Americká společnost ShipMonk, která se zabývá logistikou pro malé a střední internetové obchody, patří k nejrychleji rostoucím firmám s českými kořeny. Firma, kterou založil dnes už jeden z nejbohatších Čechů Jan Bednář, má navíc nakročeno k tomu být globálním lídrem ve svém oboru. „Naším cílem je být do pěti let světovou jedničkou,“ hlásí technologický šéf společnosti David Pavlík. Pomoci k tomu má i plánovaný vstup na burzu.
Zhruba před měsícem Shipmonk oznámil, že je před podepsáním dvou akvizic. Zatím jste informovali jen o převzetí mexické firmy El Mar Mexico, o té druhé stále ne. Kdy bude hotovo?
Stále na transakci pracujeme, protože je opravdu velká. Kapacita našich skladů se díky ní znásobí. Mexická firma je sice menší, ale strategicky důležitá. Tamní sklad totiž máme blízko hranic se Spojenými státy, s nimiž má Mexiko dohodu, že cokoliv se pošle přes hranice s cenou pod 800 dolarů, nebude zatíženo cly. Drtivá většina zakázek našich klientů tento cenový limit splňuje, a proto je tato služba našimi klienty ohromně žádaná.
Co dokončení druhé akvizice brání?
Jedná se hlavně o administrativní procesy. Například potřebujeme schválení antimonopolního úřadu.
Dlouho se mluví o expanzi ShipMonku do Evropy. Je ve hře, že budete pokračovat dál na východ?
Naším cílem je být do pěti let světovou jedničkou v oboru, takže si dokáži představit, že do pár let budeme řešit Asii i Austrálii.
Připadá do úvahy i Čína?
S Čínou už mám vlastní zkušenost díky působení v prodejci letenek Kiwi.com a musím říci, že je to extrémně specifický trh. Vymyká se všemu, co jsem zažil, navíc tam jsou gigantické firmy jako například Alibaba. Je vlastně otázka, jestli tam zkoušet prorazit a případně jak. V neposlední řadě bude hodně záležet na našich klientech, kde se budou nacházet jejich zákazníci.
V ShipMonku jste po odchodu z Kiwi.com něco málo přes rok. S jakými cíli a vizemi jste do něho přišel?
Přišel jsem na pozici technologického šéfa v době pandemie, kdy e-commerce obrovsky rostl, během pár měsíců klidně o desítky procent. To nahrává našemu oboru, ale zároveň to přináší velké výzvy, jak fungování naší služby optimalizovat a dál škálovat. Moje zadání bylo jasné. Potřebovali jsme zvětšit tým vývojářů, dokončit klíčovou investici zavádějící automatizaci ve skladech a připravit se na předvánoční špičku.
Vezměme to postupně. Jak se podařilo rozšířit počet vývojářů?
Když jsem nastoupil, bylo jich asi třicet. Nyní jich je zhruba dvojnásobek a plánujeme další růst – v příštím roce zhruba o dalších 20 nebo 30 procent. Otázkou je, kam tyto nové síly nasměrovat. Určitě chceme automatizací dál zefektivňovat procesy ve skladech, zároveň ale chceme zlepšovat digitální prostředí pro naše zákazníky, aby s ním byli produktivnější a mohli se primárně soustředit na růst svého byznysu.
Automatizaci už máte plně zavedenou?
V původním záměru je automatizace zcela zavedená a nyní celý proces optimalizujeme. V praxi to znamená, že se snažíme, aby jednotlivé části úkonů na sebe navazovaly co nejlépe.
Kde je nyní to nejužší hrdlo?
U skladů se jedná vždy o celý systém propojených činností. Jakmile vyřešíme jednu nedokonalost, objeví se zádrhele nebo příležitosti k větší efektivnosti jinde. Takhle pracujeme už měsíce, postupně to vychytáváme. Je to vlastně v našem DNA. Náš produkt nebude “nikdy” hotový, neustále hledáme příležitosti k vylepšení.
Můžete být konkrétnější?
Ta nejužší hrdla jsou ta místa, kudy musí „projet“ všechny objednávky. V našem případě například dopravník. Když nefunguje jedna část, například skener špatně načte čárový kód zakázky, může se stát, že se zasekne zpracování celé zakázky. Anebo v horším případě dodáme jiný produkt. Automatizačních nástrojů máme na skladě plno - třeba robotickou ruku na skládání krabic, systém na automatické vážení objednávek nebo systém na třídění pro dopravce. Každá z těchto komponent má svůj monitoring a na základě těchto dat optimalizujeme průchodnost celého systému a snižujeme chybovost.
