Pražské Výstaviště se po letech chátrání postupně probouzí, když postupnou proměnou prochází celý areál. „Aktuálně startuje nejvýznamnější akce, a tou je rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce,“ říká Tomáš Hübl, předseda představenstva městské společnosti Výstaviště Praha. Náklady na dostavbu a kompletní rekonstrukci paláce přesáhne dvě miliardy a má trvat tři roky. Letos na Výstavišti dokončí stamilionové rekonstrukce Křižíkových pavilonů a divadla Spirála.
Rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce s blížícím se jarem startuje. Co nového na pražském výstavišti vznikne?
Po letech plánování se nyní předalo staveniště sdružení zhotovitelů, a staví se oplocení. Termín dokončení celého projektu je do tří let a s cenou jsme nyní mírně nad dvěma miliardami. Jedná se o kompletní rekonstrukci střední budovy a pravého křídla, ne jen o dostavbu shořelého levého křídla. Nové levé křídlo bude podsklepené a vzniknou obrovské suteréní prostory se sklady, garážemi, gastrotechnikou a návštěvnickým zázemím. Změna bude zásadní v tom, že se budova konečně posune do současnosti. To znamená, že vznikne funkční vzduchotechnika, protipožární zabezpečení a další technologie.
Přemýšlíte již o tom, jakou akcí za tři roky zahájíte novou éru Průmyslového paláce?
To ne, to je zatím ještě moc daleko a v průběhu té doby se může stát cokoliv. Uvidíme, jak bude stavba probíhat. Průmyslový palác je na výstavišti jediná stavba, kterou administruje přímo magistrát přes své odbory, a ne my, jako společnost Výstaviště Praha. Jsme ale součástí týmu.
Co se již na výstavišti ve vaší režii zrekonstruovalo či vybudovalo nového?
Tři roky od převzetí výstaviště řešíme a kultivujeme volné plochy ve spodní části. Ty jsou již z devadesáti procent upravené. Nyní se dodělávají plochy u Maroldova panoramatu a prostor po vyhořelém divadle Globe a hlavně dobíhají rekonstrukce ostatních budov. Letos má být hotová jak rekonstrukce všech Křižíkových pavilonů, kde vzniknou například zalené střechy s pochůznými palubami a provoz má letos do konce roku zahájit divadlo Spirála.
Dále dokončíme rekonstrukci bývalé restaurace Bohemia a zahájíme rekonstrukci střechy a fasády Lapidária. Tato budova Národního muzea s pražskými stavebními a architektonickými památkami je v hrozném technickém stavu. Například střechou zatéká a to budovu nesmírně degraduje. Ve spolupráci s muzeem se chystá i obnova vnitřní expozice. Rekonstrukce střechy a fasády se má uskutečnit bez uzavírky pro návštěvníky.
Letos bude dokončená rekonstrukce divadla Spirála. K čemu bude budova sloužit?
Divadlo se obnovuje v původním tvaru. Zůstane kruhová scéna, která fungovala v devadesátých letech a kromě toho přibude v suterénu kruhový sál, což je nový multifunkční prostor s kapacitou téměř tisíc lidí. U Spirály je důležité, že bude po letech vybavená plnohodnotnou divadelní technologií, což se v devadesátých letech nepodařilo.
Do Spirály se letos vrátí divadelní představení. Co se připravuje?
Uvidíme, jak půjdou dokončovací práce, ale na podzim by mělo být hotovo. V tomto případě se již chystají zahajovací akce. Rozhodně se chceme vrátit k nejtradičnější produkci, která ve Spirále byla, a to je muzikál Jesus Christ Superstar. To chceme využít v muzikálově koncertní verzi a přemýšlíme o dalších věcech. Při otevření chceme ukázat potenciálním partnerům a veřejnosti, co všechno je možné v budově dělat. Rádi bychom zkombinovali divadelní část, cirkusovou, protože se k tomu nabízí obrovská výška budovy, a klasickou hudební scénu, aby se využily technologické možnosti sálu.
Provoz divadla zůstane po modernizaci ve vaší režii, nebo uvažujete o pronájmu?
Spirálu budeme provozovat my, jako společnost Výstaviště Praha, ve vlastní dramaturgii s vlastním technickým personálem. Respektive, v tuhle chvíli máme takový plán a uvidíme, zda to bude fungovat. Chtěli bychom se vyhnout tomu, že bychom budovu někomu unikátně pronajali, protože to by zásadně omezilo naše možnosti a my věříme, že o prostor bude zájem i na pořádání konferencí, kongresů a rozličných eventů. Obdobný sál totiž v Praze není a dlouho nevznikne. Ve chvíli, kdy bychom to někomu pronajali, tak by se pro nás pořádání akcí velice komplikovalo.
