Nový předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan vstoupil do funkce s mnoha vizemi, od reformy vzdělávání po volební právo pro šestnáctileté. Stranu, která se pohybuje kolem pěti procent, chce vytáhnout v příštích sněmovních volbách na osm až devět procent. Rakušan by rád dovedl STAN i do vlády. Popularita současného premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO podle něj nebude trvat věčně. „Pokud lidé nebudou mít pocit, že se jejich život nějakým způsobem lepší, tak ta situace může vypadat výrazně jinak," říká nový lídr Starostů v rozhovoru pro deník E15.
Máte od nynějška nejsilnější senátní klub. Sice jste říkal, že nebudete hned požadovat post předsedy Senátu, ale zvýšíte tlak na druhou ODS? Budete chtít třeba dalšího předsedu výborů nebo dalších orgánů?
Já si myslím, že je to v Senátu už nějak rozděleno. Co se těch ostatních funkcí v Senátu týče, tak jsme úspěšní byli. Máme dva místopředsedy Senátu z našeho klubu, máme i předsedy výborů, takže v tom celkovém vyjednávání jsme prostě neúspěšní nebyli, tady nemáme nad čím brečet a možná v této chvíli ani co požadovat.
Ale symbolické bylo to, že se nám nepovedlo dohodnout na nějakém výrazně státnickém a demokratickém předsedovi Senátu. Ta osoba státníka by byla jasnou protiváhou k tomu současnému Pražskému hradu. Jaroslav Kubera určitě nebyl špatným primátorem Teplic, určitě zvládá řídit schůze, zvládá ty technikálie, ale není to z mého pohledu ta osobnost, která by dávala naději na nějakou zásadní společenskou změnu.
Po příštích řádných senátních volbách ale Starostové chtějí mít předsedu horní komory a tentokrát svého kandidáta chcete jasně prosazovat už v kampani. Máte už v hlavě nějaká jména?
Já je mám. Například senátor Mikuláš Bek, který je velmi silný a autentický, tu funkci by určitě reprezentativně zvládli i senátor Jiří Drahoš nebo senátor Jiří Růžička. Klub Starostů je tak plný osobností, že je mi to trochu ženantní teď vybírat. Myslím si, že ten návrh by měl vzejít zevnitř senátního klubu, měli by si to oni prodiskutovat, nechat si to schválit předsednictvem, ale říct nám tu informaci brzo, abychom s ní mohl v kampani před senátními volbami pracovat. Myslím si, že to, že v těch 27 regionech skutečně oznámíme, že toto je náš kandidát na předsedu Senátu, může i těm jednotlivým kandidátům výrazně pomoci. Lidé na tu změnu čekají.
Možná čekají, ale k volbám nechodí. K druhému kolu doplňovacích voleb do Senátu na Praze 9, které nedávno vyhrál váš kandidát David Smoljak, přišlo 12 procent voličů.
Obecně je smutné, že k senátním volbám, a k těm doplňovacím zvlášť, chodí tak malý počet lidí. To je velký úkol pro senátory, dokázat svou prací napříč politickými kluby, že v dnešní době jsou skutečně tou pojistkou. Že nedopustí nějaké ústavní změny, nedopustí změnu charakteru naší společnosti. Je to velká práce, protože lidé spíše koukají na konkrétní výsledky, než na tyto obecné, ale mnohdy velmi důležité, politické záležitosti.
Hlavním motivem vašeho kandidátského projevu bylo, že si Starostové musí příště říct o vládní zodpovědnost. Je možné, že se bude po dalších sněmovních volbách opakovat stejná situace jako minule a bez ANO postavit vláda nepůjde. Jak s tím naložíte, jestliže nechcete do vlády s Andrejem Babišem?
