Kde spatřuje strop podpory hnutí ANO, proč se Piráti dostali na druhou příčku, jak je to s rozdělením české politiky na dva podobně silné bloky a jaké jsou vyhlídky případné nové politické strany? A co je podle něj syndrom Johanky z Arku? I o tom se v obsáhlém rozhovoru pro info.cz zamýšlí ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Hnutí ANO je dlouhodobě, pokud jde o jeho podporu, hegemonem české politiky: kde se ale podle vás pohybuje strop jeho podpory?
Pokud se podíváte na potenciály jednotlivých stran, což jako Median měříme, hnutí ANO se aktuálně pohybuje na sedmatřiceti procentech. A já si myslím, že dlouhodobě je strop hnutí ANO někde u čtyřiceti procent – byť záměrně uvádím vyšší hodnotu, než kolik nám vychází jeho potenciál.
V každém případě to není tak, jak by si Andrej Babiš možná přál – tedy že hnutí ANO může získat více než padesátiprocentní podporu. Současně je ale potřeba říct, že i naše odhady je potřeba brát s rezervou: zachycují podporu v konkrétní situaci a v konkrétním čase, navíc je třeba počítat se statistickou chybou.
Takže pokud chce Babiš napodobit Roberta Fica z roku 2012, který tehdy získal většinu ve slovenském parlamentu a tím pádem mohl sestavit jednobarevnou vládu, něco takového se – aspoň zatím – nerýsuje…
Andrej Babiš už několikrát o něco podobného určitě usiloval, do voleb dal obrovské nasazení, naposledy při prezidentské kampani. On by rád vládl tak, aby mu do toho nikdo nemluvil, aby si vše určoval sám, aby rozhodoval a s nikým se nedělil o moc ani pozice.
Jenomže výsledky voleb, které jsou skutečným měřítkem jeho podpory, opakovaně ukázaly, že má svůj „strop“ a v podstatě se přes něj nedokáže dostat. Což se projevilo i ve zmíněných prezidentských volbách.
Takže byť má hnutí ANO nakročeno k volebnímu vítězství, nadpoloviční většinu pravděpodobně nezíská. Přestože jde o dlouhodobě nejsilnější politický subjekt v České republice, jehož podpora je dvakrát či třikrát větší než podpora ostatních stran, nadpolovičního vítězství se jim nikdy dosáhnout nepodařilo. A pravděpodobně ani nepodaří.
S tím souvisí další věc – přelivy voličů v čase. Andrej Babiš má velké a pevné jádro svých voličů, kteří mu jsou věrní, otázka ale je, zda má kde brát další. Čí voliče by případně mohl úspěšně přetáhnout k sobě? Je to třeba část voličů od SPD, ČSSD, komunistů nebo Přísahy?
Nedaří se mu to. I když se už nějaký čas diskutuje, že jedna ze strategií hnutí ANO je přetáhnout voliče SPD. Zrovna tak není schopen oslovit nějak výrazněji prvovoliče, což se naopak daří Pirátům – tím lze mimo jiné vysvětlit jejich trochu nečekaný posun na druhou příčku našeho aktuálního volebního modelu.
S těmi přelivy voličů souvisí ještě jedna podstatná věc. Mám na mysli debatu vedenou celý loňský podzim ohledně případného vzniku nové politické strany, která by mohla lákat nespokojené voliče vládních stran. Podstatné totiž je, že se tito lidé nepřesouvají k hnutí ANO, nemají k vládním stranám alternativu. A deklarují, že raději nepůjdou volit. Proto se nám loni na podzim po dlouhé době stalo, že klesla takzvaná deklarovaná volební účast.
Proto jsme někdy v polovině loňského roku formulovali hypotézu, že se tady otevírá prostor pro vznik nového politického subjektu, nové strany nebo hnutí, který by mohl tyto nespokojené voliče natahovat k sobě. A ta hypotéza je stále platná, současně si ale nemyslím, že by tuto novou stranu měli případně zakládat političtí matadoři typu Miroslava Kalouska. Pokud by tedy měla být atraktivní a úspěšná.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
