Petr Dvořák: Pokud nestoupnou poplatky, bude ČT výrazně škrtat

Šéf České televize Petr Dvořák

Šéf České televize Petr Dvořák Zdroj: Jiří Koťátko

Koncesionářský poplatek za veřejnoprávní televizi se osm let nezměnil a jeho případné zvýšení je politicky velmi nepopulární. „Pokud se ale s financováním nic nestane, museli bychom časem začít razantně omezovat vlastní tvorbu,“ říká šéf České televize Petr Dvořák, kterého za rok čeká případná obhajoba mandátu.

Vaše funkční období se pomalu chýlí ke konci. Přemýšlíte, nebo už víte, jestli budete kandidovat za rok znovu?

Jestli budu kandidovat znovu ještě nevím. A jestli o tom přemýšlím? Ano, docela hodně. Ale říkám si, že bude správné počkat do konce roku, jak dopadne, a zároveň si trochu v hlavě uspořádat, co do budoucna chci, nebo nechci dělat. Tato práce je velmi zajímavá, ale obrovsky náročná fyzicky, psychicky i časově. Nedá se dělat, aniž by se jí člověk věnoval naplno. Takže si musím rozmyslet, jestli jsem schopen tomu dalších šest let takovou energii dávat.

Sedm let jste vedl komerční televizi, pět let stojíte v čele té veřejnoprávní. V čem je hlavní rozdíl?

Šéfovat veřejnoprávní televizi je mnohem zajímavější, širší, pestřejší. Není jen jedno zásadní hledisko – že musíme vydělat peníze. Tady je hledisek celá řada a snažit se je všechna naplnit není jednoduché, vždy musíme někde balancovat a nacházet rovnováhu. Intelektuálně je to mnohem náročnější disciplína. Na druhé straně jsem rád, že mám za sebou i komerční praxi, protože tam jsem se naučil televizní základy. Díky tomu dokážu odlišit, jak mají obě televize fungovat. Vím dobře, jak se chovají komerční televize a proč. Zároveň vím, že veřejnoprávní televize jim nemůže přímo konkurovat, ale musí vytvářet alternativu. Tím, že jsem poznal komerční svět, můžu tu alternativu dobře nastavit. Velký rozdíl je pak v tom, kdo je majitel. V komerční televizi je to jednoduché, víte, pro koho pracujete, znáte zadání. U ČT je „majitelem“ tři a půl milionu domácností a každá má trochu jiné zájmy a potřeby. Najít styčné plochy, abychom všem vyhověli, není úplně jednoduché.

Televizní poplatek je stejný už osm let. Výnosy z něho klesají, zatímco náklady ČT stoupají. Nůžky mezi příjmy a výdaji se tak stále otvírají?

Když jsem přišel do České televize, prošel jsem všechny náklady a hledal cesty, kde najít úspory. To se podařilo. Díky tomu jsme byli schopni paradoxně i při růstu vstupů zvyšovat vlastní výrobu na úroveň, která tady nikdy předtím nebyla. To se samozřejmě do budoucna může změnit, protože poplatek v nominální hodnotě neroste. Podívejme se na to z pohledu reálných cen. Jestliže v roce 2008 činil 135 korun, nyní je, přepočteno přes inflaci, jeho reálná hodnota 114 korun.

Co s tím?

Je evidentní, že se bude muset financování změnit. Televize si v době přechodu z analogového na digitální vysílání vytvořila určitý finanční polštář, ze kterého čerpá prostředky na nutné mimořádné investice. Platili jsme z něho například výstavbu nového studia v Brně. Pokud se ale s financováním nic nestane, časem bychom museli začít razantně omezovat vlastní tvorbu. Je několikanásobně dražší než zahraniční akvizice pořadů a tvoří společně s náklady na vysílání hlavní část našich výdajů.

Co znamená razantně snižovat? O kolik?

To znamená snižovat výrobu řádově v jednotkách až nižších desítkách procent. Což vzhledem k našemu rozpočtu představuje desítky až stovky milionů korun ročně. Máte nějaké signály, jestli by politici byli nakloněni zvýšení poplatku? Zvyšování poplatku nebo jeho indexace (navázání na inflaci – pozn. aut.) je politicky nepopulární téma. Ale na co by politici možná slyšeli – a nedávno jsme o tom dlouze diskutovali třeba na volebním výboru – je změna účtování DPH. Tím bychom ročně ušetřili asi šest set milionů korun.