S Babišem a jeho problémy do vlády nechceme, to už jsme jednou prokázali a na tom se nic nezměnilo. Ale koneckonců i s hnutím ANO v jeho současné programové elasticitě, s tím, že nemají priority a mění pohledy na základní otázky během několika měsíců, si vládu představit neumím. Oni se řídí marketingem tak, aby měli co nejvíce hlasů. My se chceme řídit tím, co považujeme za důležité pro tuto zemi. Je těžké uvažovat v horizontu dvou a půl roku. Když si vzpomeneme na volby v roce 2013, tak hnutí ANO mělo podle všech průzkumů půl roku před volbami okolo šesti sedmi procent, a podívejte se, jak nakonec volby dopadly.
Ta situace se skutečně může dramaticky změnit. Všichni cítíme, že zpomaluje ekonomika, a vláda Andreje Babiše velmi těžila z toho, že si mohla dovolit dávat různé dárečky v době jednoznačně konjunktury. Pokud se doba změní, a Babišova vláda objektivně úspěšná není, tak já věřím tomu, že jim ani marketing nepomůže. Pokud lidé nebudou mít pocit, že se jejich život nějakým způsobem lepší, tak situace může vypadat výrazně jinak. Já jsem říkal, že chceme do vlády, ale nejsem naivní a netvrdil jsem, že příště vyhrajeme parlamentní volby. Ale myslím si, že můžeme mít osm devět procent, a potom jsme určitě zajímaví v nějakém součtu pro vytvoření vlády, která by mohla třeba být i bez hnutí ANO.
Nevylučoval jste zcela volební spolupráci s dalšími stranami. Nabízeli se vám všichni od ODS, přes lidovce a TOP 09.
V krajských volbách určitě spolupracovat chceme, protože tam je jednoznačně výhodné postavit nějaké různé bloky proti většinou vládnoucímu hnutí ANO. V senátních volbách si umím také představit dohodu v některých obvodech, není nutné, aby STAN kandidoval všude. Jsme ochotni podpořit i zajímavé kandidáty jiných uskupení.
Ty parlamentní volby jsou hrozně daleko. Situace může opravdu nazrát do chvíle, kdy zesílí nějací extremisté, a reakce demokratických stran bude přirozeně směřovat k tomu sdružit se v nějaký silnější blok. Na druhou stranu, aby k tomu mohlo dojít, tyto jednotlivé subjekty musí být silné a zdravé. A to je ten můj první úkol jako předsedy hnutí STAN, já chci zdravé, sebevědomé a samostatné STAN, které bude respektované. A potom se můžeme bavit o tom, zda to bude výhodné se spojit do nějakého širšího bloku.
Předseda Zelených Petr Štěpánek řekl, že to byla víceméně statistická chyba, že jste se dostali posledně do sněmovny. Není na čase spolknout hrdost a jít do opravdové integrace s dalšími stranami? Zvlášť když do sněmovních voleb jsou koalice takřka vyloučené kvůli vyšší hranici pro vstup do sněmovny?
Je tam možná nějaká integrace do nějakého předvolebního subjektu, to si jde představit, byť tomu naše zákonodárství úplně nepřeje. Já si myslím, že se ukáže, kdo má být nositelem té integrace. Kdyby se nám povedly krajské volby, senátní volby, tak základem integrace může být STAN. Ukazuje se, že jsme schopni sdružovat. Například v evropských volbách jsme dokázali přivést regionální sdružení, byli jsme prostředníkem mezi TOP 09 a Zelenými, kteří byli trochu znesváření. Takže to může být cesta.
Senátor Mikuláš Bek představil vize na změnu školství, které je pro STAN jednou z největších priorit. Zmínil například flexibilní střední školy, polytechnické vysoké školy. Kde sám vidíte největší deficit v českém vzdělávání?
České školství ve všech svých patrech nereagovalo na to, co svět dneška potřebuje. Školství nepochopilo, že je tady primární finanční gramotnost, že je to důležitější, než umět vyjmenovat ruchovce a lumírovce. Mladí lidé musí být připraveni na to, že ten svět, do kterého vstoupí po škole, bude úplně jiný, než svět na konci jejich aktivního života. A na to je ty naše školy nepřipravují. Pokud neučí mladé lidi pracovat s informacemi, tak jsou samozřejmě náchylnější k tomu, aby si neověřovali informace a věřili jednoduchým řešením.
