Nakladatel Tomáš Baránek: Návrat do normálu bude trvat rok | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Pohodová atmosféra při nakupování skončí, říká knižní nakladatel Baránek

Patrik Borýsek

Patrik Borýsek

„Řešili jsme dilema, jestli platit partnerům a přijít o rezervy, nebo neplatit, čímž by se ale zastavil trh,“ popisuje v rozhovoru pro E15.cz Tomáš Baránek, jeden ze zakladatelů společnosti Jan Melvil Publishing, to, jak musela jeho firma reagovat. A co bude dál? Knižní trh se bude ze současné situace podle jeho odhadů vracet do normálu zhruba rok. 

Jak vnímáte současnou situaci na knižním trhu?

Mění se to každým týdnem. Na počátku bylo totální zastavení a určitý domino efekt. Došlo k omezení plateb. To trvalo tak čtrnáct dní. Také jsme byli v survival módu. Prioritou pro nás bylo udržení rodin zaměstnanců a externistů. Byli jsme si vědomi, že pokud budeme platit partnerům, přijdeme o rezervu, a pokud platit nebudeme, tak se trh nerozhýbe. Tak jsme se rozhodli jít nějakou kompromisní cestou. Trh reagoval postupně, hodně nakladatelů začalo více přecházet na on-line, udělali akce. Holt zastavená byla knihkupectví, ale ne e-shopy. Pro nás březen dopadl lépe, než jsme čekali. Díky našim fanouškům a čtenářům. Ti nás podpořili a koupili si knihy do zásoby. Pak máme i nabídku elektronických formátů. Když to beru podle nás, tak to teď učí nakladatele digitální ekonomice. U knihkupců je to asi horší – na jedné straně jsou zaměstnanci a na druhé jsou zákazníci, kteří chodí nakupovat. Pokud nechodí, tak se nedá moc co vymyslet. Věřím tomu, že knižní kultura je v Čechách tak rozšířená a všudypřítomná a kdo jednou přičichl ke čtení, tak u toho zůstane. To chování nezměníte takhle rychle. Ale uvidíme, jak spočítáme duben. 

I tak, jaký očekáváte dopad na knižní trh do budoucna?

To, že se teď otevřely obchody, neznamená, že se to hned vrátí do nějakého normálního stavu. To se dozvíme pak se zpožděním. Myslím, že lidé do obchodů chodit budou, budou si chtít užít nakupování, ale nebude to mít tu pohodovou atmosféru předchozích let. Navíc když tam vznikne fronta, tak budete chtít rychle odejít. Dost zákazníků nakupuje i impulzivně na základě objevování, což se patrně bude dít méně, když nebudou moci nebo nebudou chtít listovat knihami. Je otázka, jak moc se lidé spokojí po té dlouhé době i s tím málem. Do normálu se to podle mě bude vracet rok. Nemyslím, že to bude významně déle.

Bude to záviset na konkrétním nakladateli, ovšem nečekal bych, že to bude nějaké drama. Naši čtenáři patří do skupiny lidí, kteří jsou na tom socioekonomicky lépe, popřípadě chápou, že seberozvíjení je důležité, že to je investice. Nemáme čtenáře, kteří si knihy kupují, jen když mají přebytek. Záleží proto hodně na cílových skupinách jednotlivých obchodníků a žánrech.

Nakladatelé odsouvají kvůli propadu příjmů novinky, pro některé to může být konec

Co se dá aktuálně udělat na podporu nakladatelů? Ať už z pohledu veřejnosti, či vlády?

My od státu a vlády nic moc nečekáme, ale ne proto že bych měl něco proti vládě. Teď je nějaká a příště bude zase nějaká. Předpoklad, že vláda by měla vyřešit problémy v životě, v práci, nesdílím. Nesouhlasím s přístupem, že by za všechno mohla vláda. Chápu, že jsou lidé, kteří fakt nemohou, ale ten převažující diskurz je, že se pořád řeší vláda. Ale tak je zvolená a dělá, co může. Mohu já nějakou diskuzí ovlivnit, co tam rozhodnou? Mnohem více mohu ovlivnit svůj život a čas se svou rodinou. Když se podívám do jiných zemí, tak to zase nebylo o moc lepší, spíše třeba i horší. Vládu bych tedy vynechal a myslím, že si nakladatelé mohou pomoci sami. Jasně, peníze hozené z helikoptéry by se hodily, ale nezavděčíte se všem. Trochu bych tu ekonomiku nakopl, ale nakladatelům teď nejvíce pomůže, když si běžní čtenáři, kteří mají rádi svůj žánr, budou dál kupovat knihy – ideálně co nejblíže nakladateli. Myslím, že by se nakladatelé měli snažit mobilizovat svou základnu a pracovat se sociálními sítěmi.

Je nějaká země, kde je na tom knižní odvětví dobře? Řekněme stejně dobře jako u nás, nebo snad ještě lépe?

