Stát nejde příkladem, nešetří. My ale musíme škrtat, říká pražský náměstek Vyhnánek | E15.cz

Stát nejde příkladem, nešetří. My ale musíme škrtat, říká pražský náměstek Vyhnánek

Nguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Praha má po ministerstvu práce a sociálních věcí a rezortu školství třetí největší rozpočet v republice. Propady v příjmech, ať už vinou klesající ekonomiky či daňových změn, tak v hlavním městě představují mnoho miliard korun. Město proto zvažuje pětimiliardový úvěr. „Praha si historicky půjčila na obnovu města po povodních v roce 2002. Dá se říci, že postupujeme na základě této praxe,“ říká náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě), který je pražským „ministrem financí”.

Sestavovat rozpočet pro příští rok asi není snadné. Vztekáte se u toho?

Vztekám se hodně. Sestavovat letos rozpočet je velmi náročné a vlastně úplně nové, nejen pro samosprávy. Stále nevíme, jak dopadne tento rok, kdy vypukla koronakrize, kvůli které nám propadly příjmy a vzrostly výdaje. A do toho stát neustále mění podmínky, systém rozdělování peněz a objem prostředků. A k tomu ještě podporoval podnikatele i z rozpočtu samospráv.

Nevíme, jak se bude příští rok vyvíjet situace s koronavirem, jaké další kroky podnikne vláda, v jaké podobě projde reforma daní a jaké další příjmy nám budou padat. Rozpočet sice schválíme v tomto roce, abychom nespadli do provizoria a neohrozili přípravy rozpočtů městských částí, ale pracujeme s nevídaným množstvím neznámých. To je v případě Prahy, která má třetí největší rozpočet v republice, neskutečně těžké.

Kdyby prošlo rozhodnutí poslanců na zrušení superhrubé mzdy a jeho nahrazení dvěma sazbami ze mzdy hrubé a k tomu i razantní zvýšení slevy na poplatníka, jak vysoký by to byl výpadek pro Prahu?

Mělo by to naprosto dramatický dopad. Byl by ještě umocněn tím, že už nyní čelíme nevídanému několikamiliardovému propadu v příjmech, který město v novodobé historii nezažilo. Pokud by byl přijat daňový balíček v této podobě, znamenalo by to propad zhruba 8,5 miliardy korun. To jsou obrovské prostředky, které není možné z roku na rok ušetřit na provozu. 

Jak by se to tedy řešilo?

Znamenalo by to dramatické změny v rozpočtu. Museli bychom je řešit zapojením rezerv, což by do budoucna ovlivnilo kapacity města investovat do zásadních infrastrukturních stavebm, jako je metro. Bezpochyby bychom museli sáhnout k dalším škrtům v běžných výdajích, což by se promítlo na kvalitě služeb, které poskytujeme, a museli bychom se zamyslet i nad jejich případným zdražováním. Mohli bychom si vzít úvěr. Byla by to pravděpodobně kombinace těchto nástrojů. Přichází to skutečně v nejhorší možnou dobu.

S jakými příjmy pro příští rok počítáte? 

Obecně se dá říci, že rozpočtový rámec bude představovat částku téměř 88 miliard korun a jako vždy máme stejný objem finančních zdrojů a výdajů. Počítáme s daňovými příjmy 56,2 miliard korun, což je oproti letošnímu roku propad o čtyři miliardy korun. Zatím zde nezohledňujeme daňový balíček a pracujeme s makroekonomickými predikcemi ministerstva financí ze září, protože jiné nemáme. Jde o údaj, který se v příštím roce velmi pravděpodobně změní. Počítáme se státními transfery ve výši 18 miliard korun, které směřují zejména na mzdy ve školství. Dále zde máme pětimiliardovou rezervu na splacení dluhopisů v příštím roce.

Neplánujete kvůli dopadům krize vydat další dluhopisy nebo si opravdu vzít úvěr?

Ano.V rozpočtu se počítá s úvěrovým rámcem ve výši pěti miliard korun, který si chceme vzít, abychom pokryli investiční výdaje. Abychom nemuseli jakkoliv omezovat investice města, rozhodli jsme se, že přistoupíme k této půjčce. Ovšem tím, že paralelně splatíme dluhopis v objemu pěti miliard korun, se celkové zadlužení města nezmění.

Úvěr si budete brát opět u Evropské investiční banky?

Bude sloužit na celou řadu investičních akcí, a proto potřebujeme určitou flexibilitu. S největší pravděpodobností to nepůjde napasovat na programy Evropské investiční banky, které se zaměřují spíše na významné investice typu metro. Předpokládáme, že poptáme klasické komerční banky. Apetit na straně bank je veliký, na hlavní město nahlížejí jako na velmi bonitního klienta. Nepochybuji, že podmínky budou velice příznivé a je správná doba, kdy k tomu kroku přistoupit.

Město se - až na jednu výjimku - historicky zadlužovalo kvůli výstavbě metra. Tou byly povodně v roce 2002, po kterých si město půjčilo peníze na rekonstrukci a obnovu. Dá se říct, že postupujeme podle této praxe - půjčíme si na ekonomickou obnovu města po katastrofě, která k nám přišla zvenku. 

Jak moc Praha hodlá příští rok investovat?

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video