Šéf DOX Leoš Válka: Stát nám přispívá groteskně málo | E15.cz

Stát nám přispívá groteskně málo, odvedeme mu mnohem víc, říká šéf centra DOX Leoš Válka

Petra Jansová

Petra Jansová

Provoz Centra současného umění DOX ročně spolkne téměř padesát milionů korun, ministerstvo kultury mu však posílá ani ne dvě procenta z této částky. Zbytek peněz si musí sehnat samo. „Každý rok jsme ve ztrátě asi pět milionů a doplácíme ji z vlastních kapes,“ říká šéf centra DOX Leoš Válka.

Jste zakladatelem a šéfem holešovického DOX, jehož dominantou je vzducholoď na střeše. S partnery jej i spolufinancujete. Dá se někdy vůbec na kultuře vydělat?

Ekonomický přínos kultury je velmi obtížně měřitelný. My jsme neziskovou institucí. Poskytujeme veřejnou službu v oblasti kultury. Ročně kromě dvou desítek výstav připravíme několik set programů pro školy i pro širokou veřejnost. V naší Vzducholodi Gulliver probíhají literární pořady, loni jsme otevřeli nový sál pro divadlo a hudbu, kde už teď vystupují přední česká i zahraniční tělesa.

Naším cílem nikdy nebyl a nemohl být zisk. To by byla opravdu absurdní představa. Naší snahou je a vždy bylo spoluvytvářet prostředí, které umožňuje významně rozšířit kulturní nabídku České republiky a pomáhá ji tak zařadit na kulturní mapu Evropy.

Takže jste spoluzaložil a vedete největší tuzemskou soukromou galerii. Kolik dostáváte peněz od ministerstva?

V současnosti je to 800 tisíc korun ročně.

Zemřel Jan Stráský. Co říkal bývalý premiér o politice, čtěte v jednom z posledních rozhovorů

Kolik procent to je z toho, co potřebujete na provoz?

Ročně potřebujeme zhruba 48 milionů korun, což je velmi podobný rozpočet, jako mají velké krajské galerie. Těm pokrývají téměř veškeré náklady na provoz a program kraje, ministerstvo kultury pak ještě navíc přispívá na program. Nám ministerstvo přispívá 1,74 procenta našeho ročního rozpočtu.

Jak tu disproporci mezi výdaji a příjmy řešíte?

Část peněz vygenerujeme sami na prodeji vstupenek, katalogů a podobně. To je téměř 20 procent našeho rozpočtu. Vzhledem k tomu, že nejsme komerční galerií, jde v podstatě o rekordní částku. Žádná z podobně zaměřených galerií na světě si na sebe není schopna vydělat. V průměru i ty větší a příspěvkové generují kolem deseti procent. Další část našich příjmů pochází z komerčních pronájmů konferenčních prostor. Od magistrátu dostáváme kolem pěti milionů korun ročně, tedy zhruba deset procent. Každý rok jsme ve ztrátě ve výši asi pěti milionů, kterou doplácíme z vlastních kapes.

Situace mladých novinářů je velmi výhodná, říká redaktorka Andrea Procházková

Když od státu dostáváte 800 tisíc, kolik jste žádali?

Mnohem více, v průměru kolem pěti milionů. V minulosti jsme od ministerstva kultury dostávali o trochu víc, i to ale bylo groteskně málo nejenom v kontextu soukromých investic do projektu DOX, ale i v souvislosti s tím, kolik do státního rozpočtu jako instituce odvádíme peněz. Objektivně přinášíme do státního rozpočtu několikanásobně víc peněz, než dostáváme.

Jak se to měří?

Nechali jsme si na to zpracovat velmi nákladnou odbornou studii. Chtěl jsem mít v ruce argument, až budu žádat o grant, z něhož bude jasný náš přínos pro státní rozpočet. Z tohoto dokumentu posvěceného kulatým razítkem renomované firmy, která podobné analýzy zpracovává i pro ministerstva a státní instituce, jasně vyplývá, že provozováním galerie přinášíme do veřejných rozpočtů reálné peníze, ne teoretické multiplikátory.

Generál Šedivý: Pokud k nám Erdoğan pustí migranty, Evropa se téměř zhroutí

Jakou částku tedy přinášíte do rozpočtu?

Analýzu společnosti KPMG jsem si nechal zpracovat v roce 2016, tedy před třemi lety. Dnes už bude celková částka mnohem vyšší, ale tehdy ze studie vyplynulo, že jsme za osm let svého fungování přinesli do veřejných rozpočtů částku 180 milionů korun. Jenom za rok 2015 to bylo 21,5 milionu, což byl trojnásobek toho, co jsme v tomtéž roce dostali od ministerstva a pražského magistrátu dohromady.

