Plzeňský Doosan dodá do Dukovan nejen turbínu, ale i celý turbínový ostrov, říká šéf korejského Doosanu

Seung-Woo Sohn, šéf mezinárodní divize Doosan Power Service Business Group, která je mateřskou společností firmy Doosan Škoda Power.

Seung-Woo Sohn, šéf mezinárodní divize Doosan Power Service Business Group, která je mateřskou společností firmy Doosan Škoda Power. Zdroj: e15 Michaela Szkanderová

Ondřej Souček

Český jaderný průmysl se po delší době dočkal významné vzpruhy. Zástupci korejské skupiny Power Service Business Group, matky plzeňského Doosan Škoda Power, ve druhém květnovém týdnu přijeli do Prahy a v rozhovoru pro e15 prozradili, že česká firma má v rámci dukovanského jaderného projektu zajistit nejen turbínu, ale i celý turbínový ostrov. Zatímco turbína vyjde na nižší stovky milionů eur, zakázka na celý turbínový ostrov je zpravidla ještě o polovinu větší. Doosan novinku zatím oficiálně neohlásil, šéf mezinárodní divize Doosan Power Service Business Group Seungwoo Sohn ji ale v rozhovoru pro e15 poprvé potvrdil. Plzeňský Doosan by na dodávce spolupracoval s dalšími partnery, které by si mohl vybírat. „Součástí celkové dodávky by byla i čerpadla, ohřívače, kondenzátor a další menší technologické celky,“ řekl Sohn.

Oznámili jste významné investice a transfer know-how pro výrobu vzduchem chlazených parních turbogenerátorů. Co konkrétně si tyto investice vyžádají?

Například nové výrobní technologie. Investice je zaměřena na pozvednutí plzeňského závodu na zcela novou úroveň a bude zahájena v letošním roce. 

Kolik to bude stát?

Do plzeňské společnosti plánujeme vložit zhruba tři miliardy korun. Součástí je i investice do vývojového centra, díky kterému by se v Plzni mohly vyrábět i plynové turbíny a turbíny pro vodíkové elektrárny.

Zůstaňme u generátorů. Kdy Doosann Plzeň vyrobí první generátor?

Investici zahájíme v letošním roce. Pak bude záležet hlavně na plzeňském závodě. Z našich zkušeností bych odhadoval, že první demonstrační generátor bude vyroben nejdříve za tři roky. Pak bychom měli být v Česku schopni vyrábět deset generátorů ročně. 

Co očekáváte od nového typu plynové turbíny, kterou chcete v Plzni vyvinout?

Zatím jsme vyráběli pouze parní turbíny, a to pro paroplynové nebo jaderné elektrárny. Novinkou tedy bude nejen vodík, ale i zemní plyn, což pro nás bude zásadní inovace. Řada evropských zemí bude odcházet od uhlí a zvolila si zemní plyn jako alternativní a přechodné palivo. Navíc na světě není mnoho výrobců plynových turbín, takže do nového trhu vkládáme velké naděje. Jak budou země postupně přecházet od zemního plynu k čistším alternativám, nastane také čas na vodík.

Je o investicích do generátorů a turbín již rozhodnuto, nebo jsou vázány na případný úspěch jaderného tendru?

Tyto investice jsou již schválené. Navíc s tendrem nesouvisejí. Zdejší generátory budou mít výkon do 300 megawattů a nové turbíny budou na plyn, nikoli na páru, kterou používají jaderné elektrárny. Do budoucna bychom však rádi viděli, kdyby se v Plzni vyráběly i větší generátory, možná i pro větší jaderné elektrárny. 

Přistoupili byste k takto významným investicím, i kdybyste se obřího jaderného tendru nezúčastnili?

Určitě, na 100 procent. Pokud však zakázku vyhrajeme, očekávám další synergie s projektem Dukovany a také další investice. 

Kolik mohou takové generátory na trhu stát?

