.
* E15: Při nedávné diskuzi v parlamentu jste tvrdili, že celkové vyrovnání by mělo dosáhnout nejvýše 81 miliard, což je o 53 miliard méně, než předpokládá dohoda mezi vládou a církvemi. Jak jste k tomuto číslu dospěli?
Návrh zákona přiznává církvím odškodnění za 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a 181 tisíc hektarů lesní půdy. Přitom podle historických pramenů samotné církve přihlásily do pozemkové reformy v roce 1919 celkem 58 tisíc hektarů zemědělské a 170 tisíc hektarů lesní půdy. Navíc ceny půdy a lesů neodpovídají ani současné tržní realitě. Čtvereční metr zemědělské půdy je ve vládním návrhu oceněn na 44,48 koruny, přitom reálná průměrná cena se pohybuje podle bonity od šesti do 13 korun. Lesní pozemky byly oceněny na 27,74 koruny za metr čtvereční. Podle studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací je ale průměrná cena zhruba 11 korun.
* E15: Takže to podle vás vláda spočítala špatně?
Je to předně současná koalice, která by měla vysvětlit, jak k výsledné částce, jež je velmi zvláštní, vůbec došla. Jaký konkrétní soupis byl využit k určení výsledné částky, jsme se nikdy nedozvěděli. A když si vzpomenu na dnes už slavné vystoupení ministryně kultury v České televizi, tyto pochybnosti a podezření jen rostou.
* E15: Budou církevní restituce jedno z hlavních témat kampaně ČSSD?
Nebudeme se vyhýbat žádnému z citlivých témat. Pokud ale budou sociální demokraté hovořit o církevních restitucích, pak v rovině vyšší transparentnosti a racionality. Respektujeme nárok církve a souhlasíme s tím, že křivda musí být napravena, to ostatně říkáme po celou dobu. Nelze to ale řešit způsobem, který bude stát v době krize a úsporných opatření desítky miliard navíc.
* E15: Soustředíte se v kampani i na reformu základních a středních škol? Nedávno jste řekl, že se vám na jižní Moravě podařilo právě střední školy zredukovat.
Na rozdíl od ministerstva školství si kraje v posledních letech velmi dobře uvědomily, jaký je demografický vývoj. Už řadu měsíců pracujeme na optimalizaci středního školství. V Jihomoravském kraji bylo sloučeno 32 středních škol do 16 nových a proces optimalizace nebyl dosud uzavřen. Ale tento nepříjemný a nepopulární proces kraje realizují na základě hluboké a detailní znalosti potřeb regionů, jejich obyvatel a zaměstnavatelů.
* E15: Kde jsou největší třecí plochy v pohledu na reformu mezi vámi a šéfem rezortu školství?
Tuto jistě potřebnou reformu si opravdu představuji jinak. S návrhy Josefa Dobeše na změny v systému regionálního školství jednoznačně nesouhlasím. V konečném důsledku bude takový postup znamenat masovou likvidaci základních a odborných středních škol. Dobeš také zcela v rozporu s principy reformy veřejné správy, která vložila odpovědnost za základní školství městům a obcím a za střední školy krajům, opět centralizuje kompetence do rukou ministerstva. Novinky, jako je „optimální třída“ či nová kategorie takzvané „odborné hodiny“ přináší regionálnímu školství hlavně problémy, nikoli pomoc či zlepšení. Optimální třída znamená, jak podle Asociace krajů České republiky, tak podle starostů ze Svazu měst a obcí, a to napříč politickým spektrem, masovou likvidaci základních škol. Zavádění normativů odborné hodiny pak zase velmi tvrdě postihne odborné a učňovské školství a výrazně ovlivní konkurenceschopnost nejenom krajů, ale následně i celé země.
Pouhopouhých 19 miliard
* E15: Jak by měla vláda uvolnit nevyčerpané evropské dotace, které podle vás leží nevyužité v centrálních operačních programech?
Je zřejmé, že kraje budou chtít evropské fondy vyčerpat. Na rozdíl od centrálních operačních programů, kde se budou peníze do Bruselu vracet, se je totiž na úrovni regionů podařilo velmi dobře alokovat. To znamená, i když Nečasův kabinet například od roku 2012 zrušil kofinancování pro kraje, máme zájem evropské dotace čerpat, protože je to jediný zdroj investic, který můžeme použít.
* E15: Opravdu nebudete žádné prostředky vracet?
Můžeme se pochlubit více než 420 ukončenými projekty v celkovém objemu 11,2 miliardy. Jsme dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších operačních programů z hlediska čerpání a už nyní splňujeme podmínku takzvaného pravidla N+3 pro konec příštího roku. Žádné vracení peněz do evropské pokladny nám tedy nehrozí. O tom, jak by se finance mohly uvolnit, se s vládou snažíme jednat. Bohužel zatím bez konkrétního výsledku.
* E15: Hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec v rozhovoru pro deník E15 řekl, že pokud stát není schopen změnit financování krajů, ať je raději zruší a platí všechno sám. Jak byste si změnu představoval vy?
Kraje za svou více než desetiletou novodobou existenci prokázaly, že mají smysl. Zatímco obce mají většinu příjmů z daňových výnosů a zbytek tvoří dotace kraje, my jsme na tom opačně. Jsme plně závislí na dotacích od státu. Vzhledem k tomu, že krajská samospráva má volené vedení, měla by mít také odpovědnost za peníze vybrané na daních v daném regionu. Podobně jako obce.
* E15: A co úspory? Snažíte se je hledat i v souvislosti s hospodářskou krizí?
Jihomoravský kraj i ostatní regiony učinily řadu úsporných opatření. Dokládá to výroční zpráva ministerstva financí o hospodaření územních samospráv. Podle ní poprvé po 11 letech existence krajů, a já připomínám, že sociální demokraté za ně odpovídají poslední tři roky, pokleslo jejich zadlužení. A to o 8,5 procenta. Hovořím o celkovém výsledku za rok 2010. V nominálním vyjádření jsou to asi minus dvě miliardy. Celkové zadlužení všech 14 krajů bylo ke konci loňského roku pouhopouhých 19 miliard. V žádném případě nechceme přispívat k tomu, aby se zadlužování prohlubovalo.
* E15: Čím si vysvětlujete, že nejhůře je na tom Středočeský kraj vedený hejtmanem Davidem Rathem? Loni dlužil na 3,5 miliardy.
Kompetence a odpovědnost všech krajů – tedy i Středočeského – jsou jasně dány. Mají svoji právní subjektivitu, kterou naprosto respektuji.
Michal Hašek (36)
V roce 1999 dokončil Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, později získal titul doktora práv na slovenské soukromé Vysoké škole v Sládkovičove vedené slovenským socialistickým poslancem Mojmírem Mamojkou. Členem ČSSD je od roku 1998. V roce 2001 se stal starostou obce Drásov, následující rok byl poprvé zvolen poslancem. Po krajských volbách v roce 2008 se stal hejtmanem Jihomoravského kraje, zároveň i předsedou Asociace krajů ČR. Loni se s Bohuslavem Sobotkou neúspěšně utkal o post šéfa sociálních demokratů. Loni v prosinci se objevil ve statistice občanského sdružení KohoVolit. eu mezi desítkou poslanců s nejmenší účastí na hlasování v Poslanecké sněmovně. S manželkou Veronikou má dceru Justýnu.
