Trh dodavatelů se bude konsolidovat a iniciovat to budou sami menší hráči. Ti už dnes podle šéfa Pražské plynárenské Martina Pacovského chodí po trhu a nabízejí své zákazníky. „Dovedu si představit, že tento trend ještě zesílí, protože doby hojnosti jsou zkrátka pryč. Trh se pročistí. Energetický regulátor bude také mnohem přísnější. Předpokládám, že kvůli nové situaci na trhu vzniknou nová pravidla a úřad si bude finanční stabilitu dodavatelů důsledněji hlídat,“ předpovídá Pacovský.
Vláda ohlásila, že má finální podobu kompenzací pro dodavatele, kterou chce schválit hned na začátku ledna. Jste s její podobou spokojeni?
Já už jsem se poučil v tom, že pokud není regulace definitivní a legislativně ukotvená, není moudré s ní počítat. Ano, říká se, že už chybějí opravdu jen detaily, ale stále nic definitivně schválené není. Bohužel je to extrémně složitá legislativa, která se snaží najít společnou množinu mezi různými pohledy, a každá malá parametrická změna ten citlivý konsenzus může narušit.
Přesto. Vypadá to, že vláda nakonec vyhověla víc větším dodavatelům, protože mechanismus bude více zohledňovat nákupní ceny energií jednotlivých dodavatelů. Všeobecně se má za to, že s největším předstihem nakupovali ti největší hráči, a tudíž platili nejméně. Naopak těm nejmenším nakonec kompenzace stačit ani nemusejí. Co na to říkáte?
Já si myslím, že současný návrh je maximum možného, aby systém částečně vyhověl všem a zároveň nebyl zneužitelný. Návrh se měnil a upřesňoval každý týden už několik měsíců, takže věřím, že je přijatelný i pro menší hráče. Domnívám se, že jiné varianty lepší nebyly. Druhá věc je, že trh se v době obrovských změn, turbulencí a nejistot bude zákonitě konsolidovat, ať chceme, nebo ne. Doby, kdy měli na trhu místo malí dodavatelé, kteří lákali zákazníky jen na nižší cenu, jsou na dlouho pryč. Na trhu přežijí kapitálově silní a sofistikovaní hráči, podobně jako třeba v českém bankovnictví. Nebude to už jenom o ceně, spíše o stabilitě a obecné jistotě.
Můžete tento trend nějak kvantifikovat? O kolik hráčů trh přijde?
To nedokážu předjímat.
Nyní tady máme sedm větších hráčů, k tomu vyšší desítky dodavatelů, kteří jsou subjekty zúčtování, a pak další desítky těch nejmenších. Jak by tedy konsolidace mohla vypadat?
Trend podle mě nebude iniciován ze strany velkých, ale naopak těch nejmenších. Ti už dnes chodí po trhu a nabízejí své zákazníky. Dovedu si představit, že tento trend ještě zesílí, protože doby hojnosti jsou zkrátka pryč. Trh se pročistí. Energetický regulátor bude také mnohem přísnější. Předpokládám, že kvůli nové situaci na trhu vzniknou nová pravidla a úřad si bude finanční stabilitu dodavatelů důsledněji hlídat.
Vy sami svou zákaznickou základnu tímto způsobem posílíte?
Není to naše priorita ani strategie, ale může se to stát. Svůj kmen zrovna nepatrně rozšiřujeme, ale víc k tomu říct zatím nemůžu. Rozhodně to není žádná zásadní transakce, řekl bych, že k velikosti našeho zákaznickému kmenu spíš podružná. Je to tak, že jedna nabídka nám může dávat smysl, druhá podobná už ne. Budeme k tomu přistupovat takto individuálně. Největší skok byl u nás po pádu Bohemia Energy a od té doby si číslo více méně držíme. Nyní máme zhruba 450 tisíc odběrných míst.
Kolik z těchto zákazníků má dnes stále ještě zafixované podstropové ceny?
Mezi deseti a patnácti procenty.
Předpokládám, že během příštího roku to klesne na nulu. Nebo se pletu?
Každému to končí trochu jindy, ale v zásadě to tak bude.
Na svém twitterovém účtu dlouhodobě sdílíte informace o tom, jak se v Praze daří spořit ve spotřebě plynu. Jak je na tom dnes?
Jsem optimista. I v těch největších mrazech Praha uspořila deset procent spotřeby. Myslím, že cíl kumulativních patnáct procent meziroční úspory, který si vytyčila Evropská unie, zvládneme. Byť to tak na začátku roku nevypadalo.
Je nějaký způsob, jak splnění cíle může ovlivnit i Pražská plynárenská?
Do budoucna máme připravené projekty na výrobu energie z velkých tepelných čerpadel nebo ze solárů a chystáme výrobu biometanu i vodíku. Ale to jsou všechno investice na několik let.
A v nejbližších topných sezonách?
