Otrava dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery bylo falešné, chemický útok v Sýrii také, tvrdí v rozhovoru pro deník E15 ruská profesorka politologie Oksana Gaman-Golutvinová. I po takto razantních tvrzeních nicméně prezidentka Ruské asociace politických dodává, že "nic nevíme jistě." Akademička jinak působí na moskevském Státním institutu mezinárodních vztahů a do Prahy přijela na pozvání Akademie věd ČR v rámci konference o evropsko-ruských vztazích. Ty přitom vnímá poškozené v první řadě vinou Západu.
Přestaly si Rusko a Evropa rozumět?
Vypadá to, že Evropa a Rusko se potýkají s nedorozuměními. Ten problém spočívá v tom, jak Evropská unie přistupuje k Rusku, unie například uvaluje sankce vůči Rusku s umělými záminkami.
Například údajné a falešné otrávení agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury, Velké Británii. Není žádný důkaz, že to bylo Rusko, kdo zorganizoval tu otravu. Přesto je na Rusko uvaleno velké množství sankcí ze strany EU i USA, a to včetně vyhoštění více než stovky ruských diplomatů.
Označila jste otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery jako falešné. Mohla byste to rozvést?
Ta otrava samotná se možná stala, ale nic nevíme jistě. Doteď jsme neslyšeli ani dceru ani otce říct: „Ano, byli to Rusové, kdo nás otrávil.“ Ředitel britského centra pro výzkum jedovatých látek Porton Down uvedl, že nejde potvrdit, že použitý jed novičok byl vyroben v Rusku. Švýcarští experti uvedli, že jed mohl být vyroben v několika zemích, ale ne v Rusku, protože tam se takový jed nevyrábí. K tomu všemu český prezident Miloš Zeman řekl, že v Československu byl jed novičok uskladněn.
Takže my nevíme, kdo je otrávil. Skripalova dcera byla propuštěna z nemocnice, ale kde tedy je? Ona je ruská občanka, ale nikdo z ruského konzulátu ji neviděl. Kde je?
Tak ona je nyní pod ochranou britských úřadů a skrývá se.
My nemáme nic proti ochraně. Klidně ať je kolem ní stovka bodyguardů. My bychom ji chtěli jen vidět a ujistit se, že je stále naživu. Ale nemáme tyto možnosti, ruský konzulát nemá tu možnost. (Julija Skripalová v dubnu odmítla konzulární pomoc Ruska – pozn. red.)
Na konferenci jste také mluvila o otravě agenta Alexandra Litviněnka či o chemickém útoku v syrské Dúmě jako o údajných. Proč údajných?
Není tu žádný důkaz, že se útok v Sýrii opravdu stal. Film, který o útoku natočila skupina Bílé přilby (dobrovolnická humanitární organizace s oficiálním názvem Syrská civilní obrana – pozn. red.), byl falešný. Lidé z Dúmy, kteří ve filmu vystupovali, například otec se synem, dosvědčili, že tam nebyl žádný chemický útok, byli to jen herci. Sedmnáct lidí z Dúmy oslovilo Organizaci pro zákaz chemických zbraní a dosvědčili, že se jednalo o zinscenovaný film od skupiny Bílé přilby.
Proč by to inscenovali?
Proč někteří by rádi obvinili Rusko z chemického útoku, aby měli záminku k bombardování Sýrie. Rusko je totiž na straně Sýrie. Možná zítra někdo udělá další falešné video o chemickém útoku v Rusku, aby měl záminku k bombardování Moskvy.
Velká nedorozumění mezi Evropou a Ruskem vznikala také v dobách, kdy Rusko vstoupilo na území cizích států. Není to jen Ukrajina, ale i zde v České republice si budeme brzy připomínat kulaté výročí srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Prohlubují i tyhle události jakousi atmosféru nedůvěry?
Je pro mě opravdu úsměvné takové nápady poslouchat. Tyto dvě situace se staly v úplně jiných érách a v odlišných zemích. Bylo to chyba, když sovětské tanky vjely do Prahy v roce 1968, což bylo opakovaně uznáno ruskými úřady v posledních padesáti letech. Ale ráda bych připomněla, že to byli sovětští vojáci, kteří osvobodili Československo od fašistů v roce 1945.
Mimochodem můj děda byl mezi těmito vojáky a bojoval po boku generála Ludvíka Svobody. A ráda bych připomněla další výročí, bude to osmdesát let od uzavření Mnichovské dohody mezi Adolfem Hitlerem a Velkou Británií s Francií, které tím zradily Československo. Ale přitom o tom nemohu najít žádnou zmínku v českých masových médiích.
A k Ukrajině – tam nebyla žádná ruská invaze do Ukrajiny. Nejednalo se o žádné anektování Krymu. Obyvatelé Krymu se v referendu, kterého se účastnilo 96 procent obyvatel, rozhodli k obnově spojenectví s Ruskem. Není to akt demokracie?
