Politika vůči Číně prošla v posledních letech významnou evolucí. Před několika lety v Česku panovalo nadšení z očekávaných čínských investic, nicméně nastala poměrně značná deziluze, když se ukázalo, že se velkolepé plány nikdy neuskuteční. „Dnes přistupujeme k roli Číny ve světě pragmaticky, reagujeme na příležitosti, ale i na rizika, která s sebou spojení s Čínou přináší,“ říká náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS), který má v kompetenci nové oddělení vědecké diplomacie, jež letos na ministerstvu vzniklo.
Nedávno jste se vrátil z Izraele, kde jste doprovázel delegaci výzkumníků z oblasti udržitelné energetiky a chytrých měst. Podařilo se tam uzavřít nějaká nová partnerství?
Během návštěvy Bar-Ilanovy univerzity jsme se zabývali tématem udržitelné energie a rozvíjeli dosavadní spolupráci s izraelskými partnery. České univerzity a výzkumné instituty například plánují s Izraelci spolupráci v oblasti elektromobility a chytrých měst. Diskutovali jsme také o důležitém tématu skladování energií. Mezi účastníky byl Institut kybernetiky ČVUT, který zastupoval profesor Vladimír Mařík nebo Univerzita Palackého v Olomouci. V současné době se připravují konkrétní projekty, avšak naše role jako ministerstva je již splněna, jelikož jsme propojili vědce a instituty. Nyní je na nich, aby diskutovali a pracovali na společných zájmech, které jsme identifikovali.
V Izraeli se nedávno konaly protesty proti soudní reformě, kterou prosazuje premiér Benjamin Netanjahu. Řada startupů a inovativních firem zvažuje odchod z tamního trhu, protože se obávají, že Izrael přestává být demokratickou zemí. Měli bychom s ním za těchto podmínek prohlubovat vztahy?
Situaci v Izraeli bych neviděl tak dramaticky. Na místě jsme viděli, že firmy a výzkumné infrastruktury disponují obrovskými zkušenostmi a potenciálem a jsou relativně odolné vůči politickým otřesům. Izrael prošel v posledních letech opakovanými volbami a politická situace tam byla nestabilní. Přesto se výzkum nezastavil a Izrael v něm stále patří mezi přední země. Myslím, že jak tamní startupy, tak univerzity a výzkumná centra jsou natolik etablovaná, že nebudou vážně ohrožena politickými výkyvy, pokud by k nim mělo dojít.
Kdo tvoří aktuální vládu České republiky:
Vaše příští pracovní cesta, tentokrát s českými podnikateli, zamíří do Kambodže a Malajsie. Můžete prozradit, co tam budete dojednávat?
Region jihovýchodní Asie je pro nás obzvláště důležitý a získal zvláštní pozornost vlády při formulování jejího programového prohlášení. Česká republika se loni stala čtvrtou zemí v Evropské unii, jež přijala národní strategii pro indopacifický region, která zdůrazňuje důležitost ekonomické spolupráce. Jihovýchodní Asie se dynamicky rozvíjí a bohatne. To je obrovská příležitost pro české firmy. Cesta do Malajsie a Kambodže bude zaměřena především na zdravotnický sektor. Ten má v těchto zemích obrovský potenciál, jednak proto, že tamní střední třída roste a má zájem o kvalitnější zdravotní péči, jednak kvůli pandemii, která zdůraznila důležitost oboru.
Vzniká tam poptávka po kvalitních výrobcích a české firmy mají co nabídnout. Proto letíme s firmami, které jsou aktivní v tomto odvětví. Je zajímavé, že některé asijské země, například Malajsie, se zaměřují na lékařskou turistiku a přilákání zahraničních turistů, kteří se tam léčí. To otevírá velké příležitosti pro české dodavatele, kteří jim mohou poskytnout své kvalitní produkty.
Můžete zmínit konkrétní společnosti, které tam s vámi poletí?
Je to smíšená skupina firem, od těch zkušených na trhu až po nové hráče. Mezi největší české firmy, jež působí v oblasti zdravotnictví v jihovýchodní Asii, patří Linet, který dodává zdravotnické vybavení, a MZ Liberec zaměřená na technické plyny v nemocnicích. Spolupráce těchto firem v oblasti zdravotnictví ukazuje na naši výhodu, jíž je schopnost jednotlivých firem, které by mohly působit jako konkurenti, spojit se, společně propagovat jeden segment na zahraničním trhu a tím konkurovat ostatním.
Ministr Lipavský vás pověřil revizí vztahů s Čínou. Je její součástí budování ekonomických a diplomatických vztahů s jinými státy ve východoasijském regionu, jako jsou Malajsie či Kambodža?
Čína jako velká a aktivní země pro české firmy často představuje konkurenci. V rámci revize je důležité přehodnotit naše obchodní vztahy s Čínou a navázat na koncept indopacifické spolupráce s jinými zeměmi. Tato koncepce se zaměřuje na posílení našich obchodních vazeb s regionem indopacifického prostoru, tedy i s Malajsií nebo Kambodžou.
