Prezident Miloš Zeman se do vašeho stranického šéfa premiéra Bohuslava Sobotky pouští neustále. Teď ale slovní útoky znásobil, přitvrdil. Čím si to vysvětlujete?
Myslím, že to není nějaká plánovaná, koordinovaná akce. Je to spíš rostoucí zklamání z toho, že vývoj není pro Bohuslava Sobotku nepříznivý. Přes všechny věci, které by prezidenta s premiérem mohly spojovat – například tempo růstu české ekonomiky je něco, za co by mohl sbírat body na mezinárodním poli, ho asi víc zajímají hlasy nespokojených občanů. Na vlně nespokojenosti se politicky daleko snáze pracuje.
Přitom podle objektivního srovnání s jinými zeměmi si Česko opravdu nevede špatně. Byla vytvořena atmosféra, která přináší pozitivní výsledky. A prezident je překvapen, že si vláda v čele se Sobotkou vede dobře.
Naznačujete, že Zemanovi by vyhovoval negativní vývoj?
Pro mne je takové uvažování dost nepochopitelné. Jako předseda Senátu jsem si přál, aby byla úspěšná i bývalá pravicová vláda, byť mi její program nebyl blízký. Žít neustále ve skepsi, nervozitě je sebezničující. Prezident možná počítal, že bude větším koordinátorem, že vládě jako rádce občas s něčím pomůže. Premiér Sobotka ale situaci zvládá velmi dobře, aniž by jeho rady a pomoc potřeboval. Je úsměvné, když prezident někoho nazývá neumětelem a zdůrazňuje, jak je důležité umět si vybrat spolupracovníky. Přitom se sám obklopil řadou problematických lidí.
Nemá pravdu váš bývalý předseda Jiří Paroubek, že Zeman si s ČSSD hraje? Neměli byste vůči němu zaujímat rozhodnější postoje?
Od Paroubka je to provokace. Je to vyjádření člověka, jehož ješitnost je uražena. Nemá žádné právo nám radit. Zejména po ekonomické stránce předal sociální demokracii ve velmi špatném stavu. Může být rád, že se tomu nevěnovala větší pozornost. I jeho politický projekt skončil neslavně, nemá co nabídnout.
Ukazovat prstem na viníky a slibovat rychlá řešení je snadné, voliči na to slyší. Ale ne donekonečna.
Ptal jsem se na rozhodnější postoje vůči Zemanovi.
Myslím, že je důležité nenechat se vyprovokovat. Prezident je skutečně jen nervózní, že věci nedopadly tak, jak si představoval. Lánský puč nebyla náhoda. Teď se možná pokouší na něj navázat. Je potřeba k tomu přistupovat s nadhledem. Obdivuji předsedu Sobotku, že to dokáže. Někdy musím opakovaně počítat do deseti, abych nereagoval ukvapeně.
Paroubek řekl, že na výrok o kalašnikovu měl Sobotka odpovědět také bonmotem. Nebylo by to lepší?
Premiér to řekl tak, jak to lidsky cítil. I když souhlasím, že na hrubý pytel patří hrubá záplata, takové spory bychom nevyhráli. Až na pár výjimek dají prezidentovi prostor všechna média, včetně těch, která patří Andreji Babišovi. Není žádným tajemstvím, že mezi ním a Zemanem došlo ke splynutí duší, ke sblížení. Byl by to boj s větrnými mlýny a přilévání oleje do ohně. Sobotka se nesmí nechat vyprovokovat.
Zeman bude s blížícími se krajskými, pak sněmovními a nakonec prezidentskými volbami v kritice zřejmě přitvrzovat, aby vás rozdělil a oslabil. Počítáte s tím?
Nelze to vyloučit, musíme na to být připraveni. Ale že bych se měl každý den budit s tím, kde v novinách bude zase nějaký podraz a útok? To ne. Na druhé straně nebudu mlčet, když bude potřeba se jasně vyjádřit.
Hejtman Michal Hašek navrhl Zemanovi a Sobotkovi, aby se sešli u jednoho stolu na jižní Moravě a vše si vyříkali. Bylo by to k něčemu dobré?
Myslím, že by si toho mnoho neřekli. Kostky jsou vrženy, ale jednostranně. Prezident je zahleděn do minulosti a myslí jen na mstu. Jak ale může fungovat manželství, kde si partneři stále něco vyčítají? Navzájem otráví sebe, děti, okolí. Možná že prezidenta někteří neschopní lidé z jeho okolí neustále k něčemu provokují, aby se udrželi na svých postech, profitovali z nich, dostávali se k důležitým informacím. Tito lidé asi potřebují, aby měl špatné vztahy s předsedou vlády.
Osobně si myslím, že to Miloši Zemanovi neprospívá. Přijde mi, že v poslední době nemá kontakty se sousedními zeměmi, nepřichází s konkrétními návrhy, na nichž by se shodl s hlavami okolních států, a společně je prosazovali v Evropské unii. Nechal se zatáhnout do provinční politiky a tu státnickou opustil. Asi to udělal nevědomky. Měl by zvážit výměnu některých svých spolupracovníků. Poslední dobou to dělají známí sportovci, tak proč by to nemohl udělat prezident?
Zmínil jste se o sblížení Zemana a Babiše. Šéf ANO mu naznačuje podporu v prezidentských volbách. Nakolik by ČSSD taková dohoda oslabila? Jste jedinou stranou, která stojí Babišovi v cestě za premiérským křeslem.
Pokud prezident sleduje krátkodobé cíle a je krátkozraký, tak by takovou dohodu uzavřel. Možné je ledacos. Jsem ale přesvědčen, že dříve či později zjistí, že s Andrejem Babišem se žádného dlouhodobého a velkého štˇestí nedočká.
