Vpád Ruska na Ukrajinu rapidně urychlil přechod české armády z východní techniky na západní. Pro ředitele LOM Praha Jiřího Protivu to znamená, že státní podnik, který modernizuje, opravuje a udržuje vojenské vrtulníky a letadla, musí co nejrychleji „westernizovat“. LOM přesedlává z ruských vrtulníků na americké venomy a vipery, zároveň cvičí piloty západních armád pro létání s nejmodernějšími stíhačkami F-35.
Česko se již delší dobu odstřihává od ruské vojenské techniky a ještě víc prohlubuje vazby na západní výrobce. Jak vás to ovlivňuje?
LOM mění svou tvář. V minulosti se téměř výhradně zaměřoval na opravy a servis vrtulníkové techniky řady Mi ruské provenience. Armáda přezbrojuje na západní technologie, takže i my „westernizujeme“ naše portfolio. Konkrétně se jedná o vrtulníky platformy H-1, tedy vrtulníky Viper a Venom od amerického výrobce Bell. Armádu podporujeme zajišťováním životního cyklu strojů i výcvikem personálu.
Loni jsme pro ně vytvořili závod na letecké základně v Náměšti nad Oslavou. Je tam umístěno i námi vybudované simulační centrum, kde se nachází první ze dvou simulátorů na Viper a předpokládá se instalace simulátoru i na Venom.
Díky vládou schválenému nákupu stíhaček F-35 získáme nové kompetence a obchodní příležitosti. Další jednání vedeme například s brazilským Embraerem. Vzhledem k tomu, že ministerstvo obrany vyjednává o pořízení dvou transportních letounů C-390, mohli bychom se u tohoto projektu zapojit v rámci průmyslové spolupráce do servisu a údržby těchto letounů a výcviku personálu.
Důležitou součástí LOM je centrum v Pardubicích, kde provádíte základní, pokročilý i taktický simulační výcvik pilotů nejen české armády. Čeká centrum vzhledem k oddělování od Ruska hlubší obměna techniky?
Zájem o výcvik obzvlášť v poslední době významně roste, a to jak u výcviku na letecké flotile, tak v rámci taktického simulovaného výcviku. Jsme mimochodem jediní v Evropě, kdo disponuje taktickým simulačním centrem se sofistikovanými kokpity pro L-39, L-159, gripeny nebo F-16 v pardubickém středisku. Tam se neučí piloti létat, ale takticky bojovat. V dubnu centrum oslaví dvacet let existence, nyní ho nicméně čeká skutečně výrazná proměna. Když vzniklo, techniku do něj vložilo ministerstvo obrany. Jelikož flotila začíná zastarávat, tak se musíme připravit na budoucnost a flotilu postupně obměňovat.
Děje se tak?
Ano, příkladem je L-39C, dvoumístný dolnoplošník od Aera Vodochody, který postupně vyměníme za L-39NG téhož výrobce. S ním jsme loni podepsali smlouvu na nákup čtyř strojů s opcí na další čtyři. Obnovíme i flotilu letounů Zlín, rozšiřujeme flotilu vrtulníků Enstrom ze šesti na deset, kde reagujeme na vyšší poptávku.
Ruská agrese na Ukrajině vyvolala vlnu zbrojení nejen v Evropě a zámoří, státy navyšují rozpočty na obranu. Jak byste popsal aktuální náladu na trhu?
Stále probíhající konflikt na Ukrajině státy probudil. Uvědomily si, že bezpečnost je nejdůležitější. Obrací se na nás čím dál více zákazníků. Mimo jiné i proto, že dříve spolupracovali s Ruskem či Ukrajinou.
Kdo jsou typičtí partneři, kteří se na vás obracejí?
Pocházejí z celého světa. Upřednostňujeme českou armádu, následně země EU a NATO. Až poté vyhodnocujeme poptávky ze zahraničí. Třeba takové Thajsko zbrojí velmi intenzivně a uvědomuje si, jak důležitý je výcvik. Ten provádí v našem centru. Nyní nově navýšilo počty pilotů královského letectva, kteří u nás cvičí na simulátorech pro gripeny. Nově chtějí využívat i náš výcvik na trenažéru ke stíhačce F-16. Reference ve výcviku i opravách vrtulníků máme se slovenskou, polskou, nigerijskou, brazilskou, severomakedonskou nebo s bulharskou armádou. Školíme dále například i příslušníky iráckého letectva.
