Spoluzakladatel a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek neskrývá, že volby byly pro jeho stranu propadákem. Kritizuje vládu za návrh státního rozpočtu na příští rok, který zatím prošel Poslaneckou sněmovnou prvním čtením. „Komunisté ve všech třech vládních stranách, ať už v KSČM, v ANO nebo v ČSSD, ten neodpovědný a plýtvavý rozpočet podpoří i v dalších dvou kolech,“ říká.
Jak hodnotíte volební výsledek TOP 09?
Byl to debakl, přišli jsme o padesát procent zastupitelů v celé republice. Polovinu mandátů jsme ztratili i v Praze.
Kde vidíte příčiny?
Hlavně v tom, že nemáme tak širokou komunální a členskou základnu jako některé jiné strany. V regionech to často vypadá, že existujeme, jen když je kampaň. Má-li strana růst a být úspěšná, musí mít každodenní politický provoz.
Mělo by z toho vedení TOP 09 v čele s Jiřím Pospíšilem vyvodit důsledky?
I kdybych si to myslel, nebudu to říkat novinářům. Nejsme ČSSD. Navíc si to nemyslím. Přestože vedení strany odpovědnost nese, rozhodně se nedomnívám, že by nám v tuto chvíli nějakým zásadním způsobem prospěly personální změny. Náš problém je hlubší, nejsme v každém městě a v každé větší obci. To předseda nezařídí, ani kdyby se přetrhl.
Podle sociologa Daniela Prokopa potvrdily volby volný pád strany. Vnímáte to stejně?
Nemyslím si, že jsme ve fázi volného pádu. Debakl to ale byl. Nicméně to bylo poprvé v historii TOP 09, kdy jsem nebyl členem týmu, který pracoval na volební strategii, odpovídal za kandidátky a kampaň. Nemohu tedy dostatečně poučeně popisovat příčiny našeho výsledku.
Názory na ně nemáte?
Mám, ale nebudu je říkat jinde než na vnitrostranické půdě.
Na loňském sněmu TOP 09 jste nekandidoval na předsedu mimo jiné proto, abyste umožnil vznik koalic právě před letošními komunálními a senátními volbami. Splnil Pospíšil vaše očekávání?
Nemohu být spokojen s tím, že vznik koalic probíhal velmi nesystémově. V roce 2016 jsem vyzval demokratické strany od středu doprava, aby se pokusily dohodnout na jednotné kandidátce. Dnes už nechci rozebírat, proč došlo k ještě větší fragmentaci. Kdyby tehdy byli představitelé stran velkorysí, tak by země nebyla v situaci, v níž je. Vládu by po loňských volbách do Poslanecké sněmovny zcela jistě sestavoval lídr společné kandidátky, pravděpodobně Petr Fiala.
Proč se letos nepodařilo uzavřít více svazků v regionech?
Byl bych rád, kdyby společné kandidátky vznikaly alespoň při krajských, komunálních a senátních volbách. Nemůže to být ale tak, že dohodu uděláme v Aši a nikoli ve Starém Hrozenkově. Většinu koalic se podařilo dát dohromady tam, kde TOP 09 byla nejsilnější. Typickým příkladem je Praha, kde s námi Starostové a nezávislí rádi šli. Například na Moravě se ale TOP 09 setkala se zásadním nepochopením. Pevně doufám, že se tato mentalita bude měnit, že politici v regionech začnou více a více chápat, čemu čelíme. V roce 2016 ještě mnozí koketovali s představou, že s Andrejem Babišem půjdou do koalice. Dnes už je to snad trochu jinak.
S tím, kolik koalic Pospíšil vyjednal, tedy spokojen nejste.
Problém není počet, ale nesystémovost. Nicméně nikoho neviním. Kdysi se na společné kandidátce před senátními volbami dohodli předsedové KDU-ČSL a ODA Josef Lux a Jan Kalvoda a přineslo to výsledky. Současná politická reprezentace ale k jednotnému a systémovému postupu zatím nenalezla dostatek odvahy. Důvody, proč to nejde, mi připadají směšné a marginální.
Může se TOP 09 o integraci snažit i nadále, když straně ubývá podpora?
Nehrajme si na to, kdo bude integrátorem a bude zvonit na větší zvonec. Jde o to, jestli bude vůle, abychom kandidovali společně alespoň se STAN. Samozřejmě bych si přál, aby spojenectví bylo širší. A nemusí být navždy. Jde o překonání rizika, kterým je ohrožení demokracie.
Menšinová vláda ANO a ČSSD protlačila Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení návrh státního rozpočtu na příští rok. Čtyřicetimiliardový schodek v době růstu kritizují zaměstnavatelé, ekonomové nebo i Národní rozpočtová rada. Shodujete se s nimi jako bývalý ministr financí?
Po pěti letech růstu by měl být rozpočet minimálně vyrovnaný. Je to strašně neodpovědné, protože dříve nebo později nás nějaká krize zcela jistě čeká. Vláda navíc nechystá žádné reformy, ať už penzijního či zdravotního pojištění. Takže na horší časy nemáme naspořeno nic a výdaje na důchody a zdravotnictví dál porostou. Je to, jako bychom byli postiženi povodní, ale neudělali žádná protipovodňová opatření, protože snad už žádná další povodeň nepřijde. Samozřejmě přijde.
