Start-upový fond z Polska mAccelerator nedávno dokončil potřebné byrokratické kroky ke svému založení a nyní se začal poohlížet v Česku a zemích OECD po vhodných projektech. „Máme padesát milionů euro, které jsou složeny na účtech a čekají na využití,“ potvrdil spoluzakladatel fondu Wojciech Chmielewski.
Co vás přimělo se začít poohlížet mimo Polsko a jak daleko za hranice smíte?
Podle mého názoru je 50 milionů eur určených výhradně na investice do fintech start-upů pro český, ale i polský či slovenský trh příliš mnoho. Máme proto větší ambice.
Hlavním mandátem fondu je tak investovat v zemích OECD. Členské země podle nás poskytují dostatečné zajištění investic a silný právní rámec. Nejde tedy výhradně o polský fond, byť jeho hlavním investorem je mBank.
Původně jste ale cílili právě na Polsko, Česko a Slovensko…
Soustředili jsme se zde hlavně na propagaci našich ambicí, plán investovat napříč zeměmi OECD tu ale byl od samého začátku. Nicméně ano, je docela možné, že právě díky naší přítomnosti v regionu střední a východní Evropy bude naše portfolio tvořeno z většiny start-upy z „domovských“ zemí.
Jsem zde na první z mnoha cest, které mám po Česku na příští měsíce naplánovány – zahrnují schůzky se start-upisty a jednání o možné podobě podpory, kterou jim můžeme s našimi zkušenostmi z bankovnictví poskytnout.
Polský trh je extrémně konkurenční. Přítomnost skupiny mBank v Česku momentálně nemusí být vnímána jako příliš silná, v budoucnu ale zaregistrujete postupné sbližování nabídky služeb, které máme vyzkoušeny právě z Polska. Jsme navíc netradičním investorem, protože disponujeme armádou odborníků z bankovního sektoru. Vybraným start-upům jsme navíc schopni nabídnout testovací prostředí jako žádné jiné – naši banku a klienty, kteří s námi již dříve některé naše interní nápady testovali.
A pokud půjde o velmi nadějné řešení, které se nám bude líbit, jsme schopni nabídnout prostředí zahrnující přes pět milionů uživatelů.
Jaké rozdíly vidíte mezi českými a polskými start-upy?
České start-upy jsou mnohem lépe připraveny na uvedení na mezinárodní trh než ty polské. Je to dáno „zmlsaností“ polských start-upistů. Velikost tamního trhu je tak trochu ukolébala s tím, že jim prostě 40 milionů potenciálních klientů k oslovení stačí, a pozapomínají na mezinárodní expanzi. A pak samozřejmě narazí, když zjistí, že polský trh je i tak malý. Malá velikost českého trhu naopak nutí vaše start-upisty myslet rovnou „ve velkém“. To je zde velmi společné s jinými úspěšnými start-upovými trhy jako mají v Izraeli či Estonsku.
Ukažte mi úspěšný příběh start-upu, který je vázán pouze na jednu geografickou oblast. Musel by to být svým způsobem monopol pro danou službu či řešení, ovládat 80 procent trhu.
Proto jste se také zaměřili hlavně na oblast software? Aby se vám lépe expandovalo?
Ano, je to perfektní exportní služba, kterou není nutné vázat na geografické hranice.
Jak bude definována vaše činnost? Často se o investorech mluví jen jako o „poskytovateli peněz“, ale to, co zmiňujete, tak rozhodně nezní…
V Polsku mají start-upisté k dispozici příliš mnoho státních peněz, které je tak trochu rozmazlují. To vytváří situace, které často vedou k opomenutí toho odborného růstu firmy a její menší připravenost na tvrdou konkurenci.
Hodláme ty začínající nápady podrobit nejen důkladnému prověření z hlediska proveditelnosti, ale také hlavně z hlediska návratnosti investice, jestli jsou schopné si na sebe vydělat. Ono je obecně vždy snazší najít řadu drobností, které třeba nějak vylepší naše služby, ale komerčně jsou nepoužitelné.
Kam míříte po návštěvě Česka?
Nyní se soustředím na Evropu. Samozřejmě navštívím Londýn, Berlín, ale na pořadu jsou také Bratislava či Budapešť. Česko je ale pro nás takovým přirozeným prostorem, kam jsme jednak mohli zavítat rychle, ale kde také hodláme hledat často.
Na které oblasti, v nichž start-upy působí, se hodláte nejvíce zaměřit?
Kyberbezpečnost – to je velmi významná oblast, obzvláště pak z pohledu zabezpečení našich klientů před útoky malwaru. Integrace takových řešení do nabídky finančních služeb je velmi lákavé. Dále nás velmi zajímá softwarová automatizace: nalezení řešení, která pomohou administrativního chodu.
Třetí velkou oblastí je oblast plateb. S blížícím se nástupem nové platební směrnice dojde k velmi tvrdé konkurenci, většina bank se tak jako tak bude muset otevřít třetím stranám, zasdílet s nimi zákaznická finanční data. Na tuto situaci chceme být připraveni.
Ve které z těchto oblastí je nejvíce firem k výběru?
Z hlediska počtu start-upů jde podle mého názoru obecně o vyrovnané oblasti. V Česku ale očekáváme více výborných řešení třeba z oblasti té kyberbezpečnosti. Co se týče automatizovaného software jsou na tom podle mého názoru velmi podobně trhy v Česku, Polsku a třeba Rumunsku. Silná platební řešení lze najít napříč trhy, má to ale jednu vadu: dost se opakují.
Což je ale běžný syndrom ve start-upovém prostředí.
Přesně tak. Mnoho z nich je proto odsouzeno k zániku.
Jak velké budou vaše jednotlivé investice?
Malé investice budou začínat kolem stovky tisíc eur a jejich rozsah bude moci být až do 8,5 milionu eur. Když uvidím, že se bance dané řešení líbí, máme možnost tento „práh“ překročit, a to až o polovinu.
Ale není to jen o penězích, těch je v dnešní době na trhu dostatek. Můžeme zmíněným start-upům nabídnout rychlé uvedení do praxe, to v případě tak velké instituce jako je mBank může být zajímavější. Bude vždy záležet na nápadu, technologiích a hlavně lidech.
Hovořil jste o potenciálu k mezinárodnímu uvedení, ale přeci jenom máte „testovací prostředí“, které je definováno geograficky, tedy trojicí trhů, na kterých působíte. Nebojíte se, že zde vyvinutá řešení či inovace budou až příliš šity na míru středoevropské mentalitě?
Nezapomínejte, že matkou mBank je skupina Commerzbank z Německa. Rozhodovací proces kolem případné investice s tímto bude samozřejmě také počítat. A hlavně, jde-li o technologické řešení, tak transfer je vždy mnohem snazší.
Už máte vybrány nějaké favority?
Ano, už jsme si vytipovali nějaké projekty. Doufám, že případná partnerství s nimi oznámíme někdy na podzim. To bychom měli mít uzavřeny první dvě investice.