Spolupracujete také s ukrajinskými partnery?
Dodávají nám náhradní díly do techniky východní provenience, jde například o společnosti Motor Sič nebo Ivčenko-Progress. My jim zase pomáháme s implementací citlivých vojenských systémů na paluby vrtulníků. To je relativně nový kontrakt, více říci nemohu.
Vláda schválila nákup 24 letounů F-35 od amerického výrobce Lockheed Martin. Součástí kontraktu za 150 miliard korun je i zapojení českého průmyslu. Zapojí se i LOM?
S Lockheedem jsme dlouhodobě v kontaktu a během Dnů NATO v září jsme podepsali memorandum, které nám zarámovalo budoucí možnou spolupráci. Jsme velmi rádi, že LOM a naše dceřiná společnost VR Group patří mezi jedenáct českých společností, které se zapojí do průmyslové spolupráce, jež vyplývá z programu F-35. Na základě memoranda jsme již nyní dosáhli dvou konkrétních dohod s Lockheedem. Finalizují se už jen detaily, k podpisu ze strany LOM a Lockheedu by mělo dojít začátkem příštího roku.
Na čem jste se tedy dohodli?
První projekt se týká výcviku pilotů, který podepíše LOM, druhý projekt řeší simulační technologie, ten získá VR Group. Co se týká výcviku – Lockheed bude přizpůsobovat výcvikové osnovy našeho centra leteckého výcviku v Pardubicích k tomu, aby tam mohli být školeni piloti prostřednictvím nových L-39NG na novou moderní technologii letounů F-35. Pro tyto účely musíme získat patřičné kompetence a ty je k nám Lockheed připraven přenést. Kompetence budeme moci do budoucna komercializovat.
Jinými slovy budete moci nabízet a prodávat výcvik i jiným zákazníkům než české armádě?
Přesně tak. Navíc nám to umožní provádět výcvik i pro jiné letouny západní provenience než „jen“ F-35. V dlouhodobém horizontu počítáme s tím, že se zde budou školit desítky českých pilotů. Půjde jak o základní výcvik, tak o ten pokračovací. Pro představu o počtech: v Čáslavi je nasazených dvanáct gripenů, se kterými létají zhruba dvě desítky pilotů.
Jak konkrétně bude v LOM výcvik probíhat?
Výcvik bude probíhat na simulátorech pro L-39 NG a na letounech L-39NG, které jsme nakoupili od Aera Vodochody a zapojujeme je do výcviku začátkem roku 2025 jako platformu, která vyhovuje požadavkům na přípravu pilotů stíhacích letounů páté generace.
„Efpětatřicítek“ má v hangárech evropských armád parkovat přes šest set do roku 2030. Pilotů, kteří se na tyto stroje budou muset vycvičit, tak bude jistě přes tisíc. To je pro vás potenciálně významný byznys, že?
Existuje aktivita NATO Flight Training Europe, která cílí právě na sdílení výcvikových center v rámci aliance. Certifikaci na základní výcvik pilotů máme v Evropě jen my a Italové na Sardinii. Je to do budoucna obrovská příležitost dostat k nám piloty z jiných zemí.
Jednání o těchto potenciálních kontraktech na školení evropských pilotů zatím oficiálně ještě neprobíhají?
Neformálně už diskutujeme. Nejdřív je ale potřeba získat kompetenci a certifikaci.
Kolik vás bude stát příprava, abyste výcvik byli schopni zajistit? Jak vysoké tržby si od něj slibujete?
Už jsme nakoupili čtyři letouny L-39NG za 2,1 miliardy korun. Musíme také vybudovat simulační halu a připravit personál. Náklady se tak budou pohybovat v řádu stovek milionů korun a ve stejném řádu očekáváme i roční tržby.
V čem spočívá vámi zmíněný druhý projekt, na kterém jste se dohodli s Lockheedem?