Momentálně to můžeme ovlivnit jenom osvětou a informační kampaní. K tomu zapůjčujeme například senzory, jimiž zákazníci mohou na dálku sledovat svoji spotřebu, nebo pro zákazníky montujeme i úspornější spotřebiče i efektivnější kotle. Když si někdo vymění atmosferický kotel za kondenzační, může ušetřit i 30 procent spotřeby plynu. To je podstatný rozdíl.
Momentálně vidíme, jak lidé hromadně nakupují tepelná čerpadla, ale je třeba říct, že se rozhodně nehodí do každé domácnosti. Pokud chce někdo rychle uspořit, pak se výměna kotle jeví jako relativně levná a rychle návratná investice.
Pro koho je tepelné čerpadlo vhodné?
Vyplatí se především při výraznější rekonstrukci domu, nebo při stavbě nového. V obou případech, pokud v něm žije minimálně čtyřčlenná rodina. Naopak se nehodí do nezatepleného domu, nebo do domu, který má zastaralou tepelnou soustavu. Stejně tak se nevyplatí do bytu.
Pražská energetika má motivační program, s nímž chce odměňovat ty, kteří během topné sezony meziročně sníží svou spotřebu. Něco podobného nechystáte?
Vyhlásili jsme soutěž Šetři Prahu, která je zaměřená na městské společnosti, školy a úřady, u nichž vyhodnocujeme, kolik uspoří. Třem nejlepším chceme rozdat finanční příspěvky. U domácností bychom to takto ve velkém sledovat asi nedokázali, takže rozšíření zatím neplánujeme.
Když se plány úspor podaří splnit, zvládne Evropa sehnat dostatek plynu?
Jsem přesvědčený, že musíme přežít dva tři roky, které budou energeticky složité, ale pak už by to neměl být problém a plyn nakonec svou klíčovou roli sehraje. Počítá se s ním jako s přechodným palivem k bezemisní energetice a podle mě za něj žádnou jinou alternativu momentálně nemáme. Tuzemské teplárenství při současných technologiích zkrátka bude muset jet na plyn. Máme různé simulace budoucího vývoje spotřeby plynu a ty nejpravděpodobnější scénáře počítají s tím, že poptávka po něm poroste. Je to dáno tím, že některé teplárny přejdou právě od uhlí k plynu.
Dává to za současné situace smysl?
Podle mě ano. Až za tři roky zaplníme mezeru po ruském plynu, situace se stabilizuje. Jsem přesvědčený, že to za tři roky skutečně stihneme. LNG Terminály už se staví a buduje se i další infrastruktura. Příští rok, maximálně dva se budeme ještě trápit, ale od roku 2025 dál bude plynu dostatek.
Jeho cena se ale asi ani poté na předkrizovou úroveň nevrátí. Nebo se pletu?
To určitě ne. V mezidobí do roku 2025 se může pohybovat mírně nad sto eury za megawatthodinu, chvilkami i pod, ale ne výrazně. A po roce 2025 to může stabilně klesnout i níže, ale ne nijak dramaticky.
Co říkáte na evropské zastropování ceny plynu, které dojednal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela? Má dosahovat úrovně 180 eur za megawatthodinu, takže to vypadá spíš jen jako pojistka pro nejčernější scénáře. Bude se vůbec muset aplikovat?
Je to opravdu vysoké číslo, ale neznám detaily, respektive zatím toho kromě tohoto čísla nikdo moc neví. Například nevíme, za jakých okolností se mechanismus bude moct využít, za jakých okolností se může zrušit a podobně. Naštěstí je trh momentálně celkem zklidněný. Ostatně vidíme, že tuto zprávu ani nijak významně nereflektoval. Ve finále to v deklaratorní rovině rozhodně není na škodu, ale jestli je mechanismus použitelný a bude účinný, v tuto chvíli nejsem schopný říct.
ČEZ si jako jediná česká firma na globálním trhu zajišťuje LNG dodávky. Vy sám jste podle mých informací za zahraničními dodavateli taky vyjížděl, byl jste například v Norsku, ale žádné kontrakty jste zatím neoznámil. Je vůbec reálné, aby dodávky LNG pro český trh dojednal i někdo jiný než ČEZ, potažmo němečtí obchodníci, kteří na tento trh dodávají?
Je to extrémně náročné, vidíme, že i němečtí obchodníci mají problémy sjednat dlouhodobé kontrakty na LNG. Důvodem je, že potenciálních dodavatelů je jen málo, a tak se všichni potkávají u stejných dveří. Všichni jezdí do Spojených států, na Střední východ, někdo zkouší Afriku, ale ve výsledku je ten seznam zemí dost omezený, do deseti států. A poptávka je velká. Musíme si uvědomit, že soutěžíme s Čínou a celou Asií, a ta má výhodu například v tom, že si je jistá tím, že chce plyn dlouhodobě užívat. V tom je Evropa trochu schizofrenní, protože proti plynu mnozí protestují už dnes a do patnácti let už může být plyn špinavý i pro Evropskou komisi.
V každém případě už za Pražskou plynárenskou máme zajištěných několik zahraničních obchodníků, kteří nám dodávku neruského LNG již pro rok 2024 zprostředkují.