Babišovo hnutí – alespoň podle průzkumů – nijak neoslabuje, spíš naopak.
Jeho politika je velmi účinná, ale není seriózní. Poprvé jsem ho poznal někdy před pěti lety na akci, která měla podpořit výstavbu dálnice D3. Prohlásil, že ryba páchne od hlavy, a ukázal na přítomné politiky včetně mě. Označil nás za viníky toho, proč dálnice není. A dodal, že za ním lezeme, aby nám dával peníze. To mě dost urazilo a vyzval jsem ho, ať řekne, který politik je po něm chtěl. Babiš neodpověděl a odešel.
Dnes je rok 2016 a na tom úseku se nekoplo do země. Rezort dopravy přitom řídí už druhý Babišův ministr. Nevím, jestli pořád tvrdí, že ryba páchne od hlavy. Teď už by to byla i jeho hlava. Ukazovat prstem na viníky a slibovat rychlá řešení je snadné, voliči na to slyší. Ale ne donekonečna.
Prezident je zahleděn do minulosti a myslí jen na mstu.
Zeman s Babišem se pasují do role ochránců před imigranty, využívají obav veřejnosti. Jak jim chce ČSSD čelit?
Máme jasný politický program, kterého se musíme držet, byť je potřeba ho modernizovat, aktualizovat. To je naše výhoda. Samozřejmě v určitých obdobích může mít strana problémy a pomohla by charizmatická osobnost. To jsou ale všechno krátkodobé záležitosti. Naopak si myslím, že výrazné osobnosti stranám spíš škodí. Britští labouristé jsou po odchodu Tonyho Blaira v nesmírné křeči. A německá SPD od doby, kdy nemá v čele Gerharda Schrödera, také. Česká sociální demokracie potřebuje týmové myšlení a práci.
Ve stranách vůdcovského typu se všichni schovají za šéfa a myslí si, že všechno bude fungovat. Na to doplatí i ANO, které nemá žádné ideje, program a základ pro vybudování pevné struktury. Ve vedení hnutí nikdo výrazný není, jsou to jen zaměstnanci Agrofertu. Tímhle vlakem, který jede vedle ČSSD, se nesmíme nechat vykolejit.
Jenže do krajských ani sněmovních voleb ANO o výraznou část voličů s největší pravděpodobností nepřijde.
Rozhodně máme představy, jak ANO čelit, ale přes média je našemu politickému konkurentovi vzkazovat nebudu. Hlavní osou našeho uvažování by měla být snaha nenechat se vyprovokovat. A nejen jako jednotlivci, ale hlavně programově, systematicky, dlouhodobě. A že to může někdo účelově zneužít? Kdyby tady byla sestava několika desítek energických lidí se schopností pracovat týmově, tak by to byl problém.
Ale proti nám stojí dva pánové mého věku, kteří kolem sebe nebyli schopni soustředit žádné osobnosti. Jeden potřebuje moc, aby si splnil své životní cíle, a druhý chce ekonomicky ovládnout pokud možno celou republiku. Mohou se spojit jen krátkodobě, protože prospěcháři, kteří se na ně nalepili, od nich brzy odpadnou.
Zeman by se před prezidentskými volbami mohl chtít spojit s nějakou stranou, teď se mu nabízí ANO. Dovedete si představit, že by ho podpořila ČSSD?
Na to nebudu odpovídat, prezidentské volby jsou až za dva roky. Záleží i na zdravotním stavu Miloše Zemana. Fakt je, že jeho současné výroky skutečně mohou být motivované volební kampaní. Na druhé straně vést kampaň dva roky by byl dlouhý běh. Pokud Zeman s Babišem využívají migrační krizi, aby získali hlasy, lidé budou chtít konkrétní výsledky. A když budou šířit jen negativa, jako je kritika premiéra a vyvolávání obav z uprchlíků, mohou to přepálit.
Ještě bych se zeptal na letošní práci Senátu. Jaké normy jsou z vašeho pohledu klíčové? Bude schválen zákon o prokazování původu majetku?
Pokud k nám doputují návrhy, které nejsou v přímém rozporu s tím, co bylo žádáno, snažíme se je schválit, aby mohly začít platit. Místy je opravíme, ale zpravidla se proti nim nevyhraňujeme. Senát je hlavně pojistkou proti tomu, aby se parlamentní demokracie, ústavní pořádek a právní stabilita příliš nerozkolísaly, jako se to stalo nedávno v Polsku. Určitě je prostor pro další zákony omezující daňové úniky, korupci. Doufáme také, že schválíme novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, s níž souvisí změna ústavy.
Co omezení prezidentských pravomocí?
K tomu chybí v Poslanecké sněmovně dostatek hlasů. Dlouhodobě je tu ale požadavek na jinou změnu ústavy, aby Senát měl na projednávání zákonů ne třicet, ale šedesát dnů. Horní komora už za dvě desetiletí své existence prokázala svou opodstatněnost. Pokud poslancům mnohdy nestačí na projednání zákona čtyři měsíce, nevím, proč by to senátoři museli zvládat za měsíc.
| Milan Štěch (62) |
|---|
| Vystudoval střední průmyslovou školu, v roce 1979 se stal šéfem odborů v závodě Škoda České Budějovice. Vstoupil do KSČ. Po listopadu 1989 působil v Občanském fóru, od roku 1997 je členem ČSSD. Senátorem byl poprvé zvolen v roce 1996. V letech 2002 až 2010 vedl Českomoravskou konfederaci odborových svazů. Od roku 2008 byl místopředsedou Senátu, posledních šest let stojí v jeho čele. Po předčasných volbách v roce 2013 a následné lánské schůzce se jako první nahlas postavil za Bohuslava Sobotku. |