Mění se tedy česká zahraniční politika vůči Číně?
V posledních letech prošla významnou evolucí, přičemž nešlo o revoluci. Před několika lety v České republice vyvolaly velké nadšení očekávané čínské investice, které měly přinést nové firmy a pracovní příležitosti. Nastala nicméně poměrně značná deziluze, když se ukázalo, že tyto velkolepé plány se nerealizovaly a Čína začala na mezinárodním poli působit agresivněji. Postupně se tedy začaly měnit vztahy s Čínou vyplývající z rozčarování z nesplněných slibů.
Dnes přistupujeme k roli Číny ve světě pragmaticky, reagujeme na příležitosti, ale i na rizika, která s sebou spojení s Čínou přináší. Je důležité, abychom si definovali, jak budou tyto vztahy vypadat do budoucna. Tuto otázka si neklade jen Česká republika, ale také Evropská unie jako celek. Společné stanovisko je klíčové pro budoucí směřování a zachování jednoty v této otázce.
Nemáte strach z odvetných reakcí čínské vlády, se kterými se setkala například Litva?
V současné době nemáme důvod obávat se zhoršování vztahů. Jednoznačně jsme deklarovali směr, kterým chceme s Čínou postupovat, a usilujeme o vyvážené partnerství, z něhož budou mít prospěch obě strany a které neohrozí žádnou z nich. Nechceme situaci eskalovat, ale hledáme stabilní partnerství nezaložené na síle či výhrůžkách. Situace v Litvě, která byla reakcí na některé kroky této země směrem k Tchaj-wanu, je specifická. Naše politika vůči Tchaj-wanu je jednoznačně nastavená už delší dobu.
Na ministerstvu zahraničí letos vzniklo nové oddělení vědecké diplomacie. Co je jeho cílem a jakou roli v něm hrajete?
Čeští vědci mají široké spektrum aktivit a projektů po celém světě. Máme špičkové objevy a vynálezy, nicméně potřebujeme zlepšit jejich převod do komerční praxe, aby vědci i ekonomika měli z těchto objevů prospěch. V této souvislosti bylo zřízeno oddělení vědecké diplomacie, které má posílit naši práci v oblasti podpory vědy, výzkumu a inovací.
Já mám za úkol zajistit, aby toto oddělení začalo plně fungovat a aby se o něm široce vědělo. Jedním z našich cílů je například podpora startupů. Chceme se poučit od zemí typu Švédska, kde existují instituty zaměřené právě na převod nápadů a inovací do komerčního prostředí. Je vždy dobré hledat inspiraci a vyměňovat si zkušenosti s těmi, kteří už v tomto směru dosáhli úspěchu.
V září do Švédska pojedete. Má tato cesta nějaký konkrétní cíl, nebo je spíše o obecném poznání a pochopení podpory vzniku nápadů a převodu do praxe?
Ve Švédsku mají zajímavý přístup, kdy pracují se všemi nápady, které vzniknou, a snaží se je uvést do života prostřednictvím spin-offů (subjekt oddělený od mateřské firmy s vlastní právní subjektivitou, který si od matky si bere duševní vlastnictví, technologii či existující výrobek a transformuje je do nových výrobků nebo služeb – pozn. red.).
Jejich filozofie spočívá v tom, že každý nápad dostane šanci – buď je podpořen, pokud je perspektivní, nebo ne, pokud není tak dobrý. Tento přístup mi připadá skvělý, protože na začátku se často může zdát, že nápad je šílený, ale může se z něj vyvinout úspěšný projekt. Běžně se také stává, že máme špičkové vědce, kteří excelují ve svém oboru, ale nemají čas nebo kapacity založit a vést firmu. Švédský model nabízí podporu v podobě registrace, provozu a marketingu nápadů. Je to myšlenka, která stojí za zvážení, a možná bychom se měli zamyslet nad tím, zda bychom nemohli rozšířit podporu startupům a spin-offům ve stejném smyslu.
Jsou ještě nějaké další překážky, které brání rozvoji vědy a inovací v tuzemsku?
Chceme-li rozvíjet ekonomiku, musíme otevřít trh většímu přílivu zahraniční pracovní síly. Firmy dlouhodobě zdůrazňují, že potřebují více pracovních sil pro svůj rozvoj, které v Česku nenacházejí. Je ale důležité nalézt rovnováhu mezi podporou domácí pracovní síly a otevřením se zahraničním pracovníkům, kteří mohou přinést nové znalosti a dovednosti.
Je nezbytné vytvořit jasný a efektivní mechanismus pro výběr a integraci zahraničních pracovníků, aby jejich přítomnost přinesla skutečnou přidanou hodnotu. Spolupráce mezi státem, vysokými školami a firmami je klíčová pro vytváření vhodných podmínek. Pokud se nám podaří vytvořit tuto harmonickou mozaiku, můžeme se těšit na rozvoj ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou a konkurenceschopností na globálním trhu.
Jiří Kozák (46)
|