Ale na území Ukrajiny vstoupili bez pozvání ruští vojáci.
Krym je součástí historického Ruska. Je to autonomní region a jeho obyvatelé rozhodli o obnově vztahů. Bylo to svobodné rozhodnutí.
O svém území by ale měla rozhodovat ukrajinská vláda, ne?
Ilegální to naopak bylo v roce 1956, když Ukrajina anektovala Krym. V roce 2014 byla navrácena spravedlnost. Obyvatelé Krymu se totiž báli likvidace. V té době byly na cestě tzv. „vlaky přátelství“, které byly plné ozbrojenců, kteří chtěli zabít obyvatele Krymu. Ti proto požádali Rusko, aby je ochránilo před likvidací. Také vidíte, co se děje na východní Ukrajině, lidé jsou tam bombardovaní z letadel a tanků. Obyvatelé Krymu se takovému osudu chtěli vyhnout.
Ale na východní Ukrajině živí Rusko jednu stranu konfliktu tím, že jí poskytuje zbraně.
Před zánikem SSSR byla Ukrajina spolu s Ruskem a Běloruskem velkým výrobcem zbraní. Mnoho skladů se sovětskými zbraněmi jsou dodnes rozmístěné po Ukrajině. Ty největší zbrojní továrny byly na východní Ukrajině, západ byl spíše zemědělský. Takže východní Ukrajina nepotřebuje zbraně z Ruska.
Takže říkáte, že Rusko neozbrojuje rebely na Ukrajině?
Nejsem vojenský expert, ale co vím, většina zbraní pochází z dob Sovětského svazu.
Dalším dělícím prvkem mezi Ruskem a západními zeměmi jsou volby. Několik zemí včetně USA obvinilo Rusko z vměšování se do tamějších voleb.
Speciální komise vytvořená americkým Kongresem několik měsíců hledala důkazy o ruském vlivu na volby a nic nenašla. Zatímco podivná společnost Cambridge Analytica využila osobní data 90 milionů lidí pro vytváření cílené politické reklamy.
Argumentujete velmi podobně jako ruské úřady, jako ruští politici.
Mluvím jako politoložka. Nejsem politička. Reprezentuji mé vlastní názory, vize a závěry. Neposlouchám svoji vládu ani jiné odborníky. Sama mám vůči své vládě řadu otazníků.
Například?
Například rychlost ekonomické rozvoje by měla být rychlejší. Ale po březnovém poselství prezidenta Vladimira Putina k Federálnímu shromáždění jsem pochopila, že velké množství peněz bylo od roku 2004 určeno na produkci nových obranných zbraní. Ráda bych zdůraznila, že jde o obranné zbraně. Musíme vyplýtvat spoustu peněz na obranné účely, musíme myslet na bezpečnost.
Jak vlastně vnímáte roli Vladimira Putina v geopolitice?
Myslím si, že Putin vnímá svou roli jako obránce Ruské federace. Rusko bylo obviněno z otravy agenta Skripala, bylo obviněno z podpory chemického útoku v Sýrii, a zítra bude zase obviněno z nějakého zločinu, falešného zločinu. A to může být použito jako záminka k bombardování Ruska. Takže to chápu tak, že on považuje za svůj úkol ochránit ruskou suverenitu a jeho území.
Je to důvod, proč je tak oblíbený mezi voliči? Nedávno opět vyhrál prezidentské volby.
Myslím si, že ano. Rusko muselo odolávat mnoha zahraničním invazím ve své historii – nájezdům Tatarů a Mongolů v osmém století, Poláků a Švédů v 18. století, Napoleona v 19. století a fašistů v minulém století. Od té doby je naším hlavním národním zájmem zabránit velké válce. Neradi bychom se stali cílem nukleárního útoku. Jestli chce někdo snížit Putinovu popularitu, stačí udělat jednu věc – nevyhrožovat Rusku.
Kdo vyhrožuje Rusku?
Kolem ruských hranic je velké množství vojenských základen NATO. Proč? Kolem USA není žádná ruská vojenská základna.
Koho považuje Rusko za své spojence?
Považujeme mnoho zemí za své spojence - Společenství nezávislých států (organizace zahrnující devět bývalých svazových republik bývalého SSSR – pozn. red.), Německo, Francii, země Visegrádské čtyřky a další. Nevnímáme žádnou evropskou zemi jako svého rivala nebo nepřítele.
Je nukleární válka opravdová hrozba?
Tu odpověď zná jen NATO.
Jako politoložka, vidíte nějaké rozdíly mezi politickými hodnotami Evropy a Ruska?
Myslím si, že ruské politické hodnoty jsou stejné jako ty evropské.
A jsou to?
Všechny z nich. Svoboda, dělení moci, fungování práva, svoboda jedince a svoboda slova.