Každá větší sportovní událost je pro bezpečnostní složky v dané zemi výzvou, se kterou se musí vypořádat. Česká policie by ale případné fotbalové mistrovství Evropy či světa zvládla, domnívá se podplukovník Jakub Schoř, zástupce Národního fotbalového informačního střediska, které je garantem problematiky diváckého násilí v rámci PČR.
Fotbalové mistrovství světa je za polovinou a vše probíhá v naprostém klidu. Jaká jsou bezpečnostní opatření, která šampionát provázejí?
Úvodem lze použít jedno slovo a to enormní. Že Rusko vnímá bezpečnost během mistrovství světa opravdu vážně, svědčí fakt, že již před Konfederačním pohárem v roce 2017 byla vydána prezidentská vyhláška upravující bezpečnostní opatření po dobu konání obou sportovních akcí. Seznam takových opatření je opravdu široký a zahrnuje omezení od zákazu prodeje zbraní a chemikálií, až po omezení v prodeji alkoholu.
Po dobu dvou měsíců je mimo jiné omezeno pořádání veškerých veřejných akcí, které oproti běžnému stavu musí kromě tamních místních samospráv a policie schválit rovněž ruská tajná služba FSB, která je hlavním garantem bezpečnosti během šampionátu. Samozřejmostí jsou pak bezletové zóny, odstupňované bezpečnostní perimetry stadionů, zvýšené kontroly a hlídky na vlakových nádražích, letištích a v dopravních prostředcích, opatření proti kybernetickým útokům tak, jako tomu je na všech významných globálních sportovních akcích.
Které ruské složky mají bezpečnost na starost?
Jak jsem již uvedl, hlavním garantem bezpečnosti je ruská tajná služba FSB. Nicméně zajištění hladkého průběhu turnaje se neobejde bez spolupráce všech bezpečnostních složek v zemi, což si ve FSB velmi dobře uvědomují. Právě proto bylo zřízeno meziresortní řídící centrum složeno ze zástupců ministerstva vnitra, zahraničních věcí, obrany a sportu, kteří řídí a koordinují činnost široké škály bezpečnostních sil podílejících se na zabezpečení turnaje.
Kromě policie má bezpečnost na starost armáda a její složky (vč. letectva, námořnictva atd.) a v Moskvě např. i tzv. kozáci. Všechny bezpečnostní složky jsou navíc posíleny pracovníky soukromých bezpečnostních agentur najatých jak organizačním výborem mistrovství, tak mezinárodní fotbalovou asociací FIFA.
Kolik lidí se v prevenci proti násilí na a v okolí stadionů angažuje?
Takovými informacemi nedisponuji.
Dá se odhadnout velikost nákladů na zajištění bezpečí fanoušků během šampionátu?
Jelikož nejsem součástí tamního bezpečnostního opatření a samozřejmě nemám přesné údaje, nemůžu tyto náklady vyčíslit a netroufám si je ani odhadovat. Ale pomineme-li náklady na vybudování infrastruktury, tak částka na zajištění bezpečnosti bude patřit mezi největší položky v rozpočtu turnaje, ne-li největší.
Jaké nové technologie se využívají?
Jedním z „nových“ opatření je tzv. fanouškovská akreditace (FAN ID), na základě které je umožněn vstup na jednotlivé stadiony. Tato akreditace nahrazuje vstupní vízum do Ruska a opravňuje k dalším výhodám, jako je bezplatné používání MHD v hostitelských městech či používání vyčleněných vlakových spojů mezi městy. FAN ID obsahuje identifikační údaje s čárovým kódem včetně fotografie a je tak velice jednoduché si při vstupu na stadion ověřit, zda je dotyčný jejím platným držitelem. Nemělo by tak docházet k jejímu zneužívání. Organizátor má rovněž velmi rychlou možnost identifikace případných výtržníků uvnitř stadionu.
Zvládla by podobnou akci i česká policie?
Každá větší sportovní událost je pro bezpečnostní složky v dané zemi výzvou, se kterou se musí vypořádat. Policie ČR je velmi zkušená, co se týče zajišťování bezpečnosti při mezinárodních sportovních akcích, byť se na našem území nekonají sportovní události s tak globálním přesahem právě jako teď MS ve fotbale. Největší událostí je MS v hokeji, které přilákalo až 750 tisíc návštěvníků. Nicméně z hlediska rozsahu přijatých bezpečnostních opatření je s MS ve fotbale neporovnatelné. Čistě hypoteticky, pokud by se na našem území konala událost typu mistrovství Evropy nebo světa ve fotbale, dovolím si tvrdit, že by ho česká policie zvládla.
Pomáhají ruským složkám i zástupci jiných zemí?
Ano, pomáhají. Již před turnajem ruská policie zřídila tzv. Národní fotbalové informační středisko, které je standardním bodem pro výměnu informací o sportovních akcích ve všech zemích EU. Prostřednictvím tohoto bodu byly před turnajem sdíleny informace o ruských rizikových příznivcích, kteří se zúčastnili utkání v evropských klubových soutěžích, jakož i informace o počtech a složení cestujících fanoušků ze zemí, které se šampionátu zúčastní.
Jako na každém předešlém mistrovství Evropy nebo světa pak rovněž bylo zřízeno Mezinárodní centrum policejní spolupráce v Moskvě – Domodědovu, ve kterém pracují policisté ze všech zúčastněných zemí. Jejich úkolem je získávat informace o aktivitách vlastních fanoušků a tyto předávat a sdílet se zainteresovanými subjekty. Důležitým úkolem je i koordinace činnosti tzv. mobilních týmů složených z policistů, kteří se pohybují v místech konání utkání a jsou nápomocni tamním bezpečnostním složkám při vzniklých konfliktech.
Došlo vůbec k nějakému problému?
Jsou zaznamenány drobné incidenty mezi jednotlivci, ale těch se asi nikdy nedá vyvarovat. Obecně se dá říci, že průběh mistrovství je nad očekávání velice klidný.
Kteří fanoušci jsou nejrizikovější?
Obecně mezi ně patří ti domácí, polští, srbští a chorvatští. Na šampionátu se rovněž v dobrém světle ukazují fanoušci z Jižní Ameriky, tedy Argentiny a Kolumbie.
Podplukovník Jakub Schoř působí naodboru obecné kriminality úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR. Schoř je zároveň zástupcem Národního fotbalového informačního střediska, které je garantem problematiky diváckého násilí v rámci PČR.
