Nepočítáme, že někdy budeme oblíbení, říká šéfka Finanční správy Tatjana Richterová

Šéfka Finanční správy Tatjana Richterová

Šéfka Finanční správy Tatjana Richterová Zdroj: Michael Tomeš

Šéfka Finanční správy Tatjana Richterová
Šéfka Finanční správy Tatjana Richterová
Šéfka Finanční správy Tatjana Richterová
Šéfka Finanční správy Tatjana Richterová
Šéfka Finanční správy Tatjana Richterová
10
Fotogalerie

Presumpce daňové viny a éra živelných a s gustem rozdávaných políčků od berňáku má být minulostí. A dřívější bezhlavá střelba do daňových poplatníků byla možná tak trochu výsledkem mladické nerozvážnosti dřívějšího vedení, připouští první žena české Finanční správy. „Jsme velká organizace a vždy se střídají období, kdy máme přístup vstřícný ke klientům, méně vstřícný, anebo jako teď zcela nevstřícný,“ říká nová šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová.

Dědictví po předchozím vedení vám nevytváří zrovna skvělou výchozí pozici – nebo to vnímáte jinak?

Finanční správa je vnímaná veřejností negativně, především tím, jak je prezentována médii.

Takže je to způsobem informování v médiích, a nikoli důsledkem faktických chyb předchozího vedení?

Určitě došlo k nějakým pochybením, která byla ale zdůrazněna způsobem naší prezentace. I když jsme přece jen berní úřad a oblíbení nikdy nebudeme. K nám se peníze nosí, v opačném směru neplynou. Takže ani nepočítám, že bychom byli někdy oblíbení. Ale chceme se více otevřít veřejnosti a bezproblémovým podnikatelům dát víc klidu, například pokud jde o kontroly.

Váš předchůdce Martin Janeček, který byl do funkce jmenován v pětatřiceti letech, byl kritizován za celou řadu věcí. Je něco, co byste mu neodpustila ani vy?

Nerada bych se vyjadřovala k jeho přešlapům, jelikož jej velmi dobře znám a považuji ho za zdatného odborníka. Šlo o určitou nedozrálost, kdy se do funkce dostal plný elánu vybírat daně.

To je správné, ne?

To ano. Za jeho vedení jsme zavedli kontrolní hlášení, začali jsme potírat šedou ekonomiku. Ale chyběla mu zkušenost a vědomí, že musíme myslet i na komunikaci. A také že není rozumné házet všechny do jednoho pytle, že všichni jsou potenciálními budoucími podvodníky.

Takže na úřadě panoval princip presumpce viny?

Ale on to ani tak úplně nemyslel, šlo především skutečně o projev nadšení. A daňové úniky ve velkém rozsahu se skutečně objevily. Následně ale bohužel došlo k nadužívání některých našich institutů. Jsme velká organizace a vždy se střídají období, kdy máme buď proklientský, méně klientský, anebo jako teď zcela neklientský přístup.

To skoro připomíná vrtochy počasí. Na čem to závisí – na osobě šéfa Finanční správy, nebo je třeba hledat důvody jinde?

Svou vizi má i ministryně. Samozřejmě jsme nezávislá instituce a ve výběru daní nás nikdo neovlivňuje. Vždy šlo jen o důraz politiků na větší otevřenost úřadu. Teď jsme proklientští nebyli a je namístě se více otevřít. Jsem tu měsíc, mám v hlavě nápady a musím je probrat s kolegy.

Jakou vizi fungování Finanční správy měla ministryně financí, když jste nastupovala do úřadu?

Měly jsme určitou debatu. Projevila přání, abychom byli otevřenější vůči veřejnosti i médiím.

A vedly jste diskuzi ohledně věcného fungování úřadu? Mám na mysli takovou tu „pracovní nalejvárnu“, kterou by vám paní ministryně dala s tím, že mantinely jsou dány tak a tak a jakým směrem se mají posunovat?

Prioritou paní ministryně je portál Moje daně, to mi dala jako jednu z priorit. Je to i moje priorita. Jinak jsme opravdu nezávislí a ministerstvo má jen dohledovou činnost. Žádné zadání jsem nedostala.

Vy sama hodláte měnit strategii řízení úřadu?

Myslím, že správa má hlavní směry nastaveny správně. Jde spíše o to, jak se jich držíme. A to s ohledem na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu. Ale že bychom významně měnili směr, to nikoli. Zajišťovací příkazy budeme využívat i nadále, ale musí to být přesně podle stanovené metodiky. Znovu ale připomínám – je nás šestnáct tisíc, takže nikdy nevyloučíme nějaké pochybení.

O Finanční správě se v uplynulém půlroce povídalo mnohé. Ostatně nedávno jste přiznali v určitých případech i vyplácení prémií za daňový doměrek. Jak to bylo třeba s placenými informátory? Můžete vyloučit, že si je platíte?

Pokud jde o placené agenty, nemůžeme o tom hovořit, jelikož jde o otevřené řízení u policie a jsme zavázáni mlčenlivostí. Už ředitel Janeček a nyní i já jsme uložili vnitřní kontrole, aby tuto oblast prověřila. Závěry ale zatím ještě nemám.

A pokud jde o odměny z doměřených daní, jaký model u vás fungoval?

