E15.cz: Co vás na výsledcích voleb nejvíce překvapilo?
Dvořáková: Určitě to byl nízký výsledek ČSSD. Před volbami jsem očekávala, že získá 25 až 30 procent hlasů. V poslední fázi ale ČSSD ubralo i Ano. Řadu spíše středových voličů ČSSD také mohl odradit vliv prezidenta na Haškovo křídlo. Středoví voliči dostali strach, že když budou volit sociální demokracii, posílí postavení prezidenta. Sociální demokracie se před volbami nedokázala vůči Miloši Zemanovi vymezit. To je ale zatím řekněme jen taková hypotéza, propad strany ještě bude potřebovat podrobnější analýzu.
Kubáček: Před volbami jsem předpovídal, že se probudíme do situace izraelského parlamentu, to znamená naprosto roztříštěné politické scény mnoha politických stran ve sněmovně, navíc ještě zcela rozdělených na jednotlivé frakce, a mnoha výrazných osobností. Je pro mě ale překvapením skrumáž vyrovnaných volebních výsledků. ČSSD a Ano 2011 dělí 1,5 procenta, velmi podobný přetlak je na úrovni komunistické strany a TOP 09, stejná skrumáž následuje v oblasti KDU-ČSL, ODS a Úsvitu. Pokračuje to i před Sněmovnou, u Pirátů, Zelených a Strany svobodných občanů.
Volba tedy tentokrát byla nejen protestní, ale zároveň v sobě měla nějaký rozměr vyvažování. Řada politických stran bude muset zcela změnit strategii, bude se muset vyprofilovat. Bude to nejen případ Andreje Babiše a Tomia Okamury, ale i ODS a částečně TOP 09, která si bude muset velmi brzy položit otázku, jak bude pokračovat dál po Karlu Schwarzenbergovi, s jakými tématy a jak moc přizná Miroslava Kalouska jako faktickou tvář TOP 09 ve volení kampani. Podobné to bude i u KDU-ČSL, která dostala jedinečnou příležitost vrátit se do Sněmovny, ale bude si muset ujasnit, jak moc bude křesťanská a jak intenzivně bude lidovou stranou.
E15.cz: Rozhodla volby korupční aféra ODS, nebo vidíte i další aspekty?
Dvořáková: ODS prochází obrovskou krizí, trpí nedostatkem osobností. Problémem Nečasovy vlády bylo velmi slabé postavení premiéra, který podléhal vlivu kmotrů dosazujících jednotlivé ministr za ODS podle svého uvážení. ODS uškodil samozřejmě i ten skandál. Strana měla lépe pracovat s kapitálem místopředsedkyně Miroslavy Němcové jakožto ženy a političky, která není spjata s žádným skandálem. Kdyby ji vyslala do prezidentských voleb, tak by sice zřejmě nevyhrála, ale dosáhla by slušného výsledku na rozdíl od Přemysla Sobotka.
Už prezidentská volba naznačila, že někde je obrovský problém. V momentě, kdy ODS v předvolební kampani představovala Němcovou jako silnou premiérku, když paní Němcová je všechno možné než silná kandidátka na premiérku, tak se přepočítala. To se ale stalo i ČSSD, dávat odborářského vůdce do Prahy také nebyl zrovna strategický nápad.
Kubáček: Bezesporu kauza Nagyová byla velmi zásadní hlavně pro voliče ODS. Ukazuje se, že jich celá řada nepřišla, že je přesvědčená, že v ODS už neexistuje (personální) alternativa. Od Petra Nečase očekávali, že to bude uměřený, distingovaný, šetrný politik pravice, a ono se pak ukázalo, že si platí milenku ze státních peněz. V kombinaci s básničkami o ochraně daní, které se v realitě zvedly, to pro spoustu voličů byla urážka.
Pro levici tu byl fenomén Jiřího Rusnoka. Levicovým volič měl jednak problém s hádanicemi okolo volebních kandidátek a spory okolo podpory prezidenta Zeman. Nepomohly ani spory na levici okolo podpory kabinetu premiéra Rusnoka. Náhle se objevil fenomén Jiřího Rusnoka jako levicového ekonoma, čímž ČSSD ztratila monopol na levicové recepty. Když Bohuslav Sobotka málo pracoval s hejtmany, nesršel energií levicového mobilizátora hlasů a působil příliš jako parlamentní rutinér, tak to prostě nezafungovalo. Řada voličů se pootočila jinam – buď k Andreji Babišovi, nebo ke straně lidové, či k Tomiu Okamurovi.