A u krátkodobějších kontraktů by teoretická šance byla, nebo se chcete spoléhat na zmíněné prostředníky?
Vím, že se dá koupit jedna nebo několik lodí, a celkem i jednoduše. I proto se nadále na tento trh díváme a analyzujeme ho. Ale je otázka, jestli se snažit získat kapacitu v LNG terminálu, nebo LNG dodávky, když si tento plyn můžeme koupit přeneseně jako balíček od globálních hráčů. Obecně spíš věřím na sdružování objemů a společné evropské nákupy. Je třeba si uvědomit, že Pražská plynárenská je na evropské poměry spíš menším hráčem.
Každopádně ČEZ s podporou státu kapacitu LNG terminálu získal a nyní plyn může přeprodávat dál, a to samozřejmě s marží. Necítíte se kvůli tomu v nevýhodě, když si konkurujete na trhu dodavatelů?
ČEZ je jenom jeden z asi pěti potenciálních dodavatelů LNG na český trh, takže si můžeme vybrat jiného. Každopádně se jako diskriminovaní necítíme, protože i ČEZ musí ve výsledku zohlednit konkurenci a nabízet plyn za takovou cenu, aby ho prodal.
Zmínil jste velké investiční plány, které mohou vést k úsporám ve spotřebě plynu. Jaké projekty jsou nejblíže realizaci?
Hodně jsme nyní pokročili s velkými tepelnými čerpadly. Dohodli jsme se s městem a s Pražskou vodohospodářskou společností, že začneme připravovat žádost o dotace. Prahu to může podstatně posunout směrem k uhlíkové neutralitě i energetické soběstačnosti. Spolu s druhým připravovaným tepelným čerpadlem, které by mohlo být stejně velké, teoreticky pokryje až třetinu spotřeby tepla. První budeme stavět v horizontu tří až pěti let, přípravy toho druhého jsou zatím na začátku.
To je relativně za dlouho. Solární elektrárnu stavět dříve nebudete?
Budeme, ale je to složitější. Elektrárna je součástí připravovaného vodíkového hospodářství, které chceme vybudovat u nás v michelském areálu. Chceme si tam vyrábět zelenou elektřinu, tu pak elektrolýzou měnit na vodík a ten vtláčet do vodíkové stanice pro dopravu.
Kdy by mohlo být hotovo?
Někdy kolem roku 2025, ale vše bude záležet na dotacích. Pro celou Českou republiku je v oblasti vodíku připravených 300 milionů korun, přičemž jedna stanice stojí třeba 70 milionů. Takže lze očekávat, že nebude jednoduché dotaci získat. Jedním z kritérií pro vysoutěžení dotace je i výše podpory, o kterou si investor řekne. Ale tím, jak je technologie nová, není jednoduché odhadnout, kolik je její skutečná tržní cena, jak velký zájem o ně bude a tím pádem i o jak velkou dotaci si říct.
V každém případě nyní dokončujeme projektovou dokumentaci, ale podáme ji, až budeme mít dostatečně zmapovaný trh vodíkových stanic, abychom měli větší šanci na získání dotace.
Dotace na elektrolýzu chtít nebudete?
Budeme.
Údajně jsou vodíkové stanice v Německu o polovinu levnější. Co je na tom pravdy?
Je to skutečně tak. My jsme do Německa za tímto účelem nedávno vyjeli a narazili jsme tam na poloviční ceny oproti nabídkám, které jsme dostali v Česku. Celkově tam jsou v tomto oboru dál, stát to podporuje a je to znát.
Proč si ji tam tedy neobjednáte?
Je to nakonec velice reálný scénář. V současnosti celý evropský trh analyzujeme a budeme se koukat i jinde po Evropě. Potenciálních dodavatelů ale příliš není, takže německá cesta je opravdu dost reálná.
Jak velké vodíkové hospodářství bude?
Máme naplánovanou fotovoltaiku na střechách s výkonem 1 až 1,5 megawattu. Je jasné, že z toho žádný velký objem vodíku na konci řetězce nebude, ale chceme si tu technologii nejprve vyzkoušet. Osobně si myslím, že ve větším množství se výroba zeleného vodíku v Česku nevyplatí. To spíše v Německu nebo Polsku s jejich větrnými mořskými parky.
Jaký letos očekáváte hospodářský výsledek?
Na to, jak špatně vypadalo první pololetí, to dopadlo celkem dobře. Výsledek by mohl být podobný jako loni, takže konsolidovaně někde kolem miliardy korun. Určitě dostojíme tomu, co jsme slíbili akcionářům i bankám, tedy že splatíme veškeré mimořádné půjčky, které jsme letos obdrželi.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, titul MBA získal na Rochester Institute of Technology. V energetice pracuje již řadu let, ve společnosti ČEZ se věnoval obnovitelným zdrojům a působil také v Německu či Rumunsku. Od ledna 2021 je předsedou představenstva Pražské plynárenské. |
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
