Petr Chmátal: Mladá generace je fyzicky zdevastovaná

S nadsázkou o sobě prohlašujete, že jste přežil dvě války – mise české armády v dnešním Chorvatsku a pak invazi do Iráku. Ocitl jste se někdy v přímém ohrožení života?

V ohrožení života je každý, jakmile překročí práh domova, a vojenská akce riziko jen zvyšuje. Jako lékař také vidíte, jak rychle se dá umřít. Co se týče vlastních zážitků a historek, vyprávím je až po půlnoci. Bývají květnaté a často cynické.

Stál jste u zrodu vůbec první české polní nemocnice. Myslíte, že o tu současnou, která je větší než ta původní a zvládne více úkonů, bude ve světě ještě zájem?

Takové zařízení slouží hlavně našemu zdravotnictví. Ale zájem v zahraničí o něj nepochybně je. Máme velmi dobrou polní nemocnici.

Jak doplnit armádu? Snížit nároky a přidat peníze

Domácí

Armáda zvažuje změkčení nároků na uchazeče o vojenské povolání. Jaký je aktuální vývoj?

To vám v tuto chvíli neřeknu, záleží na generálním štábu. U pilotů se ale rozhodně ustupovat nebude, případné snížení nároků by se týkalo jiných vojenských profesí.

Testy ukazují, že lepší průměr fyzické kondice naší mladé generace dosahuje zadních průměrových řad dnešních padesátníků nebo šedesátníků. Jinými slovy, ti v současnosti dobří by byli před třiceti nebo čtyřiceti lety špatní

S jakými nemocemi se u rekrutů nejčastěji setkáváte?

Spíše než s chorobností máme problémy s celkovou fyzickou devastací populace. Testy ukazují, že lepší průměr fyzické kondice naší mladé generace dosahuje zadních průměrových řad dnešních padesátníků nebo šedesátníků. Jinými slovy ti v současnosti dobří by byli před třiceti nebo čtyřiceti lety špatní. Základ se posunul o dvě patra níž. A nemoci?
Jsou to například alergie, obezita a další civilizační choroby. Požadavky na rekruty ale byly a jsou rozdílné, záleží na konkrétní profesi. Když jsem po maturitě nastupoval do armády, měl jsem dvě a půl dioptrie. Přijali mě na vojenskou medicínu a nikdy to v mé vojenské dráze nevadilo. Takže určité problémy měla už moje generace.

Co by měli současní mladí muži a ženy udělat pro zlepšení kondice?

Pěstovat fyzickou kulturu. Od starověku to patří k rozvoji osobnosti. Je to komplexní problém, na kterém by se měla podílet celá společnost. Mladí lidé dělají to, co je naučíme, co jim poskytneme a jaké příklady jim dáváme. Musíme vytvářet pozitivní obecné vědomí. Začíná to v rodině. Budu-li mluvit jako úředník, úkoly padají na školství, zdravotnictví, samosprávu. A týká se to i médií.

V souvislosti s loňským případem kopilota Germanwings nebo zmizením malajsijského letadla se stále diskutuje o povinných psychotestech pro civilní piloty. Už je nějaký závěr? Jen připomenu, že za dosud nevyjasněných okolností se nedávno zřítilo letadlo EgyptAir. I v tomto případě mohl pochybit pilot, protože stroj byl po technické stránce v pořádku.

Diskuze stále probíhá. Pod tlakem z řady stran, počínaje samotnými piloty a leteckými společnostmi, byly psychotesty omezeny tak, že v zásadě nejsou povinné. Ústav leteckého zdravotnictví byl dlouhou dobu kritizován, že testování prováděl. Přitom orientační psychologické vyšetření by mělo být součástí každé zdravotní prohlídky. Řada leteckých posuzovatelů je ale neprovádí. Jak jsem říkal, probíhá velká diskuze, jaká přijmout opatření, aby se případ jako Germanwings neopakoval. Stále platí, že psychotesty nejsou povinné ani v Česku a ani v žádné jiné zemi EU.

Předpokládám, že vojáci je absolvovat musejí.

Všichni vojenští piloti jimi procházejí. Jak říká jeden z mých spolužáků: asi se nestane, že by vysloužilý vojenský pilot řídící dopravní letadlo spáchal sebevraždu s cestujícími na palubě. Na vojenské piloty jsou kladeny vyšší požadavky. Musejí zvládnout větší zátěž, zacházejí s jinou technikou. Kromě toho potřebují určité schopnosti, které je učíme. Týká se to letecké fyziologie, znalosti stavů se sníženým tlakem kyslíku nebo simulací letu s přístroji nočního vidění. Právě tímto nácvikem se teď zabývá většina armád NATO a také civilní záchranáři.

Petr Chmátal|Michael Tomes

Proč by měly být psychotesty povinné i pro civilní piloty?

Řekněme si upřímně, že ne každý je svým psychickým ustrojením vhodný pro každou činnost. Netýká se to jen pilotů, ale i řidičů nákladních aut nebo strojvůdců. Každý řidič nákladního auta musí procházet pravidelnými zdravotními prohlídkami včetně posouzení psychiky. Není to nic mimořádného. Některá povolání zkrátka vyžadují určitou psychickou konstelaci a konzistenci. Je zvláštní, že zrovna pro piloty to neplatí.