Tak jsou země, kde mají třeba nižší DPH na knihy a e-knihy. Ta se teď nedávno v Česku snížila. Myslím, že už to je docela v pohodě a nepřipadá mi to jako něco, co by si zasloužilo kritiku. Nejsem typ, který si stěžuje. Česká republika je na tom kulturně dobře, lidé čtou, mají rádi knihy. Nebojím se o to. Přibývá i českých autorů z oblasti non-ficiton, kteří mají co říci. Je to segment vyžadující expertizu v nějaké sféře, například v podnikání, což tady dříve nebylo. Takže teprve teď dorůstá generace třicátníků a čtyřicátníků, kteří už něco podnikli a dostali se do fáze, kdy mohou psát knihy.

Jaké jsou vaše oblíbené knihy?

Ke čtení beletrie se dostávám velmi zřídka. Z našich nedávno vydaných knih mě za poslední dobu nejvíce ovlivnil titul Proč spíme. To mi zlepšilo život. Líbil se mi taky třeba Kód života. A chystáme titul Bulbem záchranáře. Autorem je Vít Samek, slavný záchranář. Píše tam příběhy ze svých výjezdů a začal tam vyvracet mýty, na které naráží, respektive co dělají lidé špatně. Plus tam budou i návody pro první pomoc v dané situaci a komentáře od různých lékařů a záchranářů. Je to o tom, že hrdinou může být každý z nás. Já si od toho slibuji, že přibude více běžných lidí, nás, co vědí, co v dané chvíli udělat – kdy díky tomu můžeme reálně zachránit život. Když si představíte normální knihu první pomoci, tak kdo si to kupuje? Možná studenti jako skripta. Vítek je navíc velmi charizmatický. No a další titul, který mě v poslední době zaujal, je od nakladatelství Munipress pod Masarykovou univerzitou v Brně. Je to kniha Gen. Autorem je Siddhartha Mukherjee, dostal už i Pulitzerovu cenu. To je asi nejlepší kniha o genetice, která se dá přečíst. Myslím, že budoucnost životního stylu je významně právě v genetice. 

Rozvolňování PŘEHLEDNĚ: V divadle každá druhá řada, zahrádky s odstupy, kino bez popcornu

Jste příznivec zlepšování života – takzvaného lifehackingu. Je něco, co vás v tomto směru v poslední době zaujalo?

Teď třeba testuji využití světla konkrétních vlnových délek pro terapie, říká se tomu near infrared therapy či red therapy. Začínalo to laserovou terapií, která se dneska už normálně používá, a v posledních letech se zjistilo, že se dá udělat levněji pomocí ledek. Předtím jsem byl docela skeptický, ale pak jsem si nastudoval různé renomované studie a překvapilo mě to. Mělo by tam docházet k elementárnímu léčebnému procesu. Pak bych zmínil i genetiku jako jistým způsobem lifehack. A zatřetí nedávno jsem dostal tip na aplikaci Elsa ke zlepšení cizího jazyka, která vám kontroluje pomocí umělé inteligence výslovnost.

Myslíte, že se obecně změní způsob, jakým žijeme? Že nás tato krize něco naučí? 

Teď pozoruji zpomalení. Na počátku chtěli všichni něco dělat, nastala panika. Byl to v podstatě adrenalin s dopaminem dohromady. Teď se dostáváme do té nudnější fáze, kdy už vidíme dopady, musíme se v něčem omezit a už tam není ten bezprostřední stres. Ale bude tam ono uvědomění, že všechno bude jinak.

Jsme nicméně potomky těch, kteří se uměli přizpůsobit, a ne těch, co to nedovedli. Změní se spousta dílčích aspektů. Líbilo by se mi, kdyby si lidé více uvědomili hodnoty jako rodina, vztahy. Zároveň mají i více prostoru pro sebe. Připadá mi to takové meditativnější. Když mají lidé depresi, tak jedna z rad je potkat někoho dalšího, což je teď horší. I když se dá potkat virtuálně. Lidé, kteří jsou zapšklí, tak budou ještě více, ale ti, co se stavějí k životu otevřeně, tak to dle mě přijmou s tím, že budou chtít vnímat změny a nějak je vložit do svého života jako novinky. Něco si uvědomí.

Nedávno jsem si pouštěl doma v obýváku koncert kamaráda on-line, který dříve dělal koncerty naživo. Takže člověk vyzkouší nové věci. Věřím v selský rozum – to, co lidé teď vyzkoušeli na sobě a vyhovovalo, tak si zapamatují, že to fungovalo. Najednou jsou s dětmi každý den a třeba vidí, že to nemusí být takové, že přijdu z práce a už na děti nemám náladu. Takže do jednotlivých životů se to promítne.

Tomáš Baránek (47)

Vystudoval matematickou informatiku na Masarykově univerzitě v Brně. Spoluzakládal vydavatelství Computer Press. Po prodeji firmy se věnoval literární tvorbě a v roce 2007 spolu s Vítem Šeborem založili nakladatelství Jan Melvil Publishing zaměřené na literaturu faktu a popularizaci vědy. Je autorem blogu o zlepšovácích Lifehacky.cz a také příručky Jak sbalit ženu 2.0. Je ženatý, má tři děti a žije v Brně.

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!