Peníze v Česku nasměřujeme do technologií, říká Gerard Ryan, šéf vlastníka Provident Financial

Gerard Ryan, šéf společnosti IPF, pod kterou spadá tuzemský Provident Financial

Gerard Ryan, šéf společnosti IPF, pod kterou spadá tuzemský Provident Financial Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Gerard Ryan, šéf společnosti IPF, pod kterou spadá tuzemský Provident Financial
Gerard Ryan, šéf společnosti IPF, pod kterou spadá tuzemský Provident Financial
Gerard Ryan, šéf společnosti IPF, pod kterou spadá tuzemský Provident Financial
Gerard Ryan, šéf společnosti IPF, pod kterou spadá tuzemský Provident Financial
Gerard Ryan, šéf společnosti IPF, pod kterou spadá tuzemský Provident Financial
7
Fotogalerie

Ačkoli pochází až z dalekého Irska, k České republice má velice blízko. Čtyři roky šéfoval někdejší GE Money Bank. Nyní vede nadnárodní finanční firmu International Personal Finance (IPF), pod kterou spadá tuzemská Provident Financial. „Výhodou české ekonomiky je, že není tak zadlužená jako řada jiných států v Evropě,“ říká Gerard Ryan v rozhovoru, který poskytl deníku E15 během své nedávné návštěvy Prahy.  

Zotavují se už finanční trhy z úpadku zaviněného koronakrizí?

Finanční trhy se jednoznačně zotavují, v každé zemi však jinou rychlostí. Vládní opatření proti šíření koronaviru byla již ve většině států zrušena. Lidé začínají opět nakupovat a chovat se normálně. Zrovna jdu z České národní banky, kde jsme se bavili o tom, že konkrétně tuzemský maloobchod se uzdravuje o trochu pomaleji než jinde.     

Proč? 

Čeští spotřebitelé jsou konzervativnější a stále především šetří, než aby si půjčovali nebo utráceli. Podle našeho nedávného průzkumu 55 procent z nich uvádí jako svou prioritu číslo jedna splatit půjčky. Myslím, že na místním trhu stále převládá určitá opatrnost, což ale není špatné a my jako zodpovědná instituce bychom určitě neměli klienty do půjček tlačit.  

Řekl byste, že se finanční gramotnost Čechů zlepšuje?

Myslím, že se zlepšuje celosvětově. Je to určitě zásluha i našich týmů, které věnují spousty času a úsilí vzdělávání klientů. Nicméně průmysl by měl nadále pracovat na tom, aby finanční gramotnost rostla ještě více.       

IPF v loňském roce prodělala téměř 41 milionů liber (asi 1,2 miliardy korun - pozn. red.). Očekáváte, že se letos vrátíte do zisku? 

Rok 2020 byl náročný. Bylo to vůbec poprvé, kdy naše společnost vykázala ztrátu. Avšak úpadek loni zažily kvůli pandemii všechny finanční instituce. Za letošní první pololetí jsme už vyskočili zpátky do kladných čísel a věřím, že se nám bude dařit i ve zbytku roku. Spíše než na zvyšování profitu se ovšem aktuálně soustředíme na přestavbu našeho byznysu.       

Před pár týdny jste také oznámili, že odcházíte z akciového trhu ve Varšavě. Z jakého důvodu?

S akciemi IPF se primárně obchoduje na londýnské burze. Před pár lety jsme zaznamenali velký zájem ze strany polských investorů a proto jsme zároveň vstoupili na akciový trh ve Varšavě. Jenže krátce na to tamní vláda změnila zákon ohledně investic a zájem o naše cenné papíry v Polsku nebyl takový, jaký jsme očekávali. Hlavní příčinou našeho odchodu je ovšem brexit. 

Poté co Spojené království vystoupilo z Evropské unie nám výrazně přibylo byrokracie. Proto jsme se po dlouhém zvažování rozhodli, že varšavskou burzu opustíme. Na náš byznys to nebude mít zásadní dopad a zájemci o naše akcie si je stále mohou koupit v Londýně. Byl to tedy spíše technický problém než obchodní.       

Když už mluvíme o brexitu, v souvislosti s ním panovaly obavy, že Británie přijde o mnoho pracovních míst právě ve finančním sektoru. Naplňují se tyto černé scénáře?

Částečně ano, ale ne do takové míry jak si mnozí mysleli. Několik tisíc finančníků opravdu přesídlilo do Paříže, Frankfurtu a podobných měst. Zejména Němci a Francouzi se velice snažili přetáhnout Londýnu velké firmy a jejich pracovníky. Nicméně ty skutečně největší a nejdůležitější podniky v Británii zůstaly a řekl bych, že tam zůstanou i v budoucnu.     

Takže podle vás brexit nebyl žádnou velkou tragédií?

Záleží na úhlu pohledu. Konkrétně IPF se brexit nedotkl, protože působíme převážně mimo Británii. Ovšem jinak mělo vystoupení z Evropské unie na Spojené království nepochybně řadu negativních dopadů. V odvětvích jako je například maloobchod tvořili cizinci významné procento pracovní síly. Nyní někteří z nich nemohou přijet do země. Proto společnostem jako je Tesco chybí řidiči a skladníci. 

Celkově to není ideální situace, ale na druhé straně věřím, že stát nakonec vymyslí co dělat a všechny potíže budou vyřešeny. Je to každopádně zvláštní. V době konání referenda nejspíš málokdo věřil, že k brexitu doopravdy dojde. Ale žijeme v demokracii a demokracie bývá složitá.     