Máte čísla, jaká chybovost ve vašem skladu zhruba je?
Řekl bych, že je to pod jedno procento. Kvalitu kontrolujeme jak manuálně - inspekcí zásilky, tak i automatizovaně, například zvážíme zásilku a dopočítáme, jestli se to rovná odhadu hmotnosti daného zboží.
Kdo je ve Spojených státech váš největší konkurent? Předpokládám, že Amazon do vašeho trhu počítat nelze.
Amazon má sice obří sklady, ale na rozdíl od nás je to obchod sám o sobě. My jsme firma, která malým a středním e-shopům pomáhá posílit svou značku a zboží nabízí přes svoje stránky. Troufám si říci, že v tomto segmentu už jsme ve Spojených státech jednička. Ale roste nám i konkurence. Například americký ShipBob byl po posledním investičním kole oceněn na více než miliardu dolarů.
Vy už jste také dolarovým jednorožcem, tedy firmou s hodnotou více než jedna miliarda dolarů?
Valuace se dělá vždy až při vstupu nového investora, takže aktuální hodnotu neznáme. Oficiálně unicornem tedy nejsme, ale máme určité ukazatele, které to už naznačují.
Když srovnáme váš sklad se skladem Amazonu, který je lídrem na trhu automatizace, v čem je americký gigant dál?
Oni s automatizací začali mnohem dřív, mají obrovský tým vývojářů i kapitál. Zajímavé v logistice a skladování také je, jak každý k automatizaci přistupuje trochu jinak. Amazon je známý svými Kiva roboty, které vozí „regály“ se zbožím k pracovníkům. My používáme Locus roboty, které po celém skladu naopak nasbírají několik produktů naráz a až pak je odevzdají k dalšímu procesu. Největší rozdíl ve fungování skladů je dle mého dán tím, jaké máte produkty a jaké služby nabízíte zákazníkům.
Stále ve svých skladech využíváte skladníky. Budou logistická centra někdy plně automatizovaná?
Plně autonomní sklad jsem zatím neviděl, alespoň ne v našem segmentu. Pro určité činnosti je lidská ruka zkrátka stále nejlepší nástroj. Když jednou potřebujeme zabalit tričko a jednou křehký keramický hrnek, je jasné, že k oběma zakázkám je potřeba přistupovat odlišně. Robotická ruka si s takovou komplexností zatím neporadí, nebo alespoň ne tak rychle jako člověk. Takže moje odpověď je, že skladníky budeme potřebovat ještě dlouho.
O co se ale snažíme, je udělat tyto kolegy-skladníky co nejvíce efektivní. To znamená, aby měli k dispozici skvělé hardwarové i softwarové nástroje a aby byla doba nutného pohybu po skladu co nejkratší.
Jak teda dnes u vás probíhá vyřízení objednávky?
Jedna z možných cest je, že robotická ruka vyrobí krabici s čárovým kódem, dopravník ji přesune, Locus robot vyzvedne krabici a přesune ke zboží, pracovník zboží naskenuje, zkontroluje čárový kód a vloží zakázku do krabice a robot ji zase převeze na dopravník. Krabice jde potom na vážení, kde ji zkontrolujeme, a pokud hmotnost souhlasí, krabice se zabalí a pošle na odbavení.
Pojďme se vrátit k byznysu. Loni ShipMonk prodal menšinový podíl. Bude teď vlastnická struktura na několik let stabilizovaná, nebo jsou ve hře nějaké další změny?
Máme investory, kteří svou investici do ShipMonku v určitém časovém horizontu budou chtít zúročit. To neznamená, že se už chystají odejít, jen je třeba počítat s tím, že když budou cítit, že je firma slušně ohodnocena, přesunou svůj kapitál jinam. Pak přijdou na řadu tři možnosti – plná akvizice jinou firmou, vstup nového investora, nebo burza. Současné nastavení ve vedení firmy je takové, že vstup na burzu plánujeme, nicméně nemáme žádný časový plán.
Na co byste využili vybrané peníze?
Chceme pokračovat v globální expanzi a nabídnout našim zákazníkům služby po celém světě - v maximální kvalitě a rychlosti. Budeme muset být blízko zákazníkům našich zákazníků. Zboží nemůže cestovat přes půl světa - zákazníci dnes očekávají dodání do druhého dne, zároveň nechtějí platit drahou dopravu. To vše bude vyžadovat investice do nových skladů, technologií, integrací s místními dopravci.
Blíží se vánoční špička, nejdůležitější období pro e-commerce. Jaké očekáváte výsledky pro tento rok?
