Vyrostli jsme o sto milionů, ale museli propustit třetinu lidí, říká Gazdoš z Knihobotu

Dominik Gazdoš, Knihobot

Dominik Gazdoš, Knihobot Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Dominik Gazdoš, Knihobot
2
Fotogalerie

Pandemie internetové prodejce namlsala, jenže letos museli mnozí z nich veškeré plány roztrhat a začít znovu. Do podobné situace se dostal online prodejce knih z druhé ruky Knihobot, který sice na tržbách vyrostl o sto milionů korun na konečných 182 milionů, ale i přesto musel propustit třetinu zaměstnanců. „V červnu jsme byli v opravdu těžké situaci, vypadalo to, že bychom to nemuseli přežít,“ popisuje v rozhovoru pro deník E15 jeden ze zakladatelů startupu Dominik Gazdoš.

Předloni jste utržili 77 milionů korun, vyhlašovali jste, že míříte na 300 milionů, celý segment e-commerce ale nakonec klesl o čtrnáct procent. Jak jste nakonec spokojen s výsledkem?

Měli jsme vyšší ambice. Ale je to pozitivní ve srovnání se zbytkem trhu, a to nejen e-commerce, ale i přímo ve srovnání s celým knižním trhem. Co mám tak zprávy od knihkupců, hlásí všichni tak minus dvacet procent. My jsme rostli o 140 procent, to je pozitivní. Také je zásadní, že v červnu jsme byli v opravdu těžké situaci, vypadalo to, že bychom to nemuseli přežít. Ale povedlo se to otočit, překlopit se do zisku a znovu nastartovat růst. V ten moment jsme to přitom jen chtěli otočit ze ztráty. 

Ve chvíli, kdy jsme si mysleli, že budeme krachovat, tak jsme propustili třetinu lidí, ale hned o dva měsíce později jsme rostli o padesát procent. Místo obratu jsme cílili na marži a ve výsledku to znamenalo soustředění na zákazníka. Celé se to tak zlepšilo, našli jsme i lepší efektivitu, což znamená i lepší službu. Tím, že jsme se snažili firmu zachránit, tak jsme dodávali i lepší služby zákazníkům. Překvapilo mě, jak rychle se to povedlo. Prochází si tím spousta firem, možná jsme měli trochu náskok, když jsme to začali řešit o trochu dříve.

Kolik jste utržili loni? 

Zhruba 182 milionů korun. 

Škrtali jste ze strachu, co se může stát, nebo jste byli v kritické situaci? 

Měli jsme špatná čísla, pálili jsme tři miliony měsíčně a peníze docházely. Nevyšlo několik hypotéz, přes jaro se nám nedařilo růst. Když začala válka, spadl nám obrat, což jsme přes jaro dohnali, ale pomocí Slovenska, což nám zhoršovalo marži. V červenci jsme se dostali na prosincový obrat, ale začali jsme propouštět. Byla to zvláštní situace, v prosinci nám to vycházelo, byli jsme na nule, ale v červenci jsme se stejným obratem byli měsíčně minus tři miliony, zkrátka se nám zvýšila nákladovost. Začali jsme proto předpokládat, že růst nezačne, a přemýšleli jsme, co musíme udělat, abychom byli životaschopní alespoň další tři roky. To byla původní úvaha. Jakmile jsme se na to podívali realisticky, strašně to pomohlo, firma začala jinak fungovat.

Dosud jste hlavně rostli, jak jste vyrovnali s tím, že najednou musíte propouštět? 

Než do nás vstoupil Miton (česká investiční skupina založená v roce 2000 – pozn. red.), byli jsme stále na hraně, byli jsme zvyklí jít, co to dá, byla tam špatná období, jsme v tom otrkaní. Propouštění člověk nedělá rád, ale zpětně se mi zdá, že to bylo nutné i pro naší další budoucnost. I ta zkušenost sama o sobě pomáhá člověku přemýšlet o možných variantách vývoje. Začali jsme více věcí dělat pořádně a už nám to zůstalo, v tom to bylo hodně cenné. Kdyby to přišlo později, tak bychom to nemuseli ukočírovat. Ale dneska já a další lidi máme zkušenost s tím, že to umíme zvládnout, a cítíme, když se to blíží.

Měli jste přislíbené peníze od investorů, ale nakonec to nevyšlo. Co se stalo? 

Jednal jsem s různými lidmi, na jaře to bylo na nic, zkoušel jsem sehnat peníze všude možně. Ještě v červnu to vypadalo, že to klapne, to se ale nestalo, neměli jsme s tím počítat. Jednal jsem o penězích, protože jsme je potřebovali k přežití, myslel jsme, že není jiná možnost, ale ona byla. Nicméně jsou i další možnosti, ale nikomu se nechce otevřít oči. Funguje tam efekt vařící se žáby.

