Tvrdý brexit si vyjednavači nepřejí, ale musejí se odhodlat k ústupkům, říká analytička

Obě strany při vyjednávání brexitových podmínek už překročily i ty nejtvrdší termíny, které si postupně stanovovaly.

Obě strany při vyjednávání brexitových podmínek už překročily i ty nejtvrdší termíny, které si postupně stanovovaly. Zdroj: Reuters

Brexitový vyjednavač Michel Barnier
Brexit ve světle amerických voleb
Obavy z nové mutace koronaviru způsobily potíže v dopravě mezi kontinentem a Spojeným královstvím, podobně by to mohlo vypadat po Novém roce.
Obavy z nové mutace koronaviru způsobily potíže v dopravě mezi Francií a Spojeným královstvím, podobně by to mohlo vypadat po Novém roce.
Obavy z nové mutace koronaviru způsobily potíže v dopravě mezi Francií a Spojeným královstvím, podobně by to mohlo vypadat po Novém roce.
8
Fotogalerie

Naplnily se pesimistické loňské prognózy, že v závěru přechodného období po odchodu Velké Británie z Evropské unie bude opět hrozit rozluka bez dohody o vzájemných vztazích. Pár dní před koncem roku není jasné, jestli strany naleznou kompromis zejména v oblasti rybolovu. Vendula Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky AMO však míní že tvrdý brexit, který vnímá jako nejhorší možnou variantu, si nikdo nepřeje. „Dosahování kompromisů na poslední chvíli je v evropské politice běžné,“ podotýká.

Od podzimu jsme svědky prodlužování lhůty pro dosažení dohody. Jakou šanci nyní jejímu uzavření dáváte?

Vyjednávači už překročili i ty nejtvrdší termíny, které si postupně stanovovali. Zbývajících několik dnů do konce roku je opravdu krátkých a zatím není jasné, jestli nějaká strana ze své pozice ustoupí (některá média informují o možném ústupku Britů v otázce rybolovu – pozn. aut.). I reportér BBC, která bývá vždy nejlépe informovaná, komentoval, že nemá ani nejmenší tušení, jestli bude dohoda dosažena.

Další termín na nalezení shody je do Vánoc. Obě strany opakují, že nepotřebují úmluvu za každou cenu a že raději nebudou mít žádnou, než aby byla špatná. Pokračující vyjednávání ale naznačuje, že se chtějí vyhnout tvrdému brexitu. Dosahování kompromisů na poslední chvíli je navíc v evropské politice běžné.

Je ve hře prodloužení přechodného období, jak si přeje například londýnský starosta Sadiq Khan?

I když někteří politici ze Spojeného království požadují možnost pokračovat v rozhovorech i po konci roku, řešení by to stejně nepřineslo. Z celé 1500stránkové dohody teď zbývá dojednat zejména nejvíce sporná část o rybolovu. K jejímu rozlousknutí ale není zapotřebí více času. Obě strany se jenom potřebují rozhodnout, že jsou připravené udělat nezbytný ústupek. Právě k tomu by je mohl nedostatek času dohnat. Teď už se opravdu dostaly do bodu, kdy je nějaké rozhodnutí nezbytné přijmout. Zůstává jenom otázkou, jestli to stihnou ještě do konce roku, nebo jestli bude k jejich „přitlačení ke zdi“ potřeba chaos způsobený tvrdým brexitem.

Objevují se však i další nápady, jak vyhrát závod s časem. Hovoří se například o sérii minidohod. Co by to přesně znamenalo a jaké je úskalí tohoto řešení?

Britští a evropští vyjednávači se už dohodli, že i když obchodní vyjednávání nebudou úspěšná, budou pokračovat v jednání o jednotlivých tématech, aby našli shodu alespoň na nejdůležitějších otázkách. Evropská komise už například navrhla nouzová opatření, která by měla v případě nedohody zajistit základní letecké a silniční spojení mezi EU a Spojeným královstvím na příštích šest měsíců. Británie ale musí přijmout tato opatření i na své straně.