E15.cz: Jaká koalice z voleb pravděpodobně vzejde?
Dvořáková: Ať, počítám, jak počítám a poslouchám politické vůdce, kteří říkají, s kým se bavit nebudou, tak vůbec netuším. Výsledek je patový. Jsou státy, kde politici přes patový výsledek mají pocit, že se musí domluvit a hledají řešení, které vytvoří alespoň jakousi stabilitu, tady jsem žádné hlasy politiků, kteří by volali po nějakém řešení umožňujícím vládu, nezaslechla.
Kubáček: Mám tip na koalici ČSSD, Ano a KDU-ČSL. Změní se ale strategie, zatímco v minulosti spíš strany menší využívaly tlaku na stranu velkou a hrozily předčasnými volbami. Tady naopak počítám s tím, že sociální demokracie bude pracovat s variantou předčasných voleb, které by mohly být v roce 2016 společně s krajskými volbami, aby ČSSD mohla mobilizovat svoje voliče a aby mohla náležitě využít jak své exhejtmany ve vládě, tak i populární hejtmany v krajích.
E15.cz: Hrozí kvůli patovému výsledku další volby?
Dvořáková: Doufám, že politici dostanou rozum. Předčasné volby by nic nevyřešily.
Kubáček: Vláda vznikne, vznikne za pomoci prezidenta republiky, ale nedivil bych se, že budou předčasné volby v roce 2016.
E15.cz: Jakou roli sehraje v povolebních jednáních prezident?
Dvořáková: To jsme všichni zvědavi. Něco naznačuje už to, že svolal zasedání Sněmovny až za měsíc, tedy v posledním možném termínu. Bylo by dobré, aby si strany mezi sebou mezitím ujasnily, jakou variantu vládnutí budou podporovat. Fragmentovaný parlament dává prezidentovi vždycky prostor než parlament s jasnými většinami. Vládu lze jmenovat, až když skončí ustavující zasedání Sněmovny, které bude docela nabyté, protože kromě toho, že se strany musí dohodnout a zvolit vedení (Sněmovny), tak budou také schvalovat zákony Senátu.
Je velmi obtížné dohadovat se na tom, jak bude sestavené vedení sněmovny, když není jasné, kdo bude ve vládě. Tohle spolu samozřejmě souvisí – pokud má jít významný hráč do opozice, dostane třeba předsedu Sněmovny. Mám ale obavy, že politická kultura šéfů mnoha našich stran i přístup prezidenta k jeho funkci budou situaci spíše komplikovat.
Kubáček: Velmi významnou. Neúspěch zemanovců trochu přehluší právě aktivita prezidenta republiky. Následující měsíce se budou odvíjet od jednání a schůzek, které svolá. Bude velmi výrazným moderátorem, nemluvě o tom, že i on promluví do vnitřní situace ČSSD.
E15.cz: Zahraniční média hodnotí české volby skepticky. Ovlivní jejich výsledek vztahy Česka se sousedními státy a Evropskou unií?
Dvořáková: Bezprostřední vztahy to neovlivní. Problémem je, že zde dochází k rozkladu stranického systému, nutno ale říci, že to prožilo například i Polsko po volbách v roce 2001. Nemyslím si, že by to mělo dopady na zahraniční vztahy. Nestabilní vláda je ale negativní zprávou pro dlouhodobé zahraniční investory.
Kubáček: Nedomnívám se, protože řada zemí Evropské unie má tradici křehkých nebo dokonce menšinových vlád. Je to spíš učení se něčemu novému. Česká republika vyjma situace na začátku 90. let nebyla politickým systémem, který by přál soužití mnoha politických stran. V minulosti byl výrazný Václav Havel jako politický lídr Občanského fóra, později Václav Klaus jako lídr dominantní pravicové strany a posléze Miloš Zeman. Vždycky to bylo o nějaké dominantní politické straně nalevo a napravo. To se změnilo, takže se i zahraničí učí orientovat v mapě podobně silných táborů a roztříštěného stranického spektra. Co se týče zahraničního renomé, stability koruny či naší vývozní politiky by to nemělo mít žádný reálný dopad.
