Starostové kvůli novičoku zvažují ústavní žalobu na Zemana. Štěch by jí velkou šanci na úspěch nedal

Petr Gazdík

Petr Gazdík Zdroj: E15 Anna Vackova

Šéf Senátu Milan Štěch
Šéf Senátu Milan Štěch
Šéf Senátu Milan Štěch
4
Fotogalerie

Slova prezidenta Miloše Zemana, že se v Česku podle tajné zprávy Vojenského zpravodajství vyráběl nervový jed novičok, překvapil české i evropské politiky. Mnozí mluví o příklonu prezidenta k Rusku, když popřel závěry českých ministerstev zahraničí i obrany. Znovu se tak mezi senátory STAN začíná uvažovat o ústavní žalobě na prezidenta pro velezradu.

Starostové a nezávislí chtěli iniciovat podání ústavní žaloby na prezidenta už před měsícem, když Zeman zaúkoloval tajnou službu, aby zjistila, zda se na území České republiky nachází látka novičok. Tou byli ve Velké Británii otrávení dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera. Rusko, které z útoku Británie podezřívá, uvedlo Českou republiku mezi zeměmi, kde by se látka mohla nacházet.

Tehdy se však pro žalobu nenašla podpora. Senátoři STAN chtějí ale po posledních událostech téma příští týden znovu otevřít.

„Je to samozřejmě jedna z úvah, kterou vedeme. Je to dominantní pravomoc Senátu a naši senátoři v příštím týdnu budou o těchto věcech jednat. Ústavní žalobu považujeme za extrémní a závažný krok,“ uvedl předseda STAN Petr Gazdík pro deník E15.

„Nicméně v případě, že do něho půjdeme, musíme mít jasnou šanci na úspěch a mít tam prokazatelné důvody. Nechceme, aby to bylo pouhé plácnutí do vody,“ dodal Gazdík.

Podat ústavní žalobu může Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny. Obě komory musí žalobu odsouhlasit třípětinovou většinou. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) ale Zemanova slova zřejmě nenaplňují kritéria velezrady.

„Pochopitelně by bylo rozhodující stanovisko právníků. Pokud by z toho vzniklo nějaké akutní ohrožení pro Českou republiku, pak by to bylo k úvaze. Já si ale myslím, že ta věc se vztahuje k problémům mezinárodním, a ne přímo ochrany České republiky,“ řekl deníku E15 Štěch.

Zeman ve svém tvrzení vychází ze zprávy Vojenského zpravodajství, podle něhož nervově-paralycká látka označovaná jako A230, kterou pro účely testování loni vyráběl Vojenský výzkumný ústav v Brně, je novičok. Naopak civilní Bezpečnostní informační služba (BIS) dospěla k závěru, že tento plyn novičok není, uvedl ve čtvrtek Zeman s tím, že po prostudování zpráv obou tajných služeb se přiklonil k názoru vojenských zpravodajců.

„Zásadní problém je v tom, že prezident republiky nebo kdokoliv z ústavních činitelů zveřejní utajované informace,“ řekl pro ČTK politolog Josef Mlejnek. Podotkl, že ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO) uvedla, že informace, které má ona, podléhají utajení. „Zdá se tedy, že prezident pustil na veřejnost něco, co bylo v utajovaném režimu,“ dodal Mlejnek. Také ministerstvo zahraničí uvedlo, že informace k údajnému výskytu novičoku jsou většinou tajné.

Jak definuje ústava velezradu?

Ústava, Hlava třetí, Článek 65:

(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.