Jak tato výjimka vznikla?

Nařízením Evropské komise, která sjednotila a standardizovala vyšetření civilních pilotů. Toto nařízení je z roku 2011 a měly by se mu přizpůsobit všechny členské země EU, respektive všichni posuzovatelé čili letecké zdravotní ústavy.

Kolik procent uchazečů o službu v armádě nevyhoví psychotestům?

Pokud hovoříme o rekrutech, tedy uchazečích o vojenské povolání, stává se, že až sedm z deseti uchazečů jim nevyhoví.

To by ale mohlo dost civilních pilotů skončit.

Nebavme se jen o restrikcích. Náš ústav nechce, aby řada civilních pilotů nemohla létat. Máme pozitivní přístup, snažíme se lidem i se zdravotními hendikepy létání umožnit. Chápeme, že to je jejich zdroj obživy a že v určitém věku mají obavy ze ztráty zaměstnání. Diskuze by se měla vést o tom, co mají udělat, aby si dlouhodobě udrželi schopnost bezpečně létat. Co se týče psychotestů, jde o to včas určit ty, kteří mají nějaký problém, a nalézt řešení. Jde nám o eliminaci rizik ohrožujících leteckou dopravu.

Vydáváte posudky a poskytujete výcvik vojenským, policejním i civilním pilotům a dalšímu leteckému personálu. Co všechno to obnáší?

Tyto služby lze rozdělit na dvě základní oblasti. První je příprava, lékařské vyšetření a výcvik vojenských pilotů, tou druhou posuzování zdravotní způsobilosti civilních pilotů, aby byli schopni řídit letadlo s cestujícími.

Zkoumáte například schopnost rychle reagovat?

U civilních pilotů zkoumáme zrak, sluch a celkovou schopnost vnímání a zdravotní stav. Tedy to, zda nemají nějakou závažnou chorobu, která by mohla svým vývojem nebo náhlým zvratem znemožnit pilotovi výkon jeho práce, a on neselhal během letu.

Řekněme si upřímně, že ne každý je svým psychickým ustrojením vhodný pro každou činnost. Netýká se to jen pilotů, ale i řidičů nákladních aut nebo strojvůdců

Co když má někdo jen dvě nebo tři dioptrie nebo je mírně barvoslepý? Přijde o pilotní průkaz?

Určitě ne, je to otázka správného vyšetření a posouzení daného člověka podle toho, s jakým typem letadla létá. Samozřejmě u nastupujících vojenských pilotů to neplatí, ti musejí být kompletně zdraví. S postupem věku se ale určité věci tolerují. Nicméně starší piloti už nemohou létat například se stíhačkami.

Můžete vyjmenovat nejčastější choroby, s nimiž se při vyšetřeních setkáváte?

Je to stejné jako u zbytku populace. Jestliže piloti primárně prošli zdravotní prohlídkou a zestárli ve své profesi, nejčastěji se setkáváme s nemocemi kardiovaskulárního systému nebo s různými metabolickými syndromy. S postupem věku je to i ztráta zrakových a sluchových schopností. Piloti chodí na prohlídky pravidelně po půl roce nebo po roce. Záleží na věku pilota a kategorii letadla, které řídí.

Vyšetřujete jen české piloty?

V EU platí jednotná směrnice, takže máme oprávnění vydávat zdravotní certifikáty v rámci celé osmadvacítky. Chodí k nám profesionální piloti jak z evropských, tak i z jiných zemí. V případě potřeby školíme piloty států NATO, objeví se u nás například i piloti luftwaffe. Poskytujeme trénink také pilotům z pobaltských států, máme uzavřenou smlouvu se slovenskou armádou. Tento výcvik a přípravu poskytujeme na komerční bázi i pilotům ze Střední Asie a Afriky, konkrétně z Afghánistánu, Iráku a Nigérie.

Německá armáda podobný ústav nemá?

Samozřejmě má. Náš ústav jen vypomáhá v situacích, kdy má ten německý omezené kapacity. Co se týče vojenského letectví, platí stejná normalizace pro všechny členy NATO. Ve všech zemích probíhá výcvik podle jednotného schématu. Ústav leteckého zdravotnictví začal získávat potřebná osvědčení už od poloviny devadesátých let. Posledním krokem, který nás letos čeká, bude certifikace našeho technického vybavení a výcvikových programů podle U. S. Air Force.

Jak výcvik probíhá?

V pražských Střešovicích máme tři druhy trenažérů. Prvními jsou tlakové komory umožňující rychlou dekompresi jako při narušení pláště letadla ve velké výšce. Je tam i simulátor přetížení. Dále je tam učebna nočního vidění včetně počítačové simulace. S brýlemi pro noční vidění trénujeme létání v nízkých letových hladinách a za různých meteorologických situací. Ať už ve Vysokých Tatrách, Alpách nebo v Afghánistánu musíte v noci transportovat například zraněného turistu nebo vojáka, letíte v horách a při přistání se vyhýbáte vyšším budovám nebo sloupům vysokého napětí.