Naším cílem pro tento rok bylo zdvojnásobit tržby na zhruba 300 milionů dolarů, v přepočtu 6,7 miliardy korun. Jsme na dobré cestě, abychom toho dosáhli. V příštím roce chceme díky akvizicím růst dál, v desítkách procent.
V minulosti jste hodněkrát mluvil o potenciálu algoritmů, a to nejen v souvislosti s automatizovanými procesy ve skladu. Dokonce jste se prý před pěti lety vsadil, že do roku 2026 bude zakázáno řídit, protože dopravu plně převezmou právě algoritmy. Jak reálně to vidíte dnes?
Blíží se to. Tesla a Waymo do toho investují obrovské sumy a technologie jde dopředu. Do roku 2026 tady ta technologie určitě bude, o tom jsem stoprocentně přesvědčený. Na dálnicích a meziměstských silnicích už nebude dávat smysl, aby řídil člověk. Dokáži si představit, že bude mít auto dva módy. Kde to bude možné, bude řídit robot. Člověk převezme řízení podle potřeby a v budoucnu nebude potřeba vůbec.
Co další druhy dopravy?
U kolejových vozidel už vůbec není o čem mluvit, tam už nasazení nebrání nic, maximálně tak právní předpisy a peníze. Ale není to jen o vozidlech. Čím dál víc se budou prosazovat osobní drony i automatická malá elektrická letadla. Věřím, že pokrok v této oblasti bude zrychlovat a tou skutečnou brzdou už zůstane jen legislativa. Přesvědčit regulátory, že jsou autonomní stroje bezpečné, bude možná větší výzva, než technologii vyvinout.
Existují i další obory, které díky masivnějšímu nasazování algoritmů čeká podobně výrazná změna?
Třeba zdravotnictví. Očekávám, že v budoucnu se bude chodit mnohem méně k lékaři a velkou část diagnostikování lékaři zvládnou na dálku. Ale příležitosti budou téměř v každé oblasti.
Působil jste v Microsoftu, Amazonu, Netflixu, SpaceX i Kiwi.com. Je ještě něco, co byste si profesně rád splnil?
Láká mě představa již zmíněné přípravy vstupu na burzu. Takový proces je ohromně náročný z pohledu přípravy a organizace a být u toho musí být skvělá zkušenost.
Všechny vyjmenované firmy pojí významná osobnost v jejím čele. Když vezmeme Billa Gatese, Jeffa Bezose a Elona Muska, kdo je z nich nejinspirativnější inovátor?
Jednoznačně Elon Musk, který na desítky let fungující trhy přinesl zcela nové produkty, jako jsou znovupoužitelné rakety nebo masově vyráběné elektromobily. V tom bych ho přirovnal k Thomasi Edisonovi. Billa Gatese bych s ním srovnal na začátku kariéry, kdy opravdu vymyslel způsob, jak dostat počítač na každý stůl. Pak už to dle mého bylo hlavně o růstu byznysu, byť se zdá, že v posledních letech se ke svým kořenům Microsoft opět vrací. Jeff Bezos je zase mistr v efektivnosti a schopnosti prozkoumat každou „uličku“, jestli tam náhodou nebude nějaký byznys.
Elon Musk je zároveň šikovný marketér. Do jaké míry věříte jeho vizím a jak vnímáte jeho divoké projekty, jako je elektrický pick-up Cybertruck nebo společnost hloubící podzemní tunely Boring Company?
Zažil jsem ho ve SpaceX a musím říci, že to je nesmírně kompetentní šéf, který ve firmě trávil spoustu času a danými oblastmi se opravdu do hloubky zabýval. Chce se ale taky trochu bavit, což vidíme i na jeho Twitteru. Takže některé jeho projekty i výroky bych bral s rezervou.
Třeba i neustále se posouvající termíny?
I termíny, a to říkám navzdory tomu, že jsem ve SpaceX na vlastní oči viděl, jak jde vývoj v této části vesmírného průmyslu nesmírně rychle dopředu. Byl jsem tam mezi lety 2014 a 2018 a pamatuji si, že na začátku se chystal jeden let rakety i šest měsíců. Dnes SpaceX dokáže provést i tři starty týdně. Ten pokrok je opravdu rychlý, takže věřím, že nejen Měsíc, ale i Mars Elon Musk dobýt zvládne. Snad i do konce dekády.
Jako technologický šéf je zodpovědný za definování a směr technologické vize ShipMonku. V předchozích letech působil v Kiwi.com, SpaceX, Netflixu, Amazonu či společnosti Microsoft. Vystudoval Fakultu informatiky na Masarykově univerzitě v Brně a Brno International Business School. Věnuje se softwarovému inženýrství. |
