Pokud nejsi od přírody podivín, neměl bys to předstírat, říká americký písničkář Damon McMahon | E15.cz

Pokud nejsi od přírody podivín, neměl bys to předstírat, říká americký písničkář Damon McMahon

Pokud nejsi od přírody podivín, neměl bys to předstírat, říká americký písničkář Damon McMahon
Damon McMahon
• 
ZDROJ: via youtube.com

Petr Frinta

Legendární britský hudební časopis New Musical Express vynesl novinku Freedom amerického projektu Amen Dunes do nebes i mezi nejlepší alba letošního roku. Zcela po právu: zasněnými popovými písničkami se proplétají všemožné vlivy, které jeho hudbu napájejí, od křehkého folku a klasických písničkářů po elektroniku a rockové velikány. „Skloubit různé vlivy je pro mě jako vybírat svršky ze šatníku: pokaždé záleží na náladě,“ říká strůjce projektu Damon McMahon, který jej představí v úterý v pražské MeetFactory.

Existují dvě základní pojetí svobody: svoboda od něčeho (například nějakého omezení) a svoboda k něčemu (něco konat). Které uchopení je vám bližší?

Řekl bych, že to mně nejbližší je svoboda od různých sebeomezení. Právě tohle chápání svobody má blízko k tomu, o čem Freedom je.

Novinka završuje několik proměn. Tou první je přechod od sólového projektu k regulérní kapele. Do jaké míry ovlivnil navyklý způsob skládání a aranžování?

I pro mě je zlomovým albem, ale spíše na cestě k přístupnějšímu zvuku a skladbám. I nadále jsou Amen Dunes mým sólovým projektem, jen se na něm podílí víc spolupracovníků a jinak, než tomu bylo v minulosti. Pořád mám na bedrech většinu skladeb jako autor i jako aranžér. Na předchozím albu Love jsem nahrál základy, pak k nim rytmická sekce dohrála rytmy a ostatní svoje vrstvy nakonec. Tentokráte to bylo víc společné dílo.

Recenze: Vzpomínka na sovětské undergroundové léto

Druhou změnou je dokončení proměny z interpreta inspirovaného folkem a písničkáři v čistě popovou kapelu. Jak se na této cestě měnily okruhy inspirací, z nichž vaše hudba čerpá?

Odjakživa, čímž myslím třeba od čtrnácti, jsem poslouchal širokou škálu muziky. Takže se už jen výjimečně stane, že by mě něco nového nějak zásadně ovlivnilo. Skloubit různé vlivy je pro mě jako vybírat svršky ze šatníku: pokaždé záleží na náladě.

Na první desce DIA (2009) jsem byl ovlivněný temnou psychedelií. Když jsem psal věci pro EP Murder Dull Mind (2010), hodně mě bral neofolk v duchu Death in June, ale i soudobý tradiční folk. Love proti tomu bylo nasáklé jazzem, spirituálem, salsou a hodně se na něm podepsala moje celoživotní fascinace písničkáři, jako je Bob Dylan nebo Tim Hardin.

Na Freedom přibyly k předchozím inspirace nové, které jste v jiném rozhovoru vytyčil jako trojúhelník mezi Nirvanou, Oasis a Tomem Pettym. Jak obtížné je z tak různorodých kořenů upříst soudržnou desku?

Všechny moje nahrávky vyrůstají z podobně rozvětvených kořenů pokaždé jiných, čili mně už to přijde jako přirozený proces. Během nahrávání se jen snažím přemýšlet, aby ta kombinace dávala smysl i v hlavě, i v srdci.

Je to mejdanovka o hledání svobody, říká o svém dokumentu King Skate Šimon Šafránek

Vaše rané nahrávky jsou zvukově a produkčně velmi syrové, zatímco Freedom je rafinovaná, mnohovrstevná deska...

Nebyly strohé záměrně, jak se dnes většina lidí domnívá, prostě jsem neměl prostředky na to, abych je mohl natočit tak, jak bych chtěl. Je mi líto, že jsou tak otřesně nahrané a vyprodukované, vlastně nedodělané. Mít peníze, nahrával bych je v tom nejlepším studiu. Freedom je první deska, která zní tak, jak jsem odjakživa chtěl, aby moje věci zněly.

Jako červená nit se albem line citát malířky Agnes Martinové „nemám žádné nápady, jsem jen prázdná mysl“. Přenesl jste tento přístup z umění i do každodenního života?

Po pravdě nejprve jsem se s ním setkal v mojí duchovní praxi při hledání sebe sama a ne v umění. Až když jsem četl onen dnes už legendární rozhovor s Agnes, řekl jsem si, to je člověk mého gusta, je na stejné cestě jako já. Do těch pár slov dokázala vetknout to, jak jsem o světě už nějakou dobu uvažoval.

Na Islandu musíte být kreativní, abyste se nenudili, říká režisér Sigurdsson

K Freedom patří i fantaskní popisy nástrojů v jednotlivých skladbách jako například „jahodově funky kytara“. Vznikly až při kompletaci desky anebo jde o zveřejněné produkční pokyny z nahrávání?

To je dobrá otázka. Vznikly až ex post a záměrem bylo přidat desce extra rozměr pro ty, kteří jsou stejně ostražití a pozorní k detailům jako já.

Jste známý kritik současné populární kultury. Co je na ní tak špatně?

Samozřejmě ji nechci odepsat jako celek, některé její interprety mám rád. Young Thuga, některé věci od Lil Peepa, anglický grime, nějaká méně známá jména z Los Angeles nebo Londýna, která jsem našel přes internet. Dovedu ocenit kohokoli, kdo v umění riskuje. Co mi naopak vadí, je hudba dělaná bez čitelného férového úmyslu. Pokud nejsi od přírody podivín, neměl bys to předstírat.

Autor je spolupracovníkem redakce.

Autor: Petr Frinta
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!