Jeho společnost do Česka přivedla komiksy s Batmanem či Spider-Manem, prodejnosti ovšem jasně kralují kocour Garfield a uličník Bart Simpson. Cena dobře zachovaného komiksu se navíc může zhodnotit až stonásobně. „První vydání časopisu Crew, které před dvaceti lety stálo 66 korun, dnes prodáte za dva tisíce,“ říká spolumajitel nakladatelství Crew Petr Litoš.
Obliba komiksů stoupá. O jak velkém trhu se v případě České republiky bavíme?
Odhaduji ho na 100 milionů korun ročně. Loni tu vyšlo asi 200 titulů, z toho nějakých 80 vydala naše společnost. Dalšími významnými producenty jsou například nakladatelství Albatros, BB art, Argo, Comics Centrum nebo Paseka. Jde v podstatě o luxusní zboží. Nejlevnější knížky sice začínají někde na 140 korunách, cena za výpravnější publikaci ale může být i několik tisíc. Celkově je trh s komiksy na podobném obratu, jako jsou elektronické knihy.
Češi hledají nové cesty, jak zhodnotit peníze. Lze k tomu využít i komiksy?
Jsou zákazníci, kteří si dnes kupují komiks rovnou dvakrát. Jeden mají na čtení, ten druhý ani nevybalí, aby se nepoškodil, a hned si ho schovají do sbírky. Při prodeji knihy v budoucnu o ceně rozhoduje, v jakém je stavu. V zahraničí jsou specialisté, kteří hodnotí kvalitu exempláře na škále od 1 do 10. Například některé starší, ovšem špatně zachované vydání komiksu X-Men stojí 20 dolarů. Ale tentýž titul v kvalitě 9+ může stát dva tisíce dolarů.
Je nějaký český titul, který se po čase výrazně zhodnotil?
Třeba první číslo časopisu Crew, které stálo na konci roku 1996 jen 66 korun, se dnes prodává v ceně kolem dvou tisíc. Mohu uvést také příklad z naší beletrie. Dobře zachovanou původní sci-fi Cesta krve autora Jiřího Kulhánka, což bývala v devadesátých letech kniha za dvě stovky, dnes můžete prodat za sedm nebo osm tisíc korun.
Na superhrdiny je tradičně navázán prodej plastových figurek a další merchandising. Roste sběratelská hodnota i u těchto hraček?
Všimněte si, že když přijdete do obchodu, skoro všechny tyhle figurky jsou z limitovaných edicí. Výrobce nabídne záměrně jen 250 sošek a už se od začátku počítá s tím, že jejich cena poroste. To je výhodné i pro prodejce. Nevadí mu, pokud mu tam figurka pár měsíců stojí a neprodá se. Je to ekonomická logika postavená naruby. Máte skladové zásoby, jejichž cena s časem roste.
Komiksy byly dřív vnímány jako koníček pro okrajovou subkulturu. Mění se to?
Tvrdé jádro tvoří stále těch několik tisíc fanoušků – dnes mužů nad třicet let – kteří jdou s tímhle fenoménem v Česku od začátku. Ovšem například na Facebooku už dnes zájem o komiksy deklaruje skoro 400 tisíc Čechů. Za masovou popularitu v poslední době tenhle žánr vděčí hlavně úspěchu filmů od společnosti Marvel a také televizní sérii Živí mrtví.
Které kreslené postavy táhnou nejvíc?
Nejúspěšnějším titulem v naší produkci je suverénně kocour Garfield. Dosud jsme prodali 500 tisíc knih. Dalším tahákem je Bart Simpson. Například jen ostravská městská knihovna bere 24 výtisků od každého vydání. Tak si představte, jaký je o ten sešit mezi čtenáři asi zájem. Tyhle „masovky“ nám vydělají na artové tituly, u kterých je obchodní úspěch nevyzpytatelný. Průměrný náklad jednoho komiksu u nás bývá 1500 až dva tisíce výtisků.
Nakladatelství teď experimentují s novými metodami prodeje. Třeba s tím, že kniha vyjde jen tehdy, pokud si ji předem objedná určitý počet zákazníků…
Dovolím si poznamenat, že tohle je jenom marketingový trik. Všimněte si, že oni mají knihu hotovu měsíc poté, co skončí termín pro předobjednávky. Za tak krátkou dobu komiks nevyrobíte. Když hodně šturmujete, trvá to tak pět šest měsíců.
Takže vy tento postup nepoužijete?
Chceme letos zkusit klasické crowdfundingové financování přes Startovač. Také jsme rozjeli vlastní projekt Modrá Crew. To je snad 120. pokus nabídnout Čechům kvalitní dospělé evropské komiksy – zatím tu pořád dominují ty anglosaské a japonské. V rámci edice Modrá Crew vždycky nabídneme předplatitelům tři čtyři evropské tituly, ať sami rozhodnou, který z nich máme přespříště vydat. První hlasování vyhrála francouzská historická fantasy Třetí zákon.
