Piráti přinesli do politiky autenticitu, teď je čeká první vážný test, tvrdí politolog Kunštát

Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany

Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany Zdroj: ČTK

Pirát Mikuláš Ferjenčík ve Sněmovně
Pirát Jakub Michálek ve Sněmovně
Pražský primátor Zdeněk Hřib
4
Fotogalerie

Specifická stranická organizace nebo vnitrastranický život. Tyto a další věci stojí za úspěchem Pirátů v politice, tvrdí politolog Daniel Kunštát. „Dělání politiky na pirátský způsob,“ vysvětluje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ, „je neskonale bližší naturelu svobodomyslně uvažující mladší generace, pro kterou veřejné aktivity v rigidních, konzervativně strukturovaných partajích opravdu nejsou moc sexy.“

Čemu přičítáte kontinuální nárůst podpory Pirátů? Připomínám, že poprvé kandidovali ve sněmovních volbách 2010, tehdy je volilo 42 323 voličů (0,80 procenta), v roce 2017 to už bylo téměř 550 tisíc voličů, což pro ně znamenalo zisk 10,79 procent hlasů.

Piráti se takříkajíc ocitli ve správný čas na správném místě. Postupná eroze důvěry v politické strany jako takové vyvolala poptávku po čerstvém větru, nových tvářích a neortodoxních politických formacích. Příhodnou půdu pro vzestup Pirátů přitom připravily zejména dvě tendence v české politice. 

Na jedné straně úpadek stran, které dlouho alespoň částečně reprezentovaly liberální politické přístupy jak zleva, tak zprava. A na straně druhé – a skutečně jde o rub téže mince – postupující politická (a voličská) dominance neliberálních, autoritářsky orientovaných politických proudů, zosobněných takovými jmény jako Zeman, Babiš, Okamura či Filip. 



Oba tyto trendy vyústily v jakousi kontrarevoluci podstatné části mladšího městského elektorátu, který odmítl jedny i druhé, a svoji důvěru investoval právě do Pirátů. A až budoucnost ukáže, jak je či bude tato důvěra stabilní.

Jak hodnotíte jejich růst, co se týče programu? Byli stranou dvou, možná tří témat, postupně si ale začínají osvojovat body týkající se prakticky všech resortů.

V evropském kontextu jde o typický a naprosto přirozený vývoj tzv. monotematických stran. Strany tohoto typu se v politice v první fázi uchytí na základě jednoho silně exponovaného tématu. Například environmentální problematiky, antiimigračního étosu nebo třeba – jako právě v případě pirátských stran – svobody virtuálního prostoru.

 V okamžiku, kdy takové strany začnou mít ctižádost silněji ovlivňovat celostátní politiku, jsou chtě nechtě donuceny nějakým způsobem reflektovat komplexní katalog témat, která jsou součástí politické agendy na vrcholné úrovni. 

Jinak řečeno: každá úspěšná monotematická strana – nebo přinejmenším ta, která má tuto ambici – se dříve či později stane v tomto smyslu standardní stranou s univerzalistickým politickým programem. Na programovém vývoji českých Pirátů v posledních letech lze tento posun dobře ilustrovat.


Celý rozhovor najdete na webu Info.cz >>>