Finančnictví a především nebankovní firmy jako je IPF čelí v poslední době čím dál tím přísnějším regulacím. Je to pro vás výzva? 

Regulace se opravdu za posledních asi pět let výrazně zpřísnily. Já proti tomu nic nemám. Většina nově zavedených regulací je dobrá pro klienty a průmysl navzdory jim prosperuje. My dodržujeme nařízení ve všech zemích kde působíme a jsme velmi transparentní. Pokud tyto regulace odstraní z trhu některé špatné hráče, kteří pravidla porušují, je to správné.      

Jak se z vašeho pohledu budou vyvíjet vztahy mezi tradičními bankami a fintech společnostmi?

Rozdíly mezi bankami a nebankovními finančními institucemi se postupně ztenčují. Jinak banky nevnímám jako hlavní konkurenci, protože často oslovujeme jiný typ klientů. Existuje značná skupina zákazníků, kteří pro banky nejsou atraktivní, protože si třeba chtějí půjčit jen menší částku a splácet ji mnoho let. Nebo na půjčku v bance nedosáhnou, přestože si ji zaslouží. Od toho jsme tu my. 

Jedním ze současných trendů je také rozmach online půjček. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody digitalizace ve finančním odvětví?

Čím dál tím více lidských aktivit se dnes přesouvá do digitálního prostředí. Především mladí lidé přirozeně raději vyřizují vše online než aby fyzicky chodili do firmy vyplňovat nějaké formuláře. Vyřídit půjčku přes internet je snazší a rychlejší. Co vidím jako problém je, že ta jednoduchost může u některých jedinců vyvolávat dojem, že to není skutečné a nepřemýšlí tolik nad tím, zda zvládnou peníze splatit. Tím se opět vracíme k vaší předchozí otázce a nutnosti posilovat finanční gramotnost.       

Strávil jste několik let v České republice. Co soudíte o tuzemském finančním trhu?

Předně musím říct, že Česko je pro mě velmi speciální zemí. Žil jsem tu s rodinou v letech 2002 až 2007. Mé tři děti tady chodily do školy a všichni máme na tohle místo šťastné vzpomínky. Z byznysového hlediska vidím ve vaší republice silný potenciál. Česko má jednu z nejodolnějších ekonomik v regionu. Máte skoro nulovou nezaměstnanost, řadu vzdělaných a vysoce kvalifikovaných lidí. Další výhodou je, že vaše hospodářství není ani zdaleka tak zadlužené jako spousta jiných států v Evropě. To je skvělé i pro náš obor. Myslím, že tu budeme nadále budovat zdravý byznys. 

Video placeholde
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let • Videohub

Má IPF v plánu nějaké konkrétní investice na českém území?

Naše investice v Česku budou směřovat do technologií a rozvoje našich produktů. Musíme ale přizpůsobit investiční tempo zotavování se z pandemie. 

Banky a finanční firmy se aktuálně zaměřují na zelené investice. Řada peněžních domů se již zavázala, že nebude podporovat projekty, které nejsou v souladu s klimatickými cíli Evropské unie. Jaká je v tomto ohledu strategie IPF?

Většina lidí se shoduje na tom, že klimatické změny jsou reálné. Myslím, že je dobře, že finanční sektor chce být součástí této zelené transformace a i my pracujeme na snížení uhlíkové stopy. Vliv našeho podnikání na životní prostředí je ovšem jinak velmi nízký. IPF nic netěží a nestaví, dokonce ani nefinancuje žádné rozsáhlé strukturální projekty. Naše role by tak měla spočívat hlavně v podpoře menších firem a klientů, kteří chtějí v této globální snaze nějak přispět. Žádné radikální závazky nechystáme. 

Evropany teď asi nejvíce straší rostoucí inflace. Domníváte se, že je to pouze dočasný jev, nebo přetrvá delší dobu?  

Vysoká inflace je vždy dočasná. Momentálně je nevyhnutelná, protože centrální banky pumpují do ekonomiky hromady levných peněz. Česko má navíc nízkou míru nezaměstnanosti. To vyvolává tlak na zvyšování mezd a tím také roste inflace. Pro centrální bankéře bude v následujících třech až pěti letech velice těžké podporovat ekonomiku a současně zabránit tomu, aby se jim inflace vymkla z rukou. Řekl bych ale, že pokud budou postupovat obezřetně, tak se to zvládne. 

Kdybych byl vaším klientem, doporučil byste mi, abych si dnes půjčil peníze na založení nového byznysu? Je na to vhodná doba?

Záleželo by na povaze vašeho byznysu a v jakém státě byste ho chtěl rozjet. Ale obecně ano, pokud máte dobrý nápad, jděte do toho. Soukromé podnikání je motorem ekonomiky. 

Gerard Ryan (56)

  • Narodil se v Irsku. Ve finančním průmyslu působí přes 25 let.
  • V minulosti vedl například tuzemskou GE Money Bank (dnešní Moneta Money Bank). 
  • Od roku 2012 je výkonným ředitelem britské finanční společnosti International Personal Finance (IPF), která poskytuje rychlé spotřebitelské půjčky.
  • IPF působí v jedenácti zemích a její roční obrat se pohybuje kolem 800 milionů liber, asi 24 miliard korun.
  • Její dceřinou firmou v Česku je Provident Financial.