E15: Jak se vám loni dařilo?
Měli jsme rekordní rok v prodeji výrobků v kelímcích, bylo jich 200 milionů, tolik jsme nikdy neprodali. Meziročně to představuje nárůst o nějakých 15 procent. Už když jsem v prosinci 2008 do Olmy nastoupila, řekla jsem, že z ní udělám „kelímkovou“ firmu. Tehdy jsme přemýšleli, co s ní budeme dělat, a já pochopila, že její síla je právě ve výrobcích v kelímcích – v jogurtech, smetanách, kavalírech a dalších. Jogurty nám nyní dělají nějakých 40 procent tržeb.
E15: Předloni dosáhly tržby výše 2,89 miliardy korun. Kolik to bylo loni?
Nárůst je o nějakých sedm osm procent. Je to zatím odhad. Olma teprve od roku 2009 uvádí tržby očištěné o bonusy. Vypadá to proto, že nám tržby dramaticky spadly, ale dříve to byly brutto tržby. Je třeba ale uvést, že jsme například opustili výrobu trvanlivého i sušeného mléka. Máme sice dvě sušárny, ale nyní jedeme na jednu, v Olomouci. Tu druhou jsme zakonzervovali.
Část lidí musela odejít
E15: Ještě v roce 2008 byla Olma ve ztrátě, od té doby tržby i zisk rostou. Je její restrukturalizace u konce?
Celá restrukturalizace proběhla se vším všudy a přináší to efekty, které jsme chtěli. I lidé vzali, že doba je taková, že se pracuje jinak. Snažím se, aby zaměstnanci pochopili, že je to jejich Olma, že bez nich firma nebude nic. Daří se nám to a jsem pyšná na lidi, co dokázali. Dnes chodí a hrdě říkají: My jsme z Olmy.
E15: Bylo součástí restrukturalizace i snižování počtu zaměstnanců?
Na začátku to bylo velmi bolestivé. V roce 2009 jsme propustili téměř 150 lidí. První čtvrtletí bylo v duchu rozdávání výpovědí. To byla jedna z nejvíce traumatizujících věcí v mém životě, protože v mnoha případech jsme je dávala osobně. Lidem bohužel bylo nutné říkat, že to nezvládneme, pokud to neuděláme. Rozdávala jsem výpovědi lidem, kteří bydleli kousek od mého domu. Nálada nebyla vůbec dobrá.
E15: Bude pokles počtu zaměstnanců pokračovat?
Nyní je to jiné. Jsme na přibližně 410 zaměstnancích. Olma investuje a v tomto roce uvádíme do provozu novou linku za sto milionů korun. Počítáme proto s tím, že nějakých 15 až 20 lidí bychom mohli přijmout. Navíc čekáme, že se budeme rozvíjet dále.
E15: Co na nové lince budete vyrábět?
Bude to něco naprosto nového. Něco, co Olma ještě opravdu nevyráběla. Držíme to pod pokličkou. Musím se přiznat, že to neví ještě ani majitel Andrej Babiš, tak je to tajné. Některé novinky začneme vyrábět za nějaký měsíc a pak o tom budeme informovat a marketingově propagovat a svět se to dozví. Bude to překvapení.
Cena mléka? Hlavně stabilitu
E15: Kolik jste loni zpracovali mléka?
Náš denní příjem mléka je 500 tisíc litrů. Když Agrofert vstoupil do Olmy, tak odebírala zhruba 800 tisíc litrů mléka, ale vyráběla mnoho komodit, které ji stahovaly do záporných čísel. To jsme upravili a nyní jsme na tom, co Olma potřebuje. Výhledově v horizontu pěti let budeme usilovat o dalších sto tisíc litrů mléka denně. Postupně budeme nabírat v souvislosti s tím, jak budeme investovat do nových technologií a výrobků.
E15: Podle ČSÚ byla loni průměrná výkupní cena mléka zhruba 7,79 koruny za litr, což bylo o šest procent méně než předloni. Kolik to bylo u vás?
Na konci roku se pohybovala kolem osmi korun, ale třeba loni v únoru to bylo 8,25 koruny. Cena nyní roste a také letos čekáme, že cena půjde nahoru.
E15: Proč byla cena loni nižší?
Německo výrazně zvyšuje produkci mléka a dostávají se k nám přebytky, které srážejí cenu dolů. My pak musíme tlačit na zemědělce, protože na nás zase tlačí obchod.
E15: Cena byla před čtyřmi lety tak nízká, kolem 5,50 koruny za litr, že zemědělci vylévali mléko do pole. Může takto nízko klesnout znovu?
Nikdy neříkejme nikdy. Nemyslím si ale, že by ta doba byla tady. Všechny vstupy šly dramaticky nahoru. Zemědělci tak nyní říkají, že i sedm korun za litr je problematických, stejně jako tehdy těch 5,50. Sama bych si nejvíce přála, aby byla cena mléka stabilní. Zemědělci aby měli svých osm korun, já s tím mohla počítat celý rok a mohli bychom normálně žít a plánovat. Když cena lítá nahoru dolů, není to nic jednoduchého a znamená to každodenní boj i s našimi odběrateli, kteří tlačí na cenu podle toho, jak se vyvíjí.