Relevantní by byla jaká suma?

Dejme tomu osm až deset milionů od ministerstva kultury, což by bylo necelých 20 procent našeho rozpočtu.

Asi se není co divit, že jste získal ocenění Mecenáš české kultury.

To není. Říkal jsem si tehdy, že mi třeba k něčemu pomůže. Ale nikoho to nezajímá. Panuje tady zkrátka trochu opačná situace. Místo toho, aby stát dotoval nás, dotujeme my stát. Částka, kterou dostáváme, je směšná už jenom proto, že polovinu našich návštěvníků tvoří cizinci. Letos očekáváme až 100 tisíc lidí, padesát procent z toho pochází z ciziny. Je evidentní, že se nám daří dělat dobré jméno České republice a Praze za hranicemi.

Češi mají na víc. Pořád ale žijí v představě, že je někdo okradl, tvrdí bývalý viceguvernér Hampl

Mají příspěvkové organizace, jako je například Národní galerie, povinnost nechat si vypracovat studie ekonomického přínosu?

Nemají.

Jste spokojený se současným ministrem kultury? Podepsal jste petici za odstoupení toho předcházejícího – Antonína Staňka.

Myslím, že ten předchozí nastavil laťku tak nízko, že kdokoliv by přišel po něm, vždy bude znamenat krok vzhůru. Lubomír Zaorálek sice nepochází z kulturního prostředí, ale jeho nespornou výhodou je zkušenost z vysoké politiky a z ministerského křesla. I to, že nepochází z prostředí ministerstva kultury. Nejdůležitější je mít na tomto postu člověka, který je schopen dělat manažerská rozhodnutí a obklopit se týmem odborníků.

Na funkci ministra kultury tedy stačí být dobrým manažerem?

Otázkou je, zda vůbec potřebujeme ministerstvo kultury. Například v Anglii a ve Spojených státech velmi dobře funguje jiný systém. Nicméně abych odpověděl na vaši otázku: ano. Myslím si, že to stačí. Jako cennější hodnotím jeho jazykové vybavení plus to, že jde opravdu o mimořádně sečtělého člověka.

V Česku ještě potrvá, než se vrátíme k obnovitelným zdrojům, říká majitel Soleku Zdeněk Sobotka

Kam by se teď měly ubírat jeho kroky?

Primárně by se měl vrhnout na reformy směřující dovnitř rezortu. Až posléze se zaměřit na strategii směřující ven.

Jak si reformy dovnitř rezortu představujete?

Stroj ministerských úředníků pracuje v naprosto odlišném rytmu než okolní svět. Minimálně tak o polovinu pomaleji. Nejde o nadsázku, myslím to naprosto vážně. Úřednický aparát žije ve svém světě s jinak vymezenými prioritami.

A to?

Navenek se tváří jako ohromný a velmi složitý kolos, který obhospodařuje desítky agend. Podíváte-li se na to ale optikou rozpočtu, není to pravda. Sám jsem si myslel, že například příspěvkových organizací ministerstva kultury je mnohem víc, ve skutečnosti jich je jenom dvacet. Na druhou stranu samozřejmě nezpochybňuji erudovanost a schopnost jedinců, kteří tam pracují.

Problém ministerstva kultury tedy není osoba ministra, ale rezort jako celek?

Chtěl jsem tím říct, že polovina reforem v tomto rezortu by primárně měla směřovat k fungování ministerstva, jeho koncepci a organizaci. Další zásadní věcí je nastavení kulturní politiky státu, jeho priorit v oblasti kultury a způsob, jakým tyto priority naplňovat. Speciální kategorií jsou příspěvkové organizace, jejichž fungování musí ministerstvo koordinovat. K dobré pověsti ministerstva kultury například v žádném případě nepřispívá zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, že v posledních letech špatně hospodařilo s rozpočtem a netransparentně rozdělovalo dotace.

Leoš VÁLKA (66)

• V roce 1981 odešel do Austrálie, kde založil několik společností.
• V roce 1996 se natrvalo vrátil do Prahy, kde pokračoval v podnikání v oblasti stavebnictvíinteriérového designu.
• Se svým obchodním partnerem Robertem Aafjesem inicioval a posléze s finanční pomocí dalších partnerů postavil Centrum současného umění DOX, kde dodnes působí jako ředitelpředseda představenstva.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!