Dalším bolestivým deficitem jsou platy učitelů. Pokud se je nepodaří výrazně zvýšit, tak učitelé nebudou motivovaní, prestiž povolání nevzroste, a pro mnoho lidí bude pedagogické vzdělání poslední volba. Také souhlasím s Mikulášem Bekem v tom, že bychom neměli odsuzovat děti v nějakém nízkém věku k tomu, že ono teď patři do nějaké sociální vzdělanostní skupiny a tam zůstane. Musíme mu dát možnost vyrůst. A konečně, naše vysoké školství musí mít v sobě velkou praktičnost a propojení s praxí. My tu máme akademickou sféru, která si žije nějakým odděleným životem a není tu vůbec propojení na byznys, výzkumná pracoviště, inovační centra.
V projevu jste řekl, že chcete nahradit sociální dávky sociálními pobídkami. Jaké pobídky by to měly být?
Například úřady práce by měly pobídnout člověka, aby se vrátil do systému. Měli by ho pobídnout, co by ten člověk chtěl dělat se svým životem, jakou práci by si představoval, jestli je ochoten se rekvalifikovat, dojíždět za prací. Úřady by měly lokálně ve spolupráci s různými institucemi vytvářet pobídky pro nejrůznější skupiny lidí. Další pobídky mohou být ze strany měst a obcí, a to zodpovědné zadávání veřejných zakázek. Mohou pobídnout firmy k tomu, aby v rámci investice zaměstnaly tři nezaměstnané.
Chcete zavést volební právo do komunálních voleb pro šestnáctileté. Už máte podporu dalších stran?
Já jsem mluvil spíše s jednotlivci, s poslanci Pirátů i hnutí ANO. Poslanci z ANO říkali, že ta myšlenka sama o sobě zas tak špatná není. Koneckonců i sociální demokraté napříč zeměmi EU to podporovali, takže se s nimi o tom chceme pobavit.
Nevěřím tomu argumentu, který se i v naší interní diskuzi ve STAN objevoval, a to, že mladí lidé se nechají lehko napálit. Já si nemyslím, že se šestnáctiletý nebo osmnáctiletý člověk nechá lehko napálit. Před prezidentskými volbami jsem zažil lidi starší generace, vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří věřili řetězovým e-mailům. Naopak si myslím, že ta mladá generace je mnohem odolnější vůči těm virtuálně-manipulativním metodám než starší generace.
Je mezi mladými o to vůbec v současné době zájem? Máte nějakou analýzu?
Pokud se jich zeptáte, tak oni vám v tom mladickém nadšení odpoví, že ano. Chceme to vyzkoušet na komunálních volbách, které mohou být indikátorem toho, zda zájem v té věkové skupině je, zda ta doba v České republice na to nazrála a zda jsme nepředběhli dobu.
Myslím si, že je to navázáno na školský systém. Pokud bude ten systém kvalitní a bude vychovávat napříč předměty k tomu, že lidé budou mít vztah k veřejnému prostoru, že to není ostuda se angažovat, mít názor a vyjádřit ho, tak potom věřím, že budou mít i chuť volit a zapojit se.
Nedopadne to ve sněmovně podobně jako s korespondenční volbou? Že k tomu budou rezervovaně stavět ty strany, které mezi tímto elektorátem nemají voliče? Což může být i hnutí ANO.
Samozřejmě tam toto utilitární rozhodování být může. Je to pokus. První, ale ne poslední. To téma si chceme vzít za vlastní a zkoušet to opakovaně předkládat.
| Vystudoval historii a germanistiku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školský management na Univerzitě Karlově v Praze. Než se stal politikem, pracoval jako učitel na kutnohorském gymnáziu. Je poslancem, zastupitelem Středočeského kraje a od roku 2010 starosta Kolína. Rakušan se chce nicméně z Kolína stáhnout, aby se mohl plně věnovat předsednictví Starostů a nezávislých. Je ženatý, má dceru a syna |