Jsou na stole nějaké podobné plány na nedalekou scénu Pyramida, kterou pronajímáte na muzikálovou produkci Františkovi Janečkovi?
Pyramida je v dnešní době komplikovaný případ. Myslím, že je to složité pro doktora Janečka, protože se prakticky dva roky nehraje, nebo je návštěvnost výrazně omezená. Pyramida je původně průmyslový pavilon, který vznikl pro potřeby Všeobecné československé výstavy v roce 1990. Situace je nyní taková, že dům je náš, ale celý interiér divadla patří doktoru Janečkovi, který nám platí nájem a je otázkou, co s tím bude dál. Produkce v současné době příliš nefungují, lockdown například zhatil premiéru muzikálu Fantom opery a obavy lidí z návštěvy divadla jsou stále velké, a neprodává se tolik lístků, jak za normální situace. Pro nás je ale doktor Janeček stále stabilně platící partner.
Blíží se rovněž dokončení rekonstrukce Křižíkových pavilonů. Jaké nabídnou možnosti využití?
Jeden je již kompletně zrekonstruovaný, dva budou hotové v květnu, a poslední bude dokončený na podzim. Modernizace zvýšila u Křižíkových pavilonů skokově multifunkčnost. Nabízejí regulované osvětlení, zatemňovací žaluzie, a tak umožňují využití pro libovolnou aktivitu. Již se zde natáčel například televizní pořad StarDance. Využití je kombinované. Od eventů po film a televizi.
Když hovoříme o Křižíkových pavilonech. Najde nějaké využití i Křižíkova fontána, nebo je již jen vzpomínkou na minulost?
Máme studii na rekonstrukci, protože se jedná o skvělý prostor s obrovskou venkovní tribunou s kapacitou zhruba 4500 sedících diváků. Ale v dnešní době je již fontána obrovský anachronismus. Už nefunguje tak, jak by bylo potřeba, a zájem o produkce upadá. Současná technologie navíc neumožňuje takovou produkci, kterou nabízejí třeba fontány v nákupních centrech světových metropolí. Rádi bychom proto udělali rekonstrukci, která by zachovala vodní prvek, jako je fontána, ale bez obrovského bazénu okolo. Všechno bychom chtěli umístit pod zem. Fungovala by fontána a další voda by stříkala s trysek skrz zem. Také by to šlo všechno vypnout a prostor by mohl sloužit jako venkovní kulturní aréna pro různorodé produkce.
A jsou i další plány do vzdálenější budoucnosti?
V rámci výstaviště máme další vize. Jedná se o Malou sportovní halu a bazén. Malá sportovní hala rekonstrukci nutně potřebuje. Dožívá zde například zastaralá technologie chlazení pomocí čpavku a ve velmi špatném stavu jsou lepené střešní vazníky. U bazénu bychom chtěli rozšířit jeho možnosti tak, aby vznikl vodní svět s dalším bazénem a nabídl lepší volnočasové využití. To všechno je ovšem i otázka financování, protože se bavíme o stovkách milionů na každou stavbu.
Zmínil jste otázku peněz. Kolik se již za uplynulé tři roky, kdy řídíte městskou akciovou společnost Výstaviště Praha, proinvestovalo?
Stoprocentně jsme již okolo miliardy. Protože Křižíkovy pavilony jsou zhruba za 250 milionů, restaurace Bohemia za 100, revitalizace spodních ploch je také za 100 milionů, rekonstrukce divadla Spirála celkově vyjde na 180 milionů. Jsou to obrovské peníze, které sem po třiceti letech šly, protože areál byl zdevastovaný a poslední investice se zde realizovaly v roce 1990. Dál žádné peníze ani od města, ani od Incheby (bývalý nájemce areálu, pozn. red) nedorazily.
Tomáš Hübl (43)
V oblasti produkce a výstavnictví se pohybuje od roku 1999. Jako manažer působil mimo jiné ve výstavnické společnosti Arteo CZ a ve staviteli interiérů Process CZ. Ve firmě Profil Media měl na starosti projekty Designblok a Czech Grand Design Awards. V čele Výstaviště Praha je od roku 2018.
Podívejte se, jaK probíhala rekonstrukce Státní opery v Praze