Komiksové knihy jsou specifické tím, že mnohé vycházejí postupně ve vícedílných sériích. V Česku ale některé edice skončily… bez konce. Proč?
Před třemi lety přišel moment, který důvěru čtenářů hodně poznamenal. Dvě česká vydavatelství v krátké době ukončila bez pokračování skoro dvě desítky sérií, protože se dostatečně neprodávaly. Když čtenář dostane první díl příběhu a nikdy se nedozví, jak story skončí, je to skoro trapné. My jsme tehdy uspěli díky tomu, že jsme jasně řekli: sérii, kterou začneme, také dokončíme. I kdyby další díly nebyly ziskové.
Knihkupectví se prý zdráhají komiksy vystavovat. Proč?
To stále platí. Komiksy se hodně kradou, protože jsou většinou dražší než beletrie. Navíc se tvrdí, že si je oblíbili na čtení taxikáři, pro které je zloději kradou na objednávku ve stylu „přines mi ten a ten díl Conana“. I spolumajiteli našeho vydavatelství Jiřímu Pavlovskému se občas stane, že mu přijde do knihkupectví nabídnout neznámý člověk pět nevybalených nových komiksů. Ctíme samozřejmě stavovskou kolegialitu a tyhle nabídky odmítáme.
V Česku máme tradici už z dob socialismu sahající od Čtyřlístku až po kreslené sci-fi seriály v časopisu ABC. Prosadily se ale nějaké české komiksy v nové éře i v zahraničí?
Mezinárodní úspěch sklidila například série Nitro výtvarníka Jiřího Gruse a scenáristy Štěpána Kopřivy. Prodali jsme ho už do osmi zemí. Dnes už vůbec není diskvalifikující, pokud jste autor z České republiky, a ne z anglosaských zemí. Rozhoduje kvalita. Prodej práv vynesl řádově několik tisíc dolarů v jednotlivých zemích, záleží na plánovaném nákladu a na dalších okolnostech.
Jak drahý je naopak nákup zahraničních práv pro ČR?
Oproti beletrii je rozdíl v tom, že kupujete navíc i grafické podklady. Řádově vyjde copyright na jeden kvalitnější zahraniční komiks také na jednotky tisíc dolarů, grafické podklady jsou podobně drahé. Dlouhé ale mohou být námluvy u autorů, zejména těch japonských, kteří platí v komiksu za špičku. Než jsme získali souhlas s českým vydáním japonské manga série Naruto, což je třetí nejúspěšnější japonský komiks všech dob, trvalo to deset let. Japonci jsou nároční, ale když už jednou jejich důvěru získáte, jsou pak zlatí.
Čím se obchod tak protahuje?
Japonci berou vydání komiksu jako velký závazek. Všechno chtějí poslat k náhledu, na všechno se detailně vyptávají. Zatímco Američané tu nebyli kvůli komiksům nikdy a obchod vedou svižně a na dálku, Japonci dvakrát za rok osobně přijedou. Obejdou knihkupectví, sledují, jak jsou knihy vystaveny.
Jednání s nimi někde na veletrhu je zvláštní. Přestože vědí, že vy tam přijdete sám, jich dorazí pět nebo šest. Nikdy neřeknou přímo „ne“. Místo toho se snaží odvést řeč na jiné téma. Pokud vám neodpoví na e-mail Francouz, prostě na to zapomněl a musíte ho urgovat. Pokud neodpoví Japonec, v podstatě víte, že vám jen nechce napsat zamítavou odpověď.
Dvacet let jste vydávali kultovní časopis Crew. Jak skončil?
Loni jsme ho zastavili, místo toho přecházíme na elektronická média. Máme tříminutový pořad na jedné hudební televizi a začali jsme také natáčet nový pořad Komiksář, který publikujeme na YouTube. Nové knihy v nich komentují samotní čtenáři. Zafungovalo to. Už teď má Komiksář větší sledovanost, než kolik měl časopis čtenářů.
| Petr Litoš (44) |
| Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1997 spoluzakládal nakladatelství Crew. Z původně fanouškovského projektu vyrostl seriózní byznys. Loni měla firma obrat 30 milionů korun. Spolumajitelem nakladatelství je podnikatel Jiří Pavlovský. Společnost vydává knihy se superhrdiny Batmanem, Spider- -Manem, Lobem a s dalšími. Vydávala také časopis Crew, který byl ovšem loni zastaven a nahrazen dvěma videopořady. Petr Litoš podniká i v oblasti výpočetní techniky, spoluvlastní firmu Grand IT. Má tři děti, které rády čtou komiksy o Asterixovi a Bartu Simpsonovi. |
