Korespondenční volba nesplnila očekávání. Politoložka kritizuje složitost i komunikaci
Občané žijící v zahraniční mohou v nadcházejících sněmovních volbách volit poprvé korespondenčně. Do systému se přihlásilo přes 27 tisíc voličů, což je sotva polovina původních odhadů. Politoložka Lenka Dražanová to odůvodňuje složitým procesem registrace, nedostatečnou komunikaci i byrokratickými překážkami, kvůli nimž se očekávané zjednodušení voleb zatím nekoná.
Zmíněné číslo 27 000 registrovaných voličů v zahraničí ještě podle ministra zahraničí Jana Lipavského není zcela definitivní, protože pokud je občan zapsaný na zvláštním seznamu voličů, tak do 1. října o korespondenční volbu může požádat osobně na zastupitelském úřadu.
Ke korespondenční volbě se přihlásila i Lenka Dražanová, politoložka a výzkumnice v Centru azylové a migrační politiky na European University Institute v italské Florencii. I když žije v zahraničí už 20 let, volit jde poprvé.
„Konečně je to tento rok lepší v tom, že nikam nemusím dojíždět osobně. Budu volit poštou právě proto, že je zastupitelský úřad v Římě. Jinak bych musela dvě hodiny tam a dvě hodiny zpátky,“ řekla politoložka.
Dva nutné úkony
Aby mohla volit, musela zatím udělat dva úkony. Zapsat se do zvláštního seznamu voličů a požádat o korespondenční volbu. Obojí do stanoveného data. „Bohužel mi nepřišlo žádné potvrzení, že by to úřad obdržel. Pokud jsem ale vše udělala správně, tak by mi měla přijít obálka na mou adresu v Itálii s instrukcemi. Tu obálku pak já zase musím poslat zpět do Česka, takže jsem zatím tak v půlce celého procesu,“ přiblížila Dražanová. Neví, kdy má obálka přijít, jestli přijde doporučeně, ani jaké instrukce v ní budou. „Dnes večer odlétám zpět do Itálie, takže pokud obálka přišla, když jsem tam nebyla, nejspíš bude někde na poště,“ řekla.
Volební lístky si krajané musí vytisknout sami. „Co jsem pochopila, volební lístky, které si budu muset vytisknout, budou od určitého data dostupné na internetu. Teprve potom budu muset jít na poštu a za své peníze to poslat nazpátek,“ upřesnila. „Někde jsem vyčetla, že jim to musí přijít do 4. října, což samozřejmě v některých zemích, kde není úplně spolehlivá pošta, je třeba to poslat s relativně velkým předstihem, aby si člověk byl jistý, že to opravdu přijde,“ doplnila s tím, že se během doby, kdy svůj hlas pro vybranou stranu odešle, může spousta věcí změnit, ale po odeslání obálky už volbu změnit nemůže.
Složitý proces bez jasných instrukcí
„Já jsem určitě byla pro korespondenční volbu, ale myslím si, že to ten proces úplně nezjednodušilo, což měl být hlavní důvod, proč korespondenci zavést,“ vysvětlila s tím, že pokud by se to dalo celé udělat online, tak by to dávalo mnohem větší smysl. Zároveň podle ní nebyl postup jasně komunikovaný a například termíny, dokdy je potřeba jaké úkony udělat, zjistila jen díky skupinám na sociální síti Facebook. „Jelikož český stát neví, že žiju v zahraničí, tak mi samozřejmě nepřišlo žádné oficiální upozornění, dokdy se musím přihlásit a tak dále. Pokud se o to někdo nezajímá a nesleduje to, tak si myslím, že se to k němu ani nemuselo dostat,“ řekla Dražanová.
„Jestli můžu mluvit jen za sebe, tak je to pro mě trošku zklamání v té komplikovanosti toho procesu. Je to podle mě takový polovičatý krok. Stále tam je vidět dost byrokracie,“ doplnila.
Opozice korespondenční volbu kritizovala. Argumentovala ale tím, že to usnadní manipulaci. „Můj osobní názor je, že pokud by se to dělalo online, tak je to ještě méně náchylné k podvodům než právě korespondenční volba poštou. Online jsem se musela identifikovat, zatímco s obálkou může jít za mě na poštu kdokoliv a něco tam za mě hodit,“ sdělila politoložka. Online se občané musí identifikovat prostřednictvím identity občana, což je podle ní více bezpečné.
Téměř polovina oproti odhadu
Ministerstvo zahraničních věcí původně odhadovalo 50 000 registrací. Odhad i čísla uvedená při schvalování korespondenční volby jsou tak téměř o polovinu vyšší než reálný počet registrovaných voličů. V cizině přitom podle ministerstva zahraničí žije zhruba 400 až 600 tisíc českých občanů.
Ministr Lipavský už dříve uvedl, že si žádné cíle nedával a připomněl případ Slovenska, kde korespondenční volba funguje už 20 let a také tam čísla rostla postupně s každými volbami. U prvních voleb v roce 2006, kdy se dalo volit korespondenčně, se tehdy zaregistrovalo pouze okolo 3 500 voličů. U posledních voleb v roce 2023 jich korespondenčně volilo už téměř 60 000.
Na druhé straně místopředseda opozičního hnutí ANO Radek Vondráček uvedl, že koalice korespondenční volbu prosazovala s vidinou, že si pomůže k hlasům, což se podle něj nenaplnilo. Lipavský to odmítl.
„Myslím si, že je problém i v tom, že Česká republika nevede seznam Čechů v zahraničí, neví přesně, kolik lidí tam žije. Můžu to srovnat například s Itálií, která si tyto seznamy vede,“ okomentovala Dražanová. Připomíná, že i na Slovensku představovala korespondenční volba určité zklamání z toho, jak bylo vše kolem ní řešené. Postupně ji ale občané začali využívat čím dál více.