Je o provozu, údržbě a o modernizaci simulátorů pro letouny F-35. Technologie budou instalovány na letecké základně v Čáslavi, ze které by měly české F-35 operovat. Část výcviku proběhne na zemi na simulátorech, které jsou obligatorní součástí výcvikových programů, a to nejen vzhledem k značným nákladům na samotnou letovou hodinu F-35. Jednotky simulátorů dodá české armádě Lockheed, VR Group bude následně simulátory udržovat, provozovat a upgradovat.
VR Group se na simulátory pro pozemní a vzdušné síly zaměřuje dlouhodobě. Aktuálně bude pro projekt bojových vozidel pěchoty dodávat komplexní simulační řešení, dále také vyvíjí simulační střelnice pro Policii ČR nebo Hradní stráž.
Jakou hodnotu tyto dva projekty mají?
Hodnota obou projektů činí vyšší jednotky milionů dolarů. Jedná se o hodnotu know-how a technologií, které nám poskytne Lockheed. Hodnotu kontraktu finalizujeme, časem se může zvýšit s tím, jak se bude v těchto oblastech spolupráce s Lockheedem rozvíjet.
Usilujete také o kontrakty, které by se týkaly přímo letounů F-35?
Ano. S Lockheedem postupujeme krok po kroku, nicméně už nyní jednáme i o našem možném zapojení do servisní podpory letounů F-35. Diskutujeme však i o vzájemné spolupráci k platformě F-16 a dalším, které jsou v portfoliu společnosti Sikorski, jež patří do skupiny Lockheed Martin.
Co jsou nejsložitější překážky v přechodu z ruských vrtulníků na americké vrtulníky a stíhačky?
Musíme změnit procesy a myšlení. Pro představu, když opravujeme ruské vrtulníky, musíme některé součástky vyměnit „jen“ proto, že uplynula povolená maximální doba pro jejich užívání. Západní technika funguje tak, že součástku vyjmeme, přezkoušíme, a pokud splní parametry, můžeme ji vrátit do stroje. Jsem rád, že v LOM udržujeme stávající schopnosti a přinášíme nové příležitosti, které pro naše zaměstnance zajistí práci na další desítky let.
Ruské vrtulníky jsou ve vašich hangárech postupně nahrazovány vrtulníky Viper a Venom od americké společnosti Bell. Jak je LOM připraven na jejich servisování?
Nyní jsou všechny čtyři bojové Vipery a dva Venomy v Česku, zbývá dodat šest Venomů. Darem navíc obdrží Česká republika dalších osm vrtulníků platformy H-1 od USA. Máme pro ně vybudovaný nový závod s nově vyškolenými techniky. S ministerstvem obrany jsme letos podepsali servisní smlouvu na tento typ vrtulníků na dalších sedm let, jedná se asi o miliardu korun.
Už víte, jak budete hospodařit letos s výhledem na příští rok?
Předpokládám, že letos dosáhneme zisku kolem deseti milionů. Obrat by se měl pohybovat kolem 1,5 miliardy. Obchodní plány na příští rok právě sestavujeme, máme ambici navýšit tržby o dvě stě milionů a dosáhnout zisku, který bude mírně vyšší než letos. Do budoucna bychom mohli díky americkým vrtulníkům a stíhačkám generovat obrat v řádu miliard ročně.
Vize podniku pro příští desítky let je tedy mnohem hlouběji spjata se Západem než v minulosti?
Je to tak. Naše zákazníky přivádí to, jakou techniku umíme obhospodařovávat. V našem oboru rozhodně pozorujeme, že se oddělování Západu a Východu urychluje, prohlubuje. LOM je teď v mezidobí, kdy dojíždí ruskou techniku v podobě vrtulníků řady Mi, u níž jsme ještě několik let připraveni zajišťovat její životní cyklus i bez ruské podpory. Budoucnost LOM je ale výhradně svázaná se západními technologiemi.
Jiří Protiva (40)Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, na několika ředitelských pozicích působil na ministerstvu obrany. Poté se přesunul na post ředitele do Vojenského technického ústavu, od roku 2021 působí v pozici ředitele státního podniku LOM Praha. Má bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. |