Prostor pro růst na trhu je
E15: Chystáte ve výhledu pěti deseti let další investice?
Určitě. Měli jsme v Olmě nedávno velkou poradu a říkali jsme si, co budeme v budoucnu dělat. A řekli jsme si, že bychom v horizontu pět let rádi investovali nějakých 200 milionů korun. Olma má totiž úžasnou výhodu, kterou nemá žádná z tuzemských mlékáren. Je to mlékárna na jednom místě. Nemusíme nic převážet a kontrolovat z mnoha míst. Prostor pro růst ve firmě a plány máme a budeme růst.
E15: Bude to budování nových výrobních kapacit anebo spíše vylepšování stávajících linek?
Jsme vizionáři a říkáme, že Olma chce dělat všechno, co se dá dělat – a chceme to dělat nejlépe. A kreslit nové výrobní linky, to nás velmi baví.
E15: Andrej Babiš loni přikoupil do holdingu mlékárnu Hlinsko. Nastaly po akvizici mlékárny Hlinsko nějaké synergie či spolupráce s Olmou?
Hlinsko je mlékárna, která je jednoznačně zaměřená na komodity. Vyrábí UHT mléko, plnotučné sušené mléko, kondenzované mléko a máslo. Olma je silná v čerstvém mléce. Tak jsme se rozhodli, že UHT mléko budeme vyrábět pouze v Hlinsku. Druhým příkladem je, že Olma je špičková firma pro výrobu sušeného odstředěného mléka. Hlinsko zase umí to, co my ne, udělat sušené mléko plnotučné. Takže oni dělají plnotuk, my odstředěné. Takto jsme si zvládli za rok rozdělit role.
E15: Že by se Agrofert rozrostl o další mlékárnu?
V tuto chvíli náš majitel říká, že akvizice v potravinářství už příliš neplánuje. Já chci, aby Olma dělala i to, co nyní neumí, a rozšířila své portfolio. Takže nám třeba ani nic chybět nebude a nebudeme si muset něco kupovat.
Chudák zmražené pečivo
E15: Vy zároveň řídíte společnost vyrábějící hluboce zmražené pečivo ProFrost, což s mlékem vůbec nesouvisí.
Nesouvisí, a to je dobře. V oboru mraženého pečiva ale pracuji už nějakých 12 let. Je tady pár odborníků, možná tři, a já se považuji za jednoho z nich. ProFrost jsem postavila na „zelené louce“ v Prostějově. A trochu mě mrzí, co vše se o mraženém pečivu povídá, protože to není pravda. Když k nám do továrny přišli novináři a ukazovala jsem jim, jak se to vyrábí, tak se jeden z nich zeptal: A kdy už tam začnete sypat éčka? Dezinformace, týkající se mraženého pečiva, je hrůzostrašná.
E15: A také se prý do hluboce zamraženého pečiva sype starý chleba, a když se zamrazí a týden někde leží, tak ztratí vitaminy, živiny a podobně.
To snad musí napsat jen člověk, který tomu vůbec nerozumí. Žádný starý chleba do těsta nepřidáváme. Technologie zamražování není moc známa nikomu z našich odborníků na vysokých i středních školách. Nikdo z nich neví, jak se to dělá, protože se to tady nikdy nedělalo. Tato technologie přišla z Francie a Belgie, kde jsem se to učila a vím, co do výrobků dávám.
A po pravdě řečeno, když se propagují malé domácí pekárny – podívejte se na sáček se směsí, z níž si doma pečivo vyrobíte, co za éčka jsou tam. Tam to nikomu nevadí a myslí si, že je to v pořádku. Neříkejme také, že jsou všechna éčka špatná. Ano, většinou se tam například přidává kyselina askorbová, kterou v kypřícím prášku dáváme i doma do buchet, protože tak je to normální. Dávají to do výrobků jak výrobci čerstvého, tak mraženého pečiva.
E15: Spíš je zajímavější spor o to, jestli je čerstvé pečivo lepší než to zamražené, které se dopeče v obchodním řetězci.
Nechme vybrat zákazníka. My jako výrobci mraženého pečiva jsme nikdy zákazníka neklamali, na našich obalech je uvedeno, že je to zamražený předpečený polotovar. Ano, mělo by být napsáno, že je to rozpečené, ale neříkejme, že je to nějaká chemická brutální věc, to tak není. Děláme každý den co 20 minut testy čerstvosti a kvality, vím to.
Vezměte si například, že rohlík kyne v kynárně kolem 20 až 40 minut při vysokých teplotách, aby těsto rychle rostlo. My zastáváme teorii, že má kynout minimálně hodinu a půl. Takže naše kaiserky sedí v kynárně hodinu a půl při nízké, pokojové teplotě. Kynou v klidu, bez stresu, jak říkáme, a jsou v tom všechny chutě. Pečivo je nejlepší, když dlouho kyne.