Co struktura rozpočtu?
Je evidentní, co jsou vládní priority. Vláda má plná ústa investic, nicméně i v letošním roce investuje stále méně než bývalá Nečasova vláda v dobách krize. A tvrdí, že v příštím roce bude investovat nejvíce za posledních dvanáct let. V porovnání s celkovými výdaji státního rozpočtu je to ale směšné.
Proč?
Vláda chce investovat 122 miliard korun, což je o pouhých osm a půl miliardy více než v posledním krizovém roce 2012. Jenže nyní má k dispozici o 353 miliard více než tehdy.
Koalice ANO a ČSSD ale říká, že kromě investic patří mezi její hlavní priority růst životní úrovně penzistů a zvyšování platů ve státní správě.
Protože se počet zaměstnanců ve veřejné sféře zvýšil o desítky tisíc, půjde na jejich platy o pětasedmdesát miliard více než v roce 2012. U důchodů bude nárůst o devadesát miliard a u sociálních dávek o třicet miliard. To jsou skutečné vládní priority. Alarmující je, že postupem let se podíl mezi investicemi a celkovými výdaji snižuje. Totéž platí o vědě a výzkumu.Vláda stále méně a méně myslí na budoucnost.
Vadí vám i přilepšení lidem na odpočinku?
Nebyl bych proti, kdybych věděl, jak budou vyšší důchody financovatelné, až přijdou horší časy.
S tím ale opozice nic neudělá, může vládu jen kritizovat.
Povinností opozice není jen kritizovat, ale i předkládat alternativy. Navrhli jsme v Poslanecké sněmovně, aby vláda rozpočet přepracovala.
Že vláda s pomocí komunistů v prvním čtení rozpočet protlačí, vás ale asi nepřekvapilo. Nebo ano?
Nedělám si iluze, na to jsem v politice už příliš dlouho. Komunisté ve všech třech vládních stranách, ať už v KSČM, v ANO nebo v ČSSD, ten neodpovědný a plýtvavý rozpočet podpoří i v dalších dvou kolech.
Premiér Andrej Babiš argumentuje, že hospodaření státu je koncem roku vyrovnané a že to ekonomové ignorují. Váš názor?
Odpovědné rozpočtování nespočívá v tom, že mi to příští rok zase vyjde a skončím jen s minimálním schodkem nebo i v přebytku. Jde o to, abych se připravoval na to, že se mi nemusí dařit tak jako dnes. Takhle ale vláda neuvažuje a dívá se vždy jen na příští rok. A dělá to už pět let. Učinila tak společnost mnohem zranitelnější.
Vláda stále častěji využívá rezervy státních firem. To ale dělaly i vlády, v nichž jste byl šéfem státní pokladny. Je to tak?
Výdaje státu raketově rostou, od roku 2012 se zvýšily o 353 miliard, meziročně o sto čtyřicet miliard. Že si stát vybírá svou dividendu ze státních firem, by bylo legitimní za předpokladu, že se peníze z ČEZ, Lesů ČR a dalších podniků investují do budoucnosti.
Kam konkrétně byste tyto peníze vložil nyní?
Zákon o zrušení Fondu národního majetku říká, že dividendy je možné zapojit do důchodového účtu v okamžiku, kdy je v deficitu. Protože máme výjimečně dobré časy, je nízká nezaměstnanost a rostou mzdy, účet je v přebytku. Navzdory tomu vláda prosadila změnu zákona a dividendy vybrakovala ve prospěch spotřeby. Přitom je mohla vložit do investic, likvidace ekologických škod nebo je nechat na horší časy.
Souhlasíte s premiérem, že stát efektivněji vybírá daně?
Vláda tvrdí, že efektivněji vybírá DPH zejména díky elektronické evidenci tržeb. Dovoluji si tvrdit, že to není pravda. Ministerstvo financí dezinformuje. Pokaždé uvádí jiná čísla, o kolik se pomocí EET vybralo více.
Vláda se dostala do vlastní pasti, když prosadila v Evropské komisi reverse charge (daňový mechanismus, kdy se povinnost prodávajícího přiznat a zaplatit DPH přesouvá na kupujícího – pozn. aut.). Premiér to prezentuje jako obrovský úspěch a říká, že to v Česku zavede. Jenže komise to schválila s podmínkou, že zavést to může jen země, která prokáže, že dosavadní opatření proti daňovým únikům nebyla účinná. Takže když vláda tvrdí, jak mnohem lépe vybírá daně díky svým účinným opatřením, bude současně komisi dokazovat, že tato opatření jsou k ničemu, a proto zavede reverse charge? Je třeba ptát se premiéra a ministryně financí, co vlastně platí, protože tato vláda je vláda permanentní lži.
| Před vstupem do vysoké politiky pracoval od roku 1990 jako poradce místopředsedy vlády pro ekonomickou transformaci, pak působil pět let jako náměstek ministra obrany. V roce 1998 byl zvolen poslancem, stal se šéfem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. KDU-ČSL vedl v letech 2003 až 2006. O rok později se stal ministrem financí v Topolánkově vládě, úřad řídil i v Nečasově koaliční sestavě. V roce 2009 založil s Karlem Schwarzenbergem TOP 09, v letech 2015 až 2017 byl jejím předsedou. Je šéfem poslanců strany |