Šéf České televize Petr DvořákŠéf České televize Petr Dvořák|Jiří Koťátko

ČT má v této chvíli šest stanic, dvě se ale dělí o jednu vysílací frekvenci. Už před třemi lety jste si vytkl za cíl, aby obě vysílaly celodenně. Stane se tak?

Brání tomu jen to, že bychom potřebovali více peněz. Pokud bychom měli vysílat oba kanály 24 hodin denně, znamená to další velké množství hodin, které musíme odvysílat, a další pořady, které musíme vyrobit nebo nakoupit. Také bychom museli místo jedné pozice v zemském vysílání koupit dvě. A dnes žádná další pozice k dispozici není. Náklady na šíření také nejsou zanedbatelné. Kdybychom chtěli posílit tyto dva kanály, museli bychom na to najít peníze u ostatních stanic, protože jiné zdroje nemáme. Způsob, jakým je to ale nyní nastaveno, je podle mne velmi efektivní a diváci ho vnímají dobře.

Další nové kanály tedy nepřicházejí v úvahu?

Dokud se razantněji nezmění naše finanční situace, nebudeme další programy spouštět. Uměl bych si představit zařazení některých nových kanálů pouze na internet, ale to nám nyní zákon nedovoluje, takže tímto směrem také nemůžeme jít. Kromě nákladů totiž vzniku nových stanic brání nedostatek místa v zemských vysílacích sítích. Pro ČT platí, že pokud chce spustit nový kanál, prioritně jej musí spustit v rámci zemského vysílání a teprve poté na satelitu nebo přes kabelové sítě.

V minulosti jste uvažovali o celostátním regionálním programu.

Kdybychom pro to našli zdroje, tak nejen mne osobně, ale i naše lidi by lákala možnost vytvořit mnohem systematičtější a ucelenější systém regionálního vysílání. Nejen ve smyslu zpravodajství, ale podpory místních kulturních a dalších událostí. V regionech jsou naši hlavní diváci. Jsme nejsilnější právě v rámci menších regionů a měst. Praha není naše hlavní opěrná stanice.

Přechod na DVB-T2 v roce 2021 by měl přinést další prostor v zemském éteru. Půjde to pak?

Digitalizace může situaci změnit velmi zásadně, protože se skutečně objeví v éteru další prostor. Problém je jen v tom, že na přechod chybějí finance. Je dobře, že vláda schválila celkovou strategii přechodu. Je v ní jasně definováno, že se od ČT očekává stejně významná role, jakou sehrála v době přechodu mezi analogovým a digitálním vysíláním na přelomu desetiletí. A zároveň strategie říká, že pokud se má celý proces uskutečnit správně, je potřeba pro ČT vytvořit technické, personální a finanční podmínky. Takže doufám, že součástí připravovaných změn bude i návrh na financování přechodu, protože zatím pro to zdroje nejsou.

Je možné, že by ČT kvůli financování přechodu k DVB-T2 mohla zase začít vysílat reklamu na všech kanálech a výnos dávat na speciální fond pro digitalizaci, jako tomu bylo u přechodu od analogového vysílání?

Je to varianta, která je pro mne tou poslední a úplně nejhorší. To, že vysíláme reklamu ve velmi omezeném množství, nás i radikálně odlišuje od komerčních stanic. Kdybychom se měli začít chovat více komerčně a prodat více reklamy, program ČT by se tomu musel přizpůsobit. To také není dobře. A problémem je také to, že kdyby se peníze z reklamy měly objevit u nás, někde jinde z trhu zmizí. Pro komerční provozovatele by to byl poměrně velký zásah. Nejjednodušším řešením, které by stát bolelo nejméně, je umožnit nám změnu účtování DPH. Na přechodnou dobu bychom část peněz, které by nám z toho zůstaly, cíleně směrovali na přechod k DVB-T2. Jakmile by přechod skončil, DPH by televizi zůstala a garantovala budoucí financování vysílání na mnoho dalších let.