E15: Pocítili jste vliv vyhlášky platné od loňského léta, podle níž musí být pečivo označeno buď jako „čerstvé“, nebo „rozpečené“?
Nepocítili jsme žádné poklesy. Když se budete bavit s nákupčími v řetězcích, tak vám také řeknou, že nikdo nepocítil pokles rozpékaného pečiva. A to je přitom dražší, protože se tam dávají ty nejkvalitnější suroviny. Samozřejmě že se tady objevují pseudovýrobky, kde je vezmu do ruky a vím, že tam není olej, zatímco my jej dáváme do každé receptury. Což je správně, ne špatně, jak říkají nějací rádoby odborníci. Pečivo bez oleje nemá žádnou chuť.
E15: Jak se vedlo ProFrostu v tržbách, které předloni dosáhly 351 milionů?
Loňský rok byl pro ProFrost stejně jako pro všechny pekaře velmi těžký, a to proto, že stouply ceny mouky. U nás se meziročně na konci roku 2012 zvýšila o nějakých 40 procent. Nepodařilo se nám to promítnout do cen v řetězcích, protože mezi pekaři je pořád válka a zdražit není jednoduché. Nahoru šly i další vstupy, ale mouka byla nejdramatičtější. Museli jsme dokonce v ProFrostu přistoupit i k takovým krokům, že jsme přestali podporovat naše výrobky slevami, protože dělat akce, když vám dramaticky stoupnou vstupy, je nesmyslné, na tom pak proděláváte boty. Tržby tak loni dopadly srovnatelně jako předloni. Plánovali jsme sice růst, ale nebylo to možné, protože jsme museli přibrzdit výrobu.
Pojďme budovat jednu značku českých potravin
E15: Podporuje stát dostatečně tuzemské producenty?
Uvedu příklad. V ProFrostu jsme chystali novou linku a chtěli jsme z ministerstva průmyslu a obchodu dotace na inovaci. Vyplnili jsme všechny papíry – neumíte si představit, kolik jich musíte popsat – a odeslali na CzechInvest. Oni to dali na posouzení dvěma hodnotitelům a po různých peripetiích nám napsali, že nám dotaci neudělují.
Jeden hodnotitel napsal – byl to pekař, který oboru rozuměl –, že něco tak úžasného v životě neviděl a že doporučuje, aby dotace byla přednostně udělena. Druhý hodnotitel byl zřejmě stavař, ačkoli jsme o stavbě nic v žádosti nepsali. Napsal, že když nic nestavíme, tak nám ji neudělí. A když je jeden názor pro a druhý proti, tak se to dává třetímu hodnotiteli. To byl typický Čech a napsal: doporučuji s výhradou. A proto jsme dotaci nedostali. Od ministerstva zemědělství jsme naopak dotaci pro linku v Olmě dostali, neboť projekt hodnotili odborníci na zemědělství a ne žádný stavař. Takto se u nás podporují výrobci v Česku.
E15: Myslel jsem spíše programy typu Regionální potravina, Klasa, logo s vlajkou a další.
Já bych byla ráda, kdyby se v tom našla logika a byl jen jeden program. Obyčejný člověk se v tom musí ztrácet a neví, co je co. Pojďme budovat jednu značku. A hlavně buďme už konečně hrdí na to, že jsme Češi. Proč si Rakušané umí kupovat pouze své výrobky, proč si Poláci už alespoň sto let dávají na své výrobky polskou vlaječku? Proč my nemůžeme podporovat naše české výrobky, proč na ně nejsme hrdí? Máme úžasné továrny. Samozřejmě máme i špatné, ale to je tak všude.
E15: Po tom volají snad všichni tuzemští výrobci. Ale upřímně – nepřehánějí to tuzemští výrobci s tou samochválou?
V každé zemi jsou dobří a špatní výrobci. Pojďme rozlišovat zrno od plev, pojďme říkat, kdo svou práci dělá dobře a kdo špatně. Já bych byla pro, aby každý občan v České republice věděl, co je špatně. Ale někdy ta hodnocení vůbec nejsou objektivní. Když výrobek splňuje normy, tak je v pořádku a pak už můžu jen spekulovat o tom, jestli mi chutná, nebo ne. Protože mně chutná šťáva z červené řepy a vám asi ne. Jestli je jogurt málo sladký nebo jahoda není jahodová, to už je zkoumání, jestli modrá je modrá. Jsou objektivní kritéria, podle kterých se dají věci posuzovat, neboť jsou na to normy. Pokud tam něco není, nebo přebývá, nebo je tam látka, která tam nemá být – jasně, na pranýř s nimi.
Simona Sokolová (48)
Absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kariéru začala v Mlékárně Kunín, přes dvanáct let se zabývá výrobou předpečeného mraženého pečiva, nejdříve jako ředitelka firmy Delta Frozen Products, od roku 2006 jako ředitelka společnosti ProFrost. V čele Olmy stanula v prosinci 2008, letos v lednu se stala i členkou představenstva mateřské firmy Agrofert Holding.