Odměny jako takové, teď nemyslím z doměrků, se vyplácely především z příjmů za neobsazená místa. To sice veřejnost nevidí ráda, ale jednoduše máme stanovené penzum povinností, které je potřeba udělat. Jednotliví šéfové úřadů rozdělují odměny pracovníkům za určité činnosti a to je nutné zdůvodnit. Někdy jsou vedoucí pracovníci tak iniciativní, že napíšou doslova, že dotyčný dosáhl nejlepšího doměrku za tu a tu činnost. Někdo jiný by to ale vyjádřil tak, že dělal velice složitou kontrolu, a nepoužil by to slovo doměrek.

Takže ztotožňujete dobře vykonanou práci s tím dosáhnout vysokého doměrku?

Ano, zejména u kontrolních pracovníků je to jejich denní chleba. Ale nemůžeme zase říkat, že kontrola je úspěšná, jen když je vysoký doměrek. Někdy není vysoký, ale kontrola je náročná. A na začátku často nevíme, jak vysoký doměrek může být. Pak byla druhá forma odměňování – cílové odměny, které můj kolega začal využívat ve větší míře, hlavně v letech 2016 a 2017. Byly navázané na výši odpočtů nákladů na výzkum a vývoj. Na vědu a výzkum byly vypsány cílové odměny a pak se zkoumalo, zda byly splněny podmínky pro jejich vyplacení.

Změní Finanční správa model odměňování?

Ano. Od cílových odměn jsme ustoupili už loni. Teď máme krácené mzdové prostředky za neobsazená místa, máme vázané nějaké prostředky z ministerstva, takže nám ani nezbývají na odměny peníze.

Kolik peněz jste na neobsazená místa dostávali?

Šlo zhruba o 400 ze 16 tisíc pracovních míst, takže šlo o relativně velkou sumu peněz. Ty se vyplácely zejména pracovníkům, kteří vykonávali činnost za chybějící zaměstnance.

Čtyři sta je docela hodně. Nebojíte se o úroveň správy daní?

Nezastírám, že lidé nám chybějí. Snažíme se to nějak pokrývat, nabíráme třeba bývalé pracovníky, kteří jsou nyní v důchodu. V posledních letech byl obrovský problém s náborem lidí, protože jsme nenabízeli konkurenceschopné peníze. Takže opravdu Finanční správa má problém, a to hlavně v Praze, protože do hlavního města se ve velkém stěhují firmy.

Takže pověst Prahy jako nepsaného daňového ráje stále žije?

Řekla bych, že se nám podařilo rozložit kontrolní činnost optimálně napříč republikou. Kolegové z ostatních regionů nám s Prahou pomáhají. Tím se to vyřešilo.

Váš předchůdce odhadoval, že za roky 2016 až 2018 se díky kontrolním hlášením a EET vybralo na DPH zhruba o třicet miliard více. Souhlasíte s tímto odhadem?

Tyto odhady se provádějí v součinnosti se specializovaným odborem ministerstva financí. U nás máme obdobný odbor a nemám proto důvod tomu číslu nevěřit.

Takže vnímáte kontrolní hlášení a EET jako významné, pokud jde o vyšší výběr daní?

Určitě to má pozitivní vliv.

Hodláte něco měnit, pokud jde o nastavení nástrojů typu zajišťovacích příkazů nebo četnosti kontrol, které byly v minulosti zmiňovány jako problematické?

U zajišťováků myslím, že už máme dostatečně nastavenou metodiku tak, aby naši pracovníci věděli, jak mají tuto činnost vykonávat.

Předtím to nevěděli?

Metodika byla taková volnější. To máte jako se zákonem. Když není úplně detailně vyložen, tak si jej každý vyloží po svém a rozhodne až soud. Měli jsme metodiku, která se ukázala, že dostatečná není a někdo v tom viděl daleko větší možnost, jak ji využívat k zastavení možného podvodu. Stanovili jsme si nyní, jak budeme identifikovat podvod, abychom nezasahovali firmy, které se do podvodu nedostaly vlastní vinou a byly do něj pouze zataženy.

Vydala jste po příchodu do úřadu nějaké konkrétní pokyny, co se týče třeba zajišťovacích příkazů, nebo jste upravila metodiku či pravidla, aby tyto tvrdé nástroje lépe našly svůj cíl?

Myslím, že metodika je nastavená v zásadě správně, jde jen o způsob jejího uplatňování. Nyní připravujeme poslední úpravu metodiky na základě posledních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, která ještě více svazuje Finanční správu, aby vydávala zajišťovací příkazy. Máme tam už i kontrolu více očí, takže finanční úřady musejí před vydáním příkazu v regionech více ověřovat, jestli jsou splněna kritéria pro jeho vydání v této zpřísněné formě.

A odkdy bude nová metodika platná?

Poslední úprava již prošla připomínkovým řízením a naše právní sekce ji každým dnem vydá. Ale to už jde opravdu o úpravu textu pro naše pracovníky, kde ještě něco musíme ověřit a zkontrolovat.

Ptám se proto, že jste původně po nástupu do funkce uvedla jako prioritu zásadní změnu metodiky.

Významné kroky jsme učinili v závěru roku 2017 a loni, kdy se metodika jednou nebo dvakrát upravovala. U rozsudků jsme začali zpřesňovat to, co nám soud nařídil, že musíme ověřovat. Například jestli je subjekt daně movitý nebo jestli má majetek. Důležité také pro nás je, když vidíme, že jde o funkční, živou firmu.

Tatjana RichterováTatjana Richterová|