Kdybych loni v lednu viděl květnová čísla, tak bych to viděl úplně jasně, věděl bych například, že nemáme nabírat další lidi. Potom jsme ale došli do bodu, kdy jsme propouštěli lidi těsně po skončení zkušební doby. Přede dvěma týdny by ten člověk šel propustit bez problémů, ale protože jsme si nechtěli připustit problémy, tak jsme ho přibrali a dali mu smlouvu. Ale v dubnu a květnu mi to tak jasné nepřišlo: není to skok, ale každý týden je o trochu horší a člověk si na to zvyká a věří, že se to další týden zlepší. 

Vrátíte se k jednání s investory? 

Vrátíme, ale asi s jinými. Aktuálně jsme v zisku, nepotřebujeme akutně peníze. Otázka je, co si myslíme, že je možné ještě dokázat a kolik to bude stát. Čekám, jak dopadne první půlka ledna, podle toho budu odhadovat, kam to bude směřovat. Dnes máme zajímavý příběh v tom, že jsme rostli i v krizi, když bylo nejhůře. A rostly i zisky, což nebylo ze začátku úplně jasné.

Pozastavili jste i expanzi,  jak to s ní vypadá? 

Rakousko je v běhu, už se na něm pracuje. Začátkem února bychom to měli spustit, maximálně koncem února. Bude to online formou, jdeme na to opatrně, ale budeme díky tomu vědět, jak to na tom trhu chodí. Fyzická přítomnost je pro náš model hrozně důležitá, i pro důvěryhodnost. V Česku nám asi třicet procent knížek lidi přinesou na naše dvě pobočky v Praze. To tady chceme řešit spoluprací s Levnými knihami, prvního února spouštíme celorepublikovou spolupráci. Tu jsme jsme si vyzkoušeli na jejich brněnské pobočce, která každý týden roste. Mám v hlavě scénáře, kdy bychom do konce roku mohli dělat polovinu příjmu knih právě díky této spolupráci.

Když mluvím s lidmi, tak mi říkají, že pro nás mají připravené knížky, jde jen o to je k nám dostat. Posílání kurýrem i přes Zásilkovnu je stále velká bariéra. Jakmile máte dostupné místo, kam to lze přinést a není nutné balit balík, tak to lidí udělají, to se ukazuje i v Brně. Hrozně rádi bychom takového partnera našli i na Slovensku a postupně v Rakousku a v Německu. Je to stěžejní věc.

Jak se budete jmenovat v Rakousku, Buchenbot? 

Bude to Bookbot. Máme s tímto názvem koupené všechny možné domény. Zní to divně, ale to původně zněl i Knihobot. Je důležité, aby to bylo krátké, zapamatovatelné a aby byly dostupné domény, za .com jsme dali asi 300 tisíc. Zvažovali jsme i jiné názvy, ale tam šly ceny za domény do milionů.

Heureka vás vyhlásila za obchod roku, ale stále na ní nemůžete inzerovat vaše zboží. Posunulo se to?

Je to na mrtvém bodě, občas jim nadávám na internetu, ale k ničemu to nevede. Heureka nám komplikuje život, protože všichni ostatní knihkupci mají díky ní relevantní data o knižním trhu, ale my ne. Když jsme to ale s nimi řešil, bylo to k ničemu. 

Jak se zatím promítá zdražování do cen na Knihobotu? 

Zatím ne, v průměru se to ztratí. Jsou dvě kategorie. Ta první jsou novinky, když roste cena u knihkupců, roste i u nás. Ale pak jsou starší knížky, kterých mají plné sklady a nevědí, co s nimi, zároveň na tom nejsou finančně dobře. Na trh se tak chrlí spoustu zlevněných knížek. Je tam úzký segment nových věcí, kde cena roste, ale táhnou to dolů ty ležáky, které je potřeba prodat. Na knižním trhu inflace není tak zřetelná. Myslím, že nejen u knížek, ale zkrátka u zbytných věcí, jako je oblečení, nás čeká deflace. Jak na tom budou firmy hůře a hůře, tak se budou muset zbavovat zboží. Nedej bože až zkrachují a zbudou po nich plné sklady. Jakmile se situace zhorší, tak některé věci budou zkrátka levnější. Co jim leží na skladě, to nezdražuje. 

S jakým ekonomickým vývojem počítáte? 

Když se nebude zhoršovat situace s Ruskem, tak si myslím, že hůře nebude. V ten moment by to pro nás mohlo být dobré, kdyby lidé začali šetřit, ale zároveň nebyli ve větší krizi. Knížky jsou stále relativně levné a my máme zboží levnější než knihkupci, je tedy možné, že se k nám lidé přesunou. Jsou jiné typy zábavy, na kterých se dá více ušetřit.

Dominik Gazdoš (30) 

S podnikáním začal Dominik Gazdoš před více jak deseti lety ve Zlíně, nejprve se zaměřoval na starožitnosti všeho druhu, až posléze se zaměřil pouze knihy z druhé ruky. Jeho první projekt Antikvarium popisuje jako snahu “jak to dělat jinak a lépe, ale spíše jsme prošlapávali slepé uličky.” Trefa do černého byl až Knihobot, který založil s bratrem Davidem a Pavlem Pekařem až na začátku roku 2019, od té doby se tento startup objevuje mezi nejrychleji rostoucími firmami Česka.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!