Podobné nouzové minidohody mohou být možné i pro další oblasti. Umožnily by tak prakticky pokračovat ve vzájemných vztazích v jakési jiné podobě přechodného období. Byly by ale méně komplexní než celková dohoda a vlastně by její dosažení jenom odsouvaly.

A pokud se podaří dojít k celkové dohodě do Silvestra?

Ani v tomto případě ještě nebude vyhráno. Evropský parlament ji už podle vyjádření europoslanců do konce roku nestihne ratifikovat. Právo EU by ale umožňovalo i takzvané předběžné provádění dohody. Zástupci členských států mají možnost písemně potvrdit prozatímní dohodu i bez formální konzultace s Evropským parlamentem, který by ji schválil dodatečně. Tento způsob by ale byl pro europarlament velmi kontroverzní a komplikoval by mu případné výtky k dohodě nebo i možnost jejího odmítnutí.

A co ratifikační proces v jednotlivých zemích? Může případná dohoda někde narazit?

I když je v zájmu všech zemí EU, aby byla nějaká forma dohody se Spojeným královstvím uzavřena, jednotlivé státy do ní prosazují svoje národní zájmy a varují, že nejsou ochotné ratifikovat smlouvu, pokud pro ně bude nevýhodná. Komplikují tím i práci unijního vyjednavače Michela Barniera, který tak má svázané ruce pro případné ústupky ze společné unijní pozice.

Můžete uvést příklad?

Týká se to hlavně států, které mají velké zájmy na rybolovu v britských vodách. Zejména Francie několikrát zopakovala, že pokud pro ni nebude dohoda dobrá, je připravena ji vetovat. Stejně tak parlament belgického regionu Valonska upozornil, že pokud nebude odpovídat jeho představám, nemusí ji ratifikovat. Že by to Valonsko neváhalo udělat, to už jsme zažili – v roce 2016 jako jediné blokovalo schválení obchodní dohody mezi EU a Kanadou.

V těchto dnech vidíme komplikace, které dopravě mezi kontinentem a Spojeným královstvím působí protikoronavirová opatření. Dá se tento obrázek považovat za ukázku případného tvrdého brexitu?

Můžeme to považovat za jeho mírnou ukázku. Pokud dojde k tvrdému brexitu, bude mezi sebou Spojené království a EU obchodovat se cly. To by ale znamenalo nejenom značné zdražení některých výrobků až o čtyřicet procent, ale také nutnost celních prohlídek, kontrol zemědělské a potravinářské inspekce a podobně. Na chaos na hranicích se přitom musíme připravit v každém případě – protože ať už k tvrdému brexitu dojde nebo ne, bude potřeba vyplňovat miliony celních prohlášení, která dosud nebyla nutná.

Odhaduje se, že na začátku roku může na hranicích uvíznout tisíce kamionů, které mohou nabrat i několikadenní zpoždění. Budují se pro ně i nouzová parkoviště a zázemí pro řidiče. Komplikace způsobené tvrdým brexitem by tak byly komplikací zejména pro zboží, které se rychle kazí, a likvidační pro obchodníky s ním.

Pokud na rozchod bez dohody nakonec dojde, jak se s tím obě strany popasují? Může být nakonec průšvihem, že neodešly od jednacího stolu dřív, aby měl byznys dostatek času se na změny připravit?

Případný tvrdý brexit bude nevýhodný pro obě strany. Do Evropské unie směřuje 43 procent britského exportu a odhady naznačují, že tvrdý brexit by výrazně poškodil britskou ekonomiku a zvýšil by inflaci, nezaměstnanost a zadluženost. Zvýší se i ceny potravin nebo léků. Nová cla ale dopadnou i na unijní vývozce, včetně například Škody Auto. Nejde ale jenom o obchodní výměnu.

Tvrdý brexit by také znamenal například menší spolupráci v oblasti bezpečnosti a sdílení bezpečnostních údajů. Opakuji však, že pokračující jednání je známkou toho, že si variantu tvrdého brexitu nikdo ve skutečnosti nepřeje. Jak řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, v takovéto chvíli je zodpovědné postupovat ve vyjednávání dál.