Úředník se stále bojí, že něco podělá, říkají zástupci iniciativy Covid19CZ | E15.cz

Úředník se stále bojí, že něco podělá, říkají zástupci iniciativy Covid19CZ

Hana FilipováDaniel Novák

Když se v Česku na jaře začalo slovo koronavirus skloňovat častěji než pivo, rozhodlo se pár technologických expertů, investorů či datařů, že zkusí reálně pomoct. Jejich iniciativa Covid19CZ vytvořila několik nástrojů pro boj s rozbíhající se epidemií a předala je státu. Nastartovali tak digitalizaci a technologický skok ve zdravotnictví. „Teď se resetují startovní pozice. Kdo byl dříve malý a musel by hodně dohánět, se najednou dostává na stejnou startovní pozici. To může mnoha firmám pomoct,“ říká Petr Bednařík z DataSentics. Do netradičního „pětirozhovoru“ přispěli také Petr Šimeček a Pavel Doležal z Keboola, Ondřej Tomas z CleverMaps a Petr Bartoš z Cogvio Medical.

Každý z vás má firmu, kterou jste v březnu nechali týdny tak trochu bez dozoru a šli pomoct státu s rozbíhající se epidemií covidu. Měli jste v tom jako startupisti zásadní výhodu?

Tomas: Hned na začátku se ukázalo, že náš agilní přístup byl funkční. Spousta věcí vznikla rychle, přirozeně, protože tenhle způsob fungování máme zajetý.

Bartoš: Start-upy digitalizují, tlačí technologie do oborů, kde se nepoužívají. Covid vytvořil potřebu digitalizovat i tam, kde se o tom snad ani neuvažovalo. Vše urychlil.

Doležal: Vždycky je potřeba nějaká krize, aby se skokově udělaly velké a nové věci.

Proč musel přijít covid, aby se začalo víc digitalizovat? Je to v penězích, v lenosti, v zajetých stereotypech?

Doležal: Je to v lidské přirozenosti a není to jen v Česku, vidíme to i v USA. Virus zapůsobil jako brutální rozbuška a věci se musely začít brutálním tempem měnit.

Bednařík: Nikdo nechce vystoupit ze své komfortní zóny, pokud není nějaký impuls. Stalo se v minulosti častokrát, že musela přijít katastrofa nebo událost, která přinesla inovace a velké změny.

Doležal: Svět dostal vlastně šanci změnit věci skokově.

Bartoš: Nespojoval bych ale dvě věci. Některé sektory či obory jsou zasažené ekonomickou krizí, ale ta vytváří příležitosti.

Doležal: Vytváří příležitost se změnit úplně, protože jinak se to dělá postupně. Některé věci se vyrábějí čtyřicet let, je to stále stejný výrobek, jen se do něho dávají lepší systémy. Ale žádná brutální skoková inovace se nestane. K tomu mířím.

Mají tedy státy šanci se inovačních skoků účastnit a dokážou je využít?

Doležal: Doufejme.

Bednařík: V korporátu je to dokázáno, u státu je naděje.

Doležal: Na začátku jsme prošli euforickou vlnou, teď spíš obřím zklamáním. Všechno trvá dlouho. Ale povedlo se nám předat projekt chytré karantény do standardního režimu, což je průlom. Nikdy se nestalo, aby něco vzniklo ve spolupráci stát + start-upy a stát to přijal. Ano, můžeme mít výhrady, jak s tím dál nakládá, ale převzal to. A to je skvělé.

Bylo v tom Česko ve světě výjimkou?

Doležal: Najednou se objevují ve státních organizacích i na Nejvyšším kontrolním úřadu lidé a chtějí, abychom jim ukázali, jak se digitalizace ve firmách dělá. To tu nikdy nebylo. Komunita, která se soustředila kolem projektu Česko.Digital, je teď na špici. Koukali jsme se po Evropě i v Americe, ale nikde se to neděje.

Tomas: To nás možná zarazilo nejvíc. V Evropě i jinde po světě neudělaly stát ani soukromá sféra v boji proti covidu nic. A když, tak jednoduchá řešení.

Bartoš: Otázka je, zda neměli zkušenost s předáváním státní správě a věděli, že tudy cesta nevede.

Bednařík: Co bychom my dali za to, kdybychom tu zkušenost tehdy měli.

Co ještě krom agility státu v podobných situacích chybí ve srovnání se start-upy?

Doležal: Stát umí nařizovat, provádět, ale neumí proces, který není armádního typu. Občas je potřeba dělat věci jinak, komunitním způsobem řízení. Oni umějí jen příkazy.

Bartoš: Něco jiného je vyzvat veřejnost k nějaké součinnosti nebo odbornou veřejnost, ať vymyslí řešení problému. A pak zase oslovit korporace, ať se na řešení podílejí.

Tomas: Důležitá je i komunikace ven. Ne zjišťovat, co si občan myslí. Ale reagovat na základě dat, reálných znalostí.

Byla to největší chyba, že od začátku se data objevovala až zpětně a rozhodovalo se na základě dojmů, pocitů nebo toho, co převažovalo na sociálních sítích?

Tomas: Twitter a veřejné mínění jsou taky data.

Dobře, ale jakou mají váhu v celkovém koláči toho, co ovlivní rozhodnutí vlády?

Doležal: Velkou, protože na tom záleží politický směr. Ale když se dělá krizové řízení ve firmě, musí pak nastoupit dlouhodobější plánování. To ministerstvo zdravotnictví nezvládlo. Leadership chyběl.

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu E15
fotoRoční předplatné1899 Kč
Ušetříte 489 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
fotoČtvrtletní předplatné499 Kč
Ušetříte 98 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
fotoMěsíční předplatné99 Kč
Cena 99 Kč platí pro první měsíc pro nové předplatitele. Další následující měsíc stojí 199 Kč.
Objednat
fotoDarujte roční předplatnéNáhled předplatného1899 Kč Objednat
Firemní předplatné
Roční licence pro firmy a instituce
Printová verze E15
Předplatné printového deníku E15

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!