To samozřejmě neprozradím. Navíc vždy záleží na jeho velikosti nebo výkonu. Mohu však říci, že pokud firma získá zakázku na dodávku celého turbogenerátoru, tedy turbíny včetně generátoru, pak jeho hodnota tvoří zhruba pětinu zakázky. Plzeňský Doosan dosud generátory nevyráběl, takže pro realizaci zakázky je musel nakupovat od mateřské firmy nebo často i od konkurence.

Lze tomu tedy rozumět tak, že i celkový obrat plzeňského závodu se zvýší o 20 procent?

Jednoduše řečeno ano. Mělo by to k tomu vést. 

Seungwoo Sohn

  • Vystudoval architektonické inženýrství a získal titul MBA na New York University.
  • V roce 2017 se stal viceprezidentem pro prodej a marketing společnosti Power Service Business Group, mateřské skupiny plzeňské firmy Doosan Škoda Power.
  • Letos se stal také jejím generálním ředitelem a od té doby vede celosvětové aktivity skupiny v oblasti plynových, parních a větrných turbín nebo například v oboru spaloven odpadů. 
  • Kromě české firmy Doosan Škoda Power spadá pod jeho řízení také americký Doosan Turbomachinery Services nebo německý Doosan Lentjes.

Nedávno jste také potvrdil spekulace, že turbínu pro nové české bloky bude v případě vítězství KHNP dodávat plzeňská Škoda Doosan. Vyžádá si to také nějaké další investice? Ptám se proto, že tak velkou turbínu česká elektrárna zatím nepostavila.

To není až tak pravdivá informace. Náš plzeňský závod například vyrobil a dodal turbínu pro jadernou elektrárnu Temelín, která je jen o něco menší. Ano, bude to vyžadovat určité investice, ale nebudou nijak zásadní.

Spekulovalo se také o tom, že plzeňská Škoda dodá celý turbínový ostrov na klíč. I to je ve hře? 

Ano, počítáme s tím. Plzeňský Doosan bude mít na starosti celý turbínový ostrov, který kromě turbíny obsahuje i další pomocná zařízení. Součástí celkové dodávky by byla čerpadla, ohřívače, kondenzátor a další menší technologické celky, pro které bude Doosan hledat partnery. Zakázka na celý turbínový ostrov má hodnotu v jednotkách miliard korun. Pokud by se Doosanu podařilo získat celou strojovnu, o což také usilujeme, bavíme se o násobcích této částky.

S jakými českými partnery se předběžně počítá?

Jsou to například firmy Vítkovice, ZATT, MICOO, Sigma nebo Škoda JS, které by měly dodat například výměník tepla. Ve strojírenské výrobě by se české firmy měly postarat o většinu zakázky, protože jen turbogenerátor tvoří zhruba polovinu celkové hodnoty. Celkově pro celý jaderný projekt usilujeme o přibližně 64procentní zastoupení českých firem. Chceme více, ale 64 procent je oficiální cíl. Diskutujeme také o tom, zda by do našeho rozsahu spadala i civilní výstavba turbínového sálu, v tom případě budeme hledat partnera i pro tuto část prací. 

Zmínil jste, že Škoda JS by mohla dodat výměník tepla. Už má v tomto ohledu zakázku zajištěnou? Byla například podepsána smlouva o smlouvě budoucí?

Počítáme s nimi, ale detaily smlouvy nechci prozrazovat.

Ještě k tomu oficiálnímu cíli 64 procent pro české firmy. Tuzemský průmysl vnímá slibované číslo jako nereálné, protože zatím s ním podepisujete hlavně nezávazná memoranda. Stejně skeptický je i vůči slibům francouzské EdF, tedy vašeho jediného zbývajícího konkurenta v soutěži. Není na čase podepisovat závazné smlouvy o smlouvách budoucích?

Dokud nebude definitivně rozhodnuto o vítězi tendru, nemá smysl uzavírat obchodní smlouvy. Musím však říci, že i memorandum je pro nás závazné pro další obchodní spolupráci.